Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová popřela zveřejněné důvody, na základě kterých Rusko žádá zpět vakcínu Sputnik V. Čaputová tvrdí, že skutečné důvody jsou jiné, a požaduje zveřejnění smlouvy o nákupu přípravku, kterou vláda tají. Expremiér Igor Matovič v reakci uvedl, že oficiálním důvodem požadavku vrácení vakcín bylo, že Slovensko za vakcíny včas nezaplatilo. Dříve přitom jako důvod označil testování v neakreditované laboratoři. Německo o půlnoci ukončilo stálé kontroly na hranicích s Českou republikou, tuzemsko však čekají intenzivní namátkové kontroly a v platnosti zůstanou i opatření včetně pravidelného testování.
Pandemie ve světě: Čaputová požaduje zveřejnění smlouvy o Sputniku V, německé hraniční kontroly s Českem skončily
Koronavirus – duben
Ruská strana nepožádala Slovensko o vrácení zásilky vakcíny Sputnik V kvůli tomu, že Bratislava nechala přípravek testovat v necertifikované laboratoři, řekla tamní prezidentka Zuzana Čaputová. „Veřejnost byla informována, že důvodem, proč ruská strana vznesla takový požadavek, mělo být to, že Státní ústav pro kontrolu léčiv dal testovat vakcínu laboratoři, která nemá OMCL certifikaci. Na základě prostudovaných dokumentů konstatuji, že toto tvrzení není pravdivé. Důvodem požadavku na vrácení byla jiná skutečnost.“
Podle Čaputové by bližší informace měly být známé po zveřejnění smlouvy o nákupu látky. Její text včetně dopisu s požadavkem ruské strany na vrácení vakcíny si Čaputová vyžádala od slovenského ministerstva zdravotnictví. Premiér Eduard Heger při návštěvě Prahy řekl, že si společně s ministrem zdravotnictví Vladimírem Lengvarským nechal zpracovat právní analýzu, do jaké míry je možné smlouvy zveřejnit.
Verzi o tom, že slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) porušil smlouvu tím, že zadal testování dodané zásilky Sputnik V laboratoři, která není součástí sítě oficiálních laboratoří Evropské unie, potvrdil minulý týden slovenský ministr financí Igor Matovič, jenž ještě jako premiér za utajeným nákupem Sputniku V stál a jenž se ve sporu postavil na stranu Ruska.
Ve čtvrtek ale Matovič uvedl, že v oficiálním dopisu ohledně požadavku k vrácení vakcín do Ruska se psalo o neplacení za vakcíny. Slovensko sice podle Matoviče za vakcíny minulý týden zaplatilo, ruská strana platbu ale vrátila. Matovič v souvislosti s testováním Sputniku V opět kritizoval šéfku SÚKL a také prezidentku Čaputovou, která se ředitelky slovenské lékové agentury zastala. SÚKL například upozornil, že k posouzení Sputniku V neobdržel od jeho výrobce požadované informace a že ruské vakcíny dodávané na trh patrně nejsou stejné.
Slovensko a Řecko usnadní cestování
Slovensko dále oznámilo, že od příštího týdne nebude vyžadovat povinnou karanténu od cestujících, kteří byli očkováni proti covidu-19 a kteří v období čtrnácti dnů před vstupem na Slovensko pobývali jen v členských zemích Evropské unie či několika dalších státech včetně Velké Británie a Švýcarska. Vyplývá to z rozhodnutí hlavního hygienika Slovenska.
Podmínkou k využití této výjimky bude, aby uplynuly alespoň dva týdny od podání druhé dávky vakcíny od firem Moderna nebo Pfizer/BioNtech nebo alespoň čtyři týdny od podání první dávky takzvané vektorové očkovací látky, jakou je například vakcína společnosti AstraZeneca. Výjimku budou mít také lidé do 180 dnů po překonání onemocnění covid-19.
Ulehčit cestování hodlá také Řecko. Od příštího týdne chce otevřít své hranice pro turisty z evropských zemí, kteří předloží osvědčení o očkování proti covidu-19. Očkovaní návštěvníci nebudou muset mít negativní test a vyhnou se jinak povinné sedmidenní karanténě, uvedla mluvčí vlády Aristotelia Peloniová. Do karantény nebudou muset ani návštěvníci s negativním testem. Podobný systém Řecko zavedlo už v březnu pro turisty z Izraele.
Německo ukončilo stálé hraniční kontroly
Zpřísněné kontroly na česko-německých hranicích, které trvaly od 14. února kvůli špatné pandemické situaci v Česku, o půlnoci na čtvrtek skončily. Německo však i nadále považuje tuzemsko za vysoce rizikovou oblast.
Stávající opatření proto stále platí. Lidé cestující z Česka do Německa musí mít negativní test starý nejvýše 48 hodin a rovněž se musí přes internet přihlásit německým úřadům či dodržet desetidenní karanténu. Výjimku mají řidiči nákladní dopravy a lidé, kteří Německem pouze projíždějí. Pendleři jsou také pravidelně testováni a vstupní formulář vyplňují jednou týdně.
Německo zaznamenalo za předchozí den přes 29 tisíc nových nakažených a bezmála tři sta mrtvých s koronavirem, uvedl Institut Roberta Kocha. Reprodukční číslo se v zemi drží nad hodnotou 1, což ukazuje na růst nákazy.
Island znovu rozvolňuje, lidé mohou i na plovárny
Island ve čtvrtek rozvolnil protikoronavirová opatření. Místní tak mohou opět navštěvovat posilovny i plovárny. Jejich kapacita však bude omezena na polovinu a musí zavřít nejpozději ve 22:00. To platí i pro hospody, které od čtvrtka opět mohou přijímat hosty.
Děti i dospělí mohou opět na tréninky a sportovní utkání, ty se však zatím musí obejít bez diváků. Sborového zpěvu a dalších uměleckých akcí se může zúčastnit padesát lidí na jevišti a sto sedících diváků v hledišti. Horní hranice účastníků veřejných sešlostí se zvyšuje z dosavadních deseti na dvacet.
Island má podle agentury DPA v přepočtu na obyvatele dlouhodobě nejnižší počty nově infikovaných v celém Evropském hospodářském prostoru. Podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) bylo na ostrově za celou dobu pandemie zachyceno 6275 nakažených s tím, že 29 nemocných zemřelo.
Brazilský soud povolil vyšetřování prezidenta
Brazilský nejvyšší soud udělil povolení k vytvoření komise pro vyšetřování prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho počínání s pandemií. Kritici hlavy státu totiž tvrdí, že prezident znemožnil přijetí plošných a celostátních opatření. U soudu se navíc neúspěšně snažil zrušit omezení, jež zavedla místní samospráva. Bolsonaro také propagoval na léčbu nákazy látky, jejichž účinnost nebyla prokázána.
Podle zastánců prezidenta ale není správné ho vinit ze špatné koronavirové situace v zemi. Podle senátora Márcia Bittara jsou snahy Senátu „pokusem o politický převrat“. Příznivci hlavy státu také tvrdí, že soud překročil mantinely stanovené ústavou.
Brazílie v posledních týdnech zaznamenala vysoký počet úmrtí s koronavirem a tamní zdravotnictví čelí zvýšenému počtu pacientů. Úřady za posledních 24 hodin zaznamenaly 73 513 nových nakažených a 3459 úmrtí. Nejhorší situace panuje v nejlidnatějším státě Sao Paolo.
WHO: Situace v Evropě je dál vážná
V Evropě zemřelo přes milion lidí nakažených koronavirem, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Šéf její evropské pobočky Hans Kluge řekl, že situace na kontinentu zůstává vážná. Každý týden je z Evropy hlášeno 1,6 milionu nových případů nákazy.
Podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie covidu-19 dlouhodobě sleduje, zemřely na celém světě téměř tři miliony lidí nakažených koronavirem. Nejzasaženější jsou Severní a Jižní Amerika, následuje Evropa. V absolutních počtech nejvíce úmrtí pacientů s covidem evidují Spojené státy, Brazílie a Mexiko.
V České republice zemřelo s koronavirem skoro 28 300 lidí. Z propočtů agentury Reuters vyplývá, že v ČR připadá 26,46 případu úmrtí na 10 000 obyvatel, což je nejvíce na světě. V USA je to 17,29 úmrtí na 10 000 obyvatel, v Brazílii 17,28.
WHO do evropské oblasti řadí celkem 53 zemí. Kluge také řekl, že se díky vakcinaci snižuje výskyt covidu-19 mezi nejstaršími lidmi a klesá i podíl pacientů nad 80 let mezi mrtvými. Nyní je to třicet procent, nejméně od začátku pandemie.