Z okna jsou vidět mrtvá těla, lidé kopou hroby. Koordinátor Lékařů bez hranic popsal zkušenosti týmu z Mariupolu

7 minut
Koordinátor Lékařů bez hranic popsal situaci v Mariupolu
Zdroj: ČT24

Už řadu dní se mluví o tom, že lidé v ukrajinském přístavu Mariupol jsou odříznutí od dodávek energií, nedostává se jim jídla ani vody. Jak to ale vypadá přímo ve městě, které je dějištěm humanitární katastrofy? To ve speciálním vysílání ČT24 v neděli večer popsal koordinátor Lékařů bez hranic Tomáš Bendl, který je aktuálně ve Lvově. Jeho kolegové v Mariupolu uvázli stejně jako tamní obyvatelé a popisují hrůzy, které vidí.

Výrazy jako humanitární katastrofa či bezvýchodná situace jsou podle Bendla pro hodně lidí abstraktní výrazy, které vůbec nedokáží předat pocit z místa. „Já jsem s jedním členem našeho (mariupolského) týmu telefonoval včera. Popisoval, jak z okna vidí na ulici mrtvá těla, která už není kam pohřbívat,“ popsal Bendl. Lidé tak podle něj přímo před svými domy kopou hroby, kam musejí následně dát i několik zemřelých naráz.

Řekl, že ve městě více než týden není dostupná pitná voda, chybí jídlo i elektřina, nemocnicím i lékárnám docházejí veškeré zásoby. „Nejhorší na tom je, že není cesty ven, protože město je obklíčené, žádný materiál tam nelze poslat a nejde ani evakuovat civilisty,“ vyjmenovává zástupce Lékařů bez hranic.

Děti zemřely na dehydrataci, říká koordinátor

Zmínil, že tamější tým organizace čítá sedmnáct zaměstnanců, nedokáže ale říct, kolik lidí je v samotném Mariupolu, protože „se k nim nemáme jak dostat“. „Nějaký lékařský personál tam je, ale když vám nesvítí světlo a nemáte ani obvaz, tak žádného pacienta ošetřit nemůžete,“ dodává Bendl. Prý si nedokáže na základě svědectví představit, že by se situace ve městě mohla ještě výrazněji zhoršit, když už teď lidé včetně žen a dětí umírají na ulicích.

„Jsou odtamtud potvzené případy, kdy děti zemřely na dehydrataci. Já nevím, jak to může být horší,“ zoufá si Bendl. Slíbené humanitární koridory podle něj nefungují, ač byly několikrát slíbené. Podotýká, že problém může být i to, že i když se evakuační koridor povede otevřít, nikdy jím neuniknou všichni – třeba někteří chroničtí pacienti zkrátka cestu nezvládnou. Jiní chtějí podle Bendla ve městě zůstat, aby se postarali o příbuzné.

„A tito lidé se pak mohou stát terčem útoků, protože útočící strana řekne, že teď už tam žádní civilisté nejsou. Takže humanitární koridory je třeba vnímat obezřetně,“ myslí si Bendl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami
Načítání...