Lékaři bez hranic strana 2 z 3

Ruská armáda pokračuje v intenzivních bojích na Donbasu. Podle generálního štábu ukrajinské armády se útoky zaměřují na města Severodoněck a Komyšuvacha v Luhanské oblasti. Ruskými silami je již zcela ovládané například město Lyman, v jehož blízkosti natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský s kameramanem Pavlem Němečkem.

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na novou ruskou ofenzivu, východ země podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude čelit četným náletům. Ruskem koordinované síly na Donbasu oznámily, že mají pod kontrolou přístav v Mariupolu, ukrajinská strana to ale nepotvrdila. Ruská armáda opět ostřelovala města na Donbasu. Čečenský vůdce Ramzar Kadyrov uvedl, že po „plném osvobození“ východu Ukrajiny se ruské síly opět pokusí obsadit Kyjev. Poprvé od útoku na nádraží v Kramatorsku vyjel z východu země evakuační vlak.

Anesteziolog Dušan Mach procestoval na svých misích jako vojenský lékař čtyřikrát Jemen, byl také v Jižním Súdanu a Keni. Nikdy ho však prý nenapadlo, že by mohl pomáhat civilním obětem tak blízko vlastního domova, na Ukrajině, kde strávil zhruba tři týdny objížděním měst a nemocnic a zjišťováním, co tamní potřebují. V Událostech, komentářích vyjádřil politování nad tím, že konflikty v 21. století mají stále civilní oběti. „Ale pro vděk a radost rodičů, kterým zachráníte dítě, stojí tu práci dělat,“ říká lékař z organizace Lékaři bez hranic.

Už řadu dní se mluví o tom, že lidé v ukrajinském přístavu Mariupol jsou odříznutí od dodávek energií, nedostává se jim jídla ani vody. Jak to ale vypadá přímo ve městě, které je dějištěm humanitární katastrofy? To ve speciálním vysílání ČT24 v neděli večer popsal koordinátor Lékařů bez hranic Tomáš Bendl, který je aktuálně ve Lvově. Jeho kolegové v Mariupolu uvázli stejně jako tamní obyvatelé a popisují hrůzy, které vidí.

Ukrajinská města stále čelí ruskému bombardování, varovné sirény se rozezněly v podstatě v celé zemi. Exploze se ozývaly i na západě v okolí Lvova, který je od zahájení války relativně klidný. Ruské rakety tam zasáhly vojenskou základnu nedaleko polských hranic. Ukrajinská ombudsmanka tvrdí, že Rusko použilo v Luhanské oblasti fosforovou munici. Ve stále obléhaném přístavním Mariupolu na jihu země podle Lékařů bez hranic dochází k humanitární katastrofě.

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres odsoudil letecké útoky koalice vedené Saúdskou Arábií v Jemenu. Při nich přišlo v pátek o život více než 82 lidí v záchytném centrum v severojemenské provincii Sáda. Koalice, která bojuje proti Íránem podporovaným Hútíům, popírá, že by na centrum záměrně útočila. Nebylo podle ní ani na seznamu objektů OSN, na které se nemá útočit.

Do Německa se letos dostalo zhruba jedenáct tisíc migrantů, kteří zvolili cestu přes Bělorusko. Jedním z nich je i Iráčan Hajdár al-Mardžán, který ve Spolkové republice pobývá od konce října. V zemi požádal o azyl a sní o kariéře fotografa. K Braniborské bráně v Berlíně pro něj ale vedla dlouhá cesta.

Už padesát let funguje mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. V začátcích se na jejích aktivitách podílely jen desítky pracovníků, teď zaměstnává víc než šedesát tisíc lidí, a to většinou místních. Například z Česka a Slovenska na mise do zahraničí vyrazí pomáhat zhruba třicet pracovníků ročně. Mnohdy složitý boj o zachování neutrality nejslavnější humanitární organizace mapuje pohnutou historii nejmodernějších dějin.

Nejméně padesát pět mrtvých a 140 zraněných si podle nové bilance vyžádala páteční exploze, která otřásla šíitskou mešitou v severoafghánské provincii Kunduz. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nemocniční zdroje. Výbuch, který nastal v době pátečních modliteb, způsobil sebevražedný atentátník, uvedl podle AFP regionální představitel Talibanu pro kulturu a informace Matiulláh Rúhání. K útoku se odpoledne přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), píše agentura Reuters.

Řecké úřady v sobotu na ostrově Samos otevřely nový uprchlický tábor pro tři tisíce lidí. Nachází se asi pět kilometrů od bývalého provizorního tábora u vesnice Vathy a na jeho výstavbu poskytla peníze rovněž Evropská unie. Kolem zařízení je vysoký plot s ostnatým drátem, což kritizují uprchlické organizace, uvedla agentura DPA.

Chybu neudělali vojáci, ale politici, zhodnotil misi v Afghánistánu bezpečnostní expert a veterán této války Lumír Němec, který působil také v Iráku, Kosovu či Sýrii. „Nedokázali jsme přimět afghánskou vládu a Taliban, aby zasedly k jednacímu stolu a uzavřely nějakou dohodu,“ dodal s tím, že s guerillovou válkou se totiž jinak velmi těžce bojuje. Němec byl hostem pořadu Události, komentáře spolu s lékařem a účastníkem několika misí v Afghánistánu Tomášem Šebkem.

Desetitisíce Afghánců, kteří pomáhali jako tlumočníci, řidiči nebo úředníci spojeneckým vojákům, se obávají o svou bezpečnost. Po odchodu americké armády začal Taliban rychle postupovat zemí, nyní už ovládá zhruba dvě třetiny Afghánistánu a hrozí mstou. Západ včetně Česka nabízí svým spolupracovníkům podporu, s ohledem na tempo talibanské ofenzivy ale musí konat rychle.

Bojovníci radikálního hnutí Taliban obsadili správní středisko Herát ve stejnojmenné provincii. Taliban se ve třetím největším afghánském městě nesetkal s žádným odporem afghánských ozbrojených sil a jeho bojovníci vyvěsili svou vlajku na budově policejního ústředí v Herátu. Předtím obsadili i správní středisko provincie Ghazní v centrální části země. Islamističtí povstalci se tak již zmocnili správních středisek deseti ze 34 provincií, což představuje více než dvě třetiny rozlohy země.

Diplomaté se opět pokouší o urovnání konfliktu v Libyi. Na mírovou konferenci do Berlína se sjeli už podruhé. Severoafrická země představuje jednu z hlavních výchozích zemí pro nekontrolovatelnou migraci do Evropy a také dějiště velmocenských sporů.

Pandemie nového koronaviru se v Indii stále zhoršuje. Podle oficiálních údajů byla středa 5. května zatím nejhorším dnem vůbec – Indie ohlásila rekordní nárůst 412 262 nových případů koronaviru. Zemřelo dalších 3980 nakažených, také nejvíce od začátku pandemie. Většina expertů přitom varuje, že tyto údaje řádově vážnost situace podceňují. Potvrzuje to i osobní svědectví doktora, který s organizací Lékaři bez hranic pomáhá nemocným s covidem-19 v Bombaji, která patří k epicentrům indické pandemie.

Indie a Jihoafrická republika (JAR) navrhují přechodně zrušit patenty farmaceutických firem na očkovací látky proti covidu-19. Vakcíny by podle nich pak mohla vyrábět každá firma na světě, která toho bude technologicky schopná. Tím pádem by se rychleji dostalo na chudší země. Země podaly návrh ve Světové obchodní organizaci (WTO). V Polsku je podle tamního ministra zdravotnictví Adama Niedzielskiho naopak pandemie pod kontrolou.

Mexiko hlásí už půl milionu nakažených koronavirem, po Brazílii je tak v Latinské Americe druhou nejvíce zasaženou zemí. Zároveň má třetí nejvyšší počet zemřelých s covidem-19 na světě. Lékaři bez hranic se momentálně v Mexiku snaží šířit informace o hygieně, školí zdravotnický personál a dohlížejí i na situaci v tamních uprchlických táborech.

Nákaza novým typem koronaviru se po celém světě od začátku jeho šíření potvrdila u více než sto tisíc lidí. Vyplývá to z údajů na speciálním webu badatelů z americké Johns Hopkins University, kteří globální epidemii monitorují. Nový koronavirus se už rozšířil do více než osmdesáti zemí, v pátek potvrdilo svého prvního nakaženého i Slovensko. První případ nákazy zaznamenaly také Srbsko či Vatikán. Rakousko zavádí namátkové zdravotní prohlídky na hranicích s Itálií.

Bakterie odolné vůči antibiotikům jsou postrachem lékařů i zoologů. Čím více lidé těchto léků užívají, tím lépe jsou bakterie vybaveny čelit jejich účinkům. Důsledky už pociťuje i říše zvířat včetně ohrožených nosorožců v Africe. Hrozí jim například tuberkulóza.

Žádná epidemie není zvládnutelná, pokud nemáte důvěru místní populace. V pořadu Interview ČT24 to zdůraznil ředitel organizace Lékaři bez hranic Pavel Gruber. Aby lidé s podezřením na nakažení přišli k lékařům a neskrývali se, musí věřit systému. To může hrát významnou roli v dalším šíření nemoci.

Tábory migrantů v Řecku znovu budí vášně. Pracovníci organizace Lékaři bez hranic (MSF) obvinili řeckou vládu z toho, že upírá lékařskou pomoc vážně nemocným dětem běženců na ostrově Lesbos. Migranti si na nelidské podmínky v přeplněných zařízeních stěžují dlouhodobě. Teď se k nim přidali i obyvatelé ostrovů.

Rada brněnské městské části Bystrc schválila usnesení, že si nepřeje, aby v místních školách docházelo k „propagaci politicky zaměřených neziskových organizací“. Reagovala tak na skutečnost, že se Základní škola Vejrostova rozhodla přiblížit žákům problémy, kterým čelí jejich vrstevníci v africké Demokratické republice Kongo. Využila k tomu i podklady neziskové společnosti Lékaři bez hranic. Kauzou na bystrcké základní škole se zabývali pro 168 hodin reportéři Jana Gerleová a Jan Novák.

Iniciativa Češi pomáhají má seznam zhruba dvou stovek rodin, které by byly ochotny přijmout dětské uprchlíky z řeckých táborů. Vyzvala vládu, aby poskytnutí pomoci umožnila a vytvořila meziresortní skupinu, která by navrhla přesný postup. Na tiskové konferenci to řekl zakladatel iniciativy Jaroslav Miko. Řecko v září požádalo o to, aby Česko přijalo 40 dětí bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve čtvrtek zopakoval, že Česko má pomáhat především v zemích, odkud uprchlíci přicházejí, a připomněl, že stát nadále odmítá jejich přerozdělování.

Loď Ocean Viking, která má na palubě 82 migrantů, smí zakotvit na ostrově Lampedusa. Německo a Francie přislíbily, že část migrantů přijmou. U italských břehů čekalo plavidlo provozované organizacemi Lékaři bez hranic a SOS Méditerranée zhruba týden. V srpnu čekala Ocean Viking ve Středozemním moři čtrnáct dnů, přes 300 migrantů nakonec mohla vylodit na Maltě.