Pandemie ve světě: Čaputová požaduje zveřejnění smlouvy o Sputniku V, německé hraniční kontroly s Českem skončily

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová popřela zveřejněné důvody, na základě kterých Rusko žádá zpět vakcínu Sputnik V. Čaputová tvrdí, že skutečné důvody jsou jiné, a požaduje zveřejnění smlouvy o nákupu přípravku, kterou vláda tají. Expremiér Igor Matovič v reakci uvedl, že oficiálním důvodem požadavku vrácení vakcín bylo, že Slovensko za vakcíny včas nezaplatilo. Dříve přitom jako důvod označil testování v neakreditované laboratoři. Německo o půlnoci ukončilo stálé kontroly na hranicích s Českou republikou, tuzemsko však čekají intenzivní namátkové kontroly a v platnosti zůstanou i opatření včetně pravidelného testování.

On-line přenos

Koronavirus – duben

  • 20:43

    Tanzanie zahájila výrobu kyslíku pro zdravotnické účely v největších nemocnicích v zemi. Kyslíkové láhve využije při léčbě pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče. Denní produkce bude přibližně 200 láhví, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tanzanského ministerstva zdravotnictví.

  • 19:46
    Česko

    Hygienici na jihu Čech evidují 233 nových případů covidu. Počet aktuálně pozitivních stoupl o 151 na 4451 lidí. Záchyty ve školách jsou minimální.

  • 19:19

    Jedna dávka vakcíny proti covidu-19 Pfizer/BioNTech možná nevyvolává dostatečnou imunitní reakci, aby ochránila před nákazou mutacemi koronaviru, které v současnosti převládají. Vyplývá to z britské studie, která byla zveřejněna v časopise Science.

Ruská strana nepožádala Slovensko o vrácení zásilky vakcíny Sputnik V kvůli tomu, že Bratislava nechala přípravek testovat v necertifikované laboratoři, řekla tamní prezidentka Zuzana Čaputová. „Veřejnost byla informována, že důvodem, proč ruská strana vznesla takový požadavek, mělo být to, že Státní ústav pro kontrolu léčiv dal testovat vakcínu laboratoři, která nemá OMCL certifikaci. Na základě prostudovaných dokumentů konstatuji, že toto tvrzení není pravdivé. Důvodem požadavku na vrácení byla jiná skutečnost.“

Podle Čaputové by bližší informace měly být známé po zveřejnění smlouvy o nákupu látky. Její text včetně dopisu s požadavkem ruské strany na vrácení vakcíny si Čaputová vyžádala od slovenského ministerstva zdravotnictví. Premiér Eduard Heger při návštěvě Prahy řekl, že si společně s ministrem zdravotnictví Vladimírem Lengvarským nechal zpracovat právní analýzu, do jaké míry je možné smlouvy zveřejnit. 

Verzi o tom, že slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) porušil smlouvu tím, že zadal testování dodané zásilky Sputnik V laboratoři, která není součástí sítě oficiálních laboratoří Evropské unie, potvrdil minulý týden slovenský ministr financí Igor Matovič, jenž ještě jako premiér za utajeným nákupem Sputniku V stál a jenž se ve sporu postavil na stranu Ruska.

Ve čtvrtek ale Matovič uvedl, že v oficiálním dopisu ohledně požadavku k vrácení vakcín do Ruska se psalo o neplacení za vakcíny. Slovensko sice podle Matoviče za vakcíny minulý týden zaplatilo, ruská strana platbu ale vrátila. Matovič v souvislosti s testováním Sputniku V opět kritizoval šéfku SÚKL a také prezidentku Čaputovou, která se ředitelky slovenské lékové agentury zastala. SÚKL například upozornil, že k posouzení Sputniku V neobdržel od jeho výrobce požadované informace a že ruské vakcíny dodávané na trh patrně nejsou stejné. 

Slovensko a Řecko usnadní cestování

Slovensko dále oznámilo, že od příštího týdne nebude vyžadovat povinnou karanténu od cestujících, kteří byli očkováni proti covidu-19 a kteří v období čtrnácti dnů před vstupem na Slovensko pobývali jen v členských zemích Evropské unie či několika dalších státech včetně Velké Británie a Švýcarska. Vyplývá to z rozhodnutí hlavního hygienika Slovenska.

Podmínkou k využití této výjimky bude, aby uplynuly alespoň dva týdny od podání druhé dávky vakcíny od firem Moderna nebo Pfizer/BioNtech nebo alespoň čtyři týdny od podání první dávky takzvané vektorové očkovací látky, jakou je například vakcína společnosti AstraZeneca. Výjimku budou mít také lidé do 180 dnů po překonání onemocnění covid-19.

Ulehčit cestování hodlá také Řecko. Od příštího týdne chce otevřít své hranice pro turisty z evropských zemí, kteří předloží osvědčení o očkování proti covidu-19. Očkovaní návštěvníci nebudou muset mít negativní test a vyhnou se jinak povinné sedmidenní karanténě, uvedla mluvčí vlády Aristotelia Peloniová. Do karantény nebudou muset ani návštěvníci s negativním testem. Podobný systém Řecko zavedlo už v březnu pro turisty z Izraele.

Německo ukončilo stálé hraniční kontroly

Zpřísněné kontroly na česko-německých hranicích, které trvaly od 14. února kvůli špatné pandemické situaci v Česku, o půlnoci na čtvrtek skončily. Německo však i nadále považuje tuzemsko za vysoce rizikovou oblast.

Stávající opatření proto stále platí. Lidé cestující z Česka do Německa musí mít negativní test starý nejvýše 48 hodin a rovněž se musí přes internet přihlásit německým úřadům či dodržet desetidenní karanténu. Výjimku mají řidiči nákladní dopravy a lidé, kteří Německem pouze projíždějí. Pendleři jsou také pravidelně testováni a vstupní formulář vyplňují jednou týdně.

Německo zaznamenalo za předchozí den přes 29 tisíc nových nakažených a bezmála tři sta mrtvých s koronavirem, uvedl Institut Roberta Kocha. Reprodukční číslo se v zemi drží nad hodnotou 1, což ukazuje na růst nákazy.

Island znovu rozvolňuje, lidé mohou i na plovárny

Island ve čtvrtek rozvolnil protikoronavirová opatření. Místní tak mohou opět navštěvovat posilovny i plovárny. Jejich kapacita však bude omezena na polovinu a musí zavřít nejpozději ve 22:00. To platí i pro hospody, které od čtvrtka opět mohou přijímat hosty.

Děti i dospělí mohou opět na tréninky a sportovní utkání, ty se však zatím musí obejít bez diváků. Sborového zpěvu a dalších uměleckých akcí se může zúčastnit padesát lidí na jevišti a sto sedících diváků v hledišti. Horní hranice účastníků veřejných sešlostí se zvyšuje z dosavadních deseti na dvacet.

Island má podle agentury DPA v přepočtu na obyvatele dlouhodobě nejnižší počty nově infikovaných v celém Evropském hospodářském prostoru. Podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) bylo na ostrově za celou dobu pandemie zachyceno 6275 nakažených s tím, že 29 nemocných zemřelo.

Islanďané mohou do restaurací a hospod
Zdroj: Egill Bjarnason/ČTK/AP

Brazilský soud povolil vyšetřování prezidenta

Brazilský nejvyšší soud udělil povolení k vytvoření komise pro vyšetřování prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho počínání s pandemií. Kritici hlavy státu totiž tvrdí, že prezident znemožnil přijetí plošných a celostátních opatření. U soudu se navíc neúspěšně snažil zrušit omezení, jež zavedla místní samospráva. Bolsonaro také propagoval na léčbu nákazy látky, jejichž účinnost nebyla prokázána.

Podle zastánců prezidenta ale není správné ho vinit ze špatné koronavirové situace v zemi. Podle senátora Márcia Bittara jsou snahy Senátu „pokusem o politický převrat“. Příznivci hlavy státu také tvrdí, že soud překročil mantinely stanovené ústavou.

Brazílie v posledních týdnech zaznamenala vysoký počet úmrtí s koronavirem a tamní zdravotnictví čelí zvýšenému počtu pacientů. Úřady za posledních 24 hodin zaznamenaly 73 513 nových nakažených a 3459 úmrtí. Nejhorší situace panuje v nejlidnatějším státě Sao Paolo.

WHO: Situace v Evropě je dál vážná

V Evropě zemřelo přes milion lidí nakažených koronavirem, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Šéf její evropské pobočky Hans Kluge řekl, že situace na kontinentu zůstává vážná. Každý týden je z Evropy hlášeno 1,6 milionu nových případů nákazy.

Podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie covidu-19 dlouhodobě sleduje, zemřely na celém světě téměř tři miliony lidí nakažených koronavirem. Nejzasaženější jsou Severní a Jižní Amerika, následuje Evropa. V absolutních počtech nejvíce úmrtí pacientů s covidem evidují Spojené státy, Brazílie a Mexiko.

V České republice zemřelo s koronavirem skoro 28 300 lidí. Z propočtů agentury Reuters vyplývá, že v ČR připadá 26,46 případu úmrtí na 10 000 obyvatel, což je nejvíce na světě. V USA je to 17,29 úmrtí na 10 000 obyvatel, v Brazílii 17,28.

WHO do evropské oblasti řadí celkem 53 zemí. Kluge také řekl, že se díky vakcinaci snižuje výskyt covidu-19 mezi nejstaršími lidmi a klesá i podíl pacientů nad 80 let mezi mrtvými. Nyní je to třicet procent, nejméně od začátku pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny.
20:53AktualizovánoPrávě teď

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...