Kypr strana 2 z 5

Nebývalá vedra dál sužují zejména jih Evropy a zlepšení se podle meteorologů v nejbližších dnech nečeká. Horko se naopak rozšíří i na Balkán. V šestnácti italských městech včetně několika turistických destinací v sobotu platila výstraha před extrémními teplotami a na Sardinii s napětím očekávají, zda padne evropský teplotní rekord 48,8 stupně Celsia. Atény zavřely kvůli vedru hojně turisty navštěvovanou Akropoli a Turecko po desítkách počítá lidi hospitalizované s úpalem. Výzvy k opatrnosti už vydaly úřady mimo jiné v Polsku. S extrémními teplotami se potýkají také ve Spojených státech nebo v Číně.

NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.

Turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, který je podle analytiků favoritem druhého kola prezidentských voleb, dokázal za dvacet let v nejvyšších funkcích udělat ze své země strategického regionálního hráče s výrazným vlivem na světovou politiku. Ankara se pod jeho vedením snaží dohodnout se všemi mocnostmi a zároveň z toho něco získat pro sebe. Západní diplomaté popisují jednání s ním jako velmi náročná.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Policie loni na podzim při celoevropském zátahu proti mezinárodnímu obchodu s uměním nalezla 11 049 ukradených artefaktů, včetně starověkých mincí i knih a mramorové busty, která pravděpodobně představuje neteř římského císaře. Ve čtvrtek o tom informovala evropská policejní služba Europol. Akce se podle ní týkala i Česka.

Kyperský soud nařídil bankám zmrazit českému miliardáři Radovanu Vítkovi majetek v hodnotě 13 miliard korun. Uvádí to německý ekonomický deník Handelsblatt, podle kterého se případ týká Vítkovy investiční a realitní společnosti Czech Property Investments (CPI) a jeho sporů s někdejšími partnery z Česka, Švýcarska a Spojených států. Skupina CPI Property Group zmrazení majetku popřela, předběžné opatření není účinné, sdělil její mluvčí Jakub Velen.

V Česku přibývá případů, kdy se Rusové napojení na Putinův režim zbavují lukrativního majetku. Vloni změnila majitele i pražská vila bývalého šéfa petrohradského elektrotechnického podniku Migridata Pirnazara. Novým majitelem je přitom podnikatel napojený na sankcionovaného ruského oligarchu.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Moldavsko připravuje sankce pro 25 lidí napojených na Rusko. Proevropská vláda v Kišiněvě tím reaguje na snahy o svoje svržení. Podle tamních tajných služeb se na protirežimních aktivitách podílejí oligarchové napojení na Moskvu. Jeden z nich podle zjištění České televize používal českou identitu.

Deklaraci o dalším rozvoji vzájemné spolupráce podepsali v úterý lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. Jde o historicky třetí společnou deklaraci obou organizací. Chtěly by společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu nebo posilovat obranný výzkum a vývoj. Shodly se také na další podpoře Ukrajiny.

Česko se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je v Senátu. Platit by mohl od příštího roku. Národní sankční seznam by se v první fázi měl dotknout zejména těch Rusů a Bělorusů, kteří prokazatelně napomáhají Putinovu režimu. Stát chce jít i nad rámec unijních sankcí. Spolupracovat chce s policií i s tajnými službami. V první fázi se má v databázi ocitnout několik desítek lidí.

Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušením kontrol na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být země od příštího roku.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán nového balíku protiruských sankcí, jehož cílem je mimo jiné vytvořit „právní základ“ pro globální zastropování ceny ruské ropy. Kromě tohoto kroku unijní exekutiva navrhuje rozšíření sankčního seznamu s jednotlivci a společnostmi a další „široká“ omezení obchodu s Ruskem, mířící proti dovozu ruských výrobků i vývozu některých technologických produktů nebo chemikálií.

Libanon jedná s Izraelem o vedení mořské hranice kvůli rozdělení ložisek zemního plynu. Oba státy přitom neudržují oficiální diplomatické styky. Prezident Libanonu Michel Aoun se nechal v pondělí slyšet, že rozhovory vstoupily do finální fáze. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek podotkl, že velice záleží na tom, jak k problému přistoupí libanonská radikální strana Hizballáh. Její místopředseda Naím Kásim totiž před pár dny poznamenal, že si šíitská organizace vyhrazuje právo využít i vojenské prostředky k podpoře libanonských zájmů.

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se ve druhém čtvrtletí letošního roku ubytovalo pět milionů turistů. Meziročně jde sice o výrazný růst, počty ale stále nedosahují hodnot před vypuknutím pandemie koronaviru v roce 2019. Tržby ve službách meziročně ve druhém čtvrtletí stouply o 12,1 procenta, je tomu tak už popáté za sebou. Nejvíce se dařilo službám souvisejícím s turistikou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ruský plynárenský gigant Gazprom 27. července odstaví z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě, a sníží tak dodávky do EU. V úterý se mimořádně sejdou ministři energetiky sedmadvacítky. Projednat mají návrh Evropské komise na plošné omezení spotřeby plynu o patnáct procent oproti průměru z minulých pěti topných sezon. Některé státy se již vyslovily proti tomu. „Bude to zatím největší zkouška pro české předsednictví,“ řekl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

Ocelářský podnik Vítkovice Steel má už dva měsíce zmrazené akcie. České úřady to udělaly kvůli podezření, že známou ostravskou firmu ovládá ruský stát. Po privatizaci v roce 2005 se dostaly do rukou oligarchy Romana Abramoviče a odtud pak do ruské státní banky, která dnes spolufinancuje válku na Ukrajině. Po stopách ruského vlivu na výrobce ocelových plechů se vydal Reportér ČT Michael Fiala.

Nová obří naleziště zemního plynu využívají v současnosti státy východního Středomoří. Země jako Izrael a Egypt ho nyní exportují a podle dohody uzavřené minulý týden jím budou zásobovat i Evropu. Nálezy ale vyostřily i nedořešené spory okolo vedení mořských hranic.

Vládní hnutí STAN v souvislosti s korupční kauzou v pražském dopravním podniku prověřuje obdržené dary a jeho zástupci uvedli, že plánují vrátit všechny dary spojené s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem. Ten je v kauze obviněný společně s bývalým náměstkem pražského primátora Petrem Hlubučkem (STAN). V tiskové zprávě hnutí uvedlo, že spojitost s podnikatelem našlo u 300 tisíc korun. Od Starostů budou požadovat vysvětlení Piráti, kteří se STAN kandidovali ve sněmovních volbách v koalici. Uvedl to jejich předseda Ivan Bartoš. Kauzu budou podle mluvčího vlády Václava Smolky řešit předsedové koaličních stran na takzvaném jednání K5.

Finanční analytický úřad podle informací ČT prověřuje majetek podnikatele Leonida Levitina, jehož bratr Igor je poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina. Levitin přes anonymní firmu investoval v Česku více než sto milionů korun. Ovládá například Ústav sociální péče v Brdech. Zástupci společnosti ale o okolnostech celé investice odmítají mluvit.

Česko hledá další majetek Rusů napojených na Putinův režim. Zaměřuje se také na transakce na bankovních účtech. Potvrzuje se, že Rusové do země v posledních letech posílali větší sumy peněz přes firmy v daňových rájích. Podle informací ČT se v pátek situací na utajené schůzce zabývali zástupci policie, Finančního analytického útvaru a Bezpečnostní informační služby.

České ministerstvo financí se snaží vypátrat tuzemský majetek těch ruských podnikatelů , kteří mají vazby na režim prezidenta Vladimira Putina. Úkol je náročný, protože řada lukrativních nemovitostí skončila ve vlastnictví firem s anonymními vlastníky. A navíc je mnoho budov financovaných ruským kapitálem provozováno pod hlavičkou pravoslavné církve.

Pražský vrchní soud poslal na šest let do vězení bývalého advokáta Davida Michala za krácení daní při prodeji pozemků v pražských Hodkovičkách. Zpřísnil tak prvoinstanční rozsudek, podle nějž si měl za mřížemi odpykat pět let. Podnikateli Ferdinandu Überallovi potvrdil odvolací senát pětiletý trest. Verdikt je pravomocný. Muži vinu od počátku odmítají.

Přívaly sněhu dál komplikují život v řadě oblastí Řecka a Turecka. Řecká vláda na úterý a středu vyhlásila volno v šesti regionech země včetně Atén či Kréty pro lidi, kteří nezajišťují základní služby. V Turecku až v úterý odpoledne a zatím jen částečně obnovili provoz mezinárodního letiště v Istanbulu, kde byly odlety a přílety kvůli sněhu zastaveny od pondělního večera. Vánice potrápila i dvojici Čechů, kteří tráví dovolenou na Kypru. Na pomoc jim v úterý museli přispěchat záchranáři.