Brazilský nejvyšší soud vydal zatykač na bývalého šéfa federální policie a velitele vojenské policie. Oba podle něj selhali při zajištění bezpečnosti. Policie mezitím vyslýchá na patnáct set zadržených příznivců exprezidenta Jaira Bolsonara, kteří v neděli, jen týden po inauguraci nové hlavy státu, vtrhli do prezidentského paláce, kongresu a právě nejvyššího soudu.
Dozvuky protestů v Brazílii přinesly zatykače na velitele federální a vojenské policie
Dozvuky útoku na brazilské vládní budovy (zdroj: ČT24)
„Nemám slov. Jak jsme se do takového bodu dostali?“ postěžoval si soudce brazilského nejvyššího soudu Gilmar Mendes, když navštívil budovu svého úřadu.
Oficiální místa ukazují na viníky. Mezi nimi i na Bolsonarova bývalého ministra spravedlnosti Andersona Torrese, který je velitelem federální policie, nebo na šéfa vojenské policie Fabia Augusta Vieiru. Na oba muže vydal nejvyšší soud zatykač. Podle něj nezvládli zajistit bezpečnost, když například povolili vjezd stovce autobusů s příznivci exprezidenta a nechali je vybudovat v metropoli tábor, kde se shromažďovali.
„Instituce potrestají všechny zodpovědné osoby, které se činu dopustily, naplánovaly ho, financovaly a všechny, kdo něco takového svými činy nebo opomenutím podpořili. Demokracie zvítězí,“ zdůraznil soudce brazilského nejvyššího soudu Alexandre de Moraes.
Následky výtržností uklízí i prezidentský palác. Budova je na seznamu UNESCO a stále sčítá škody. Poničený je třeba obraz za jeden a půl milionu dolarů nebo hodiny ze 17. století.
Tábory založené Bolsonarovými příznivci policie vyklidila. Nebyly jen v hlavním městě, ale třeba i v Riu de Janeiro. „Nemuseli jsme nikoho zatknout. Všichni rychle odešli do tří hodin odpoledne,“ upřesnil guvernér Ria de Janeiro Caludio Castro.
Bolsonaro vyzývá ke klidu, příznivci k blokádám
Bolsonarovi příznivci na sociálních sítích vyzývají k blokádě dálnic a obsazení rafinérií, aby ochromili brazilskou ekonomiku. I když exprezident chování svých stoupenců odsoudil, jeho političní rivalové tvrdí, že davy vyprovokoval výroky o zmanipulovaných volbách.
Bolsonarův syn ve středu prohlásil, že jeho otec nemá nic společného s výtržnostmi, které vypukly v neděli v hlavním městě Brasília. „Nepokoušejte se vytvořit lživý příběh o tom, že má Bolsonaro nějakou spojitost s těmito nezodpovědnými činy,“ prohlásil Flávio Bolsonaro, který vede senátní frakci Liberální strany svého otce.
Dodal, že bývalý prezident si „líže rány“ po říjnových volbách, ve kterých podlehl Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi. Bolsonaro krátce před koncem svého mandátu odletěl na Floridu.
Po říjnových volbách přestal Bolsonaro prakticky vystupovat na veřejnosti. Několik dní po Lulově vítězství vyzval své příznivce, kteří tehdy blokovali silnice, aby demonstrovali v souladu se zákonem. Nedělní události Bolsonaro odsoudil a vyzval k pokojným protestům.
Jeho počínání po volbách ale kritizují někteří brazilští politici. Poukazují na to, že bývalý prezident nepogratuloval vítězi a nezúčastnil se slavnostní inaugurace. Před volbami navíc zpochybňoval důvěryhodnost brazilského volebního systému. „Mnohokrát je mlčení daleko ničivější než pronesená slova,“ uvedl na adresu exprezidenta místopředseda senátu Veneziano Vital do Rego.
Horizont ČT24: Dozvuky protestů v Brazílii (zdroj: ČT24)
Celá Bolsonarova politická dráha je cíleně postavená na polarizaci, míní iberoamerikanista
„Můžeme mluvit o dopadech na dvou úrovních, o dopadech na společnost a dopadech na elitu. Ve společnosti prezidenta Lulu potlačení protestů spíš posílí, ale je otázka, co bude dělat dál,“ řekl v pořadu Horizont ČT24 iberoamerikanista Radek Buben.
Pokud ovšem prezident Lula bude důsledně pronásledovat organizátory protestů, kteří platili dopravu a občerstvení protestujících, tak spíš posílí polarizaci společnosti. Znamenalo by to totiž zatčení stovek podnikatelů nebo evangelických pastorů, míní iberoamerikanista Buben.
Elity země má v daný moment prezident na své straně. Všech sedmadvacet guvernérů, včetně bolsonaristů, se s ním sešlo a dalo najevo solidaritu, dodal Buben.
Podle průzkumu z podzimu 2021 zhruba sedmadvacet procent členů vojenské policie ideologicky patří do Bolsonarova tvrdého jádra. Podobná je situace u dopravní policie, připomněl iberoamerikanista. Podle něj brazilská demokracie sice již delší dobu není v jednoduché situaci, ale tuto výzvu nakonec ustojí.
„Celá Bolsonarova politická dráha je cíleně postavená na polarizaci. Otázka je, jestli bude, nebo nebude souzen. A jestli bude souzen za tyto události,“ uvedl Radek Buben.