Helena Langšádlová strana 2 z 4

TOP 09 chce společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) letos vytvořit pozici vládního zmocněnce pro přijetí eura a debatovat o vstupu Česka do systému směnných kurzů ERM II., což je předstupeň pro přijetí společné evropské měny. Ve prospěch přijetí eura se vyslovují i zástupci KDU-ČSL a Pirátů. Naopak ODS jako jediná stana vládní koalice trvá na koruně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto považuje debatu o euru v současné době za zbytečnou.

Předejít konfliktu s Ruskem nemůže domluva, ale pouze odstrašení, Rusko musí vidět schopnosti i vůli se bránit. Na konferenci „Připraveni k boji?“ to řekl náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Podle něj válka s Ruskem nyní není pravděpodobná, ale ani nepředstavitelná. Řehka také zdůraznil nutnost nadále podporovat Ukrajinu.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil koncem srpna návrh se schodkem 252 miliard korun. S takovým deficitem vláda dále počítá, koaliční strany ale v září vyjednávaly o přesunech, lépe než podle původního záměru by na tom mělo být zejména školství a také věda a výzkum. Podle opozice na ně ale vláda i tak chce dát příliš málo.

Vysoké školy žádají navýšit výdaje na univerzitní vzdělání a vědu. Podle nich je objem financí vydávaný na vysoké školy nižší, než je průměr zemí Evropské unie. Zároveň chtějí, aby s nimi vláda dohodla střednědobý výhled financování. Na shromáždění zástupců vysokých škol, odborů a profesních asociací to prohlásila prezidentka České konference rektorů (ČKR) Milena Králíčková. Bez splnění těchto základních požadavků nebudou podle ní moci univerzity zajistit kvalitu vzdělání a konkurenceschopnost. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uznal, že výdaje na vysoké školy rostly v minulých letech pomalu, kritizoval ale univerzity za velké platové rozdíly mezi jednotlivými fakultami.

Nemůžeme jim garantovat stejná práva, jako by měli jinde, zdůvodňují firmy, proč někteří LGBT+ lidé nechtějí přijet pracovat do Česka. Potvrzují to i jejich zkušenosti. Velké společnosti v týdnu v otevřeném dopise vyzvaly premiéra Pera Fialu (ODS), aby podpořil manželství stejnopohlavních párů. Firmy uvádějí, že kvůli nerovným podmínkám pro LGBT+ lidi přicházejí o talentované zaměstnance s novými nápady. Pro pořad 168 hodin o tom natáčeli Václav Crhonek a David Sebíň.

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

Rozpočtový i sociální výbor Poslanecké sněmovny doporučily schválit vládní konsolidační balíček včetně úprav, na kterých se shodla koalice. Úspěšně balíček prošel také ústavně-právním výborem. Nic se ale nemění na zásadním odporu opozice, jejíž zástupci hlasovali proti balíčku. Výhrady mají i samosprávy. Po projednání ve výborech čeká balíček druhé čtení na sněmovním plénu, koalice jej chce zařadit na program řádné zářijové schůze.

Vítězství Ruska ve válce nelze dopustit, řekl českým velvyslancům na Pražském hradě prezident Petr Pavel. Rusko se podle něj nesmířilo ani se ztrátou politického vlivu nad Českem. Pavel také řekl, že rozšíření Evropské unie se ukazuje být geopolitickou prioritou i existenční otázkou. Schůzka s hlavou státu se koná při příležitosti každoroční porady českých velvyslanců a velvyslankyň, která začala v pondělí v Černínském paláci.

Koalice se dohodla na dílčích změnách konsolidačního balíčku – zájmoví včelaři dál nebudou muset platit daň z příjmů. Osvobození, které se týká chovatelů s maximálně šedesáti včelstvy, mělo původně ze zákona zmizet. Jasno už je i o dani z nemovitosti. Dál ji mají inkasovat jen obce. Na podání dalších pozměňovacích návrhů poslancům zbývá dvacet dnů.

Pokud vláda nebude investovat do vzdělání a výzkumu, zadělává si na problémy do budoucna, uvedla v pořadu Interview ČT24 ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Zdůraznila, že současný návrh rozpočtu je teprve začátek politické diskuse.

Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu a výdaje 2,134 bilionu korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že tato dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi ve středu schválenými 235 miliardami a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu. S rekordním rozpočtem má hospodařit obrana, v jiných resortech se ale poměrně výrazně škrtalo, což se některým ministrům nelíbí.

Cenu vlády nadanému studentovi za rok 2022 převzala Barbora Šmahlíková z Vysokého učení technického (VUT) v Brně. Laureátce ji ve čtvrtek předala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) v Hrzánském paláci v Praze. Cena se udělovala poprvé, Šmahlíková ji získala za přínos v oblasti vývoje algoritmů, takzvaných omega automatů.

Z vrcholných českých politiků lidé nejvíce věří prezidentu Petru Pavlovi. Je jediným, u kterého důvěra převyšuje nedůvěru. S odstupem následují předseda hnutí ANO Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru mají lidé v předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a v premiéra Petra Fialu (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Poslanecká sněmovna v pátek zamítla razantnější zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci též hlasovali o sněmovních kandidátech na státní vyznamenání a novele drážního zákona. Dolní komora se shodla také na vládním návrhu, který zruší více než deset tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů. Poslanci projednali i návrh nového zákona o veřejných dražbách. Jeho cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem na převažující elektronickou formu. Do sněmovny se vrátila také debata o manželství pro stejnopohlavní páry.

Vládní balík úspor na příští rok by mohl vylepšit hospodaření státu až o 120 miliard, zjistila ČT. Větší část – 70 miliard – plánuje koalice ušetřit na výdajích. O zbylých padesát miliard chce zvýšit rozpočtové příjmy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu večer po více než šestihodinovém jednání lídrů vládních subjektů uvedl, že názory koaličních stran ohledně takzvaného konsolidačního balíčku se postupně sbližují a dohoda je blízko. Ve čtvrtek podle něj ale nebude pokračovat jednání politiků stran vládní koalice, potřeba jsou totiž debaty i uvnitř jednotlivých stran. Podle něj platí, že kabinet chce představit nejpozději v polovině května jak konsolidační balíček, tak důchodovou reformu.

Vládní strany se prý přiblížily dohodě na úsporném balíčku pro příští rok. Podle informací ČT koaliční lídři na středečním uzavřeném zasedání probírali hlavně snižování státních výdajů. Řešili konkrétně třeba škrty v národních dotacích, snižování počtu úředníků nebo efektivnější vyplácení některých dávek. Cílem je srazit schodek ztrátového státního rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard korun. Ani po středě se však neshodnou například na zvýšení daně z příjmu pro bohatší lidi.

Akademici v pátek dopoledne předali petici adresovanou členům vlády, v níž žádají o řešení finanční krize univerzitních pracovišť. Petiční archy se zhruba čtyřmi tisíci podpisy zástupci iniciativy Hodina pravdy zanesli na podatelnu ministerstva školství (MŠMT). Asociace děkanů filozofických fakult přitom zaslala žádost o setkání a předání petice do rukou ministra školství Vladimíra Balaše (STAN). Ten ve čtvrtek podal rezignaci na svou funkci, ale podle mluvčí resortu Anety Lednové už dříve z pracovních důvodu ze setkání omluvil a požádal o předání petice standardní formou.

Vládní strany hledají způsob, jak upravit platy politiků. Ministr práce už o tématu mluvil s premiérem. Samotné zmrazení výdělků, aby určitou dobu nerostly, podle Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není řešením. Opozice stejně jako koalice mluví o solidaritě v době vysoké inflace a zpomaleného letního zvýšení důchodů. Také platy ústavních činitelů by podle vládních politiků měla omezit úprava valorizačního vzorce. Debatovat se o tom bude v širším formátu.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol v úterý mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), ve středu by měla záležitost projednat vláda, řekl ministr po jednání se zástupci škol. Zdaleka však nestačí jen opatření ze strany státu, upozornil. Spolupracovat podle něj musí i samy vysoké školy. Do úterního protestu proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů se zapojí devět vysokých škol. Univerzita Palackého v Olomouci vedle přednášek a shromáždění uspořádá hodinovou výstražnou stávku. Podle dokumentu resortu by se měl rozpočet univerzit letos mimořádně navýšit o zhruba 900 milionů korun.

Vysoké školy v Česku by mohly začít nabízet průmyslové doktorské studium. Tento způsob studia, který kombinuje akademický výzkum s praktickými zkušenostmi ve firmách, je běžný v západoevropských zemích. O jeho českém provedení chce ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) jednat s představiteli několika firem a univerzit.

Vodíkový pohon letadel, a tedy i nulové emise jsou hlavními tématy, která řeší projekt společenství firem a výzkumných center pod vedením brněnské divize nadnárodní společnosti Honeywell. Hodnota výzkumu šplhá k pěti miliardám korun a na jih Moravy přiláká padesát špičkových vědců a inženýrů.

Vláda Petra Fialy (ODS) může dál vládnout s důvěrou Poslanecké sněmovny. Opozice neuspěla s pokusem o vyslovení nedůvěry. Mimořádná schůze svolaná na žádost ANO trvala dva dny. Začala v úterý dopoledne, a zatímco v noci na středu měla přestávku, v noci na čtvrtek si již poslanci odhlasovali, že mohou jednat i po půlnoci.

Ve čtvrtek se v pražském Lichtenštejnském paláci konal devátý ročník Národní konference transferu technologií 2022. Jedenáct vědeckých týmů tak soutěžilo s projekty pro komerční použití. Vítězným projektem se stalo magnetické čerpadlo Západočeské univerzity v Plzni. Ocenění autoři projektu převzali od ministryně pro vědu, výzkum a inovaci Heleny Langšádlové (TOP 09). Komerční potenciál projektů posuzovala porota složená například z investorů.

Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.