Dozvuky protestů v Brazílii přinesly zatykače na velitele federální a vojenské policie

Nahrávám video
Dozvuky útoku na brazilské vládní budovy
Zdroj: ČT24

Brazilský nejvyšší soud vydal zatykač na bývalého šéfa federální policie a velitele vojenské policie. Oba podle něj selhali při zajištění bezpečnosti. Policie mezitím vyslýchá na patnáct set zadržených příznivců exprezidenta Jaira Bolsonara, kteří v neděli, jen týden po inauguraci nové hlavy státu, vtrhli do prezidentského paláce, kongresu a právě nejvyššího soudu.

„Nemám slov. Jak jsme se do takového bodu dostali?“ postěžoval si soudce brazilského nejvyššího soudu Gilmar Mendes, když navštívil budovu svého úřadu.

Oficiální místa ukazují na viníky. Mezi nimi i na Bolsonarova bývalého ministra spravedlnosti Andersona Torrese, který je velitelem federální policie, nebo na šéfa vojenské policie Fabia Augusta Vieiru. Na oba muže vydal nejvyšší soud zatykač. Podle něj nezvládli zajistit bezpečnost, když například povolili vjezd stovce autobusů s příznivci exprezidenta a nechali je vybudovat v metropoli tábor, kde se shromažďovali.

„Instituce potrestají všechny zodpovědné osoby, které se činu dopustily, naplánovaly ho, financovaly a všechny, kdo něco takového svými činy nebo opomenutím podpořili. Demokracie zvítězí,“ zdůraznil soudce brazilského nejvyššího soudu Alexandre de Moraes.

Následky výtržností uklízí i prezidentský palác. Budova je na seznamu UNESCO a stále sčítá škody. Poničený je třeba obraz za jeden a půl milionu dolarů nebo hodiny ze 17. století.

Tábory založené Bolsonarovými příznivci policie vyklidila. Nebyly jen v hlavním městě, ale třeba i v Riu de Janeiro. „Nemuseli jsme nikoho zatknout. Všichni rychle odešli do tří hodin odpoledne,“ upřesnil guvernér Ria de Janeiro Caludio Castro.

Bolsonaro vyzývá ke klidu, příznivci k blokádám

Bolsonarovi příznivci na sociálních sítích vyzývají k blokádě dálnic a obsazení rafinérií, aby ochromili brazilskou ekonomiku. I když exprezident chování svých stoupenců odsoudil, jeho političní rivalové tvrdí, že davy vyprovokoval výroky o zmanipulovaných volbách.

Bolsonarův syn ve středu prohlásil, že jeho otec nemá nic společného s výtržnostmi, které vypukly v neděli v hlavním městě Brasília. „Nepokoušejte se vytvořit lživý příběh o tom, že má Bolsonaro nějakou spojitost s těmito nezodpovědnými činy,“ prohlásil Flávio Bolsonaro, který vede senátní frakci Liberální strany svého otce.

Dodal, že bývalý prezident si „líže rány“ po říjnových volbách, ve kterých podlehl Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi. Bolsonaro krátce před koncem svého mandátu odletěl na Floridu.

Po říjnových volbách přestal Bolsonaro prakticky vystupovat na veřejnosti. Několik dní po Lulově vítězství vyzval své příznivce, kteří tehdy blokovali silnice, aby demonstrovali v souladu se zákonem. Nedělní události Bolsonaro odsoudil a vyzval k pokojným protestům.

Jeho počínání po volbách ale kritizují někteří brazilští politici. Poukazují na to, že bývalý prezident nepogratuloval vítězi a nezúčastnil se slavnostní inaugurace. Před volbami navíc zpochybňoval důvěryhodnost brazilského volebního systému. „Mnohokrát je mlčení daleko ničivější než pronesená slova,“ uvedl na adresu exprezidenta místopředseda senátu Veneziano Vital do Rego.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dozvuky protestů v Brazílii
Zdroj: ČT24

Celá Bolsonarova politická dráha je cíleně postavená na polarizaci, míní iberoamerikanista

„Můžeme mluvit o dopadech na dvou úrovních, o dopadech na společnost a dopadech na elitu. Ve společnosti prezidenta Lulu potlačení protestů spíš posílí, ale je otázka, co bude dělat dál,“ řekl v pořadu Horizont ČT24 iberoamerikanista Radek Buben.

Pokud ovšem prezident Lula bude důsledně pronásledovat organizátory protestů, kteří platili dopravu a občerstvení protestujících, tak spíš posílí polarizaci společnosti. Znamenalo by to totiž zatčení stovek podnikatelů nebo evangelických pastorů, míní iberoamerikanista Buben.

Elity země má v daný moment prezident na své straně. Všech sedmadvacet guvernérů, včetně bolsonaristů, se s ním sešlo a dalo najevo solidaritu, dodal Buben.

Podle průzkumu z podzimu 2021 zhruba sedmadvacet procent členů vojenské policie ideologicky patří do Bolsonarova tvrdého jádra. Podobná je situace u dopravní policie, připomněl iberoamerikanista. Podle něj brazilská demokracie sice již delší dobu není v jednoduché situaci, ale tuto výzvu nakonec ustojí.

„Celá Bolsonarova politická dráha je cíleně postavená na polarizaci. Otázka je, jestli bude, nebo nebude souzen. A jestli bude souzen za tyto události,“ uvedl Radek Buben.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 50 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...