Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky strana 4 z 5

Kvůli vysoké inflaci chce kabinet od ledna zvednout základní přídavky na děti o třicet procent, ve většině případů by to dělalo přes dvě stě korun měsíčně. Zároveň hodlá znovu zvýšit také životní a existenční minimum. Obě o víc než pět procent.

Zájemců o ubytování v azylových domech přibývá, potvrzují to oslovená zařízení. Čekací doba na lůžka se prodlužuje; stávající klienty se navíc docela často nedaří vracet zpět do běžného ubytování. Důvodem jsou vysoké náklady na bydlení a všeobecné zdražování.

Prověřování a školení budoucích pěstounů se na různých místech v Česku liší. Zatímco někde trvá půl roku, jinde i více než dva. Sjednocení pravidel a také odstranění některých administrativních překážek teď slibuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Rodiče žáků si letos připlatí za nákup školních potřeb, některé položky oproti loňsku zdražily o deset procent. Víc zaplatí strávníci také v některých jídelnách. S rostoucími náklady na energie se potýkají také zřizovatelé kroužků, například v Praze jim ale s výdaji pomůže magistrát. Rodiče mohou kvůli rostoucím cenám zažádat o příspěvky sociální podpory.

Vláda na svém středečním jednání schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba čtyři tisíce korun. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda 177 miliard korun. Podle něj je tak ve vztahu k HDP v masivnosti podpory ČR čtvrtá v EU, podotkl po jednání vlády.

Úřady přijaly k pondělnímu odpoledni přes dvaadevadesát tisíc žádostí o jednorázový příspěvek 5000 korun pro více než sto padesát tisíc dětí, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v televizi Nova. Podávání žádostí provázely potíže, které se podle ministra podařilo do 17:00 odstranit. Příspěvek 5000 korun je na děti, kterým nebylo k 1. srpnu ještě 18 let nebo které se do konce roku teprve narodí. Získat ho mohou rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu korun. Domácnosti s přídavky na děti ho dostávají automaticky, ostatní musí požádat.

Úřady práce zatím vyplatily více než 237 tisíc nových příspěvků na děti. Pět tisíc korun má rodinám pomoci zvládnout rostoucí inflaci. Domácnosti, které pobírají přídavky, dostávají pětitisícovou dávku automaticky. Ostatní o ni budou muset požádat, a to například prostřednictvím on-line formuláře. Příjem žádostí začne v pondělí.

Nástup dětí do první třídy se domácnostem prodraží. Za kompletní vybavení budoucího školáka rodiče zaplatí v průměru 6500 korun. Jak zjistila ČT, letos je kvůli zdražujícím energiím i velkoobchodním cenám papíru výbava vyjde o dvě stě korun dráž. Vůbec nejvíc se podle oslovených prodejců inflace projevuje na cenách aktovek nebo papírenského zboží. Za starší děti pak domácnosti před začátkem školního roku utratí kolem dvou tisíc korun.

Začíná výplata jednorázového pětitisícového příspěvku pro rodiny s dětmi. Automaticky ho dostanou ty, které v červnu měly nárok na přídavky na děti. Ostatní s loňskými příjmy do milionu hrubého si o dávku budou moci požádat od pondělí 15. srpna. Podmínkou je věk dítěte do osmnácti let, což kritizuje opozice. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na příspěvek bude mít nárok kolem milionu a sto tisíc domácností.

Uprchlíci z Ukrajiny by si měli řešit ubytování i po vlastní linii. Hledání vlastního bydlení by je navíc mohlo motivovat k opuštění hlavního města. V pondělních Událostech, komentářích to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Praha v úterý uzavírá stanový tábor pro uprchlíky z Ukrajiny v Malešicích. Podle Rakušana je Česko v případě potřeby připraveno tábory znovu zřídit. Pozemek v Malešicích zůstane jako záloha.

Peníze na podporu sociálních podniků dostaly i neúčelné a neefektivní projekty a dotace mnohdy pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ale má smysl podporovat sociální podnikání, protože dává příležitost handicapovaným lidem zapojit se zpět na trh práce a zlepšit kvalitu života. MMR se snaží kontroly projektů zlepšovat tak, aby dotace nebyly zneužívány, reagoval na závěry kontroly NKÚ mluvčí ministerstva Vilém Frček. Se závěry NKÚ se neztotožňuje ani ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Pěstouni z řad příbuzných, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, zřejmě nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by se u nich zařadilo mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a zohlednilo by se při výpočtu penze. Zdravotní odvody by pak posílal stát. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválila sněmovna. Poslanci podpořili i možnost uvalování národních sankcí za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech i mimo sankční seznam Evropské unie. Ve schvalování sporného snížení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti nebo nezaměstnané bude dolní komora pokračovat za týden.

Resort dopravy bude moci ve výjimečných situacích, například při kalamitách nebo krizích, povolit řidičům kamionů, aby mohli po určitých úsecích silnic jezdit bez dodržování požadavků na přestávky v jízdě a odpočinek. Počítá s tím novela zákona o silniční dopravě, kterou poslanci stvrdili. Opozičnímu hnutí ANO se nepodařilo na schůzi prosadit přednostní projednání vládní předlohy, kterou by chtělo opravit zákonnou možnost předčasné penze pro zdravotnické záchranáře. Další body poslanci neprojednali, řádnou schůzi přerušili do příští středy.

Úřady práce vyplatily za první rok fungování takzvaného náhradního výživného přes 107 milionů korun. Průměrná měsíční dávka na jedno dítě činila osmnáct set. Stát poskytuje dávku za rodiče, kteří neplatí alimenty, a peníze pak po nich vymáhá. Podmínkou pro přiznání náhradního výživného je, že výši alimentů schválil soud a rodič sám zahájil proces vymáhání. Právě složité podmínky však část rodičů samoživitelů od podání žádosti odradí.

Životní minimum se od července zvýší z 4250 na 4620 korun, tedy o 8,8 procenta, schválila vláda. Stejně se upraví minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Existenční minimum se zvýší z 2740 na 2980 korun. Důvodem je zdražování. Ministerstvo práce připraví v příštím roce návrh automatické valorizace životního minima. Plánuje ji pak zavést od roku 2024. Vláda jednala i o uprchlících z Ukrajiny a odvolala také většinu správní rady Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).

Pravidla u příspěvku na bydlení se zjednoduší a v případě čerpání rodičovské dojde k úpravám limitů. Změny přinese od července vládní novela, kterou ve středu nejprve schválil Senát a poté ji podepsal prezident Miloš Zeman. Předloha ještě musí vyjít ve sbírce zákonů. Horní komora přijala také novelu k nižším odvodům zaměstnavatelů na sociální zabezpečení u kratších pracovních úvazků nebo novelu o ochraně označení původu a zeměpisných označení.

Zástupci vlády jednali s odbory a zaměstnavateli. Rozdílný názor mají třeba na růst výdělků. Kabinet od července podle resortu práce minimální mzdu nezvýší. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale připustil, že by se mohla zvednout během podzimu. Podle informací ČT o čtyři až pět stovek. V případě zvýšení platů státních zaměstnanců kvůli inflaci se koalice s odbory sejde příští týden, Jurečka čeká dohodu.

Novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva se na začátku května stala Klára Šimáčková Laurenčíková, odbornice v otázkách inkluzivního vzdělávání. V Interview ČT24 řekla, že uzavírání krajských center pomoci ukrajinským uprchlíkům, kterým hrozí Praha, ale také Pardubický kraj, vnímá jako rizikové. Chce se zasadit o to, aby z pomoci nevypadávaly ohroženější skupiny lidí, třeba ukrajinští Romové.

Příspěvek pět tisíc korun by měl stát vyplatit na děti, kterým letos 1. srpna nebude ještě 18 let. Pokud na ně rodiče pobírají přídavky, měli by dávku dostat automaticky v srpnu. Ostatní rodiče s loňským příjmem do milionu hrubého o ni budou muset požádat elektronicky přes aplikaci, nebo osobně v CzechPointech. U zaměstnaných se bude příjem zjišťovat ze základu pro odvody a u živnostníků a podnikatelů z daňových přiznání. Při dalším zdražování by vláda mohla vyplacení jednorázového příspěvku ještě zopakovat. Vyplývá to z návrhu zákona, který připravilo ministerstvo práce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje zjednodušení pravidel pro získání příspěvku na bydlení. První změny mají přijít od letošního července. Od začátku příštího roku by měla lepší přístup lidí k dávce zajistit digitalizace. Ta by se měla týkat i dokazování čtvrtletního příjmu. Zájemce by měl mít na výběr také jiný interval.

Ministerstvo školství zveřejnilo požadavky na podobu jazykových kurzů češtiny pro uprchlíky z Ukrajiny. Provozovatelé mohou začít žádat o akreditaci. Vyřizování tohoto povolení se zjednoduší. Jazykovou přípravu pak uhradí úřady práce z evropských peněz na podporu zaměstnanosti, informovala mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Resorty práce a školství vyzvaly vzdělávací instituce, aby kurzy připravily a o akreditaci žádaly.

V areálu bývalé nemocnice v Opočně na Rychnovsku skončila stavba domova seniorů. Přestavba jedné z budov vyšla na více než sto milionů korun a začala v září 2020. Klientům začne domov sloužit na podzim, do té doby se musí ještě dovybavit. Města Opočno a Dobruška, kterým byl objekt v pátek předán, však mají problém s dodávkou vybavení.

Stát podle hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) musí vědět, kolik uprchlíků z Ukrajiny chce v Česku zůstat, aby se na to mohl připravit. Nahlášení bydlení či zájmu o školu by podle něj bylo svázané se sociální dávkou. Stát by měl uprchlíky nasměrovat na nabídky práce, v Česku by ale podle něj neměl existovat paralelní sociální systém. Od začátku války vydalo Česko ukrajinským uprchlíkům dosud skoro 333 tisíc speciálních víz. Většinu z běženců tvoří ženy a děti.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce pro některé profese prosadit zmírnění podmínek pro nárok na důchod zkrácením nutné doby pojištění z 35 na 25 let. Podle návrhu ministerstva práce by měli záchranáři nebo lidé v profesích takzvané čtvrté kategorie, které ohrožuje třeba prach nebo hluk, mít možnost odcházet do důchodu dřív.