Jair Bolsonaro strana 4 z 5

Brazilský ministr životního prostředí Ricardo Salles ve středu podal demisi kvůli obvinění z nelegálního vývozu dřeva z Amazonie. Ministr rezignaci oznámil na tiskové konferenci, prezident Jair Bolsonaro ji podle jeho slov přijal. Ve funkci ho nahradí Joaquim Alvaro Pereira Leite, napsala agentura AFP.

Ho Či Minovo Město kvůli zhoršující se epidemické situaci s nemocí covid-19 výrazně omezilo shromažďování lidí na veřejnosti. Opatření v tomto největším vietnamském městě, kde žije zhruba devět milionů lidí, začne platit v pondělí a potrvá zatím dva týdny. Desetitisíce Brazilců v sobotu protestovaly proti prezidentovi Jairu Bolsonarovi a jeho přístupu k epidemii covidu-19.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová popřela zveřejněné důvody, na základě kterých Rusko žádá zpět vakcínu Sputnik V. Čaputová tvrdí, že skutečné důvody jsou jiné, a požaduje zveřejnění smlouvy o nákupu přípravku, kterou vláda tají. Expremiér Igor Matovič v reakci uvedl, že oficiálním důvodem požadavku vrácení vakcín bylo, že Slovensko za vakcíny včas nezaplatilo. Dříve přitom jako důvod označil testování v neakreditované laboratoři. Německo o půlnoci ukončilo stálé kontroly na hranicích s Českou republikou, tuzemsko však čekají intenzivní namátkové kontroly a v platnosti zůstanou i opatření včetně pravidelného testování.

Šéfové brazilské armády, námořnictva a vzdušných sil v úterý společně rezignovali poté, co prezident Jair Bolsonaro provedl významné změny ve složení vládního kabinetu. Svým odstoupením chtějí podle stanice BBC údajně dát najevo nesouhlas s jednáním prezidenta, kterého viní ze snahy armádu nepřiměřeně kontrolovat. Děje se tak v situaci, kdy prezidentova popularita klesla kvůli jeho reakci na šíření koronaviru.

Brazílie poprvé zaznamenala více než dva tisíce úmrtí kvůli covidu-19 za jediný den. Vysoký je také počet nově potvrzených nákaz – úřady evidují téměř osmdesát tisíc nových případů za den. Nemocnice jsou na pokraji kolapsu, většina metropolí už nemá téměř žádná volná lůžka.

Nákaza koronavirem se v Brazílii v těchto dnech šíří nebývalým tempem. Denní přírůstky nových infekcí přesahují sedmdesát tisíc, rekordně stoupá i počet mrtvých. Místní zdravotní systém je na hranici zhroucení. I když prezident Jair Bolsonaro epidemii nadále zlehčuje, některé státy zpřísňují restrikce. Odborníci dávají zrychlující se šíření nemoci do souvislosti také s takzvanou brazilskou variantou koronaviru.

Brazilský nejvyšší soud v úterý nařídil zahájit vyšetřování prodeje půdy v amazonském deštném pralese na inzertních stránkách Marketplace sociální sítě Facebook. Informoval o tom server BBC News Brasil, který na tyto inzeráty minulý týden upozornil. Některé nabízené pozemky jsou v chráněných oblastech, a patří tak k území domorodých obyvatel, kteří o jejich prodeji neměli tušení.

Končící americký prezident Donald Trump oznámil, že zruší pro státy schengenského prostoru včetně Česka a některé další zákaz cestování do Spojených států, který platí kvůli šíření koronaviru od loňského roku. Mluvčí nastupujícího Joea Bidena ale uvedla, že nová administrativa žádná omezení mezinárodních cest rušit nehodlá. Německo prodloužilo lockdown do 14. února, v Polsku někteří podnikatelé uzávěru nerespektují. Izrael je za posledních sedm dní v nově potvrzených nákazách na počet obyvatel první na světě.

Počet požárů v Brazílii v roce 2020 oproti předcházejícímu roku vzrostl o 12,7 procenta. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) loni zaznamenal v zemi 222 798 požárů, což je nejvíce od roku 2010. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tato oficiální statistika vyvolá další tlak na vládu prezidenta Jaira Bolsonara.

V neděli odpoledne začne v Izraeli platit třetí plošná uzávěra, která má zamezit nárůstu případů covidu-19. Nigérie ohlásila novou mutaci koronaviru, která je jiná, než je ta zjištěná v Británii a Jihoafrické republice. V Německu dále rostou počty nakažených, nejhorší situace je v sousedním Sasku. Francie poslala do britského Doveru testy na koronavirus, aby pomohla s odblokováním hranice, kde uvázli i Češi. Nizozemsko začíná při příletu ze zemí EU požadovat negativní test. Francouzský prezident už je bez příznaků nemoci covid-19 a může ukončit karanténu. Srbsko, Mexiko a Chile začínají ve čtvrtek očkovat proti koronaviru, naopak Brazílie zatím vakcínu neschválila.

Velká Británie jako první země v západní Evropě zahájila očkování proti covidu-19. Schválenou vakcínu Pfizer/BioNTech dostala jako první devadesátiletá žena ze Severního Irska. Vláda očkování touto látkou schválila minulou středu. Spojené království si zatím objednalo 40 milionů dávek, což umožní naočkovat 20 milionů lidí. Očkovat se chystají i další státy včetně Česka. Brazilská vláda rozhodla, že za vakcíny její obyvatelé nebudou platit. Donald Trump chce nejprve očkovat Američany, jeho exekutivní nařízení je ale nejasné.

V Amazonii pokračuje destrukce deštného pralesa. Z jeho brazilské části jen letos zmizelo území o rozloze Středočeského kraje, což je nejvíc za posledních dvanáct let. Prales přitom pomáhá zpomalovat globální oteplování. Vědci tvrdí, že úbytek pralesa zrychlil od chvíle, kdy se funkce prezidenta ujal Jair Bolsonaro, píše zpravodajský portál BBC.

Joe Biden se po vítězství ve volbách chystá na výkon prezidentské funkce. Jedním z dominantních domácích témat bude imigrace ze Střední Ameriky. Tento region zná Biden velmi dobře, jako viceprezident ho opakovaně navštěvoval. Už tenkrát byly hlavním důvodem především zástupy migrantů mířících za lepším životem v USA. Zásadní obrat v diplomacii proto lze očekávat právě ve vztahu ke středoamerickým státům. Ve zlepšení vztahů s Washingtonem doufá řada zemí Latinské Ameriky, ne všude ale Bidenovu výhru vítají.

Nedílnou součástí předvolebního boje v USA jsou takzvané „endorsementy“. Mediálně známé osobnosti a vlivné novinové tituly se veřejně staví za jednoho z kandidátů na budoucího prezidenta. Náklonnost Hollywoodu i většiny celostátních deníků by mohla napomoci demokratu Joeu Bidenovi. Obhajující prezident Donald Trump má zase výhodu „hlasu“ své administrativy.

Rozsah odlesňování Amazonie od ledna do září letošního roku meziročně klesl. Destrukce amazonského pralesa ale přesto zůstává na citelně vyšší úrovni, než když se ujal vlády prezident Jair Bolsonaro, uvedla agentura Reuters s odkazem na zprávu brazilského ústavu pro výzkum vesmíru. Brazilský prezident namítá, že jeho země se o prales stará příkladně.

Americký prezident Donald Trump začal brát lék remdesivir, informoval lékař Bílého domu. Čtyřiasedmdesátiletý Trump byl v noci na sobotu (v pátek večer místního času) převezen do vojenské nemocnice poté, co se u něj ve čtvrtek potvrdil koronavirus. Očekává se, že v péči lékařů stráví několik dní. Prezidentův ošetřující lékař Sean Conley uvedl, že se americké hlavě státu daří velmi dobře, nepotřebuje kyslíkovou léčbu a nemá horečku. Trump z nemocnice na Twitteru rovněž napsal, že vývoj je podle něj dobrý.

Republikánský prezident Donald Trump a jeho demokratický soupeř Joe Biden se v první debatě kandidátů před americkými prezidentskými volbami přeli o obsazení nejvyššího soudu, o přístupu k pandemii covidu-19, násilí kolem demonstrací v amerických městech, klimatické změně či o regulérnosti voleb. Ale mnohem více než obsah výměn názorů debatu charakterizovaly ostré osobní výpady, urážky a skákání si do řeči, k němuž se uchyloval především prezident Trump.

Organizace spojených národů musí pohnat Čínu k odpovědnosti za její přístup k pandemii onemocnění covid-19, řekl v úterý ve svém virtuálním projevu k Valnému shromáždění OSN americký prezident Donald Trump. Koronavirus ve svém projevu jako obvykle označil za čínský virus. Prezident Číny Si Ťin-pching řekl, že jakýkoliv pokus pandemii politizovat by měl být odmítnut. V New Yorku v úterý začalo 75. Valné shromáždění OSN, kvůli pandemii koronaviru však státníci vystupují pouze prostřednictvím videopřenosu.

Experti udělili ocenění za nejbizarnější vědecké objevy –⁠ „alternativní“ Ig Nobelovy ceny. Ocenění uděluje humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu ve spolupráci s Harvardovou univerzitou.

Brazílii v posledních týdnech sužuje nejen pandemie covidu-19, ale znovu také požáry amazonského deštného pralesa. Jen za prvních deset dní tohoto měsíce zaznamenal brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) přes 10 tisíc požárů lesa v Amazonii, což je o 17 procent více než ve stejném období loni a nejvíc za deset let. Sezona, v níž je tradičně nejvíce lesních požárů, v Brazílii přitom teprve začíná.

Brazílii, největší zemi Latinské Ameriky s 210 miliony obyvatel, zasáhla nákaza virem SARS-CoV-2 velmi citelně. Od začátku epidemie se infekce prokázala u 1 668 589 lidí, z nichž přes 66 tisíc zemřelo. Nemoc covid-19 nově propukla také u brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který v minulosti závažnost epidemie mnohokrát zlehčoval a brojil i proti povinnosti nosit roušky či dodržovat na veřejnosti odstupy.

Italská vláda od pondělka uvolní další opatření. Umožní otevřít například dětským táborům, zábavním parkům a pro menší počet diváků i divadlům a kinům. Brazilský prezident Jair Bolsonaro nemoc covid-19 nadále bagatelizuje a koronavirové restrikce odmítá s tím, že ohrožují ekonomiku. Omezení zavedly jen jednotlivé státy brazilské federace. Velká Británie hlásí rekordní propad ekonomiky – v dubnu klesla proti předchozímu měsíci o 20,4 procenta.

Evropská komise doporučila členským státům, aby do pondělí zrušily hraniční kontroly. Od července by se pak částečně mohla otevřít i vnější hranice Unie. V brazilském nejlidnatějším městě Sao Paulo se ve středu –⁠ zatím jen na několik hodin –⁠ otevřela většina z obchodů.  Latinská Amerika přitom nadále zůstává ohniskem nákazy, podle Reuters už v regionu s koronavirem zemřelo přes 70 tisíc lidí.

V Brazílii za uplynulý den přibylo přes 27 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Celkový počet zemřelých se zvýšil o 904. Na obnovených stránkách, které v pátek úřad revidoval poté, co podle vlády neodrážely aktuální situaci, je ale nově jen zlomek původních dat. Ekonomické dopady pandemie způsobené novým typem koronaviru budou možná patrné až deset let, prohlásil prezident Světové banky (SB) David Malpass. Pandemie podle něj zasadila globální ekonomice zničující ránu, po které se více než 60 milionů lidí ocitne v extrémní chudobě.