Lvov strana 2 z 3

Victoria Maščenková momentálně studuje na Akademii výtvarného umění, ještě před pár měsíci ale žila ve Lvově. Tak jako mnozí další Ukrajinci utekla ze své země před válkou. V Praze nyní výtvarné umění nejen studuje, ale kurzy malování – jako formu terapie – pořádá i pro své krajany.

Šaty dělají člověka a uniforma zase vojáka. Jedna lvovská dílna, která funguje teprve pár týdnů, se soustředí právě na armádu. Je důkazem, že válka nejen ničí, ale může i tvořit. Třeba nová pracovní místa.

Podle posledních statistik se zpátky na Ukrajinu vrací denně 30 tisíc lidí, kteří uprchli před válkou. Hrubé údaje mluví už nejméně o dvou milionech navrátilcích, jde převážně o ženy a děti. Proud běženců z východních a jižních bojišť přesto neustává, lidé už ale nesměřují za hranice. V ukrajinském Lvově natáčel Jakub Szántó.

Ruská vojska v noci na pátek pravděpodobně ostřelovala ukrajinská města Charkov a Oděsu. Letecký poplach byl vyhlášen po celém území státu. Boje pokračují také v Donbasu, ruské jednotky se soustřeďují na postup na Slovjansk. Všechny hlavní mosty přes řeku Severní Doněc, které spojují město Severodoněck s dalším územím, jsou zničené. Na jihu se Ukrajina dál neúspěšně snaží o postup na Cherson. Ohlásila také zničení ruského remorkéru vezoucího zásoby včetně zbraní na Hadí ostrov.

Ukrajinský Lvov je důležitým místem pro ty, kdo prchají před válkou, a teď i křižovatka těch, kteří se vracejí zpátky. Nejvíce jich míří na západní Ukrajinu, do měst se tam vrací běžný život. Přes tvrdé boje na východě země začíná na západě obnova toho, co válka zničila. Do země se taky vrátili čeští diplomaté.

Ukrajinští uprchlíci se po třech měsících války začínají vracet domů, hlavně na západní Ukrajinu. Cestují především vlakem přes Polsko. Za posledních 24 hodin se na Ukrajinu dostalo 42 tisíc lidí, každý den jich přibývá.

Ruská vojska pokračují v palbě podél linie střetu v oblasti Doněcku na východě Ukrajiny. Podle generálního štábu ukrajinské armády se ale Rusové na dalších frontách soustředí jen na udržení pozic. Prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na středu prohlásil, že Rusko rovněž stupňuje raketové a letecké útoky kvůli tomu, že se mu nedaří na bojišti. Dodal, že v příhraničních oblastech zaznamenala armáda ruské „sabotážní akce.“ Ukrajina podle něj nadále usiluje o to, aby se do bezpečí dostali vojáci, kteří se nachází v areálu oceláren Azovstal v Mariupolu.

Ukrajinští vojáci v Mariupolu splnili svou bojovou misi, uvedl v noci na úterý generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Náměstkyně ministra obrany předtím oznámila, že z ruskými jednotkami obklíčeného hutního komplexu Azovstal bylo v pondělí evakuováno 264 ukrajinských vojáků, z nichž 53 je vážně zraněných. Zamířili na území ovládané ruskými silami. Evakuované bojovníky z mariupolských oceláren chce Kyjev vyměnit za ruské válečné zajatce. Po pondělním odvozu raněných v úterý odpoledne vyjelo na okupovaná území dalších nejméně sedm autobusů s ukrajinskými vojáky. Někteří však v areálu zřejmě zůstávají.

Rusové pokračují v útocích v operační zóně na východě Ukrajiny, zejména v oblasti Doněcku, uvádí generální štáb ukrajinské armády. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale podle něj utrpěli ztráty a stáhli se. Podle regionálních úřadů vystřelili Rusové rakety na obce v Černihivské a Sumské oblasti na severovýchodě země, po útocích zůstali mrtví či ranění. Ve Lvovské oblasti podle tamních úřadů zasáhli železniční objekt. Rusko tvrdí, že tam zničilo personál ukrajinských záložních útvarů a také zbraně dodané z USA a zemí Evropské unie.

Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Terčem útoků se podle ukrajinské armády stala i startovací dráha letiště v Oděse. Moskva tvrdí, že letectvo během soboty zabilo přes dvě stovky ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení armády. Představitel Pentagonu agentuře AP řekl, že ruská operace má ve srovnání s původní představou Moskvy skluz. Francie zesílí vojenskou a humanitární pomoc, slíbil prezident Emmanuel Macron Zelenskému. Další podporu přislíbil i britský premiér Boris Johnson.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Ruské ostřelování a bombardování železničních tratí na Ukrajině je podle zpravodaje ČT Andrease Papadopulose problémem zejména pro uprchlíky z východu země. Vlak je pro ně totiž často jedinou možností, jak se dostat z oblastí bojů. Ruská armáda však tímto způsobem ohrožuje i dodávky zbraní nebo návštěvy státníků ze Západu. Ty bývají často utajované, Rusové tak nemají informace o tom, kterou trasou a v jaké době do Kyjeva míří.

Na Ukrajině začala další fáze války. Ruská armáda zahájila útok, který má za cíl získat celý Donbas. Ruské síly útočí podél celé východní fronty a dobyly město Kreminna v Luhanské oblasti. Ukrajinské jednotky naopak zatím úspěšně odráží útoky u Charkova. V pořadu 90' ČT24 zaznělo, že ambicí Ruska by mohlo být obklíčení ukrajinských vojáků v Donbasu ze severu i z jihu.

Začala druhá fáze války, oznámil v pondělí na síti Telegram šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Podle agentury Reuters tím potvrdil dřívější zprávy ukrajinského ministerstva obrany o začátku ruské ofenzivy na východě Ukrajiny. Při ruských raketových útocích na západoukrajinský Lvov zemřelo nejméně sedm lidí, dalších jedenáct je zraněno, oznámil oblastní gubernátor Maksym Kozyckyj. Tři střely zasáhly zařízení vojenské infrastruktury, jedna pneuservis.

Útoky ruské armády na ukrajinská města nadále pokračují. V sobotu ráno byly slyšet výbuchy i v okolí Kyjeva a Lvova. Rusové navíc dále částečně blokují a ostřelují Charkov. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko v rozhovoru pro ČT uvedl, že ukrajinská armáda má stále silnou motivaci útokům odolávat. Sdělil také, že Ukrajinci neprohrají, radši by umřeli, než aby se vzdali. Rusko podle starosty v noci zahájilo raketový útok na Kyjev i na celou oblast. Několik střel se podle něj podařilo zneškodnit.

Za 35 dní okupace ukrajinské obce Hostomel ruskými invazními vojsky se ztratilo přes čtyři sta lidí, prohlásil šéf tamní vojenské správy. Očití svědci podle něj potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje. Stovky lidí zabili okupanti ve městě Borodjanka, uvedl šéf humanitárního štábu Kyjevské oblasti. V Dněpropetrovské oblasti hlásí úřady zásah ropného zásobníku, ostřelování pokračovalo v Charkově či na Donbasu. Z oblastí bojů se v úterý podle ukrajinské vlády podařilo evakuovat přes tři tisíce osm set lidí, na patnáct set z nich z Mariupolu.

Na první pohled by se mohlo zdát, že je situace v Užhorodě na západní Ukrajině klidná. Platí zde ale přísná bezpečnostní opatření. Novináři musí být jasně označeni a mají zakázáno natáčet administrativní budovy i strategické cíle. Pokaždé, když vytáhnou kameru na ulici, je zastaví policejní hlídka a musí se prokázat. V Užhorodě i dalších ukrajinských městech natáčeli Reportéři ČT.

Kvůli ruské invazi je letošní úroda na Ukrajině v ohrožení. To může tvrdě zasáhnout i miliony lidí, kteří žijí tisíce kilometrů daleko od bojišť. Podle Světové obchodní organizace je totiž na dovozu z Ukrajiny závislých 35 afrických zemí.

Asi 400 mrtvých si dosud vyžádalo ruské ostřelování a bombardování severoukrajinského města Černihiv, uvedl v úterý podle agentury Unian starosta Vladyslav Atrošenko. Na opačném konci země ostřelování zasáhlo Mykolajiv. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tam zemřelo nejméně sedm lidí a 22 je raněných, uvedla BBC. V obléhaném Mariupolu zemřely zřejmě tisíce civilistů, odhaduje mise OSN.

Řecko-katolický farář Marian Kurylo z Pardubic v prvních týdnech invaze ruských vojsk na Ukrajinu pořádal sbírky humanitárních potřeb, které pak mířily do válkou zasažené země. Teď se duchovní, který pochází ze Lvova, zaměřuje na pomoc válečným uprchlíkům přímo v krajském městě. „Lidé tu hledají podporu, i duchovní,“ říká farář.

Moskva tvrdí, že v sobotu zasáhla objekty spojené s protivzdušnou obranou Ukrajiny. Mezi cíli měl být sklad střel u Kyjeva a opravna techniky ve Lvově. Ruské rakety také zasáhly sklad paliv v Lucku. V areálu černobylské jaderné elektrárny vzniklo několik požárů, kvůli dobytí ruskými jednotkami je nemožné je uhasit. Ukrajinský generální štáb potvrdil osvobození několika obcí a měst po celé zemi.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.

Radnice Mariupolu v první předběžné bilanci uvedla, že zatím nemá zprávy o žádných mrtvých v souvislosti se středečním bombardováním divadla, jeden člověk byl těžce zraněn. Rusové tvrdí, že jsou už v centru města. Obránci se odmítli vzdát, uvedla agentura Unian. Nejméně tři výbuchy se v pátek ozvaly ve Lvově, podle starosty útok zasáhl tovární halu poblíž letiště. Kreml dál tvrdí, že boje jdou podle plánu. Velení ukrajinského letectva dříve oznámilo, že během čtvrtka stíhači a protivzdušná obrana zasáhli čtrnáct vzdušných cílů. Ukrajinské armádě se podařilo dobýt zpět třicet obcí v Kyjevské oblasti, které byly dočasně v rukou ruských sil, oznámil podle portálu Ukrajinska pravda prezident Volodymyr Zelenskyj.

Počet civilistů zabitých během ruské invaze na Ukrajině den ode dne stoupá. Kyjev obviňuje ruskou armádu ze záměrných útoků na ty nejzranitelnější. Od začátku války opustilo své domovy šest a půl milionu Ukrajinců. Další více než tři miliony uprchly ze země. Podle OSN se každou minutu stává uprchlíkem 55 ukrajinských dětí.