Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky strana 2 z 5

Děti s vážným handicapem čekají dlouho na odbornou ranou péči. Existuje málo služeb, které rodinám pomáhají s vyšetřeními, terapií a radí i přímo doma. I proto se teď neziskové organizace sešly se zástupci ministerstva práce a sociálních věcí. Resort chystá novelu, která má takovou péči podpořit.

Stále více lidí se obrací na lékaře a odborná centra s tím, že mají problém získat příspěvek na péči nebo jim byl snížený invalidní důchod, a to přesto, že se jejich stav nelepší. Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje změnu v systému schvalování příspěvků.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce sankcionovat obce, které nezajistí pro děti od tří let místa v mateřských školách nebo dětských skupinách. Resortní šéf Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce návrh předložit v koalici současně s chystanou novelou o dětských skupinách. Ne všechny vládní strany ale se záměrem souhlasí a kritizují ho i zástupci obcí.

Deficit důchodového systému v červenci přesáhl dvaačtyřicet miliard korun. Podle zástupců vlády to ukazuje na potřebnost výrazných změn. Penzijní reformu by mělo ministerstvo práce a sociálních věcí dát během příštího měsíce k připomínkám a ještě letos by ji měla pak dostat k posouzení vláda.

Do třetího kola milostivého léta, které se týká dluhů na sociálních odvodech, se zatím zapojilo na čtyři tisíce dlužníků. Doplatit mají pojistné za 381,8 milionu korun. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jim odpustí penále 341,3 milionu korun, informovalo ministerstvo práce. Snadnější srovnání dluhů s odpuštěním penále a poplatků je možné od začátku července do konce listopadu.

Schodek státního rozpočtu k 10. srpnu vzrostl na 252 miliard korun, zjistila z dat ministerstva financí Česká televize. To je o 38 miliard víc než na konci července. Během prvních deseti dní srpna rostly hlavně výdaje v sociální oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvají na tom, že vláda plánovaný schodek 295 miliard nepřekročí. Tomu nevěří sněmovní opozice.

V Česku žije sedm z deseti uprchlíků pod hranicí příjmové chudoby. Dvě třetiny příchozích nad sedmnáct let přitom mají práci. Dvě třetiny ukrajinských pracovníků si ale nevydělají ani 150 korun čistého na hodinu. Bezmála tři pětiny ze zaměstnaných jsou stále na místech pod svou kvalifikací. Výsledky červnové vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců zveřejnila agentura PAQ Research. Výzkumníci doporučují mimo jiné posílit kurzy češtiny, asistenci při hledání odpovídající práce i kontroly. Navrhují také úpravu humanitární dávky.

Starostové měst a obcí by mohli mít od příštího roku povinnost zajistit pro děti od tří let místo ve školce nebo v dětské skupině. Vyplývá to z novely zákona o dětských skupinách. Zástupci obcí a měst to však odmítají. Zřízení dětské skupiny bývá často složité a z hlediska vzdělávání mateřské školy nenahradí.

Lidé se čím dále častěji obrací na úřady s žádostí o příspěvek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí v červnu vyplatilo 267 370 příspěvků na bydlení, což je o polovinu více než loni ve stejném období. Vzrostla i výše průměrného příspěvku – ze čtyř tisíc na šest. Nárůst zájmu úřad přisuzuje zhoršené ekonomické situaci způsobené ruskou agresí na Ukrajině a také faktu, že na příspěvek nyní dosáhne více lidí.

Evropská komise zahájila s Českem řízení kvůli tomu, že nezavedlo unijní pracovní pravidla ze směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Za každou směrnici v dubnu stanovila sankce 45 milionů korun, k tomu se pak za každý den připočítává penále. Uvedla to náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL). Požadavky ze směrnic upravuje vládní novela zákoníku práce, kterou má ve čtvrtek projednávat Senát. Jeho hospodářský a také ústavně-právní výbor doporučily vrátit předlohu sněmovně se změnami. V polovině července se naopak pro schválení bez úprav vyslovil senátní zdravotnický výbor.

Už více než dva roky funguje v Česku takzvané náhradní výživné. Tuto dávku stát dává samoživitelům, kteří od druhého rodiče nedostávají alimenty. Následně je sám stát po neplatičích vymáhá. Čerpání dávky může teď trvat maximálně dva roky, vláda však chce nyní délku pomoci zdvojnásobit. A opozice souhlasí.

Řada pečovatelských domů nemá evakuační výtah, který by splňoval zákonné podmínky. Často chybí také systém elektronické požární ochrany. Ten bude pro tato zařízení od příštího roku povinný. Vyplývá to z analýzy vypracované pro ministerstvo práce a sociálních věcí.

Asistenční centra pro uprchlíky v Česku se po změně pravidel pomoci nepotýkají s většími problémy. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí měli Ukrajinci dostatek času se na novelu zákona zvaného lex Ukrajina připravit. Uprchlíkům, kteří mohou pracovat, od soboty stát hradí nouzové ubytování pouze pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál mají jen děti, senioři nebo handicapovaní.

Od 1. ledna příštího roku by měl být zvýšen rodičovský příspěvek, zároveň se ze čtyř na tři roky zkrátí doba jeho čerpání. O výsledku středečního jednání koaličního kabinetu informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V plánu je navýšení příspěvku o padesát tisíc na 350 tisíc korun. Novelu nyní posoudí sněmovna. Současně kabinet schválil návrh, aby náhradní výživné stát mohl dětem neplatičů místo nejvýš dvou let vyplácet až čtyři roky.

Lidé s handicapem by se mohli snáze dostat do pracovního procesu. Na státní dotaci by totiž mohlo nově dosáhnout mnohem více firem. Peníze zatím dostávají jenom ty podniky, kde je se zdravotním postižením více než polovina zaměstnanců. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale plánuje novelu, která to má změnit. Upravit chce navíc i podmínky náhradního plnění.

Penze by měly být s novým výpočtem po reformě ve vztahu ke mzdě nižší. Při stanovení výše důchodu by se měla započítávat menší část z výdělku než nyní, méně by se mohly zohledňovat i odpracované roky. O změnách ve čtvrtek jednal důchodový poradní tým ministra práce. Na vzorci se však zatím neshodl. Novinářům to po jednání oznámila náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Na upozadění rodných čísel je stát připraven, náklady budou ve stovkách tisíc, ne v miliardách, řekl náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci Ondřej Profant (Piráti). S tím nesouhlasí člen sněmovního bezpečnostního výboru Robert Králíček (ANO) a vyzývá, aby se neměnilo něco, co funguje. Hosté Událostí, komentářů řešili i bezpečnostní aspekt rodných čísel a jejich možné zneužití.

Vláda schválila návrh novely se zpomalením valorizace penzí, zpřísněním podmínek pro předčasný důchod a s novým přídavkem, který by měli důchodci a důchodkyně dostávat při vysoké inflaci. Kabinet o tom informoval na webu. Změny musí schválit parlament a podepsat prezident. Vláda by dle normy chtěla rozhodovat už letos v září o valorizaci pro příští rok. Politici opozičních hnutí ANO a SPD opakovaně uvedli, že změny nepodpoří.

Rušení bývalých kojeneckých ústavů se nejspíš o dva roky odkládá. Novela počítá s tím, že by přestaly existovat až na konci roku 2026. Na vině je podle ministerstva práce sněmovna, která nakonec jejich dřívější konec neodhlasovala. Platí ale, že nejmenším dětem se ústavní péče s koncem příštího roku uzavře.

Podpora na bydlení pro uprchlíky se od 1. července změní, sdělil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dostávat budou nově příspěvek na náklady v humanitární dávce a započitatelné částky stanoví vláda v nařízení. Podpora by měla putovat do bytů, které lidem s dočasnou ochranou nabídnou majitelé. Stát toto bydlení začíná od úterý evidovat, vlastníci ho mohou zapsat do registru. Dosavadní solidární příspěvek pro ty, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě ubytovávají příchozí, se přestane na konci června vyplácet.

Další podrobnosti k chystané důchodové reformě. Z nové analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, kterou minulý čtvrtek projednala resortní komise, vyplývá, že později než v 65 letech by mohli jít do penze ti, kterým je dnes sedmapadesát a méně. ČT se podařilo analýzu získat. Dnešní padesátníci by podle propočtů resortu po roce 2030 odcházeli do důchodu o několik měsíců později než v nyní garantovaných 65 letech. Vláda totiž plánuje postupně posouvat hranici podle věku dožití. Ten má podle analýzy nadále růst. Opoziční strany s jakýmkoli zvyšováním hranice nad 65 let nesouhlasí. Proti jsou i odbory.

Zástupci odborové konfederace a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v pátek sešli kvůli plánovaným změnám v důchodovém systému. Předáci si stěžují na to, že s nimi šéf resortu práce o reformě penzí nejedná a k přípravě je nepřizval. Odbory chtějí mít svého zástupce v Jurečkově důchodové komisi, s čímž ministr nemá problém.

Prodlužovat věk odchodu do penze automaticky podle průměrného věku dožití je klíčová součást důchodové reformy, na které se v týdnu shodla většina stran vládní koalice. Se zvyšováním chce začít hned po roce 2030, kdy skončí současná pravidla. Lidé by měli – podobně jako dnes – strávit v důchodu průměrně 21,5 roku. Podle zjištění ČT spočítalo ministerstvo práce a sociálních věcí, že by při takovém nastavení a nezměněných podmínkách odcházeli například dnešní padesátníci do penze v průměru v šestašedesáti letech, zatímco lidé mladší 34 let pak v osmašedesáti.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se nechystá prosadit do zákona zvýšenou věkovou hranici pro odchod do penze na 68 letech. Podle něj by se při nástupu do důchodu měla zohledňovat délka života, odpracovaná doba či náročnost profese. Šéf resortu práce to řekl po schůzce se zástupci opozičního hnutí SPD. Uvedl, že se jeho důchodová komise rozšiřuje i o zástupce opozice. Nově by v ní měla zasedat i poslankyně SPD Lucie Šafránková. Před týdnem tým doplnila zástupkyně opozičního hnutí ANO.