Lékaři bez hranic strana 2 z 3

Vláda Talibanu v Afghánistánu se do života tamních obyvatel promítá různě. Bývalý manažer komunikace Lékařů bez hranic (MSF) v Afghánistánu Tomáš Bendl říká, že „často velmi brutální patriarchální systém“ hodně negativně dopadá třeba na ženy samoživitelky. Na druhé straně takový seniorní představitel Talibanu bydlící v Kábulu si nežije zle, podotýká. O aspektech humanitární pomoci v krizí zasaženém Afghánistánu hovořil v pořadu Události, komentáře.

Na palubě německého evakuačního letadla opustili súdánský Chartúm dva čeští občané, kteří ve městě pobývali. Jeden se podle ministerstva zahraničí rozhodl v metropoli země zmítané násilím zůstat. Další dva Češi, kteří pobývají na jihu Súdánu, by měli zemi brzy opustit spolu se svými tureckými kolegy. V neděli ze země evakuovaly svůj diplomatický personál i s rodinami Spojené státy, Velká Británie, Francie i Německo. Súdánem zmítá konflikt o moc mezi státní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).

V Súdánu po krátkém klidu zbraní pokračují boje mezi tamní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle reportéra agentury DPA se v sobotu ráno stalo hlavní město Chartúm opět terčem bombardování, ozývala se rovněž střelba. Súdánská armáda oznámila, že kvůli střetům by v nejbližších hodinách měli být evakuováni diplomaté ze Spojených států, Británie, Číny a Francie. České velvyslanectví v Káhiře, pod které Súdán spadá, nemá v tuto chvíli informace o tom, že by v nejbližších hodinách bylo možné provést evakuaci českých občanů.

V Súdánu pokračují boje navzdory druhému pokusu o dočasné příměří, které mělo začít ve středu v 18 hodin středoevropského letního času, uvedla agentura Reuters. Velitel polovojenských Jednotek rychlého nasazení (RSF) nabídl armádě příměří, ale ta přijme jen jeho kapitulaci, napsala agentura AP. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si boje od soboty vyžádaly téměř 330 mrtvých a na 3200 raněných. V zemi jsou čtyři Češi a další cizinci, kteří čekají na vhodný okamžik k evakuaci.

Zemětřesení, které v pondělí zasáhlo Turecko a Sýrii, si už vyžádalo tisíce obětí. V severozápadních částech Sýrie, které neovládá režim Bašára Asada, jsou místní v bezútěšné situaci. Humanitární pomoc se k nim dostává pomalu a chybí technika i lidé na záchranné práce.

Chirurg a účastník misí Lékařů bez hranic Tomáš Šebek uvítal, jak jeho favorit Petr Pavel vyhrál první kolo prezidentského klání. Přiznal se, že vystoupil z komfortní zóny, když mu vyjádřil veřejně podporu. S menší mírou kritiky se kvůli tomu setkal, v rodině jsou ale jednotní. Pavla volí z čistě pragmatického důvodu kvůli svým dětem. Doufá, že lidé nepodlehnou uměle vyvolanému strachu a slibům Andreje Babiše (ANO), ale zvolí nakonec generála ve výslužbě.

Itálie se snaží omezit počet přijímaných běženců – koncem roku proto zavedla přísnější opatření pro záchranné lodě neziskových organizací. Její snaha o urychlenou změnu evropské migrační politiky však v Bruselu narazila. Předsedající Švédsko oznámilo, že nová pravidla se podaří dohodnout nejdřív za rok. K břehům Apeninského poloostrova nyní připlula první letošní loď se zachráněnými migranty.

Kvalita a dostupnost léčby rakoviny by měla být stejná ve všech zemích Evropské unie. Řekl to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na neformálním jednání ministrů zdravotnictví EU v Praze. Na setkání také zaznělo, že nové covidové vakcíny se už postupně dostávají do zemí EU, řekla to ředitelka Evropské agentury pro lékové přípravky (EMA) Emer Cookeová. V Česku nové očkovací látky už jsou. Evropská komise podle komisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové také zajistila dalších 170 tisíc dávek vakcín proti opičím neštovicím, celkem jich je k dispozici 330 tisíc.

Během letošního prvního půlroku dorazilo do Nizozemska už 123 tisíc uprchlíků, nejvíce ze Sýrie, Ukrajiny nebo severu Afriky. Země od některých organizací, které uprchlíkům pomáhají, sklízí velkou kritiku za špatné podmínky v hlavním azylovém středisku Ter Apel. To pojme asi dva tisíce lidí, žadatelů o azyl je však mnohem víc. Červený kříž i Lékaři bez hranic se také kvůli špatným hygienickým podmínkám obávají šíření infekčních nemocí. Nizozemská rada pro uprchlíky už dokonce na stát podala žalobu.

Před pěti lety rozpoutaly bezpečnostní složky v Myanmaru genocidu muslimských Rohingů. Stovky tisíc lidí musely zemi opustit, spousta z nich skončila v uprchlických táborech v Bangladéši. Tam se jim ale nedostává jídla, pitné vody ani zdravotní péče. Nemohou se ani začlenit do společnosti či posílat děti do bangladéšských škol. Tamní úřady uprchlíky nechtějí a občanství jim nechce dát ani vláda v Myanmaru.

Realitou těžkých bojů na východě Ukrajiny jsou neustálá ostřelování, zdecimovaná města jako Bachmut, Soledar nebo Siversk a především civilní oběti. Zranění obyvatelé z oblasti končí v jedné z nemocnic, kde natáčel redaktor ČT Andreas Papadopulos.

Ruská armáda pokračuje v intenzivních bojích na Donbasu. Podle generálního štábu ukrajinské armády se útoky zaměřují na města Severodoněck a Komyšuvacha v Luhanské oblasti. Ruskými silami je již zcela ovládané například město Lyman, v jehož blízkosti natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský s kameramanem Pavlem Němečkem.

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na novou ruskou ofenzivu, východ země podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude čelit četným náletům. Ruskem koordinované síly na Donbasu oznámily, že mají pod kontrolou přístav v Mariupolu, ukrajinská strana to ale nepotvrdila. Ruská armáda opět ostřelovala města na Donbasu. Čečenský vůdce Ramzar Kadyrov uvedl, že po „plném osvobození“ východu Ukrajiny se ruské síly opět pokusí obsadit Kyjev. Poprvé od útoku na nádraží v Kramatorsku vyjel z východu země evakuační vlak.

Anesteziolog Dušan Mach procestoval na svých misích jako vojenský lékař čtyřikrát Jemen, byl také v Jižním Súdanu a Keni. Nikdy ho však prý nenapadlo, že by mohl pomáhat civilním obětem tak blízko vlastního domova, na Ukrajině, kde strávil zhruba tři týdny objížděním měst a nemocnic a zjišťováním, co tamní potřebují. V Událostech, komentářích vyjádřil politování nad tím, že konflikty v 21. století mají stále civilní oběti. „Ale pro vděk a radost rodičů, kterým zachráníte dítě, stojí tu práci dělat,“ říká lékař z organizace Lékaři bez hranic.

Už řadu dní se mluví o tom, že lidé v ukrajinském přístavu Mariupol jsou odříznutí od dodávek energií, nedostává se jim jídla ani vody. Jak to ale vypadá přímo ve městě, které je dějištěm humanitární katastrofy? To ve speciálním vysílání ČT24 v neděli večer popsal koordinátor Lékařů bez hranic Tomáš Bendl, který je aktuálně ve Lvově. Jeho kolegové v Mariupolu uvázli stejně jako tamní obyvatelé a popisují hrůzy, které vidí.

Ukrajinská města stále čelí ruskému bombardování, varovné sirény se rozezněly v podstatě v celé zemi. Exploze se ozývaly i na západě v okolí Lvova, který je od zahájení války relativně klidný. Ruské rakety tam zasáhly vojenskou základnu nedaleko polských hranic. Ukrajinská ombudsmanka tvrdí, že Rusko použilo v Luhanské oblasti fosforovou munici. Ve stále obléhaném přístavním Mariupolu na jihu země podle Lékařů bez hranic dochází k humanitární katastrofě.

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres odsoudil letecké útoky koalice vedené Saúdskou Arábií v Jemenu. Při nich přišlo v pátek o život více než 82 lidí v záchytném centrum v severojemenské provincii Sáda. Koalice, která bojuje proti Íránem podporovaným Hútíům, popírá, že by na centrum záměrně útočila. Nebylo podle ní ani na seznamu objektů OSN, na které se nemá útočit.

Do Německa se letos dostalo zhruba jedenáct tisíc migrantů, kteří zvolili cestu přes Bělorusko. Jedním z nich je i Iráčan Hajdár al-Mardžán, který ve Spolkové republice pobývá od konce října. V zemi požádal o azyl a sní o kariéře fotografa. K Braniborské bráně v Berlíně pro něj ale vedla dlouhá cesta.

Už padesát let funguje mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. V začátcích se na jejích aktivitách podílely jen desítky pracovníků, teď zaměstnává víc než šedesát tisíc lidí, a to většinou místních. Například z Česka a Slovenska na mise do zahraničí vyrazí pomáhat zhruba třicet pracovníků ročně. Mnohdy složitý boj o zachování neutrality nejslavnější humanitární organizace mapuje pohnutou historii nejmodernějších dějin.

Nejméně padesát pět mrtvých a 140 zraněných si podle nové bilance vyžádala páteční exploze, která otřásla šíitskou mešitou v severoafghánské provincii Kunduz. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nemocniční zdroje. Výbuch, který nastal v době pátečních modliteb, způsobil sebevražedný atentátník, uvedl podle AFP regionální představitel Talibanu pro kulturu a informace Matiulláh Rúhání. K útoku se odpoledne přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), píše agentura Reuters.

Řecké úřady v sobotu na ostrově Samos otevřely nový uprchlický tábor pro tři tisíce lidí. Nachází se asi pět kilometrů od bývalého provizorního tábora u vesnice Vathy a na jeho výstavbu poskytla peníze rovněž Evropská unie. Kolem zařízení je vysoký plot s ostnatým drátem, což kritizují uprchlické organizace, uvedla agentura DPA.

Chybu neudělali vojáci, ale politici, zhodnotil misi v Afghánistánu bezpečnostní expert a veterán této války Lumír Němec, který působil také v Iráku, Kosovu či Sýrii. „Nedokázali jsme přimět afghánskou vládu a Taliban, aby zasedly k jednacímu stolu a uzavřely nějakou dohodu,“ dodal s tím, že s guerillovou válkou se totiž jinak velmi těžce bojuje. Němec byl hostem pořadu Události, komentáře spolu s lékařem a účastníkem několika misí v Afghánistánu Tomášem Šebkem.

Desetitisíce Afghánců, kteří pomáhali jako tlumočníci, řidiči nebo úředníci spojeneckým vojákům, se obávají o svou bezpečnost. Po odchodu americké armády začal Taliban rychle postupovat zemí, nyní už ovládá zhruba dvě třetiny Afghánistánu a hrozí mstou. Západ včetně Česka nabízí svým spolupracovníkům podporu, s ohledem na tempo talibanské ofenzivy ale musí konat rychle.

Bojovníci radikálního hnutí Taliban obsadili správní středisko Herát ve stejnojmenné provincii. Taliban se ve třetím největším afghánském městě nesetkal s žádným odporem afghánských ozbrojených sil a jeho bojovníci vyvěsili svou vlajku na budově policejního ústředí v Herátu. Předtím obsadili i správní středisko provincie Ghazní v centrální části země. Islamističtí povstalci se tak již zmocnili správních středisek deseti ze 34 provincií, což představuje více než dvě třetiny rozlohy země.