Rozhovory o členství Ukrajiny v Evropské unii by mohly začít už letos, uvedla ve Lvově předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Postavení kandidátské země získala Ukrajina loni v létě, čtyři měsíce po zahájení ruské invaze. Proces vstupu do Evropské unie trvá obvykle několik let.
„Doufám, že by mohla přístupová jednání začít už letos. Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii,“ řekla Metsolaová, která se na Ukrajině setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem.
Ukrajinský prezident Metsolaové poděkoval za její roli při zajišťování podpory Evropského parlamentu právě pro žádost Ukrajiny o členství v EU. „Ukrajina si dala za cíl dokončit implementaci doporučení Evropské komise (EK) co nejdříve to bude možné a zahájit vyjednávání o vstupu do EU už tento rok,“ uvedl Zelenskyj.
Naděje a pochyby
Metsolaová v Bruselu patří mezi optimističtější politiky a myslí si, že jak nabídku členství v EU, tak i potřebné reformy lze urychlit. Také sám Kyjev usiluje o co nejrychlejší přijímací proces a někteří ukrajinští politici v minulosti zmínili vstup už v roce 2026. Ostatní zástupci Unie zachovávají ale spíše zdrženlivost.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při únorové návštěvě Ukrajiny uvedla, že země potřebuje při svém úsilí o členství v evropském bloku splnit určité cíle. „Neexistuje žádný pevný časový plán, ale existují cíle, kterých musíte dosáhnout,“ řekla. EU dlouhodobě zdůrazňuje nutnost dokončení potřebných reforem na Ukrajině.
Konečné rozhodnutí o členství bude záležet na vládách jednotlivých členských států EU, z nichž některé jsou skeptické ohledně toho, zda se Ukrajina dokáže vzpamatovat z války a přijmout nezbytné demokratické a protikorupční reformy, aby se v brzké době kvalifikovala na členství, poznamenal k tomu list The Guardian.
Jakmile začnou formální jednání, EK bude posuzovat, zda Kyjev splnil kritéria pro členství, a pak vydá stanovisko. Následně lídři nynější sedmadvacítky rozhodnou, zda a kdy Ukrajinu přijmou. Tento proces často trvá déle než pět let a pro některé kandidátské země, jako je například Turecko či některé státy západního Balkánu, se téměř zastavil, uvedl The Guardian.
