Kypr strana 4 z 5

Česká republika se v posledních letech přiřadila k místům, která zahraničním skupinám slouží k praní špinavých peněz. Vyplývá to ze zjištění Národní centrály proti organizovanému zločinu. Peníze často putují přes síť firem v daňových rájích, které v Česku kupují nemovitosti. Zjistit původ těchto financí je podle detektivů velmi složité.

Summit EU podpořil zpřísnění klimatického závazku k roku 2030. Zástupci zemí se shodli, že omezí celkové emise nejméně o 55 procent proti roku 1990. Dále připravili návrh zavazující sociální sítě mazat teroristický obsah a zajišťující kontrolu nad náboženskou výchovou. Evropská unie také rozšíří sankční seznam lidí spojených s tureckým průzkumem těžby ve východním Středomoří. Již ve čtvrtek se podařilo vyřešit spor o rozpočet a prodloužit sankce vůči režimu Vladimira Putina kvůli jeho trvající agresi vůči Ukrajině.

V Česku do pátečních 18 hodin přibylo 2433 potvrzených případů covidu. Je to přibližně o tři sta víc než minulý pátek za stejnou dobu. Proti čtvrtku je ale nárůst nižší. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Index rizika protiepidemického systému PES se proti předchozím dnům nezměnil, už 12 dní v řadě je na 57 bodech ze sta. Češi se nově dočkají dalšího uvolnění restrikcí. Ministr Jan Blatný (za ANO) oznámil, že za dva týdny otevřou lyžařské areály.

Hrishabh Sandilya pomáhá uprchlíkům vstát z popela. On sám se z toho svého dostával poměrně dlouho. Poté, co přišel ve svých 20 letech z Indie do Evropy, vystřídal mnohá zaměstnání, studoval, cestoval, podnikal, stěhoval se. Jeho spletitá cesta migranta ho zavedla až na Kypr, kde pro mnohé pouť teprve začíná. A pro jiné rovnou i končí. Protože je Hrishabh za své štěstí vděčný, rozhodl se migranty podpořit dřív, než jejich sny úplně vyhasnou.

Další ohrožení budoucího soužití kyperských Řeků a Turků – ostrov navštívil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozlítil tak nejen řeckou, ale i tureckou část obyvatel, kteří touží po sjednocení ostrova. Namísto cesty ke společnému federálnímu státu podle plánů OSN Ankara znovu připomíná svůj záměr existence obou států.

Ve Spojených státech v těchto dnech přibývají restrikce na ekonomické aktivity či nařízení o nošení roušek kvůli zhoršující se nové vlně pandemie. Americká média informují také o nových infekcích v Bílém domě. Rovněž Ukrajina hlásí dosud největší počet nakažených a prezident Volodymyr Zelenskyj musel být hospitalizován. Vláda na Slovensku ve čtvrtek oznámila, že s návratem dětí do škol nepočítá dříve než 30. listopadu.

V Anglii vstupuje v platnost další striktní opatření proti šíření koronaviru – měsíční uzávěra, kterou britská vláda schválila v sobotu. Země ve středu zaznamenala 492 úmrtí, což je nejvíce od poloviny května a jeden z nejvyšších počtů úmrtí za jeden den v Evropě. Od soboty vstoupí do celostání karantény i Řecko. Vatikán zavírá kvůli nákaze svá muzea, Kypr zavádí noční zákaz vycházení.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že Řecko a Turecko zruší námořní cvičení, která měly obě země v plánu příští týden ve Středozemním moři. Píše o tom agentura AFP. Krok může vést k snížení napětí, které vzrostlo poté, co Turecko zahájilo v srpnu geologický výzkum poblíž řeckého ostrova Kastellorizo.

Vítězem prezidentského hlasování byl v takzvané „Severokyperské turecké republice“ uznán tamní dosavadní premiér Ersin Tatar. S odvoláním na státní televizi BRT o tom v neděli informovala agentura DPA. Tatar má podporu Turecka a je rovněž stoupencem řešení kyperské otázky prostřednictvím dvou států. Existenci „Severokyperské turecké republiky“ (SKTR), nacházející se v Tureckem okupované části ostrova Kypr, nicméně uznává pouze Ankara.

Evropské země by měly v rámci společného boje proti koronaviru více koordinovat pravidla pro karantény nebo postupy při testování na covid-19. Shodli se na tom představitelé států EU na závěr prvního dne bruselského summitu. Země by podle nich také měly spolupracovat při vývoji a nákupech vakcín a jejich spravedlivém rozdělení mezi zájemce. Současné šíření nákazy je důvodem k „velmi vážným obavám“, shodli se.  V pátek budou politici jednat například o posílení spolupráce s Afrikou či o sankcích vůči autoritářskému vládci Běloruska Alexandru Lukašenkovi.

Kyperská vláda od příštího měsíce zastaví program udělování pasů za milionové investice, který v předchozích letech kritizovala i Evropská komise a díky němuž získávají kyperský, tedy evropský, pas obyvatelé nečlenských zemí EU. Informoval o tom v úterý deník Kathimerini. Kyperská vláda oznámila zastavení programu den poté, co se v médiích objevilo video, na němž předseda kyperského parlamentu vyjádřil ochotu pomoci získat pas čínskému obchodníkovi s kriminální minulostí.

Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve druhém čtvrtletí zpomalil na 7,7 procenta, o čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 8,6 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst šestý nejvyšší, stejně jako na konci března. V porovnání s prvním čtvrtletím loňského roku se ceny zvýšily o 1,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V EU ceny meziročně vzrostly v průměru o 5,5 procenta.

Lídři Evropské unie odsouhlasili sankce vůči běloruskému režimu. Týkat se budou desítek tamních lidí včetně ministra vnitra, šéfky volební komise nebo vedení policie. Unie jim zmrazila majetek v bankách a zakázala vstup na své území. V debatě v Událostech, komentářích o přínosu zmíněných postihů hovořili europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) a europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pátek nad ránem po více než osmihodinovém jednání shodli na přijetí sankcí proti představitelům běloruského režimu a na společném postupu vůči Turecku. Oznámil to předseda Evropské rady Charles Michel. Podle něj shoda otevírá cestu k diplomatickému řešení napětí ve Středomoří a zároveň ukazuje, že EU pevně stojí za Kyprem. Ten požadoval tvrdší přístup vůči Ankaře výměnou za svůj souhlas s běloruskými sankcemi. V závěrečný den summitu se pak šéfové států EU shodli, že chtějí lépe koordinovat reakci na covid-19.

Najít shodu nad otázkami zahraniční politiky rozdělujícími země Evropské unie se pokusí prezidenti a premiéři členských států. Během prvního dne dvoudenního bruselského summitu mají na programu debatu o napjatých vztazích s Tureckem, dalším postupu vůči běloruskému režimu či společné reakci na globální vzestup Číny. Český premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Bruselu řekl, že neplánuje jednat s maďarským premiérem Viktorem Orbánem o jeho výzvě k odstoupení eurokomisařky Věry Jourové.

Estonsko, Litva a Lotyšsko rozšířily o stovku počet běloruských činitelů, kterým zakázaly vstup do Pobaltí v rámci společných sankcí. Informovala o tom ministerstva zahraničí všech tří zemí.

Ani osobní jednání vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské s ministry zahraničí Evropské unie nepomohlo tomu, aby členské státy schválily připravené sankce vůči čtyřem desítkám činitelů režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Navzdory tlaku zejména z pobaltských států či výzvám europoslanců a nevládních organizací ministři nepřesvědčili pro souhlas se sankcemi Kypr.

Prodej nových aut v zemích Evropské unie se za osm měsíců letošního roku snížil o 32 procent na zhruba 6,12 milionu vozů. Z toho v samotném červenci počet registrací nových aut klesl o 5,7 procenta a v srpnu o 18,9 procenta, vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).

Spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu v meziročním srovnání klesly o 0,2 procenta. Zaznamenaly tak první propad od roku 2016, oznámil evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžný odhad z počátku tohoto měsíce. V celé Evropské unii inflace zpomalila na 0,4 procenta.

Nizozemsko od úterý kvůli koronaviru zařadilo Prahu mezi rizikové regiony. Lidé, kteří pobývali v české metropoli, mají jít po příjezdu do země do desetidenní karantény. Netýká se to mimo jiné tranzitu přes Nizozemsko včetně přestupů na letištích a některých profesí, pokud nemají příznaky nemoci covid-19. Na webu to uvedlo české ministerstvo zahraničí, informace má od nizozemského velvyslanectví v Praze. Česko se ocitlo i na kyperském seznamu rizikových zemí.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ohlásil posílení řecké armády o patnáct tisíc vojáků. Vojsko rovněž nakoupí osmnáct francouzských stíhaček Rafale a čtyři fregaty. Důvodem je rostoucí napětí ve vztazích s Tureckem, které zahájilo průzkum ropných ložisek v mořských vodách, na něž si dělá nárok Řecko. Mitsotakis také oznámil sociální opatření reagující na koronavirovou krizi.

K faktorům, které ohrožují mořské želvy, v současnosti přibyly klimatické změny. Organizace zabývající se ochranou těchto živočichů MEDASSET tvrdí, že dosud se dala za největší ohrožení považovat výstavba na pobřeží, rybolov a také rozvoj cestovního ruchu. Teď jsou to i velmi časté bouře a změny výšky mořské hladiny, což čerstvě vylíhlým želvám znesnadňuje dostat se bezpečně do vody.

Turecko už není ve východním Středomoří partnerem, s nímž by se dal vést plodný dialog, přesto se ale jihoevropské země budou dál pokoušet takový dialog navázat. Během summitu zemí jižní části Evropské unie na Korsice to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém závěrečném prohlášení státy Ankaru varovaly, že EU bude uvažovat o sankcích, pokud Turci budou dál narušovat suverenitu Řecka a Kypru průzkumem ropných ložisek ve Středomoří.

Rusko je připraveno pomoci zprostředkovat jakékoli rozhovory s Tureckem v době napětí kolem těžebního průzkumu ve východním Středomoří. Při úterním setkání s kyperským prezidentem Nikosem Anastasiadisem v Nikósii to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.