Martin Kuba strana 4 z 5

Většina krajů zatím nemá na příští rok zajištěny dodávky plynu i elektrické energie pro své provozy. Výjimkou je Zlínsko, kde mají potvrzeno dva roky dopředu. Celkem má dodávky elektřiny alespoň částečně zafixováno pouze šest regionů, u plynu pět. A to za vyšší ceny než loni. Někteří hejtmani, ale i starostové obcí se tak obávají, že v zimě budou muset ve svých zařízeních omezit služby. Stát slibuje pomoc, zatím ovšem není k dispozici.

Česká vláda i Evropská unie by měly urychleně zasáhnout proti vysokým cenám elektrické enerie. Shodli se na tom politici v debatě v Událostech, komentářích, řešení spatřují v tom, že zdražující plyn přišel o vliv na cenotvorbu elektřiny. Hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS) varoval, že dosavadní kurz ohrožuje stabilitu evropské společnosti.

Nenajde-li EU společné řešení ohledně rostoucích cen energií, je česká vláda připravena přijít s vlastním řešením. Může se týkat i zastropování cen energií. V pořadu Partie na CNN Prima News to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) je k řešení na úrovni EU skeptický. Poukázal na to, že mnohé země už ceny zastropovaly samy a společné řešení jim nemusí vyhovovat i kvůli rozdílným energetickým zdrojům. V neděli nicméně podpořil zastropování cen elektřiny na evropské úrovni rakouský kancléř Karl Nehammer. Trh se podle něj nyní sám regulovat nedokáže.

Asociace krajů vyzvala vládu, aby regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Udělat by to měla od začátku roku 2023, apeloval v pátek jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Návrh asociace podpořili všichni hejtmani, úsporný tarif podle nich není řešením. Opozice se s požadavky krajů ztotožňuje. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení je ale podle něj nutné dosáhnout na unijní úrovni. Už jednal s předsedkyní Evropské komise a vyjednává podporu dalších zemí.

Auta, která jedou směrem od Prahy do Rakouska nebo naopak, zmizí z centra Českých Budějovic počátkem roku 2025. Takový je podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) nový termín zprovoznění dvou úseků dálnice D3, které zároveň poslouží jako obchvat krajského města v severo-jižním směru. Podle původních plánů Ředitelství silnic a dálnic měla být dálnice u Budějovic hotová již napřesrok. Oproti předpokladům bude stavba také nejméně o sto milionů dražší.

Šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) radí vládě, aby srozumitelně sdělila lidem, jaká budou platit opatření, když dojdou zásoby plynu. Podle něj je naprosto absurdní v této chvíli řešit, zda Češi budou mít doma osmnáct, nebo devatenáct stupňů. Kuba zároveň upozornil, že situaci musí řešit ministerstvo, nikoliv kraje. Komunikace vlády v této situaci není přehledná, sdělil Kuba v Interview ČT24.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

Počet víz dočasné ochrany, které Česko vydalo uprchlíkům zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu, dosáhl 400 tisíc. Po pondělním zasedání ústředního krizového štábu to uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Řekl také, že podle dat ze zápisů do škol je nyní v Česku méně než 300 tisíc Ukrajinců.

Do škol se podle zatím neuzavřených dat ze zápisů přihlásilo asi čtyřicet tisíc dětí z Ukrajiny. Je to o třicet tisíc méně, než jich podle statistik do Česka po propuknutí konfliktu na Ukrajině přišlo. Část dětí se zřejmě s rodiči už do vlasti vrátila, část to plánuje. Co se týče přesunu uprchlíků z hlavního města, podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) jednání hejtmanů s vládou posun nepřinesla.

Pražské centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny se opět otevře, a to od pondělí 11. července. Nebude ale nabízet ubytování. Řekl to pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) po jednání městského krizového štábu. Město uzavřelo středisko, které bylo ve Vysočanech, v polovině června, zdůvodnilo to příliš velkým množstvím běženců v Praze. Jeho znovuotevření podle Hřiba nařídila vláda.

Nejde o nátlak, ale o manažerské rozhodnutí, které mi přijde jako jediné logické, uvedl v diskuzním pořadu Události, komentáře pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v souvislosti s uzavřením asistenčního centra v Praze. Podle něj je v hlavním městě čtyřikrát více uprchlíků než v jiných krajích. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) podotkl, že to primátorovi nemá za zlé, ale podle něj jde spíše o politické gesto.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) po jednání krizového štábu zopakoval, že pražské krajské asistenční centrum (KACPU) ve Vysočanech se zavře v noci na čtvrtek. Bude také trvat na přerozdělování uprchlíků. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se asistenční centra osvědčila. Uzavření toho pražského označil před páteční schůzkou s primátorem za neuvážené a nepříliš rozumné. Praha zdůvodňuje svůj krok přeplněností metropole a nedostatečnými kapacitami ve srovnání s dalšími kraji.

Dětská psychiatrická nemocnice (DPN) v Opařanech na Táborsku by do roku 2024 měla zvýšit počet lékařů. Informovali o tom ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Momentálně se o šest úvazků dělí osm dětských psychiatrů. Za dva roky by nemocnice měla mít deset míst na plný úvazek. Nemocnici přitom loni kvůli nedostatku kvalifikovaného personálu hrozil zánik.

České dráhy (ČD) ve čtvrtek poprvé vypravily z českobudějovického nádraží čtyři nové vlakové soupravy RegioPanter. Jde o součást smlouvy s Jihočeským krajem. V regionu má do září jezdit celkem deset těchto nových elektrických souprav, cena jedné je 117 milionů korun. Poprvé vyjely do Veselí nad Lužnicí, Borovan, Číčenic a Kaplice. Nové vlaky nyní pokryjí tři čtvrtiny elektrické regionální dopravy v kraji.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a premiér Petr Fiala (ODS) se sejdou kvůli uprchlické krizi v pátek 17. června, tedy dva dny poté, co hlavní město uzavře Krajské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky (KACPU) ve Vysočanech. Informoval o tom Hřib, který o setkání požádal kvůli přetíženosti ubytovacích kapacit.

Stát podle hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) musí vědět, kolik uprchlíků z Ukrajiny chce v Česku zůstat, aby se na to mohl připravit. Nahlášení bydlení či zájmu o školu by podle něj bylo svázané se sociální dávkou. Stát by měl uprchlíky nasměrovat na nabídky práce, v Česku by ale podle něj neměl existovat paralelní sociální systém. Od začátku války vydalo Česko ukrajinským uprchlíkům dosud skoro 333 tisíc speciálních víz. Většinu z běženců tvoří ženy a děti.

Místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) v Událostech, komentářích ostře zkritizovala vládní strategii zvládání uprchlické krize. Mimo jiné jí vadí, že starostové a hejtmani přesně nevědí, kolik lidí prchajících před válkou je v jejich regionech. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) kritiku odmítl, Česko podle něj naopak uprchlickou vlnu zvládá velmi dobře. Slíbil rovněž podrobnější evidenci.

Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) má prověřit, kolik kapacit pro ukrajinské uprchlíky od komerčních ubytovatelů ubude například kvůli letní turistické sezoně. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Stát také spolu s hejtmanstvími vytipovává objekty, které by mohly poskytnout přístřeší prchajícím ukrajinským Romům. Od ruského útoku na Ukrajinu Česko tamním občanům udělilo už 310 961 víz.

Ministerstvo práce zpracovalo první žádosti o příspěvek pro domácnosti, které ubytovaly ukrajinské uprchlíky. Někteří ze zhruba deseti tisíc žadatelů však čekají na výplatu už dva týdny. Kvůli zahlcení úřadů práce provázely jejich přijímání a zpracovávání potíže, proces proto trvá déle. Žádosti o peníze od státu na náklady je možné podávat od 11. dubna, a to jen elektronicky. Od začátku války dostalo víza v Česku 308 tisíc lidí z Ukrajiny.

Zásadní pro zajištění dodávek plynu je, aby Evropská unie postupovala jako celek a jednotně, shodují se zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška a náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Že by ale skutečně došlo na zastavení dodávek ruského plynu, spíše nepředpokládají. Podle jihočeského hejtmana a bývalého ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) je ale také potřeba připravit se na to, že odstavení uhlí nepůjde tak rychle, jak se čekalo. Bartuška, Kuba a Třešňák diskutovali v Událostech, komentářích.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje, že v Česku vzniknou speciální centra pro zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky. Mají fungovat ve fakultních nemocnicích napříč Českem a první by mohla otevřít už příští týden. Resort tak chce řešit i nápor na péči, kterou běžně poskytují praktičtí lékaři.

Vláda se dohodla s kraji na systému přerozdělení ukrajinských uprchlíků. Bude se řídit počtem obyvatel kraje nebo jeho ekonomickou výkonností. Stát bude platit za jejich ubytování 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. V Česku je nyní podle dat od mobilních operátorů odhadem 270 tisíc uprchlíků, řekl senátorům ministr školství Petr Gazdík (STAN), více než polovina z nich jsou děti. Ministerstva a další úřady dostaly od vlády za úkol od pondělí 21. března uvolnit své ubytovací kapacity. Vláda slíbila podporu i lidem, kteří uprchlíky ubytují u sebe doma.

Ministerstvo obrany zvažuje vybudování armádních stanových městeček pro uprchlíky. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Do každého by se vešlo kolem čtyř set lidí. Některé regiony už mají podle předsedy Asociace krajů Martina Kuby (ODS) vytipované lokality, kde by mohla městečka vzniknout. Hejtmani večer jednali o situaci s ministry. Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že současná uprchlická vlna z Ukrajiny do České republiky je největší po druhé světové válce.

Česko Ukrajině poskytne další vojenský materiál, minimálně ve výši dosavadních dodávek zbraní za 725 milionů korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce. Apelovala také na to, aby se OSN kvůli nedodržování lidských práv na Ukrajině zamyslela nad přehodnocením své politiky. Exministr a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) podpořil politiku vlády s tím, že by měla armáda využít zkušenosti z pomoci během pandemie.