Helena Horská strana 2 z 3

Pro snížení valorizace penzí bych nehlasovala, uvedla v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce politoložka Vladimíra Dvořáková. Dodala, že rozhodnutí jde proti očekávání lidí a zvyšuje nejistotu ve společnosti. Podle ekonomky a členky Národní ekonomické rady vlády (NERV) Heleny Horské se valorizační schéma mělo upravit už mnohem dříve. Sociolog Daniel Prokop zmínil, že zásah je nespravedlivý pro lidi, kteří půjdou do důchodu v roce 2023.

Inflace zřejmě v lednu ještě vystřelí nad osmnáct procent, ale potom by již měla z tohoto vrcholu klesat, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERVu a poradkyně premiéra Helena Horská a člen rady České národní banky Tomáš Holub. Oba však sdílí obavu, že tento pokles možná nebude dostatečný a i v roce 2024 se bude hospodářství potýkat se setrvale vysokou inflací nad pěti procenty.

Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Helena Horská nazvala rok 2022 rokem „dokonalé bouře“, kdy se ekonomika potýkala s dozvuky covidu a válkou na Ukrajině. Schodek rozpočtu by tak podle ní mohl být i výrazně horší. „Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ uvedla v Interview ČT24. Kabinet by však podle ní měl začít hledat úspory, které cílí na strukturální, tedy trvalý schodek.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí mezikvartálně poklesla o dvě desetiny procenta. Podle řady analytiků a podnikatelů je Česko v recesi. Za zhoršující se kondicí celého hospodářství stojí zejména menší útraty domácností. Člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Jiří Belinger nevidí ekonomickou situaci v příštím roce optimisticky. S tím souhlasí i majitel Jablotronu Dalibor Dědek. Zhoršení ekonomické situace však podle něj může vést k „pročištění podnikatelského světa“. „Může to být největší výzva, před kterou stojíme,“ prohlásil ekonom a člen NERV David Havlíček v Událostech, komentářích.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Ministerstvo zemědělství vybírá kategorie základních potravin, u nichž by rádo snížilo DPH. Vyplynulo to z jeho vyjádření pro Otázky Václava Moravce. Hosté pořadu –⁠ prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha –⁠ však nevěří, že by k tomu došlo.

Na pondělním mimořádném jednání stanovila vláda maximální ceny elektřiny a plynu. Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za opoziční SPD Jan Hrnčíř zastropování cen kvituje, ale myslí si, že přichází pozdě. Poslanec vládního STAN Lukáš Vlček to vysvětluje kooperací s Evropskou unií. Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) volá mimo jiné po pomoci českým firmám na evropském trhu.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v Otázkách Václava Moravce uvedla, že Evropská unie by měla odpovědět na „ruskou válečnou zbraň“ a zastropovat ceny energií. Poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se podivuje, proč nelze na energetickém trhu zastavit obchodování, když se tam ceny začnou skokově nerealisticky zvyšovat. Místopředseda ČMKOS Vít Samek kritizoval vládu, že oproti ostatním státům v Evropě nenabídla rychlá řešení, přitom „drahota“ dopadá na lidi právě teď.

Doporučení EU šetřit plynem je logické. Je to příprava na situaci, kdy by Rusko neobnovilo dodávky suroviny, řekl v Událostech, komentářích ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a dodal, že stát má určité mechanismy, jak k plynovým úsporám přistoupit.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší základní úrokovou sazbu. Stoupnout by mohla na více než šest procent, pokud se na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze centrální banky o růstu cenové hladiny. Inflace v dubnu činila 14,2 procent.

Plošná pomoc je špatná, protože inflaci těžko předhoníme, a budeme ji tak jen přiživovat a dorovnávat, myslí si hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka poradního sboru předsedy vlády Helena Horská. Trvá na konkrétní cílené pomoci zaměřené na nejohroženější skupiny obyvatel. Pokud čelíme krizím, jako jsou vysoké ceny energií, potravin, nedostatek materiálů, tak v této těžké situaci vždycky musíme volit, co musíme mít, a ne to, co je hezké mít, uvedla Horská v Interview ČT24.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Schodek rozpočtu bude pod 280 miliardami korun, přičemž trvá, že na výdajové straně se uspoří 80 miliard oproti tomu, co navrhovala předchozí vláda. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by byl rád, kdyby jeho upravený návrh prošel vládou již příští středu. Stanjurova předchůdkyně v úřadu a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) varovala před unáhlenými personálními škrty, Stanjuru kritizovala, že nezveřejnil představu, jak se bude vyvíjet strukturální deficit v příštích letech.

Premiér Petr Fiala (ODS) bude mít tým čtrnácti poradců. Vedle ekonomů a právníků jsou mezi nimi i lékaři či experti na vzdělávání. Složení skupiny zveřejnil úřad vlády. Šéf kabinetu také v pondělí uvedl, že vrcholní politici by spolu měli být schopni mluvit. Prezident Miloš Zeman o víkendu řekl, že nehodlá obnovit schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice. Výhrady má k ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti), ale i šéfům obou parlamentních komor, takže chce diplomacii probírat jen s Fialou.

V lednu se inflace s jistotou dostane přes sedm procent, nevylučuji však ani osm procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská odhaduje, že nejvyšší zvýšení cenové hladiny lze očekávat v zimních měsících. Pak už předpokládá uklidnění cen energií, cen ropy i vztahů v odběratelských řetězcích. Záležet ovšem bude také na krocích České národní banky a vlády. V listopadu se inflace dostala na šest procent.

Ceny energií rostou a experti předpovídají, že se promítnou i do cenového indexu spotřebitelů. Zákazníci si tak připlatí. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská si nemyslí, že jsou vládní energetické šeky nejlepším řešením současné krize. Lidé musí především šetřit a hledat alternativní zdroje. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza je přesvědčen, že si s věcí poradí soukromý sektor sám. Oba byli hosty v pořadu Otázky Václava Moravce.

České domácnosti si letos přilepší výrazně méně než loni, ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s průměrným růstem mezd maximálně o 3,8 procenta. Zároveň předpokládá, že první půlrok budou lidé navíc spíš spořit. Podobně jako loni, kdy na účtech nastřádali přes 330 miliard. Důvodem je opatrnost kvůli koronavirové krizi.

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze na základě odhadů ekonomů českých bank očekává, že hospodářství letos stoupne o 3,3 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,3 procenta. V únorové prognóze asociace počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 2,6 procenta a příští rok s růstem o 4,6 procenta. Asociace také varovala před zadlužováním.

Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Zpřesněné údaje o vývoji v prvním čtvrtletí oznámí ČSÚ 1. června. Pokles ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Čísla podle nich svědčí o odolnosti firem. Unijní ekonomika je však zpět v recesi, když v prvním čtvrtletí navázala na půlprocentní propad předchozího kvartálu a klesla o 0,4 procenta, uvedl Eurostat.

Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Ekonomika Evropské unie pak loni klesla o 6,4 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Eurostatu. Za propadem jsou všude hlavně opatření proti šíření nového koronaviru.

Německý deník Die Welt minulý týden označil Česko za nebezpečného souseda. Pohled zvenku vypadá přísně, Česko má vysoká čísla nákazy i úmrtí na koronavirus a ve vakcinaci také nepatří k nejrychlejším. Střídavé nárazy od uvolnění k plošným uzávěrám dopadají na zdraví i na ekonomiku. O postižených oborech natáčeli Reportéři ČT Michael Fiala a Aneta Snopová.

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Odvrátila tak provizorium. Pro hlasovala i KSČM, která podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun ministerstvu obrany a jejich přesunem do vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila, což vyvolalo kritiku ze strany opozice. Prezident republiky je připraven rozpočet podepsat.

Česká diplomacie příští týden upraví pravidla cestování do zahraničí v době pandemie koronaviru o výjimku pro delší návštěvy smíšených rodin. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Úřady do nedělních 18:00 zaznamenaly dalších 2145 potvrzených případů koronaviru, nejméně za tento týden. Ve volných dnech se ovšem testuje méně. Podle dat resortu zdravotnictví do statistik přibylo také dalších 112 úmrtí, celkový počet zemřelých s covidem-19 se tak zvýšil na 4793.