Lvov strana 3 z 3

Řecko-katolický farář Marian Kurylo z Pardubic v prvních týdnech invaze ruských vojsk na Ukrajinu pořádal sbírky humanitárních potřeb, které pak mířily do válkou zasažené země. Teď se duchovní, který pochází ze Lvova, zaměřuje na pomoc válečným uprchlíkům přímo v krajském městě. „Lidé tu hledají podporu, i duchovní,“ říká farář.

Moskva tvrdí, že v sobotu zasáhla objekty spojené s protivzdušnou obranou Ukrajiny. Mezi cíli měl být sklad střel u Kyjeva a opravna techniky ve Lvově. Ruské rakety také zasáhly sklad paliv v Lucku. V areálu černobylské jaderné elektrárny vzniklo několik požárů, kvůli dobytí ruskými jednotkami je nemožné je uhasit. Ukrajinský generální štáb potvrdil osvobození několika obcí a měst po celé zemi.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.

Radnice Mariupolu v první předběžné bilanci uvedla, že zatím nemá zprávy o žádných mrtvých v souvislosti se středečním bombardováním divadla, jeden člověk byl těžce zraněn. Rusové tvrdí, že jsou už v centru města. Obránci se odmítli vzdát, uvedla agentura Unian. Nejméně tři výbuchy se v pátek ozvaly ve Lvově, podle starosty útok zasáhl tovární halu poblíž letiště. Kreml dál tvrdí, že boje jdou podle plánu. Velení ukrajinského letectva dříve oznámilo, že během čtvrtka stíhači a protivzdušná obrana zasáhli čtrnáct vzdušných cílů. Ukrajinské armádě se podařilo dobýt zpět třicet obcí v Kyjevské oblasti, které byly dočasně v rukou ruských sil, oznámil podle portálu Ukrajinska pravda prezident Volodymyr Zelenskyj.

Počet civilistů zabitých během ruské invaze na Ukrajině den ode dne stoupá. Kyjev obviňuje ruskou armádu ze záměrných útoků na ty nejzranitelnější. Od začátku války opustilo své domovy šest a půl milionu Ukrajinců. Další více než tři miliony uprchly ze země. Podle OSN se každou minutu stává uprchlíkem 55 ukrajinských dětí.

„Kyjev koncem února byl živým městem, dnes je z něj město duchů,“ říká redaktor Tomáš Vlach, který se právě vrátil z Ukrajiny. Tvrdí, že pro novináře ani humanitární pracovníky stále není těžké se do země dostat a dělat svou práci. Popsal různé podoby války, jak boje v okolí Kyjeva a situaci místních obyvatel, tak třeba práci ukrajinských technických služeb, nebo zacházení s rabujícími zloději.

V Kyjevě se ráno při ostřelování částečně zhroutil obytný dům, nejméně dva lidé utrpěli zranění. Exploze byly v noci slyšet kromě hlavního města i Záporoží či Oděse. Letecký poplach byl vyhlášen i v některých městech na západě Ukrajiny – Lvově či Ivano-Frankivsku. Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že Ukrajina na některých místech přešla do protiútoku, tvrdí, že dokáže ruským jednotkám způsobovat velké ztráty. Kyjev oznámil smrt dalšího ruského generála, padl při útoku na Mariupol. Rusové ostřelovali mnohé civilní cíle.

Už řadu dní se mluví o tom, že lidé v ukrajinském přístavu Mariupol jsou odříznutí od dodávek energií, nedostává se jim jídla ani vody. Jak to ale vypadá přímo ve městě, které je dějištěm humanitární katastrofy? To ve speciálním vysílání ČT24 v neděli večer popsal koordinátor Lékařů bez hranic Tomáš Bendl, který je aktuálně ve Lvově. Jeho kolegové v Mariupolu uvázli stejně jako tamní obyvatelé a popisují hrůzy, které vidí.

Ukrajinskou vojenskou základnu Javoriv u Lvova podle všeho zasáhly v neděli rakety dlouhého doletu. Zřejmě byly odpáleny z ruského území, ale tyto informace nelze nezávisle ověřit. NATO nyní analyzuje informace, které obdrželo od svých monitorovacích letounů. Těch se v blízkosti ukrajinského vzdušného prostoru pohybuje hned několik.

Ukrajinská města stále čelí ruskému bombardování, varovné sirény se rozezněly v podstatě v celé zemi. Exploze se ozývaly i na západě v okolí Lvova, který je od zahájení války relativně klidný. Ruské rakety tam zasáhly vojenskou základnu nedaleko polských hranic. Ukrajinská ombudsmanka tvrdí, že Rusko použilo v Luhanské oblasti fosforovou munici. Ve stále obléhaném přístavním Mariupolu na jihu země podle Lékařů bez hranic dochází k humanitární katastrofě.

Během neděle uprchlo do Polska před válkou na Ukrajině dalších více než 142 tisíc lidí. To je nejvíc za den od vypuknutí bojů, poznamenal server Gazeta Wyborcza s odvoláním na polské ministerstvo vnitra. Celkem kvůli nynější válce uteklo z Ukrajiny více než 1,7 milionu lidí, z toho celkem 1,1 milionu uprchlo právě do Polska. Míří také do Německa, Berlín kvůli rostoucímu počtu běženců požádal spolkovou vládu o pomoc.

Dětské centrum Veská u Sezemic na Pardubicku přijalo rodinu z Kyjeva se sedmiletou těžce postiženou dcerou Jaroslavou. Trpí několika nemocemi, mezi nimi i dětskou mozkovou obrnou a epilepsií, a v minulosti se už léčila v Česku v lázních v Teplicích. Cesta z Kyjeva nebyla pro rodinu Žuňových jednoduchá, musela se dostat za pomoci dobrovolníků na hranice, pak se o převoz postarali báňští záchranáři.

V pátek nad ránem otřásly Kyjevem mohutné exploze, podle představitelů ministerstva vnitra byl nad metropolí sestřelen ruský letoun. Rusko podle prezidenta Volodymyra Zelenského pokračuje v raketových útocích na Kyjev a do města vstoupily sabotážní jednotky, invazní vojska se ale podařilo zastavit z většiny směrů. Sirény ráno zněly i ve Lvově. Zelenskyj nařídil všeobecnou mobilizaci. Po dobu válečného stavu tak nesmějí zemi opustit muži ve věku od 18 do 60 let. V projevu prezident prohlásil, že Ukrajina zůstala proti Rusku sama a západní sankce označil za nedostatečné.

Uznání samozvaných povstaleckých republik na východě Ukrajiny je podle premiéra Petra Fialy (ODS) aktem agrese Ruska vůči suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva. Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) zřejmě doporučí co nejtvrdší sankce proti Moskvě. Krizový štáb ministerstva zahraničí se shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči nezávislému státu, na kterou musí přijít tvrdá a jednotná odpověď. Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij má podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) podat ve středu dopoledne vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny.

Ministerstvo zahraničí připravuje další zdravotnickou pomoc Ukrajině ve výši deseti milionů. Na tiskové konferenci po jednání krizového štábu ministerstva zahraničí to řekl šéf resortu Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj zřizuje dvě pracovní skupiny, jedna se bude zabývat vyhodnocováním situace na Ukrajině, druhá humanitární pomocí a její přípravou. V neděli nebo v pondělí chce úřad vydat aktualizované doporučení k cestování na Ukrajinu, jeho znění úřad dopracovává. Ministr opětovně Čechy vyzval, aby do země necestovali.

Ukrajinský prezident v pondělí večer oznámil, že slyšel o amerických zprávách o možném útoku Ruska na Ukrajinu za dva dny – a že středa bude dnem jednoty na Ukrajině. Američané zavírají ambasádu v Kyjevě a stěhují se do Lvova, podobně jako některé další zahraniční zastupitelské úřady. V pořadu Události, komentáře současnou krizi hodnotil senátor, poslanci i místopředsedkyně Evropského parlamentu.

Ministerstvo zahraničí znovu varovalo před cestami na Ukrajinu. Čeští občané, kteří zvažují opuštění země letecky, tak mají učinit bezodkladně vzhledem k možnému přerušení spojů kvůli hrozící ruské vojenské agresi. Obavy z ní posílilo, že Bosporem v neděli do Černého moře proplula ruská ponorka s raketami. Následuje šest velkých výsadkových lodí, plavidla se mají účastnit vojenského cvičení. Austrálie v obavě z války dočasně přerušila činnost velvyslanectví v Kyjevě. Premiér Scott Morrison kritizoval chování Ruska a vyzval Čínu, aby o krizi přestala mlčet. Podle agentury Reuters se z Doněcku začali stahovat i Američané z mise OBSE.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterý po jednání krizového štábu resortu zahraničí sdělil, že deeskalace rusko-ukrajinského konfliktu se nedaří. Česko ale zatím nestahuje z Ukrajiny svoje diplomaty, nabádá však občany, aby nejezdili do rizikových oblastí. V Interview ČT24 sdělil, že Česko je připraveno podpořit sankční režimy proti Rusku, prohlásil, že Ukrajina si volí směřování na západ. Ministr také uvedl, že Česko nepodporuje Zimní olympijské hry v Číně.

Pardubické civilní letiště by mohlo v příští charterové sezoně nabízet až deset destinací. Do nabídky se nejspíš vrátí Turecko nebo řecké ostrovy. Posílit chce také nákladní dopravu, jedná o podmínkách s dopravci. Zboží a materiál by se mohly začít dovážet do Pardubic už letos a podle ředitele provozní letištní společnosti Ivana Čecha by cargo mohlo v budoucnu tvořit až polovinu zdejších příjmů.

Podle dokumentaristy Vitalije Manského se v Rusku vede o kulturu boj, protože proti její části stojí kremelská moc. Filmař, jehož dokumenty Svědkové Putinovi a Roura byly oceněny na MFF Karlovy Vary, mluví v rozhovoru i o tom, proč je důležité točit snímky o obyčejných Rusech.

Josef Švejk –⁠ prostoduchý člověk, který se po svém vyrovnává s chaosem a necitelností válečné doby –⁠ se díky satirickému a protiválečnému románu Jaroslava Haška stal světově známou postavou. Na své cestě na válečnou frontu ze světa sám stihl dost poznat. Jeho přes půldruhého tisíce kilometrů dlouhé mašírování vedlo z bytu v novoměstské ulici Na Bojišti přes hospodu U Kalicha, přes vězení, jihočeské vesničky, Vídeň a Budapešť až za ukrajinský Lvov. Kudy Švejk do boje putoval, se můžete podívat v interaktivní mapě.

Nejméně pět mrtvých si vyžádalo nouzové přistání ukrajinského nákladního letadla Antonov An-12 poblíž Lvova na západě Ukrajiny. Oznámil to ukrajinský ministr dopravy Vladyslav Kryklij. Stroj podle úřadů nedoletěl na letiště, protože mu došlo palivo.

Vláda schválila návrh ministerstva vnitra na kvóty na některých zastupitelských úřadech pro žádosti o pobytová víza nad devadesát dnů, která jsou podávána za účelem podnikání a pro žádosti o zaměstnanecké karty. Podle resortu kvóty nemají za cíl omezit ekonomickou migraci, ostatně v případě Ukrajiny se třeba počítá s dvojnásobkem žádostí oproti současnému stavu. Důvodem je přílišný zával pro české diplomaty.