Pandemie ve světě: Největší vietnamské město se uzavírá, Brazilci protestovali proti Bolsonarovi

Ho Či Minovo Město kvůli zhoršující se epidemické situaci s nemocí covid-19 výrazně omezilo shromažďování lidí na veřejnosti. Opatření v tomto největším vietnamském městě, kde žije zhruba devět milionů lidí, začne platit v pondělí a potrvá zatím dva týdny. Desetitisíce Brazilců v sobotu protestovaly proti prezidentovi Jairu Bolsonarovi a jeho přístupu k epidemii covidu-19.

On-line přenos

Koronavirus - květen

  • 22:15

    Španělské regiony, včetně hlavního města Madridu, zvažují, že zruší povinnost nosit roušky venku.

  • 21:17

    Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil další postupné uvolňování pandemických opatření. V zemi se zkrátí zákaz nočního vycházení a otevřou se bary a restaurace, uvedla agentura Reuters. 

  • 20:17

    Dánská vláda v pondělí požádala zdravotní úřady země, aby přehodnotily rozhodnutí vyřadit proticovidové vakcíny společností Johnson & Johnson a AstraZeneca z očkovacího programu. Ke kroku vládu přiměl dvoutýdenní skluz v dánském vakcinačním plánu.

Ho Či Minovo Město je obchodní metropolí téměř stomilionové země, kde se tento měsíc výrazně zhoršila epidemická situace. Důvodem může být nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která je kombinací indické a britské. Vietnamská vláda o ní informovala v sobotu a podle ní se přenáší rychleji než dříve známé varianty.

„Všechny akce, na nichž se má setkat více než deset lidí, budou v celém městě zakázány,“ uvedla místní média. Podle nich vláda zvažuje tento limit ještě snížit na pět. Opatření souvisí i s bohoslužbou v místním kostele, kde věřící seděli těsně vedle sebe, aniž měli roušky, a zpívali. Pozitivní test na koronavirus pak mělo přes sto z nich.

Už v pátek se v Ho Či Minově Městě, které je známé též jako Saigon, zavřely obchody a restaurace a až do odvolání se tam nekonají bohoslužby. Od pondělí vláda omezí také pohyb lidí v jedné z jeho nejhustěji obydlených čtvrtí Go Vap, kde budou smět lidé z domu jen v nejnutnějších případech.

Vietnam, který má zhruba 98 milionů obyvatel, loni evidoval jen velmi malé denní počty případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2, a to maximálně několik desítek denně. Situace se výrazně zhoršila tento měsíc, kdy tam zaznamenávají několik set případů denně, nejvýše jich bylo na 370. Celkem se dosud v této zemi potvrdilo asi 6500 případů nákazy novým typem koronaviru a 47 úmrtí spojených s nemocí covid-19. Více než polovina z těchto nákaz připadá na poslední měsíc.

Demonstrace proti prezidentovi Bolsonarovi
Zdroj: Reuters

Brazilci vyšli do ulic kvůli prezidentově postoji k epidemii

Demonstrace se konaly v nejméně patnáctce brazilských měst včetně metropole Brasília, Rio de Janeira nebo São Paula. Na akcích svolaných levicovými politickými stranami, odboráři a studentskými organizacemi byly k vidění slogany jako „Pryč s Bolsonarem“, zatímco zaznívala hesla o genocidě páchané brazilským prezidentem.

Ten od počátku hrozbu viru SARS-CoV-2 zlehčuje, v uplynulých měsících propagoval neověřené léky na covid-19 a kritizoval omezování společenských a ekonomických aktivit.

Jair Bolsonaro se po celou dobu pandemie účastní hromadných akcí a často se bez roušky setkává s příznivci. Podle agentury Reuters se během zdravotnické krize, jejíž oficiální bilance překročila 460 tisíc mrtvých, popularita prezidenta výrazně propadla. Víc obětí pandemie mají pouze Spojené státy.

Brazilská vlajka pokrytá rudou barvou
Zdroj: Ueslei Marcelino/Reuters

„Uprostřed pandemie nikdo nechce být na ulici. Bolsonaro ale nenechává jinou možnost. Jsme v ulicích, abychom bránili životy,“ prohlásil na jedné z demonstrací lídr Hnutí dělníků-bezdomovců (MTST) Guilherme Boulos. Protesty v Brasílii nebo Rio de Janeiru byly podle Reuters pokojné, ve městě Recife policie proti účastníkům použila slzný plyn a gumové projektily.

Protestující mimo jiné vyjadřovali nespokojenost s pomalým postupem vakcinační kampaně v Brazílii. Ze zhruba 210 milionů místních obyvatel je aktuálně proti covidu-19 plně naočkovaná asi desetina. Za pozdní začátek očkování a špatný postup při zajišťování vakcín tento týden Bolsonarovu vládu kritizoval šéf jednoho z největších výzkumných imunologických ústavů v Latinské Americe Dimas Covas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...