Lvov strana 2 z 4

K důsledkům války na Ukrajině patří i zranění, která i po zhojení potřebují péči špičkových odborníků. Těm, kdo přišli o končetiny – ať už na frontových liniích, nebo v zázemí – pomáhají rehabilitační specialisté na nové klinice v západoukrajinském Lvově.

Ukrajinská města a energetická infrastruktura se v noci na čtvrtek staly terčem nové vlny ruských vzdušných útoků, první po zhruba třech týdnech. Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské rakety zasáhly rezidenční oblast a vyžádaly si tam nejméně pět obětí, celkem v zemi zemřelo nejméně devět lidí. Druhé největší ukrajinské město Charkov bylo bez proudu a vody, ostřelování na čas přerušilo také vnější napájení Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.

Fotografka Marta Cirková zachycuje příběhy ruské agrese z jiného úhlu pohledu, než bývá obvyklé – prostřednictvím detailů těl raněných vojáků. Tvrdí, že jejím cílem je, aby Ukrajinci od lidí s válečným zraněním neodvraceli zrak. Díky fotografiím a podávání dalších svědectví se podle ní vojáci také snáz vyrovnávají s traumatickými zkušenostmi z bojiště. S fotografkou natáčela ve Lvově zahraniční zpravodajka České televize Barbora Maxová.

Od začátku masivní ruské invaze na Ukrajinu běloruský novinář a aktivista Andrej Poleščuk reportuje o vývoji konfliktu na Twitteru. Kromě toho také pravidelně jezdí na Ukrajinu s humanitární pomocí. Naposledy se takto přiblížil frontové linii na východě země, když navštívil město Toreck. Situaci v oblasti popsal v Událostech, komentářích jako katastrofální.

Rozhovory o členství Ukrajiny v Evropské unii by mohly začít už letos, uvedla ve Lvově předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Postavení kandidátské země získala Ukrajina loni v létě, čtyři měsíce po zahájení ruské invaze. Proces vstupu do Evropské unie trvá obvykle několik let.

Za necelé dva týdny uplyne rok od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. Druhý díl se zaměřil na vystěhovaleckou krizi, kterou začátek války zapříčinil, a také na mohutnou vlnu solidarity, kterou exodus ukrajinských uprchlíků v Česku, ale i v jiných zemích vyvolal.

Hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo 2022 vyhrál snímek volného fotografa Vojtěcha Dárvíka Mácy Masakr v Buče. Je ze série fotografií, která dokumentuje válečné události v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Mezinárodní porota vítězný snímek vybrala z více než šesti tisíc prací, které do 28. ročníku soutěže přihlásilo 234 autorů z Česka a Slovenska. Lidé si budou moci nejlepší snímky z fotožurnalistické soutěže prohlédnout od středy do konce července v Národním muzeu.

Rusko ve čtvrtek ráno spustilo masivní raketový útok proti Ukrajině. V několika městech včetně Kyjeva se ozývaly výbuchy, podle úřadů pracovala protivzdušná obrana. Lvov se ocitl takřka bez elektřiny, s havarijními výpadky se potýkají také obyvatelé Kyjeva a Oděské oblasti. Bělorusko podle tamních úřadů sestřelilo protiletadlovou raketu S-300 vyslanou z Ukrajiny, načež si ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance a protestovalo kvůli tomu. Ukrajinské ministerstvo obrany vyjádřilo ochotu podílet se na vyšetřování a vyslovilo podezření, že incident mohl být výsledkem úmyslné ruské provokace s cílem zatáhnout Bělorusko do války.

Na Ukrajině je podle tamních úřadů momentálně milion dvě stě tisíc veteránů. Po konci války by jejich počet mohl vzrůst na pět milionů. Řada z vojáků přišla v bojích k těžkým zraněním a momentálně se rehabilitují ve speciálních centrech. Součástí jejich terapie a léčby je v některých případech i jízda na koni.

Rusko při nové vlně vzdušných útoků, jejichž síla podle Kyjeva překonala ty z 10. října, vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. Energetická situace je kritická, upozornil zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. V Kyjevě si útoky vyžádaly nejméně jednu oběť, zasaženy byly dva obytné domy. Polovina odběratelů v metropoli je bez elektřiny, řekl starosta Vitalij Klyčko. Bez elektřiny se ocitla i řada dalších ukrajinských měst. Více než sedm milionů ukrajinských domácností je po útocích bez proudu.

Série výbuchů se v pondělí v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, informovala agentura Reuters s odvoláním na svědky ve městě. Exploze oznámily také regionální úřady v severní, východní a střední části Ukrajiny, včetně měst Charkov, Záporoží či Kryvyj Rih. Zranění utrpělo nejméně třináct lidí, uvedla agentura Unian s odvoláním na šéfa ukrajinské policie Ihora Klimenka. V ukrajinské metropoli je naplánováno společné jednání ministrů české a ukrajinské vlády. Kvůli poškození infrastrukturních objektů ukrajinské úřady přistoupily v různých částech země k odpojování proudu. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba pondělní ruské údery na Twitteru odsoudil jako útoky proti civilistům.

Nejméně dvacet mrtvých a 108 raněných si vyžádaly pondělní ruské útoky na ukrajinská města, hlásí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře. V noci na úterý či v úterý se opět staly terčem nových ruských útoků Lvov, Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti, cílem palby raketometů a těžkých děl byla i Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky od pondělí zasáhly asi třicet procent ukrajinské energetické infrastruktury. Skupina G7 na úterním mimořádném jednání ruské útoky odsoudila a uvedla, že šéf Kremlu Vladimir Putin se z nich bude zodpovídat.

Při ranním ruském raketovém útoku na Ukrajinu zemřelo podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné události čtrnáct lidí a 97 utrpělo zranění. Kromě důležité infrastruktury střely zasáhly i civilní objekty. Rakety dopadly na Kyjev i na další města. Úřady vyzvaly obyvatele, aby šetřili elektřinou. Bombardování je odvetou za poškození Krymského mostu. Mohutné ruské ostřelování Ukrajiny odsoudily západní země.

S postupující frontovou linií utíkají do bezpečí další Ukrajinci. Vláda by chtěla z Donbasu evakuovat přes 200 tisíc lidí, mnozí ale v nebezpečných oblastech blízko bojů i nadále zůstávají. Obávají se neznáma i toho, že by na západě země nenašli práci. V donbaském Prokrovsku natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos a kameraman Jan Bradáč.

Americký herec a režisér Liev Schreiber, po dědovi s ukrajinskými kořeny, se v neděli setkal s diváky v Karlových Varech. Představil jim svůj charitativní projekt na podporu Ukrajiny. Jeho vztah k této zemi přitom souvisí i s Českou republikou.

Victoria Maščenková momentálně studuje na Akademii výtvarného umění, ještě před pár měsíci ale žila ve Lvově. Tak jako mnozí další Ukrajinci utekla ze své země před válkou. V Praze nyní výtvarné umění nejen studuje, ale kurzy malování – jako formu terapie – pořádá i pro své krajany.

Šaty dělají člověka a uniforma zase vojáka. Jedna lvovská dílna, která funguje teprve pár týdnů, se soustředí právě na armádu. Je důkazem, že válka nejen ničí, ale může i tvořit. Třeba nová pracovní místa.

Podle posledních statistik se zpátky na Ukrajinu vrací denně 30 tisíc lidí, kteří uprchli před válkou. Hrubé údaje mluví už nejméně o dvou milionech navrátilcích, jde převážně o ženy a děti. Proud běženců z východních a jižních bojišť přesto neustává, lidé už ale nesměřují za hranice. V ukrajinském Lvově natáčel Jakub Szántó.

Ruská vojska v noci na pátek pravděpodobně ostřelovala ukrajinská města Charkov a Oděsu. Letecký poplach byl vyhlášen po celém území státu. Boje pokračují také v Donbasu, ruské jednotky se soustřeďují na postup na Slovjansk. Všechny hlavní mosty přes řeku Severní Doněc, které spojují město Severodoněck s dalším územím, jsou zničené. Na jihu se Ukrajina dál neúspěšně snaží o postup na Cherson. Ohlásila také zničení ruského remorkéru vezoucího zásoby včetně zbraní na Hadí ostrov.

Ukrajinský Lvov je důležitým místem pro ty, kdo prchají před válkou, a teď i křižovatka těch, kteří se vracejí zpátky. Nejvíce jich míří na západní Ukrajinu, do měst se tam vrací běžný život. Přes tvrdé boje na východě země začíná na západě obnova toho, co válka zničila. Do země se taky vrátili čeští diplomaté.

Ukrajinští uprchlíci se po třech měsících války začínají vracet domů, hlavně na západní Ukrajinu. Cestují především vlakem přes Polsko. Za posledních 24 hodin se na Ukrajinu dostalo 42 tisíc lidí, každý den jich přibývá.

Ruská vojska pokračují v palbě podél linie střetu v oblasti Doněcku na východě Ukrajiny. Podle generálního štábu ukrajinské armády se ale Rusové na dalších frontách soustředí jen na udržení pozic. Prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na středu prohlásil, že Rusko rovněž stupňuje raketové a letecké útoky kvůli tomu, že se mu nedaří na bojišti. Dodal, že v příhraničních oblastech zaznamenala armáda ruské „sabotážní akce.“ Ukrajina podle něj nadále usiluje o to, aby se do bezpečí dostali vojáci, kteří se nachází v areálu oceláren Azovstal v Mariupolu.

Ukrajinští vojáci v Mariupolu splnili svou bojovou misi, uvedl v noci na úterý generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Náměstkyně ministra obrany předtím oznámila, že z ruskými jednotkami obklíčeného hutního komplexu Azovstal bylo v pondělí evakuováno 264 ukrajinských vojáků, z nichž 53 je vážně zraněných. Zamířili na území ovládané ruskými silami. Evakuované bojovníky z mariupolských oceláren chce Kyjev vyměnit za ruské válečné zajatce. Po pondělním odvozu raněných v úterý odpoledne vyjelo na okupovaná území dalších nejméně sedm autobusů s ukrajinskými vojáky. Někteří však v areálu zřejmě zůstávají.

Rusové pokračují v útocích v operační zóně na východě Ukrajiny, zejména v oblasti Doněcku, uvádí generální štáb ukrajinské armády. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale podle něj utrpěli ztráty a stáhli se. Podle regionálních úřadů vystřelili Rusové rakety na obce v Černihivské a Sumské oblasti na severovýchodě země, po útocích zůstali mrtví či ranění. Ve Lvovské oblasti podle tamních úřadů zasáhli železniční objekt. Rusko tvrdí, že tam zničilo personál ukrajinských záložních útvarů a také zbraně dodané z USA a zemí Evropské unie.