Helena Horská strana 2 z 3

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší základní úrokovou sazbu. Stoupnout by mohla na více než šest procent, pokud se na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze centrální banky o růstu cenové hladiny. Inflace v dubnu činila 14,2 procent.

Plošná pomoc je špatná, protože inflaci těžko předhoníme, a budeme ji tak jen přiživovat a dorovnávat, myslí si hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka poradního sboru předsedy vlády Helena Horská. Trvá na konkrétní cílené pomoci zaměřené na nejohroženější skupiny obyvatel. Pokud čelíme krizím, jako jsou vysoké ceny energií, potravin, nedostatek materiálů, tak v této těžké situaci vždycky musíme volit, co musíme mít, a ne to, co je hezké mít, uvedla Horská v Interview ČT24.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Schodek rozpočtu bude pod 280 miliardami korun, přičemž trvá, že na výdajové straně se uspoří 80 miliard oproti tomu, co navrhovala předchozí vláda. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by byl rád, kdyby jeho upravený návrh prošel vládou již příští středu. Stanjurova předchůdkyně v úřadu a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) varovala před unáhlenými personálními škrty, Stanjuru kritizovala, že nezveřejnil představu, jak se bude vyvíjet strukturální deficit v příštích letech.

Premiér Petr Fiala (ODS) bude mít tým čtrnácti poradců. Vedle ekonomů a právníků jsou mezi nimi i lékaři či experti na vzdělávání. Složení skupiny zveřejnil úřad vlády. Šéf kabinetu také v pondělí uvedl, že vrcholní politici by spolu měli být schopni mluvit. Prezident Miloš Zeman o víkendu řekl, že nehodlá obnovit schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice. Výhrady má k ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti), ale i šéfům obou parlamentních komor, takže chce diplomacii probírat jen s Fialou.

V lednu se inflace s jistotou dostane přes sedm procent, nevylučuji však ani osm procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská odhaduje, že nejvyšší zvýšení cenové hladiny lze očekávat v zimních měsících. Pak už předpokládá uklidnění cen energií, cen ropy i vztahů v odběratelských řetězcích. Záležet ovšem bude také na krocích České národní banky a vlády. V listopadu se inflace dostala na šest procent.

Ceny energií rostou a experti předpovídají, že se promítnou i do cenového indexu spotřebitelů. Zákazníci si tak připlatí. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská si nemyslí, že jsou vládní energetické šeky nejlepším řešením současné krize. Lidé musí především šetřit a hledat alternativní zdroje. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza je přesvědčen, že si s věcí poradí soukromý sektor sám. Oba byli hosty v pořadu Otázky Václava Moravce.

České domácnosti si letos přilepší výrazně méně než loni, ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s průměrným růstem mezd maximálně o 3,8 procenta. Zároveň předpokládá, že první půlrok budou lidé navíc spíš spořit. Podobně jako loni, kdy na účtech nastřádali přes 330 miliard. Důvodem je opatrnost kvůli koronavirové krizi.

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze na základě odhadů ekonomů českých bank očekává, že hospodářství letos stoupne o 3,3 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,3 procenta. V únorové prognóze asociace počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 2,6 procenta a příští rok s růstem o 4,6 procenta. Asociace také varovala před zadlužováním.

Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Zpřesněné údaje o vývoji v prvním čtvrtletí oznámí ČSÚ 1. června. Pokles ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Čísla podle nich svědčí o odolnosti firem. Unijní ekonomika je však zpět v recesi, když v prvním čtvrtletí navázala na půlprocentní propad předchozího kvartálu a klesla o 0,4 procenta, uvedl Eurostat.

Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Ekonomika Evropské unie pak loni klesla o 6,4 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Eurostatu. Za propadem jsou všude hlavně opatření proti šíření nového koronaviru.

Německý deník Die Welt minulý týden označil Česko za nebezpečného souseda. Pohled zvenku vypadá přísně, Česko má vysoká čísla nákazy i úmrtí na koronavirus a ve vakcinaci také nepatří k nejrychlejším. Střídavé nárazy od uvolnění k plošným uzávěrám dopadají na zdraví i na ekonomiku. O postižených oborech natáčeli Reportéři ČT Michael Fiala a Aneta Snopová.

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Odvrátila tak provizorium. Pro hlasovala i KSČM, která podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun ministerstvu obrany a jejich přesunem do vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila, což vyvolalo kritiku ze strany opozice. Prezident republiky je připraven rozpočet podepsat.

Česká diplomacie příští týden upraví pravidla cestování do zahraničí v době pandemie koronaviru o výjimku pro delší návštěvy smíšených rodin. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Úřady do nedělních 18:00 zaznamenaly dalších 2145 potvrzených případů koronaviru, nejméně za tento týden. Ve volných dnech se ovšem testuje méně. Podle dat resortu zdravotnictví do statistik přibylo také dalších 112 úmrtí, celkový počet zemřelých s covidem-19 se tak zvýšil na 4793.

Souběžně s negativními hospodářskými dopady pandemie nového koronaviru připravila česká vláda několik opatření, která ještě více omezují příjmy státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že se z krize půjde proinvestovat a že příjmy zajistí spotřeba občanů, ekonomové jsou ale k takové představě převážně skeptičtí. Hospodaření státu a plánovanému deficitu se věnovala Zuzana Černá pro pořad 168 hodin.

Vládní strany se stále nedohodly na parametrech kurzarbeitu. Kabinet o podobě opatření, které má pomoci firmám v době koronavirové krize, diskutuje už od pondělka, přitom už ve středu ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) mluvila o nalezeném kompromisu. Hosté čtvrtečního pořadu Události, komentáře se ale shodli, že nakonec kurzarbeit bude. „Já tomu stoprocentně věřím, možná už v pondělí, nejpozději 5. října po volbách,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Zamýšlené vyplacení mimořádného bonusu pro důchodce vychází z vývoje cen jejich spotřebního koše (například náklady na léky, potraviny, energie) i z toho, že si nemohou přivydělat. V Událostech, komentářích to prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Adamová Pekarová naopak považuje za hlavní důvod blížící se říjnové volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Připravovaný bonus zkritizovala i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Česká ekonomika už si snad sáhla na dno a nyní se bude škrábat směrem nahoru, doufá hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Pomoci tomu mají i vládní pomocné programy pro firmy i podnikatele. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uznává, že vláda dělala chyby, věří nicméně v úspěch programu Covid III. O ekonomických opatřeních diskutovaly v Událostech, komentářích.

S plány na otevírání hranic začíná lidi znovu více zajímat také kurz koruny. Ta zůstává slabá. Česká měna se už druhým týdnem pohybuje kolem hranice 27,60 koruny za euro. Tím klesá kupní síla zdejších obyvatel oproti zemím, kde se platí eurem nebo dolarem. Lidem se rovněž prodraží nákupy v zahraničí. Exportní firmy naopak vnímají slabou korunu jako výhodu.

Situace v České republice se v souvislosti s onemocněním covid-19 dle údajů o počtu nakažených zlepšuje, ale uspokojení ani zdaleka není na místě. Epidemiologové se totiž shodují, že druhá vlna pravděpodobně přijde. Kdy a jestli se prognóza opravdu naplní, nedokáže říct nikdo, ale přemýšlet o alternativních dopadech je nutné už nyní. Ekonomové se v Otázkách Václava Moravce shodli, že by se pro spoustu firem proměnila v boj o přežití.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Jedná se o razantnější krok, než čekal trh. Centrální banka v nové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak měla stoupnout o čtyři procenta.

V Česku už týden platí nouzový stav. Od pondělí platí omezení volného pohybu osob, smí se chodit pouze do práce, na nákupy, k lékaři, případně na vycházky do přírody. Od čtvrtka musí každý, kdo jde ven, nosit roušku nebo jinak zakrývat ústa a nos. Situace těžce doléhá téměř na každého, otázek je přitom mnohem více než odpovědí. Některé odpovědi naznačil speciální pořad České televize Země v nouzi, aneb jak teď a kudy dál , kde moderátor Daniel Stach hovořil se šéfem ústředního krizového štábu Romanem Prymulou, dalšími lékaři, výzkumníky i expertů z oborů ekonomie a psychologie.

Ministerstvo financí počítá se zvýšením schodku státního rozpočtu na letošní rok, který je naplánován na 40 miliard korun. Novelu zákona o státním rozpočtu představí resort v řádu dnů, informovala na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh bude dále počítat s úsporami a přesunutím peněz z fondů Evropské unie.