Helena Langšádlová strana 2 z 3

Vládní balík úspor na příští rok by mohl vylepšit hospodaření státu až o 120 miliard, zjistila ČT. Větší část – 70 miliard – plánuje koalice ušetřit na výdajích. O zbylých padesát miliard chce zvýšit rozpočtové příjmy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu večer po více než šestihodinovém jednání lídrů vládních subjektů uvedl, že názory koaličních stran ohledně takzvaného konsolidačního balíčku se postupně sbližují a dohoda je blízko. Ve čtvrtek podle něj ale nebude pokračovat jednání politiků stran vládní koalice, potřeba jsou totiž debaty i uvnitř jednotlivých stran. Podle něj platí, že kabinet chce představit nejpozději v polovině května jak konsolidační balíček, tak důchodovou reformu.

Vládní strany se prý přiblížily dohodě na úsporném balíčku pro příští rok. Podle informací ČT koaliční lídři na středečním uzavřeném zasedání probírali hlavně snižování státních výdajů. Řešili konkrétně třeba škrty v národních dotacích, snižování počtu úředníků nebo efektivnější vyplácení některých dávek. Cílem je srazit schodek ztrátového státního rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard korun. Ani po středě se však neshodnou například na zvýšení daně z příjmu pro bohatší lidi.

Akademici v pátek dopoledne předali petici adresovanou členům vlády, v níž žádají o řešení finanční krize univerzitních pracovišť. Petiční archy se zhruba čtyřmi tisíci podpisy zástupci iniciativy Hodina pravdy zanesli na podatelnu ministerstva školství (MŠMT). Asociace děkanů filozofických fakult přitom zaslala žádost o setkání a předání petice do rukou ministra školství Vladimíra Balaše (STAN). Ten ve čtvrtek podal rezignaci na svou funkci, ale podle mluvčí resortu Anety Lednové už dříve z pracovních důvodu ze setkání omluvil a požádal o předání petice standardní formou.

Vládní strany hledají způsob, jak upravit platy politiků. Ministr práce už o tématu mluvil s premiérem. Samotné zmrazení výdělků, aby určitou dobu nerostly, podle Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není řešením. Opozice stejně jako koalice mluví o solidaritě v době vysoké inflace a zpomaleného letního zvýšení důchodů. Také platy ústavních činitelů by podle vládních politiků měla omezit úprava valorizačního vzorce. Debatovat se o tom bude v širším formátu.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol v úterý mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), ve středu by měla záležitost projednat vláda, řekl ministr po jednání se zástupci škol. Zdaleka však nestačí jen opatření ze strany státu, upozornil. Spolupracovat podle něj musí i samy vysoké školy. Do úterního protestu proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů se zapojí devět vysokých škol. Univerzita Palackého v Olomouci vedle přednášek a shromáždění uspořádá hodinovou výstražnou stávku. Podle dokumentu resortu by se měl rozpočet univerzit letos mimořádně navýšit o zhruba 900 milionů korun.

Vysoké školy v Česku by mohly začít nabízet průmyslové doktorské studium. Tento způsob studia, který kombinuje akademický výzkum s praktickými zkušenostmi ve firmách, je běžný v západoevropských zemích. O jeho českém provedení chce ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) jednat s představiteli několika firem a univerzit.

Vodíkový pohon letadel, a tedy i nulové emise jsou hlavními tématy, která řeší projekt společenství firem a výzkumných center pod vedením brněnské divize nadnárodní společnosti Honeywell. Hodnota výzkumu šplhá k pěti miliardám korun a na jih Moravy přiláká padesát špičkových vědců a inženýrů.

Vláda Petra Fialy (ODS) může dál vládnout s důvěrou Poslanecké sněmovny. Opozice neuspěla s pokusem o vyslovení nedůvěry. Mimořádná schůze svolaná na žádost ANO trvala dva dny. Začala v úterý dopoledne, a zatímco v noci na středu měla přestávku, v noci na čtvrtek si již poslanci odhlasovali, že mohou jednat i po půlnoci.

Ve čtvrtek se v pražském Lichtenštejnském paláci konal devátý ročník Národní konference transferu technologií 2022. Jedenáct vědeckých týmů tak soutěžilo s projekty pro komerční použití. Vítězným projektem se stalo magnetické čerpadlo Západočeské univerzity v Plzni. Ocenění autoři projektu převzali od ministryně pro vědu, výzkum a inovaci Heleny Langšádlové (TOP 09). Komerční potenciál projektů posuzovala porota složená například z investorů.

Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

V počtu přihlášených patentů a nobelistů i co do objemu peněz, které jdou do vědy a výzkumu, je židovský stát světovou špičkou. Česká ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) nyní v Izraeli podobně jako další evropští politici hledá pro svůj resort inspiraci. Její cestu sledoval zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Vláda od ledna plánuje zdanit mimořádné zisky bank šedesáti procenty. Ze dvou na sobě nezávislých zdrojů to zjistila Česká televize. Stát chce prostřednictvím nového zdanění získat do svého rozpočtu pětadvacet miliard korun, dalších více než sedmdesát miliard plánuje vybrat od energetických firem. Miliardy by pak měly zaplatit rafinérie a těžařské společnosti. Fialův kabinet však ve středu i přes původní plány daň z neočekávaných zisků neprojednal.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ministr školství Vladimír Balaš (STAN), šéf resortu pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a několik dalších členů vlády nesouhlasí s prvním návrhem státního rozpočtu pro příští rok se schodkem 270 miliard korun. Na konci srpna ho odeslal vládě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kvůli úsporám naplánoval miliardové škrty nejen v resortech vnitra, školství a místního rozvoje, ale také na ministerstvech kultury či dopravy. Ministerstvo obrany má naopak v příštím roce dostat o více než dvacet miliard víc než letos.

Ceny energií dále rostou. Bývalý ministr průmyslu a současný místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) se domnívá, že je třeba začít diskutovat o jejich zastropování. Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) zopakovala, že takové plány kabinet nemá. Vláda bude podle ní ale jednat o mimořádné dani. V pondělních Událostech, komentářích potvrdila, že by mělo jít o energetické firmy, bankovní sektor a rafinérie a distributory paliv.

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu v čele s ministrem Jozefem Síkelou (za STAN) a předsedou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislavem Trávníčkem potvrdili, že resort prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům adekvátní zálohy.

Šéf Lesní správy Lány Miloš Balák požádal prezidenta Miloše Zemana o milost sám. Samotná žádost ale neexistuje, podle Hradu byla totiž jenom ústní, zjistil server iRozhlas. Písemné rozhodnutí o omilostnění Baláka má navíc jenom jednu stránku a žádné zdůvodnění, píše server. Milost pro Baláka vyvolala kritiku řady politiků, právníků, představitelů justice i veřejnosti.

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář odmítl tvrzení státního zástupce, že by motivací pro udělení milosti odsouzenému šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi mohla být snaha předejít tomu, aby v kauze ovlivnění veřejné zakázky dále vypovídal. Prezident Miloš Zeman čelí kvůli omilostnění Baláka kritice, někteří ministři se vyslovili pro to, aby se Hradu snížil rozpočet, jasnou podporu v kabinetu však taková myšlenka nemá. Na svém středečním jednání se vláda udělením prezidentské milosti Balákovi podrobně nezabývala.

Ceny pohonných hmot v Česku nadále výrazně rostou. Vláda proto rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a také o zrušení silniční daně pro osobní vozy a dodávky do 12 tun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že ministerstvo průmyslu bude kontrolovat umělé zvyšování marží u pohonných hmot. Část dopravců uvedla, že kvůli rostoucím cenám paliv může zdražit jízdné v MHD nebo se snížit provoz veřejné dopravy – o řešeních vyšších nákladů jednají s městy.

Vláda se v pátek zavázala k humanitární pomoci a podpoře lidí prchajících před konfliktem. Zároveň přijala kroky, které mají zajistit i bezpečnost v tuzemsku. V pořadu Události, komentáře o postupu kabinetu debatovali zástupci všech sněmovních stran – místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bašta (SPD), předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS).

Jednání o návrhu státního rozpočtu ještě budou pokračovat, například v úterý v rámci koaliční rady. Návrh rozpočtu by měl být hotový v řádu dnů a vláda jej projedná nejpozději příští týden. Vyplývá to z vyjádření některých ministrů po večerním jednání na Úřadu vlády. Šéfové resortů hledají především cestu, jak ušetřit 80 miliard korun proti původnímu návrhu předchozí vlády. Ministr financí počítá s provozními úsporami i propouštěním úředníků. Zároveň s ohledem na inflaci plánuje vyšší rozpočtové příjmy. Schodek by tak měl klesnout pod 280 miliard.

Končí první měsíc rozpočtového provizoria. Došlo kvůli němu ke zpožděním plateb pro některé poskytovatele sociálních služeb nebo odsunutí nových registrací filmových pobídek. Hrozí i potíže s proplacením armádních zakázek. V rámci provizoria může stát každý měsíc vyplácet jednu dvanáctinu schváleného rozpočtu z loňska. Vláda očekává, že hospodaření v provizoriu skončí nejpozději za dva měsíce.

Už za půl roku čeká Česko předsednictví v Radě Evropské unie. I kvůli tomu nová vláda slibovala, že ministrem se stane jenom ten, kdo bez problémů hovoří světovým jazykem. Skutečnost je však odlišná, a to v některých případech výrazně. Pro pořad 168 hodin o tématu natáčeli Václav Crhonek a David Sebíň.

Do pondělí museli všichni ministři odeslat premiérovi své priority. Programové prohlášení musí kabinet dokončit nejpozději do začátku příštího týdne. Dvanáctého ledna totiž plánuje požádat sněmovnu o důvěru. Koaliční smlouva mezi SPOLU a uskupením Pirátů se Starosty má celkem 43 stran a obsahuje dvanáct témat. Právě tento text je základem programového prohlášení.

Na Úřadu vlády od ledna vznikne 74 nových služebních a pracovních míst, především kvůli zřízení útvarů pro ministry bez portfeje pro vědu, legislativu a evropské záležitosti. V rámci úpravy takzvané systemizace služebních a pracovních míst k začátku roku 2022 to ve středu schválila vláda. Materiál počítá i se zřízením desítky nových míst náměstků na ministerstvech a s řadou dalších organizačních změn v úřadech. Resort financí se také shodl se všemi správci rozpočtových kapitol na maximálních výdajích v lednu, kdy ještě nebude přijatý státní rozpočet.