Jair Bolsonaro strana 2 z 5

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Brazilský nejvyšší soud vydal zatykač na bývalého šéfa federální policie a velitele vojenské policie. Oba podle něj selhali při zajištění bezpečnosti. Policie mezitím vyslýchá na patnáct set zadržených příznivců exprezidenta Jaira Bolsonara, kteří v neděli, jen týden po inauguraci nové hlavy státu, vtrhli do prezidentského paláce, kongresu a právě nejvyššího soudu.

Policie v brazilské metropoli vyklidila tábor příznivců krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara. Ti se několik týdnů před kasárnami dožadovali zásahu armády po prezidentských volbách, v nichž Bolsonaro prohrál. Podle místních médií bylo z tábora odvezeno asi dvanáct set lidí k výslechu. Vyklizení nařídil soudce po nedělním útoku Bolsonarových příznivců na sídla tří nejvyšších brazilských institucí v metropoli. Útok odsoudili prezidenti USA, Mexika a Francie a také kanadský premiér či německý kancléř.

V Brazílii pronikli v neděli příznivci exprezidenta Jaira Bolsonara do budovy parlamentu a prezidentského paláce Planalto, uvedla agentura AP. Neuznávají vítězství jeho nástupce Luize Inácia Luly da Silvy. Demonstranti podle zahraničních agentur vzali útokem také blízkou budovu nejvyššího soudu. Lula da Silva toto počínání odsoudil, útočníky označil za fašisty a fanatiky a slíbil, že budou potrestáni. Před 23. hodinou středoevropského času agentura Reuters informovala, že brazilským bezpečnostním složkám se podařilo dostat budovy státních institucí znovu pod kontrolu.

Luiz Inácio Lula da Silva v neděli složil přísahu a oficiálně se tak stal hlavou Brazílie, která je rozlohou i počtem obyvatel pátou největší zemí světa. O inauguraci informovaly světové tiskové agentury. Sedmasedmdesátiletý levicový politik se ujal úřadu za zpřísněných bezpečnostních opatření v brazilské metropoli po hrozbách násilí ze strany příznivců jeho krajně pravicového předchůdce Jaira Bolsonara.

Dosluhující krajně pravicový brazilský prezident Jair Bolsonaro opustil zemi a jeho letoun přistál na americké Floridě. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Končící hlava státu z vlasti odcestovala krátce před nedělní inaugurací svého nástupce. Podle agentur se uvedení do úřadu politického rivala zřejmě nezúčastní.

Úřadujícím prezidentem Brazílie je současný viceprezident Hamilton Mourao. S odvoláním na jeho úřad o tom informují agentury AP a Reuters. Dosluhující pravicový prezident Jair Bolsonaro podle nich opustil zemi. Současná hlava státu krátce před nedělní inaugurací svého nástupce zřejmě zamířila do Spojených států, nejspíše na Floridu.

Brazilská policie zasahovala po celé zemi v souvislosti s vyšetřováním údajného pokusu o převrat během nepokojů vyvolaných stoupenci krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Ten na konci října ve druhém kole voleb prohrál s levicovým exprezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silva a v úřadu na konci roku skončí. S tím se řada jeho stoupenců nechce smířit.

Končící brazilský prezident Jair Bolsonaro udělil na Štědrý den tradiční milosti. Vyvolal tak ale velkou kontroverzi, protože kromě starých a těžce nemocných lidí odpustil tresty také sedmi desítkám bývalých vojenských policistů, kteří byli odsouzeni za vraždu vězňů v roce 1992, ale do vězení nikdy nenastoupili. Proti milosti protestují státní zástupci, podle kterých by mohla být protiústavní.

Bývalý peruánský prezident Pedro Castillo byl zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní prokuraturu. Stalo se tak poté, co parlament Castilla jasnou většinou odvolal z funkce. Reagoval tak na jeho oznámení, že má v úmyslu zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Prozatímní prezidentkou se poté stala dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová.

Celou dobu vlády prezidenta Jaira Bolsonara se zvyšovala rozloha vykáceného území amazonského deštného pralesa. Letošní rok přinesl změnu: poprvé od nástupu stávajícího prezidenta do úřadu v roce 2019 mýcení meziročně kleslo. Ukázaly to předběžné údaje Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE), který sleduje stav přírody pomocí družic.

Po středeční výzvě brazilského prezidenta Jaira Bolsonara jeho příznivcům, aby ukončili blokády silnic, zbývalo ve čtvrtek ráno místního času už jen asi sedm desítek blokovaných míst z původních několika stovek. Důvodem protestů byla prohra současného prezidenta v nedělních volbách hlavy státu. Zástupci jeho vlády už ale zahájili jednání o předání moci s týmem vítěze voleb, levicového politického veterána Luize Inácia Luly da Silva. Lula nastoupí do úřadu 1. ledna.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro v úterý večer poprvé vystoupil na veřejnosti od své porážky v nedělních prezidentských volbách a v krátkém projevu řekl, že bude dodržovat ústavu. Vítězi prezidentských voleb Luizi Ináciovi Lulovi da Silva přitom nepogratuloval a prohlásil, že podporuje nenásilné protesty. Bolsonarův ministr Ciro Nogueira potvrdil, že pracuje s týmem vítěze na předání moci. Polovina brazilských států mezitím povolala jednotky vojenské policie, aby zakročily proti blokádám silnic, které organizují Bolsonarovi sympatizanti.

Bývalý levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva se znovu ujme vedení Brazílie. V projevu po oznámení výsledků slíbil sjednotit svou zemi a zavázal se i k ochraně Amazonie. Ve druhém kole prezidentských voleb porazil obhajujícího Jaira Bolsonara, který výsledky zatím nekomentoval. Jeho příznivci však začali demonstrovat a blokují řadu silnic v různých částech země. Pro Lulu hlasovalo 50,9 procenta voličů, Bolsonaro získal 49,1 procenta hlasů.

Příštím prezidentem Brazílie bude Luiz Inácio Lula da Silva. Levicový exprezident v nedělním druhém kole voleb těsně porazil současnou hlavu státu Jaira Bolsonara, oznámil volební úřad TSE. Pro Lulu hlasovalo 50,85 procenta voličů, Bolsonaro získal 49,15 procenta hlasů.

Brazilci si v neděli zvolí prezidenta na další čtyřleté období. Rozhodují se mezi pravicovým prezidentem Jairem Bolsonarem a levicovým lídrem Luizem Ináciem Lulou da Silva, který v čele největší, více než dvousetmilionové latinskoamerické země stál v letech 2003 až 2010. Volební místnosti se otevřou v 08:00 místního času (12:00 SEČ). Definitivní výsledky agentury očekávají krátce po skončení voleb ve 21:00 SEČ, protože v zemi se hlasuje elektronicky.

Před nedělním rozhodujícím kolem prezidentských voleb v Brazílii se v poslední televizní debatě střetli krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro a levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva. Debata se vyhrotila. Kandidáti se vzájemně obviňovali ze lží a příliš nepředstavili svůj program na další čtyři roky. Dvě a půl hodiny trvající debatu na nejsledovanější brazilské televizi TV Globo provázely výčitky, urážky i vzývání boha.

Brazílie si hledá prezidenta, rozhodne se už v neděli. Proti sobě stojí dva muži, kteří funkci již zastávali – ke krajní pravici tíhnoucí současný prezident Jair Bolsonaro a bývalá silně levicová hlava státu Luiz Inacio Lula da Silva. Očekává se těsný souboj, průzkumy mírně favorizují levicového politika. Silně polarizované volby, které komentátoři nazývají těmi nejdůležitějšími v dějinách Brazílie, ovládly dezinformace a násilí.

V prvním kole prezidentských voleb v Brazílii zvítězil v neděli levicový kandidát Luiz Inácio Lula da Silva, který porazil stávajícího krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Nezískal ale většinu hlasů, takže se 30. října uskuteční druhé kolo hlasování. Podle tiskových agentur to v pondělí oznámil brazilský volební úřad TSE.

V Brazílii se uzavřely volební místnosti. Brazilci volili většinu zákonodárců na úrovni federace i regionů, guvernéry jednotlivých států, ale především prezidenta. Po sečtení 41 procent hlasů v rozhodování o hlavě státu vedl stávající krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro se ziskem 47 procent hlasů. Průzkumy přitom přisuzovaly vítězství jeho soupeři a levicovému kandidátovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silva, který měl ve stejnou dobu 44,2 procenta.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

V Brazílii tento týden začala kampaň před prezidentskými volbami a podle pátečního průzkumu by stávajícího prezidenta Jaira Bolsonara porazil Inácio Lula da Silva. Ten stál v čele jihoamerické velmoci v letech 2003 až 2011 a jeho případný politický comeback by byl o to velkolepější, že šest let po odchodu z úřadu skončil kvůli korupci a praní špinavých peněz ve vězení.

Americký prezident Joe Biden a jeho brazilský protějšek Jair Bolsonaro se během setkání na summitu amerických států v Los Angeles dohodli, že budou spolupracovat na prevenci dalšího odlesňování Amazonie. Podle agentury Reuters to oznámil Bílý dům. Odlesňování Amazonie prudce vzrostlo od nástupu Bolsonara, podle kterého těžba v amazonském pralese sníží chudobu v regionu. Proti těžbě v chráněných oblastech protestovaly v zemi už tisíce lidí.

Počet požárů v brazilském amazonském pralese se v květnu meziročně zdvojnásobil. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) díky záznamům ze satelitu zachytil na 2300 požárů, což byl nejvyšší květnový údaj za posledních 18 let.