Helena Horská strana 3 z 3

Souběžně s negativními hospodářskými dopady pandemie nového koronaviru připravila česká vláda několik opatření, která ještě více omezují příjmy státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že se z krize půjde proinvestovat a že příjmy zajistí spotřeba občanů, ekonomové jsou ale k takové představě převážně skeptičtí. Hospodaření státu a plánovanému deficitu se věnovala Zuzana Černá pro pořad 168 hodin.

Vládní strany se stále nedohodly na parametrech kurzarbeitu. Kabinet o podobě opatření, které má pomoci firmám v době koronavirové krize, diskutuje už od pondělka, přitom už ve středu ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) mluvila o nalezeném kompromisu. Hosté čtvrtečního pořadu Události, komentáře se ale shodli, že nakonec kurzarbeit bude. „Já tomu stoprocentně věřím, možná už v pondělí, nejpozději 5. října po volbách,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Zamýšlené vyplacení mimořádného bonusu pro důchodce vychází z vývoje cen jejich spotřebního koše (například náklady na léky, potraviny, energie) i z toho, že si nemohou přivydělat. V Událostech, komentářích to prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Adamová Pekarová naopak považuje za hlavní důvod blížící se říjnové volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Připravovaný bonus zkritizovala i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Česká ekonomika už si snad sáhla na dno a nyní se bude škrábat směrem nahoru, doufá hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Pomoci tomu mají i vládní pomocné programy pro firmy i podnikatele. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uznává, že vláda dělala chyby, věří nicméně v úspěch programu Covid III. O ekonomických opatřeních diskutovaly v Událostech, komentářích.

S plány na otevírání hranic začíná lidi znovu více zajímat také kurz koruny. Ta zůstává slabá. Česká měna se už druhým týdnem pohybuje kolem hranice 27,60 koruny za euro. Tím klesá kupní síla zdejších obyvatel oproti zemím, kde se platí eurem nebo dolarem. Lidem se rovněž prodraží nákupy v zahraničí. Exportní firmy naopak vnímají slabou korunu jako výhodu.

Situace v České republice se v souvislosti s onemocněním covid-19 dle údajů o počtu nakažených zlepšuje, ale uspokojení ani zdaleka není na místě. Epidemiologové se totiž shodují, že druhá vlna pravděpodobně přijde. Kdy a jestli se prognóza opravdu naplní, nedokáže říct nikdo, ale přemýšlet o alternativních dopadech je nutné už nyní. Ekonomové se v Otázkách Václava Moravce shodli, že by se pro spoustu firem proměnila v boj o přežití.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Jedná se o razantnější krok, než čekal trh. Centrální banka v nové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak měla stoupnout o čtyři procenta.

V Česku už týden platí nouzový stav. Od pondělí platí omezení volného pohybu osob, smí se chodit pouze do práce, na nákupy, k lékaři, případně na vycházky do přírody. Od čtvrtka musí každý, kdo jde ven, nosit roušku nebo jinak zakrývat ústa a nos. Situace těžce doléhá téměř na každého, otázek je přitom mnohem více než odpovědí. Některé odpovědi naznačil speciální pořad České televize Země v nouzi, aneb jak teď a kudy dál , kde moderátor Daniel Stach hovořil se šéfem ústředního krizového štábu Romanem Prymulou, dalšími lékaři, výzkumníky i expertů z oborů ekonomie a psychologie.

Ministerstvo financí počítá se zvýšením schodku státního rozpočtu na letošní rok, který je naplánován na 40 miliard korun. Novelu zákona o státním rozpočtu představí resort v řádu dnů, informovala na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh bude dále počítat s úsporami a přesunutím peněz z fondů Evropské unie.

Odbory chtějí prosadit do koletivních smluv inflační doložky, aby při současném zdražování došlo k reálnému růstu příjmů, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Reagoval tak na inflaci, která byla v lednu nejsilnější od roku 2012. Hlavní ekonomka Raiffeisenbak Helena Horská k tomu poznamenala, že na zvyšování mezd je nutno se dívat i z pohledu jejich vzestupu v několika posledních letech, kdy výrazně inflaci převyšovaly.

Dvě procenta v plusu čekají zřejmě v roce 2020 tuzemskou ekonomiku. Podle odhadů nepatrně stoupne nezaměstnanost, zároveň by měla klesnout inflace, ale stále asi zůstane nad úrovní 2,5 procenta. Poslední čísla před koncem roku 2019 zveřejnily respektované instituce, včetně České národní banky (ČNB), a vyplývá to také z odhadů analytiků.

Zavedení nultého důchodového pilíře, tedy státem zaručené minimální penze, zvažuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Mohl by podle ní být financován zejména z daní právnických osob (firem), „protože ty jsou u nás velmi nízké“.  Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Ekonomka Helena Horská na to reagovala upozorněním, že právnické osoby mají „rychlé nohy“ a budou-li příliš zdaňovány, utečou.