Brazilský zdravotní systém je na pokraji zhroucení, pandemie v zemi dál sílí

Nákaza koronavirem se v Brazílii v těchto dnech šíří nebývalým tempem. Denní přírůstky nových infekcí přesahují sedmdesát tisíc, rekordně stoupá i počet mrtvých. Místní zdravotní systém je na hranici zhroucení. I když prezident Jair Bolsonaro epidemii nadále zlehčuje, některé státy zpřísňují restrikce. Odborníci dávají zrychlující se šíření nemoci do souvislosti také s takzvanou brazilskou variantou koronaviru.

Ve středu brazilské úřady ohlásily dosud nejvyšší denní přírůstek obětí, a to 1910. Podle agentury AFP se jedná o potvrzení zhoršující se situace v nejlidnatější latinskoamerické zemi, která právě zažívá druhou vlnu pandemie covidu-19.

Podle dat tamního ministerstva zdravotnictví, jehož údaje podle expertů výrazně podhodnocují reálnou situaci, se za poslední den prokázal virus u 71 704 Brazilců. To je dosud druhý nejvyšší denní počet v této zemi s asi 210 miliony obyvatel, kde v souvislosti s covidem-19 zemřelo již přes 259 tisíc osob, tedy nejvíce na světě po Spojených státech.

Místní zdravotnický systém je podle AFP na hranici zhroucení. V 19 z celkových 27 brazilských států je na jednotkách intenzivní péče plných více než 80 procent všech lůžek. Devět států dokonce hlásí více než devadesátiprocentní zaplněnost, uvádí CNN. Někteří pacienti musí být dokonce převáženi do jiných států. S nedostatkem volných lůžek se navíc potýkají také soukromé nemocnice.   

Kvůli zhoršující se situaci tak některé státy zpřísňují opatření. Stát Sao Paolo ve středu nařídil na dva týdny uzavřít restaurace, bary a většinu obchodů. Ve druhém nejlidnatějším brazilském městě – Riu de Janeiro – zase bude od pátku mimo jiné platit zákaz nočního vycházení.

Dlouhodobým kritikem restrikcí je prezident Jair Bolsonaro, jehož někteří guvernéři osočují z nezvládnutí epidemie. Bolsonaro rizika plynoucí z šíření nemoci zlehčuje a sám se také odmítá nechat naočkovat. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Očkování postupuje pomalu

Znamením rostoucích obav federální vlády z nové vlny pandemie je však podle agentury Reuters uzavření dohody se společností Pfizer na dodávce sto milionů dávek její vakcíny proti covidu-19. Vedení státu přitom týdny veřejně odmítalo a kritizovalo smlouvu, kterou Pfizer zemi nabízel, ačkoliv farmaceutická společnost tvrdila, že se neliší od dohod uzavřených s jinými státy.

Očkování přitom v zemi postupuje pomalu, zčásti také kvůli chybějícím vakcínám, které Barzílie zatím odebírá od firmy AstraZeneca a čínské státní společnosti Sinopharma. Alespoň jednu dávku vakcíny obdrželo zatím 7,1 milionu Brazilců, obě pak pouze 2,1 milionu, tedy asi jedno procento populace této země.

Obavy vyvolávající brazilská varianta

Rychlý nárůst nemocných odborníci i někteří politici spojují s takzvanou brazilskou variantou koronaviru. Například ministr zdravotnictví Eduardo Pazuello na konci února uznal, že je země v krizi a guvernérům jednotlivých států řekl, že nové varianty ještě více znesnadnily kontrolu pandemie v zemi.

Zmíněná varianta byla poprvé zaznamenána ve druhé polovině prosince v Manausu. Hlavní město státu Amazonas tvrdě zasáhla už první vlna pandemie. Očekávalo se, že lidé infikovaní v první vlně by mohli získat určitý stupeň ochrany nebo imunity. Přesto však město zažilo druhou vlnu. 

Od konce loňského roku se tato mutace, která je označovaná jako P.1, rozšířila do dalších částí Brazílie a do více než 20 zemí včetně Británie a Spojených států. V nové britsko-brazilské studii, která ještě nebyla otištěna odbornou publikací, vědci na základě poznatků z Manausu usuzují, že P.1 by se mohla šířit 1,4 až 2,2krát snadněji než podoby SARS-CoV-2, které se v amazonském městě objevily předtím.

Také pozorovali velký počet nakažených, kteří už dříve covid-19 přestáli, přičemž pravděpodobnost takzvané reinfekce odhadli na 25 až 60 procent. Experti ale zdůrazňují, že tyto modely nemusí být přenosné do jiných podmínek.

Podle listu New York Times se nově objevily ještě další dvě studie, které odhalují pozadí „raketového vzestupu“ varianty P.1 ve více než dvoumilionovém hlavním městě brazilského státu Amazonas. S největší pravděpodobností se tam prý začala výrazněji šířit v listopadu. Laboratorní experimenty zase naznačují, že nový kmen by mohl oslabit účinek čínské vakcíny proti covidu-19, kterou se v Brazílii očkuje.  

Někteří experti považují současný vývoj pandemie v Brazílii za globální hrozbu. Neurovědec Miguel Nicolelis z Dukeovy Univerzity například pro server The Guardian uvedl, že by v jeho důsledku mohly vznikat nové a ještě nebezpečnější varianty.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...