Jair Bolsonaro strana 5 z 5

Valné shromáždění OSN ve čtvrtečním tajném hlasování zvolilo Venezuelu do Rady OSN pro lidská práva (HRC). Prezident Venezuely Nicolás Maduro zisk křesla označil za vítězství. Proti nástupu Venezuely do 47členného sboru se naopak ozvala opozice v zemi, řada nevládních organizací i některé členské země, podle nichž Madurův režim lidská práva dlouhodobě a systematicky porušuje.

Mladá švédská aktivistka za ochranu klimatu Greta Thunbergová je jednou ze čtyř osobností, které byly vyznamenány takzvanou alternativní Nobelovou cenou. Kromě ní letošní Cenu za správný život (Right Livelihood Award) dostal brazilský vůdce domorodého obyvatelstva Davi Kopenawa, čínská bojovnice za práva žen Kuo Ťien-mej a marocká bojovnice za lidská práva a za nezávislost území Západní Sahary Amínátú Hajdarová.

Americký prezident Donald Trump na 74. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku kritizoval Írán kvůli jeho „touze po krvi“ a Čínu za její obchodní praktiky. Se svým projevem vystoupil jako druhý řečník hned po brazilském prezidentovi Jairu Bolsonarovi. Letošní zasedání se odehrává v době napjatých vztahů mezi USA a Íránem. Naposledy Washington Teherán obvinil, že stojí za nedávnými útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii.

Brazilskou část Amazonie zasáhlo v srpnu 30 901 požárů, což je nejvíce od roku 2010. O oznámení brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) informovala agentura AP. V porovnání s loňským srpnem byl v uplynulém měsíci požárů skoro trojnásobek.

Brazílie začíná jednat se Západem o tom, jak zastavit požáry amazonského pralesa. Prezident Jair Bolsonaro o tom telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jeho tým pak s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Do hašení se před kamerami zapojil i prezident sousední Bolívie Evo Morales.

Během prvních měsíců letošního roku zemřelo v Brazílii kolem pěti set milionů včel, a to jen ve čtyřech státech na jihu země. Hromadné vymírání je podle vědců spojené s užíváním pesticidů, přičemž vláda zvažuje povolit jich ještě více druhů.

Sedmdesát tisíc požárů, které za letošek zaznamenala NASA v brazilské části Amazonie, představuje obrovské číslo, ve srovnání s posledními dvaceti lety je to však průměr. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedl děkan Fakulty lesní a dřevařské při České zemědělské univerzitě v Praze Marek Turčáni. O zcela přírodní jev ale nejde, pro Amazonii bude třeba vypracovat plán zalesňování, míní expert.

Do likvidace požáru amazonského pralesa se zapojí armáda. Rozhodl o tom brazilský prezident Jair Bolsonaro. Vojáci budou moci zasahovat v přírodních rezervacích, na území původních obyvatel pralesa i v pohraničních oblastech. Oheň už zničil obrovské plochy.Paříž pohrozila blokováním obchodní smlouvy mezi EU a částí jihoamerických zemí, pokud Brazílie nezačne situaci řešit.

Řada celebrit a politiků se v těchto dnech vyjadřuje na sociálních sítích k nebývalým lesním požárům v Amazonii a vyzývá k boji za záchranu tamního deštného pralesa, označovaného za plíce planety. Někteří z nich ale mírně dezinformují miliony uživatelů internetu, protože ke svým příspěvkům připojují i několik let staré fotografie, uvedla agentura AFP.

Brazilská Národní akademie pro vědecký a technologický rozvoj (CNPq) oznámila, že už nemá dost peněz na výzkumné granty a platy pro vědce. Na ně je odkázáno přes 80 tisíc výzkumníků a studentů, informuje odborný žurnál Sciencemag. Na vědu takto dopadají březnové škrty, které prosadila vláda prezidenta Jaira Bolsonara.

Brazilská prokuratura požádala soud, aby předběžně zablokoval jmenování prezidentova syna Eduarda Bolsonara velvyslancem v USA. Justice by podle ní měla nejprve posoudit, zda splňuje potřebná kritéria. Brazilská opozice krok už dříve odsoudila a označila za nepotismus. Prezident syna hájí s tím, že kromě rodné portugalštiny „umí španělsky a anglicky“, „zcestoval celý svět“ a je „přítelem“ Trumpových dětí.

V uplynulém čtvrtletí se podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) prudce zvýšila rychlost odlesňování Amazonie. Prezident Jair Bolsonaro označil tyto údaje jako nepravdivé. Brazílie se ale prokazatelně odlesňuje už celá desetiletí.

Nové údaje zveřejněné brazilským Národním ústavem pro výzkum vesmíru (INPE) poukazují na prudký nárůst odlesňování amazonského deštného pralesa v uplynulém čtvrtletí. Informovala o tom agentura AP.

Amazonský prales v Brazílii mizí výrazně rychleji než dřív. Trend ochrany, který nastoupil s novým tisíciletím, se definitivně zlomil po nástupu prezidenta Jaira Bolsonara letos v lednu. Nyní zmizí každou minutu celý hektar pralesa. Skončilo navíc období dešťů, a tempo těžařů se proto zvyšuje.

Zástupci Evropské unie a jihoamerického obchodního bloku Mercosur se dohodli na podobě smlouvy o volném obchodu, na které pracují už téměř dvě desetiletí. S odvoláním na své zdroje to v pátek uvedly agentury Reuters a AFP. Později to potvrdili i zástupci obou stran. Mercosur tvoří Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay.

Úbytek lesů v brazilské části Amazonie byl letos v květnu největší od doby, co se prales sleduje pomocí satelitů. Ochránci přírody se obávají, že nový brazilský prezident Jair Bolsonaro dal volnou ruku těžařům, zemědělcům i dřevařům, kteří by mohli likvidaci stěžejního světového biotopu ještě urychlit.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro dal pokyn ministerstvu obrany, aby si vojáci připomněli pětapadesáté výročí vojenského převratu. Pučem, který svrhl levicového prezidenta, začaly dvě dekády vojenských vlád. Během nich skončily tisíce politických oponentů režimu ve vězení a přes čtyři sta lidí represe nepřežilo. Bolsonarův mluvčí rovněž v pondělí podle agentury AFP uvedl, že prezident nepovažuje události z roku 1964 za vojenský puč.

Brazilská policie zatkla bývalého prezidenta Michela Temera kvůli obviněním souvisejícím s největší korupční aférou v historii země. Podle médií o tom informovaly brazilské justiční orgány. Temer již minulý rok čelil několika obviněním z korupce a praní špinavých peněz, avšak před zatčením jej chránila prezidentská imunita.

Spojené státy vážně zvažují možnost členství Brazílie v NATO nebo jinou možnou formu aliance. Při setkání s brazilským prezidentem Jairem Bolsonarem v Bílém domě to řekl prezident Donald Trump. Konstatoval, že Washington rovněž podporuje zájem Brazílie o členství v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž členem je i Česko.

Na jihozápadě Brazílie nedaleko města Belo Horizonte se protrhla odpadní nádrž dolu a zaplavila rozsáhlou oblast, včetně několika domků. Záchranáři pátrají asi po dvou stech nezvěstných lidech. Zatím však nejsou zprávy o obětech, několik zraněných bylo převezeno do nemocnice, uvedla tamní média. Firma Vale provozující důl sdělila, že nevylučuje ztráty na životech, protože v době protržení nádrže byli v části dolu lidé.

Od začátku roku má Brazílie nového, v pořadí už 38. prezidenta. Jair Bolsonaro, kterému se přezdívá „tropický Trump“, slíbil, že chce sjednotit společnost, zbavit zemi kriminality a korupce a nastartovat stagnující ekonomiku, a to především ve spolupráci se Spojenými státy. Mnozí se ale obávají, že při tom ohrozí demokracii či práva menšin.

Brazilské prezidentské volby vyhrál podle prvních odhadů pravicový kandidát Jair Bolsonaro, který získal téměř 55,18 procenta hlasů. Bolsonarův levicový sok Fernando Haddad získal ve volbách považovaných za nejdůležitější za dlouhá léta necelých 45 procent hlasů. Bolsonaro přislíbil „změnit osud“ své země. Vítězi nedělních voleb už pogratulovali americký prezident Donald Trump nebo šéf Kremlu Vladimir Putin.

Jair Messias Bolsonaro stane v čele Brazílie. Bývalý armádní důstojník je známý svým obdivem k vojenské diktatuře, která vládla v letech 1964–1985, jako politik provokoval kritikou žen, homosexuálů a vysloužil si i obvinění z rasismu. Právě jeho odpor k menšinám se stal pravděpodobně motivem útoku nožem během předvolební kampaně, který málem připravil Bolsonara o život.

Brazilský prezidentský kandidát Jair Bolsonaro, jehož během čtvrtečního předvolebního mítinku pobodal útočník nožem, absolvoval úspěšnou operaci. Krajně pravicový politik favorizovaný předvolebními průzkumy byl podle lékařů do nemocnice přivezen v kritickém stavu, nyní je mimo přímé ohrožení života a jeho stav je stabilizovaný. Pachatel, kterého zadržela policie, měl prý k útoku osobní a náboženské důvody.