Jair Bolsonaro strana 5 z 5

Mexiko opět zaznamenalo rekordní nárůst počtu případů nákazy koronavirem, za den přibylo přes 4346 infikovaných. Brazílie zaznamenala opět přes třicet tisíc nových infikovaných, tamní vláda oznámila, že bude data o nákažených a mrtvých revidovat. Nizozemské úřady nařídily likvidovat norky na tamních farmách kvůli obavám z nákazy. Mluvčí WHO Margaret Harrisová v pátek varovala, že se „epidemie v Latinské Americe vyvíjí velice znepokojivě“. V USA se může v souvislosti s masovými protesty proti rasismu vyvolanými smrtí Afroameričana George Floyda postup nákazy opět zrychlit, varují odborníci.

Lidské zásahy do zón s původní faunou a flórou mohou vyvolat ekologickou nerovnováhu a vést k šíření nemocí z nitra džungle. Vzhledem k odlesňování Amazonie by příští velká pandemie mohla vzejít právě z Brazílie, varuje vědec David Lapola. „Amazonie je velkým rezervoárem virů. Hrajeme si s ohněm,“ tvrdí brazilský vědec, kterého cituje agentura AFP.

Slovensko umožnilo obnovit autobusovou, železniční, leteckou i lodní dopravu do Česka. Na sociální síti to ve čtvrtek napsal ministr dopravy Andrej Doležal, podle kterého zmíněné rozhodnutí ústředního krizového štábu je již pravomocné. Provoz mezinárodních spojů Bratislava pozastavila v březnu jako jedno z opatření proti šíření koronaviru.

Britský premiér Boris Johnson na tiskové konferenci podržel svého klíčového poradce Dominika Cummingse, kritizovaného za porušení pravidel koronavirové karantény. Jeho odvolání se kromě opozice dovolávalo i několik konzervativních poslanců. Johnson také ohlásil částečné otevření škol od 1. června.

Epicentrum pandemie covidu-19 se přesouvá do Jižní Ameriky. Nejpostiženější zemí je Brazílie, kde za čtvrtek přibylo 20 tisíc nových případů. Celkový počet odhalených nakažených se blíží hranici 300 tisíc. V některých městech jsou nemocnice na pokraji kapacity. Pohled na situaci v Jižní Americe nabídli ve čtvrtečních Událostech, komentářích ČT24 velvyslankyně v Brazílii Sandra Lang Linkensederová a iberoamerikanista Josef Opatrný.

Brazílie hlásí dosud nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s koronavirem a také nově nakažených za den. Země eviduje přes čtvrt milionu případů nákazy, což je třetí nejvyšší číslo na světě. Tamní prezident Jair Bolsonaro propaguje užívání antimalarika hydroxychlorochin, jehož účinnost proti covidu-19 se však neprokázala.

Kvůli omezení cestování chybí v britském zemědělství desítky tisíc sezonních pracovníků, kteří do země pravidelně přijížděli hlavně ze zemí východní Evropy. Do kampaně, která má Brity přesvědčit, aby sami podpořili farmáře a přiložili ruku k dílu, se zapojil také princ Charles. Podle statistického úřadu v zemi rekordně narostl počet lidí, kteří žádají o podporu v nezaměstnanosti. Během dubna přibylo 856 tisíc nezaměstnaných, nyní jich je 2,097 milionu, nejvíc od roku 1996.

Slovensko od středy umožní otevřít velká obchodní centra a rovněž kina a divadla pro nanejvýš sto lidí, restaurace budou moci podávat jídlo i ve svých vnitřních prostorech. Od června budou v omezeném režimu otevřeny školky a část základních škol, které úřady v zájmu zpomalení šíření pandemie koronaviru uzavřely v polovině března. Latinská Amerika registruje celkem přes půl milionu lidí s covidem-19 a na třicet tisíc úmrtí, zhruba polovina nakažených i úmrtí připadá na Brazílii. V Německu počet nově nakažených nadále klesá.

Na boj proti koronaviru země a další dárci slíbili 7,4 miliardy eur, řekla předsedkyně Evropské komise von der Leyenová. Komise tak už za den téměř dosáhla dlouhodobého cíle, který si předsevzal vybrat částku 7,5 miliard eur. Samotná Unie věnuje v rámci této celosvětové snahy miliardu eur. Přispějí i další státy EU, například Německo a Francie. Koronavirová pandemie si ve světě vyžádala přes čtvrt milionu obětí, případů nákazy je evidováno přes 3,5 milionu.

Fond pro oživení evropských ekonomik, které postihla pandemie koronaviru, by měl být k dispozici začátkem příštího roku společně s příštím sedmiletým rozpočtem Evropské unie (EU). Členské země by měly dostávat pomoc ve formě půjček, grantů či finančních záruk, které by měly být v rámci plánu obnovy vyvážené. V USA už v souvislosti s koronavirem zemřelo více lidí, než jaký byl počet amerických obětí války ve Vietnamu, kde padlo 58 318 Američanů. List The New York Times ale ve středu napsal, že celkový počet obětí v USA může být mnohem vyšší.

Americký prezident Donald Trump přislíbil navýšit výrobu pomůcek pro testy na koronavirus. USA nyní podle kritiků jeho administrativy testují příliš málo lidí, prezident však uvedl, že to je chyba státních samospráv, nikoliv federální vlády. V Brazílii zase prezident Jair Bolsonaro podpořil osobní účastí demonstranty. Ti vyjadřovali svůj nesouhlas s opatřeními proti koronaviru, jež zavedly některé brazilské státy, a požadovali ve věci vojenskou intervenci. Německo, Itálie i Velká Británie hlásí další pokles nových případů.

Britský premiér Boris Johnson oznámil, že se nakazil koronavirem. Má jen mírné příznaky a bude dál stát v čele vlády. Francouzský premiér Édouard Philippe varoval, že v Paříži se mohou do 48 hodin naplnit nemocnice, a do poloviny dubna prodloužil opatření v zemi. Spojené státy přijaly rekordní finanční injekci; od pátku evidují nejvíce potvrzených případů nákazy koronavirem na světě a v zemi rychle přibývají další, což vyvolává obavy v sousedním Mexiku. Čína hlásí stále méně nových případů a zakazuje vstup cizincům. Německo oznámilo plán na masivní testování, zintenzivnit ho chce i Slovensko. Itálie zaznamenala dosud nejvíce obětí v jednom dni. Irsko zavede omezení pohybu obyvatel.

Napětí mezi Brazílií a Paříží opět sílí. Brazilští důstojníci podle uniklých armádních dokumentů označili Francii za největší vojenskou hrozbu pro svou zemi. Francouzi by podle nich mohli podniknout invazi za účelem záchrany amazonského pralesa. Prezidenti obou států se navíc nemají příliš v lásce. Paříž označila podobné spekulace za vyloučené.

Spojené státy obnoví cla na ocel a hliník dovážené z Argentiny a Brazílie. Americký prezident Donald Trump to uvedl na svém twitterovém účtu. Oba jihoamerické státy jsou Trumpovým krokem zaskočeny a chtějí o věci jednat. USA také pohrozily zavedením až stoprocentních dodatečných cel na některé zboží z Francie. Krok má být odvetou za francouzské zdanění velkých amerických internetových firem.

Odlesňování Amazonie na území Brazílie se za poslední rok zvýšilo o 30 procent, a bylo tak nejrychlejší za 11 let. Vyplývá to z nových údajů, které na začátku týdne zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE). Ekologové viní z tohoto stavu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který podle nich k odlesňování přispívá svou politikou upřednostňování ekonomického rozvoje před ochranou životního prostředí a zlehčováním varovných statistik.

Valné shromáždění OSN ve čtvrtečním tajném hlasování zvolilo Venezuelu do Rady OSN pro lidská práva (HRC). Prezident Venezuely Nicolás Maduro zisk křesla označil za vítězství. Proti nástupu Venezuely do 47členného sboru se naopak ozvala opozice v zemi, řada nevládních organizací i některé členské země, podle nichž Madurův režim lidská práva dlouhodobě a systematicky porušuje.

Mladá švédská aktivistka za ochranu klimatu Greta Thunbergová je jednou ze čtyř osobností, které byly vyznamenány takzvanou alternativní Nobelovou cenou. Kromě ní letošní Cenu za správný život (Right Livelihood Award) dostal brazilský vůdce domorodého obyvatelstva Davi Kopenawa, čínská bojovnice za práva žen Kuo Ťien-mej a marocká bojovnice za lidská práva a za nezávislost území Západní Sahary Amínátú Hajdarová.

Americký prezident Donald Trump na 74. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku kritizoval Írán kvůli jeho „touze po krvi“ a Čínu za její obchodní praktiky. Se svým projevem vystoupil jako druhý řečník hned po brazilském prezidentovi Jairu Bolsonarovi. Letošní zasedání se odehrává v době napjatých vztahů mezi USA a Íránem. Naposledy Washington Teherán obvinil, že stojí za nedávnými útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii.

Brazilskou část Amazonie zasáhlo v srpnu 30 901 požárů, což je nejvíce od roku 2010. O oznámení brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) informovala agentura AP. V porovnání s loňským srpnem byl v uplynulém měsíci požárů skoro trojnásobek.

Brazílie začíná jednat se Západem o tom, jak zastavit požáry amazonského pralesa. Prezident Jair Bolsonaro o tom telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jeho tým pak s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Do hašení se před kamerami zapojil i prezident sousední Bolívie Evo Morales.

Během prvních měsíců letošního roku zemřelo v Brazílii kolem pěti set milionů včel, a to jen ve čtyřech státech na jihu země. Hromadné vymírání je podle vědců spojené s užíváním pesticidů, přičemž vláda zvažuje povolit jich ještě více druhů.

Sedmdesát tisíc požárů, které za letošek zaznamenala NASA v brazilské části Amazonie, představuje obrovské číslo, ve srovnání s posledními dvaceti lety je to však průměr. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedl děkan Fakulty lesní a dřevařské při České zemědělské univerzitě v Praze Marek Turčáni. O zcela přírodní jev ale nejde, pro Amazonii bude třeba vypracovat plán zalesňování, míní expert.

Do likvidace požáru amazonského pralesa se zapojí armáda. Rozhodl o tom brazilský prezident Jair Bolsonaro. Vojáci budou moci zasahovat v přírodních rezervacích, na území původních obyvatel pralesa i v pohraničních oblastech. Oheň už zničil obrovské plochy.Paříž pohrozila blokováním obchodní smlouvy mezi EU a částí jihoamerických zemí, pokud Brazílie nezačne situaci řešit.

Řada celebrit a politiků se v těchto dnech vyjadřuje na sociálních sítích k nebývalým lesním požárům v Amazonii a vyzývá k boji za záchranu tamního deštného pralesa, označovaného za plíce planety. Někteří z nich ale mírně dezinformují miliony uživatelů internetu, protože ke svým příspěvkům připojují i několik let staré fotografie, uvedla agentura AFP.