Brazilský zdravotní systém je na pokraji zhroucení, pandemie v zemi dál sílí

Nákaza koronavirem se v Brazílii v těchto dnech šíří nebývalým tempem. Denní přírůstky nových infekcí přesahují sedmdesát tisíc, rekordně stoupá i počet mrtvých. Místní zdravotní systém je na hranici zhroucení. I když prezident Jair Bolsonaro epidemii nadále zlehčuje, některé státy zpřísňují restrikce. Odborníci dávají zrychlující se šíření nemoci do souvislosti také s takzvanou brazilskou variantou koronaviru.

Ve středu brazilské úřady ohlásily dosud nejvyšší denní přírůstek obětí, a to 1910. Podle agentury AFP se jedná o potvrzení zhoršující se situace v nejlidnatější latinskoamerické zemi, která právě zažívá druhou vlnu pandemie covidu-19.

Podle dat tamního ministerstva zdravotnictví, jehož údaje podle expertů výrazně podhodnocují reálnou situaci, se za poslední den prokázal virus u 71 704 Brazilců. To je dosud druhý nejvyšší denní počet v této zemi s asi 210 miliony obyvatel, kde v souvislosti s covidem-19 zemřelo již přes 259 tisíc osob, tedy nejvíce na světě po Spojených státech.

Místní zdravotnický systém je podle AFP na hranici zhroucení. V 19 z celkových 27 brazilských států je na jednotkách intenzivní péče plných více než 80 procent všech lůžek. Devět států dokonce hlásí více než devadesátiprocentní zaplněnost, uvádí CNN. Někteří pacienti musí být dokonce převáženi do jiných států. S nedostatkem volných lůžek se navíc potýkají také soukromé nemocnice.   

Kvůli zhoršující se situaci tak některé státy zpřísňují opatření. Stát Sao Paolo ve středu nařídil na dva týdny uzavřít restaurace, bary a většinu obchodů. Ve druhém nejlidnatějším brazilském městě – Riu de Janeiro – zase bude od pátku mimo jiné platit zákaz nočního vycházení.

Dlouhodobým kritikem restrikcí je prezident Jair Bolsonaro, jehož někteří guvernéři osočují z nezvládnutí epidemie. Bolsonaro rizika plynoucí z šíření nemoci zlehčuje a sám se také odmítá nechat naočkovat. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Očkování postupuje pomalu

Znamením rostoucích obav federální vlády z nové vlny pandemie je však podle agentury Reuters uzavření dohody se společností Pfizer na dodávce sto milionů dávek její vakcíny proti covidu-19. Vedení státu přitom týdny veřejně odmítalo a kritizovalo smlouvu, kterou Pfizer zemi nabízel, ačkoliv farmaceutická společnost tvrdila, že se neliší od dohod uzavřených s jinými státy.

Očkování přitom v zemi postupuje pomalu, zčásti také kvůli chybějícím vakcínám, které Barzílie zatím odebírá od firmy AstraZeneca a čínské státní společnosti Sinopharma. Alespoň jednu dávku vakcíny obdrželo zatím 7,1 milionu Brazilců, obě pak pouze 2,1 milionu, tedy asi jedno procento populace této země.

Obavy vyvolávající brazilská varianta

Rychlý nárůst nemocných odborníci i někteří politici spojují s takzvanou brazilskou variantou koronaviru. Například ministr zdravotnictví Eduardo Pazuello na konci února uznal, že je země v krizi a guvernérům jednotlivých států řekl, že nové varianty ještě více znesnadnily kontrolu pandemie v zemi.

Zmíněná varianta byla poprvé zaznamenána ve druhé polovině prosince v Manausu. Hlavní město státu Amazonas tvrdě zasáhla už první vlna pandemie. Očekávalo se, že lidé infikovaní v první vlně by mohli získat určitý stupeň ochrany nebo imunity. Přesto však město zažilo druhou vlnu. 

Od konce loňského roku se tato mutace, která je označovaná jako P.1, rozšířila do dalších částí Brazílie a do více než 20 zemí včetně Británie a Spojených států. V nové britsko-brazilské studii, která ještě nebyla otištěna odbornou publikací, vědci na základě poznatků z Manausu usuzují, že P.1 by se mohla šířit 1,4 až 2,2krát snadněji než podoby SARS-CoV-2, které se v amazonském městě objevily předtím.

Také pozorovali velký počet nakažených, kteří už dříve covid-19 přestáli, přičemž pravděpodobnost takzvané reinfekce odhadli na 25 až 60 procent. Experti ale zdůrazňují, že tyto modely nemusí být přenosné do jiných podmínek.

Podle listu New York Times se nově objevily ještě další dvě studie, které odhalují pozadí „raketového vzestupu“ varianty P.1 ve více než dvoumilionovém hlavním městě brazilského státu Amazonas. S největší pravděpodobností se tam prý začala výrazněji šířit v listopadu. Laboratorní experimenty zase naznačují, že nový kmen by mohl oslabit účinek čínské vakcíny proti covidu-19, kterou se v Brazílii očkuje.  

Někteří experti považují současný vývoj pandemie v Brazílii za globální hrozbu. Neurovědec Miguel Nicolelis z Dukeovy Univerzity například pro server The Guardian uvedl, že by v jeho důsledku mohly vznikat nové a ještě nebezpečnější varianty.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...