Ministerstvo zemědělství strana 2 z 5

Část lidí zasažených povodní se stále nevrátila k běžnému životu a obávají se, že se to všechno může opakovat. Podél Lužnice na jihu Čech jsou místa, kam se rozvodněná řeka pravidelně vrací. Někteří z místních by se rádi přestěhovali, na výměnu pozemků od státu nemá ale region nárok. Vláda schválila, že obce zasažené povodněmi obdrží pozemky pro výstavbu rodinných a bytových domů mimo záplavová území. Týká se to ale pouze Olomouckého a Moravskoslezského kraje.

Ministerstvo obrany nakoupí dva střední transportní letouny Embraer C-390 Millennium. Lze je využít k přepravě těžké vojenské techniky i osob. Celková cena zakázky včetně doplňkového vybavení umožňující hašení požárů nebo evakuaci zraněných je 11,3 miliardy korun bez DPH, které je 21 procent. Nákup ve středu odsouhlasila vláda, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vláda také schválila pomoc firmám, jejichž zaměstnanci kvůli povodním nemohou pracovat. Bude kompenzovat polovinu mzdových nákladů, celkem dá miliardu korun.

Českou vesnicí roku 2024 je Vacov z okresu Prachatice v Jihočeském kraji. Na druhém místě skončila obec Palkovice z okresu Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, třetí příčku obsadila Dolní Lhota ze Zlínska. Hodnoticí komise vybírala ze třinácti finalistů, kterými byli vítězové krajských kol. U soutěžících obcí hodnotila například společenský život, aktivity občanů, podnikání, občanskou vybavenost, úspory energií nebo péči o veřejná prostranství a zeleň.

Veterináři potvrdili tři nová ohniska katarální horečky ovcí, dvě jsou v Ústeckém kraji v obcích Petrohrad a Deštnice na Lounsku, třetí se objevilo v Plzeňském kraji v osadě Svatá Barbora na Rokycansku. Celkem je v České republice aktuálně osm ohnisek, správa kvůli nákaze v úterý přijala mimořádná opatření a zvýšila dohled, což pomohlo odhalit tři nová ohniska, zvířata totiž nevykazovala příznaky onemocnění.

Část zříceného mostu Carolabrücke v Drážďanech bude nutné kontrolovaně strhnout, uvedl mluvčí hasičů Michael Klahre. Demoliční práce začaly ve čtvrtek večer. Rozhodnutí předcházel středeční pád zhruba stometrové části betonového mostu, na němž se nacházela stezka pro pěší, cyklostezka a tramvajová kolej. Podle Klahreho není reálné, aby se stihlo odstranit trosky z Labe před možnou víkendovou povodní. Pád mostu si nevyžádal žádné zraněné, vyvolal ale velké komplikace v dopravě a debatu o stavu mostů v celém Německu. Česko mezitím nabídlo Sasku pomoc s odstraňováním zříceného mostu, spolková země to však odmítla.

Při plánování lovu zvěře se Česko rozdělí na 48 oblastí, ve kterých se určí poškození lesa a stanoví, kolik zvířat musí myslivci ulovit, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) k chystané novele zákona o myslivosti. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, který bude stanovovat oblasti a počty úlovků, připustil, že by oblastí mělo být více. Změna je terčem kritiky myslivců, Svazu měst a obcí či Agrární komory. Vadí jim, že počty úlovků by měly stanovovat úředníci, a kritizují zapojení zemědělců do odlovu. Novela podle nich povede k větším škodám. Podporu má úprava u lesníků, ochránců přírody, ale i části zemědělců.

Koncerny Agrofert a Úsovsko vrátily ministerstvu zemědělství dotace určené pro malé podniky, na které podle auditu Evropské komise neměly nárok. Podle webu iROZHLAS.cz, který o vrácení peněz informoval, se spor týkal dotací na zavlažování a restrukturalizaci sadů. Stát po firmách požadoval 29 milionů korun. Kromě koncernu Úsovsko exministra zemědělství za ANO Jiřího Milka a holdingu Agrofert, který patří do svěřenského fondu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), dotace čerpala ještě Pomona Těšetice.

Pěstitelé ovoce mohou získat mimořádnou podporu téměř půl miliardy korun za škody, které jim způsobily jarní mrazy. Vláda schválila příslušný program, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ovocnáři podle něj budou moct začít o podporu žádat nejpozději 15. října, termín pro podání žádostí bude do 31. října. Peníze se budou vyplácet od prosince, zemědělci by je měli dostat nejpozději do konce ledna příštího roku.

Senát jednal o petici žádající zřízení centrální evidence koček a jejich označování čipem, ale i povinnou kastraci všech koček s přístupem ven, kromě těch v registrovaných chovech. Podle jedné z autorek petice Kamily Dvořákové panuje mezi politiky shoda na čipování, povinná kastrace se ale prý zatím setkává s „naprostou nevůlí“. Obce argumentují například vysokými náklady.

Zemědělci letos očekávají nižší výnosy než v loňském roce, a to kvůli jarním mrazům a nedostatku srážek. Pěstitelé také sčítají škody i po nedávném krupobití. Někteří farmáři nabízejí to, co zbylo, aspoň k samosběru. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to nebude pro ovocnáře lehký rok. Ceny potravin se ale podle něj podařilo stabilizovat. S tím ale nesouhlasí členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO). Ceny stoupat budou a pořád jsme v polovině sklizně, upozornila v Událostech, komentářích.

Evropská komise přislíbila českým zemědělcům, jejichž úrodu poničily mrazy, kompenzace ve výši 380 milionů korun. Česko přitom od Bruselu chtělo více než dvě a půl miliardy. Pomoc může stát navýšit z vlastního rozpočtu, ministerstvo zemědělství hodlá přispět sta miliony, o další sumě chce jednat s resortem financí, řekl v Událostech, komentářích ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) se obává, že peníze nebudou stačit.

Ztráty ovocnářů na tržbách z úrody, kterou zničily mrazy, budou kolem 1,3 miliardy korun. Kritické bude pro ovocnáře 1. pololetí příštího roku, kdy jim budou chybět tržby za jablka, upozornil předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Podle zveřejněného odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. Podle ovocnářů jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za posledních sto let.

Evropské zemědělce, včetně českých, čekají změny kvůli novým předpisům o obnově přírodní krajiny. I zemědělská půda bude muset podporovat rozmanitost. Podle odborníků to farmářům dlouhodobě pomůže, ti se ale obávají snížení výnosů.

Vládní novela mysliveckého zákona, od něhož si kabinet slibuje posílit práva vlastníků pozemků a snížit škody způsobené zvěří, teď nemá ve sněmovně podporu. Zjistila to Česká televize. Zákon počítá třeba i se snížením minimální velikosti honitby. Právě to se nelíbí sněmovní opozici, ale i části koaličních stran.

Po jednání s ministry financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu nadále upřednostňují jednání před protesty. Stanjura zemědělcům navrhl, že by od příštího roku dostávali podporu zelené nafty dvakrát místo jednou ročně. Výborný pak farmářům přislíbil podporu pojištění přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Zástupci zemědělců návrhy předloží svým členům. Další společná schůzka by podle nich mohla být za měsíc. Dramatickou situací v českém zemědělství a požadavky farmářů se bude zabývat ve středu od 21:35 na ČT1 pořad Bilance.

Zemědělci odsunuli protest původně plánovaný na příští středu v Praze, potvrdil ČT prezident Agrární komory Jan Doležal. Rozhodli se tak v reakci na atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Vedení Zemědělského svazu ČR (ZS) se rozhodlo protest přesunout na 4. června. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) rozhodnutí odvolat středeční protest ocenil, považuje ho za logické a odpovědné. Zemědělci přitom dříve tvrdili, že protesty rušit nebudou, a to ani přesto, že už se pro tento krok ve čtvrtek rozhodla Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Další zemědělské protesty budou 22. května v Praze. Rozhodli o tom zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a dalších organizací. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by to měly být masivní protesty, nemusí být poslední. Vláda podle něj tíživou situaci v sektoru neřeší a spíš ji některými kroky i zhoršuje. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že protesty zemědělců aktuální situaci neprospějí. Dodal, že se snaží pro ně udělat maximum a že postupu Agrární komory nerozumí.

Ministři projednali pomoc ovocnářům, kterým zničily úrodu jarní mrazy. Na konkrétní částce ze státního rozpočtu se ale nedohodli. Naopak schválili zjednodušení povolovacích procesů a požadavků pro stavby nových jaderných bloků v Česku. Kabinet podpořil i novely zákonů o rozpočtovém určení daní či o nemocenském pojištění, podle ní by ošetřovné od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním.

„Myslíme si, že je to zbytečné, měli spíš podržet svoji ministryni,“ prohlásila o kauze kolem jmenování nového ministra pro vědu a výzkum členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO). Podle jejího hnutí by měl resort buďto zaniknout, případně se podřadí pod jiné ministerstvo. Naopak ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, kdyby se pozice obsadila co nejrychleji. O odstoupení Pavla Tuleji z nominace na post ministra pro vědu a výzkum diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Škody na vinicích v Česku po vlně dubnových mrazů jsou vyšší než dvě miliardy korun. V Čechách dosahují škody 95 procent, na Moravě bude výnos nižší nejméně o 23 procent. Svaz vinařů, který je největším oborovým svazem, to zjistil v průzkumu mezi svými členy. Podobné škody na révě vinaři prý nepamatují. Škody hlásí i pěstitelé jiného ovoce. Prudké ochlazení ničilo úrodu také v Německu, Polsku nebo Francii.

Mráz v Česku v posledních dnech napáchal velké škody ovocnářům. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že největší škody jsou v Čechách, někde bude dokonce úroda nulová. Po jednání s předsedou Ovocnářské unie Martinem Ludvíkem v obci Daminěves na Mělnicku řekl, že stát chystá finanční pomoc pro poškozené pěstitele. Ministerstvo chce firmám pomoct i s udržením zaměstnanců. Podle Ludvíka už škoda přesáhla jednu miliardu korun.

Koalice se podle premiéra Petra Fialy (ODS) blíží k rozhodnutí o možném zdanění tichého vína. Řekl to v rozhovoru pro Týden v politice. Tato vína tak zůstávají jako jediný alkohol bez spotřební daně. Opozice krok odmítá a doporučuje celoevropské řešení. O tom v minulosti mluvil i ministr zemědělství. Možné zdanění řešila ministerská odborná skupina, teď už má rozhodnout koalice.

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.

Konkrétní a měřitelné cíle nevyžadovaly ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od žadatelů o dotace z programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad, který chtěl zkontrolovat využití peněz z programu, ale jejich vliv na rozvoj venkova vyhodnotit nemohl. Zároveň obvinil příjemce, že v monitorovacích zprávách uváděli nesprávné údaje, a centrální úřady, že se těmito chybami nijak nezabývaly. Ministerstvo zemědělství nicméně uvedlo, že kontrola nenašla žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání zakázek z programu, a tvrdí, že monitorovací zprávy využívalo a ověřovalo. Celkový dopad podpory bude podle resortu vyhodnocen v roce 2026.