Brazilský zdravotní systém je na pokraji zhroucení, pandemie v zemi dál sílí

Nákaza koronavirem se v Brazílii v těchto dnech šíří nebývalým tempem. Denní přírůstky nových infekcí přesahují sedmdesát tisíc, rekordně stoupá i počet mrtvých. Místní zdravotní systém je na hranici zhroucení. I když prezident Jair Bolsonaro epidemii nadále zlehčuje, některé státy zpřísňují restrikce. Odborníci dávají zrychlující se šíření nemoci do souvislosti také s takzvanou brazilskou variantou koronaviru.

Ve středu brazilské úřady ohlásily dosud nejvyšší denní přírůstek obětí, a to 1910. Podle agentury AFP se jedná o potvrzení zhoršující se situace v nejlidnatější latinskoamerické zemi, která právě zažívá druhou vlnu pandemie covidu-19.

Podle dat tamního ministerstva zdravotnictví, jehož údaje podle expertů výrazně podhodnocují reálnou situaci, se za poslední den prokázal virus u 71 704 Brazilců. To je dosud druhý nejvyšší denní počet v této zemi s asi 210 miliony obyvatel, kde v souvislosti s covidem-19 zemřelo již přes 259 tisíc osob, tedy nejvíce na světě po Spojených státech.

Místní zdravotnický systém je podle AFP na hranici zhroucení. V 19 z celkových 27 brazilských států je na jednotkách intenzivní péče plných více než 80 procent všech lůžek. Devět států dokonce hlásí více než devadesátiprocentní zaplněnost, uvádí CNN. Někteří pacienti musí být dokonce převáženi do jiných států. S nedostatkem volných lůžek se navíc potýkají také soukromé nemocnice.   

Kvůli zhoršující se situaci tak některé státy zpřísňují opatření. Stát Sao Paolo ve středu nařídil na dva týdny uzavřít restaurace, bary a většinu obchodů. Ve druhém nejlidnatějším brazilském městě – Riu de Janeiro – zase bude od pátku mimo jiné platit zákaz nočního vycházení.

Dlouhodobým kritikem restrikcí je prezident Jair Bolsonaro, jehož někteří guvernéři osočují z nezvládnutí epidemie. Bolsonaro rizika plynoucí z šíření nemoci zlehčuje a sám se také odmítá nechat naočkovat. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Očkování postupuje pomalu

Znamením rostoucích obav federální vlády z nové vlny pandemie je však podle agentury Reuters uzavření dohody se společností Pfizer na dodávce sto milionů dávek její vakcíny proti covidu-19. Vedení státu přitom týdny veřejně odmítalo a kritizovalo smlouvu, kterou Pfizer zemi nabízel, ačkoliv farmaceutická společnost tvrdila, že se neliší od dohod uzavřených s jinými státy.

Očkování přitom v zemi postupuje pomalu, zčásti také kvůli chybějícím vakcínám, které Barzílie zatím odebírá od firmy AstraZeneca a čínské státní společnosti Sinopharma. Alespoň jednu dávku vakcíny obdrželo zatím 7,1 milionu Brazilců, obě pak pouze 2,1 milionu, tedy asi jedno procento populace této země.

Obavy vyvolávající brazilská varianta

Rychlý nárůst nemocných odborníci i někteří politici spojují s takzvanou brazilskou variantou koronaviru. Například ministr zdravotnictví Eduardo Pazuello na konci února uznal, že je země v krizi a guvernérům jednotlivých států řekl, že nové varianty ještě více znesnadnily kontrolu pandemie v zemi.

Zmíněná varianta byla poprvé zaznamenána ve druhé polovině prosince v Manausu. Hlavní město státu Amazonas tvrdě zasáhla už první vlna pandemie. Očekávalo se, že lidé infikovaní v první vlně by mohli získat určitý stupeň ochrany nebo imunity. Přesto však město zažilo druhou vlnu. 

Od konce loňského roku se tato mutace, která je označovaná jako P.1, rozšířila do dalších částí Brazílie a do více než 20 zemí včetně Británie a Spojených států. V nové britsko-brazilské studii, která ještě nebyla otištěna odbornou publikací, vědci na základě poznatků z Manausu usuzují, že P.1 by se mohla šířit 1,4 až 2,2krát snadněji než podoby SARS-CoV-2, které se v amazonském městě objevily předtím.

Také pozorovali velký počet nakažených, kteří už dříve covid-19 přestáli, přičemž pravděpodobnost takzvané reinfekce odhadli na 25 až 60 procent. Experti ale zdůrazňují, že tyto modely nemusí být přenosné do jiných podmínek.

Podle listu New York Times se nově objevily ještě další dvě studie, které odhalují pozadí „raketového vzestupu“ varianty P.1 ve více než dvoumilionovém hlavním městě brazilského státu Amazonas. S největší pravděpodobností se tam prý začala výrazněji šířit v listopadu. Laboratorní experimenty zase naznačují, že nový kmen by mohl oslabit účinek čínské vakcíny proti covidu-19, kterou se v Brazílii očkuje.  

Někteří experti považují současný vývoj pandemie v Brazílii za globální hrozbu. Neurovědec Miguel Nicolelis z Dukeovy Univerzity například pro server The Guardian uvedl, že by v jeho důsledku mohly vznikat nové a ještě nebezpečnější varianty.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 12 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 2 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 5 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 6 hhodinami
Načítání...