Gérald Darmanin strana 2 z 3

Německá vláda schválila zákon na zrychlení a usnadnění deportací neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců bez potřebných dokladů k pobytu. Oznámila to ministryně vnitra Nancy Faeserová. Podle nové legislativy nikdy nezískají občanství imigranti, kteří se dopustí antisemitistických činů. Po rozpoutání války mezi Hamásem a Izraelem v západní Evropě sílí propalestinské protesty a přibývá antisemitistických incidentů včetně útoků na synagogy. Židé se obávají, že hněv muslimů ještě posílí plánovaná izraelská invaze do Gazy, píší Financial Times.

Francouzská vláda vyhlásila nejvyšší stupeň varování před terorismem poté, co v pátek zhruba dvacetiletý mladík na střední škole v Arrasu na severu země nožem zabil učitele a další lidi zranil. Policie pachatele zadržela a vyslýchá ho, stejně jako sedm dalších lidí včetně několika jeho příbuzných. Prezident Emmanuel Macron označil útok za barbarský čin islamistického terorismu a na večer svolal krizové zasedání ministrů a bezpečnostních činitelů. Motiv útočníka je zatím neznámý, stanice BFM TV s odvoláním na nejmenovaný zdroj tvrdí, že vykřikoval „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je veliký).

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.

Francie posiluje hlídky u hranic s Itálií, přes pomezí se totiž denně snaží nelegálně přejít až tři sta lidí. Paříž se zároveň obává zesílení migrační vlny kvůli uprchlíkům, kteří v posledních dnech přistáli na italském ostrově Lampedusa.

Zhruba dvanáct milionů žáků se v pondělí vrátilo do škol ve Francii. V médiích v té souvislosti rezonuje především začátek platnosti zákazu nosit ve školách abáju, dlouhý oděv zakrývající celé tělo, který oblékají některé muslimky. Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve vzkazu pořádkovým silám zdůraznil „citlivou povahu tohoto návratu do školy“. Nové opatření se zatím obešlo bez problémů, zhodnotil první den platnosti opatření zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Policisté ve Francii při páté noci nepokojů, které začaly po smrti mladíka zastřeleného při silniční kontrole, zadrželi opět stovky lidí. Podle ministra vnitra byla ale situace výrazně klidnější než dříve. Lépe se na noční násilnosti připravili ve srovnání s předchozí nocí policisté v Marseille i v Lyonu, kde se podařilo zabránit rabování obchodů. Francouzská prokuratura v neděli dopoledne uvedla, že během nepokojů se na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses stal terčem pokusu o vraždu místní starosta.

V Nanterre u Paříže se v sobotu blízcí rozloučili se 17letým Nahelem, kterého v úterý zastřelil při dopravní kontrole policista. Pohřeb se konal bez účasti veřejnosti. Nahelova smrt vyvolala ve Francii masové protesty. V noci na neděli bude kvůli nepokojům nasazeno 45 tisíc policistů a četníků, což je přibližně stejně jako za uplynulou noc.

Požáry, výtržnosti a střety s policií hlásilo večer několik francouzských měst včetně Marseille či Toulouse. Zejména mladí Francouzi vyšli do ulic poté, co policie v úterý při silniční kontrole zastřelila 17letého mladíka. Francie vyslala do ulic měst desítky tisíc policistů. Pochod na pařížském předměstí Nanterre, který měl během dne uctít památku mladíka zastřeleného policistou, přešel v nepokoje, policie proti demonstrantům zasáhla slzným plynem. Protesty se konaly i v předchozích dnech. Policistu, který mladíka zastřelil, už francouzská prokuratura obvinila z úmyslného zabití.

V pařížském 5. obvodu zazněl silný výbuch, několik domů bylo vážně poškozeno, zhroutila se budova americké hudební školy. Na místě je cítit plyn, uvedla BFM TV. Podle stanice jsou čtyři lidé v ohrožení života a zraněných je nejméně 37. Pátrání po dvou pohřešovaných bude pokračovat i v noci. Na místě zasahovalo až 325 hasičů, plameny jsou už ale pod kontrolou, uvedl ministr vnitra Gérald Darmanin ve vysílání BFM TV. Město zřídilo středisko pro lidi, kteří se museli evakuovat. Příčina neštěstí zatím není jasná.

Ve východofrancouzském Annecy ve čtvrtek ráno útočník pobodal pět lidí, z toho čtyři děti, informovala agentura Reuters s odkazem na policii. Dvě děti a dospělý jsou v ohrožení života. Policie muže zadržela, uvedla agentura AFP s odkazem na své zdroje. Francouzský prezident Emmanuel Macron útok odsoudil jako zbabělý, národ je podle něj v šoku. Stav pěti zraněných byl i ve čtvrtek večer vážný.

Při prvomájových demonstracích ve Francii bylo v pondělí zraněno 406 policistů a četníků, z toho 259 v Paříži. Kvůli násilnostem policie zadržela 540 lidí, z toho 305 v hlavním městě. Ve vysílání stanice BFM TV to shrnul francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Na straně demonstrantů je 61 zraněných. Odbory na 6. června svolaly další kolo protestů proti důchodové reformě.

V řadě měst po celé Francii na prvního máje opět protestovaly statisíce lidí kvůli sporné důchodové reformě. V Lyonu skupina maskovaných lidí v černém rozbila výlohu pojišťovny a zapálila městský mobiliář. V Nantes zase rozhořčení Francouzi házeli dělobuchy. Na bezpečnost dohlížely tisíce policistů. V několika městech včetně Paříže nasadili proti demonstrantům slzný plyn. Podle úřadů demonstrovalo celkem 782 tisíc lidí, podle odborů jich bylo v ulicích 2,3 milionu.

V centru druhého největšího francouzského města Marseille se po půlnoci na neděli zřítil bytový dům. Podle tamního starosty se zranilo nejméně pět lidí, kteří žili v okolních nemovitostech. K večeru prokurátorka Dominique Laurensová uvedla, že nelze kontaktovat osm obyvatel ze zřícené budovy a další jednu osobu z okolí. Záchranné práce dlouho komplikoval požár. Hledání pohřešovaných v sutinách začalo až večer a bude pokračovat i v noci.

Francií zmítají další protesty – vedle hlasitých nepokojů kvůli důchodové reformě se na západě země vzbouřily tisíce lidí proti plánované výstavbě vodní nádrže. Aktivisté proti ní protestují už několik měsíců, o víkendu se tvrdě střetli s bezpečnostními složkami. Minimálně devětadvacet policistů a sedm demonstrantů utrpělo zranění. Vláda mluví o neomluvitelném násilí a radikalizaci.

Při protestech proti francouzské důchodové reformě zadržela policie ve čtvrtek a v noci na pátek 457 lidí, zranění utrpělo 441 policistů, informoval v pátek francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Počty zadržených a zejména zraněných jsou vyšší než při posledních protestech. V západofrancouzském Bordeaux podle deníku Le Monde hořela část radnice, kde měl být v úterý uvítán britský král Karel III. – jeho návštěva se ale nakonec odkládá. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová označila násilnosti za nepřijatelné. Násilí odsoudil i prezident Emmanuel Macron.

Paniku v pařížské obchodní čtvrti La Défense v sobotu vyvolala sebevražda muže, který skočil z vyšších pater nákupního centra. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího policie. Ta v souvislosti s incidentem dříve vyzvala, aby se lidé místu vyhnuli.

Na pařížském nádraží Gare du Nord ve středu ráno útočník pobodal šest lidí. Policie muže zadržela, s těžkými zraněními zůstává v nemocnici. Motiv činu není jasný, vyšetřovatelé jej zatím nevyhodnotili jako teroristický útok.

Velká Británie a Francie uzavřely dohodu o boji proti nelegální migraci přes Lamanšský průliv. Londýn podle dohody poskytne 72,2 milionu eur (1,75 miliardy korun) na období let 2022 až 2023. Paříž na oplátku zvýší o čtyřicet procent počet hlídek u francouzských břehů, jejich činnost uhradí z britských prostředků. Obě země se touto cestou snaží zamezit prudkému náporu migrantů, kteří se pokoušejí vodní plochu mezi těmito státy překonat nejčastěji na malých lodích, které mnohdy ztroskotávají. Dohoda není spásným řešením, uvedl britský premiér Rishi Sunak.

Francouzské úřady po sporech s Římem umožní humanitární lodi Ocean Viking s 230 migranty na palubě, aby zakotvila v přístavu v Toulonu na jihu země. Oznámil to ministr vnitra Gérald Darmanin. Ten také kritizoval přístup italských úřadů, které neumožnily lodi zakotvit ve svých přístavech, ačkoliv se loď původně nacházela v italských vodách. Francouzská vláda také uvedla, že pozastavuje plán přijetí 3500 žadatelů o azyl z Itálie, na němž se s Římem dohodla v létě. Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi označil francouzskou reakci za „naprosto nepochopitelnou“.

Lesní požár u francouzského Bordeaux, který se rozhořel v úterý odpoledne, už pohltil 6800 hektarů vegetace a nadále se rozšiřuje. S plameny bojuje jedenáct set hasičů, oheň ale stále ještě nemají pod kontrolou. Na jihozápad Francie míří proto další posily. Prezident Emmanuel Macron oznámil, že do země posílají hasiče a techniku Německo, Řecko, Polsko, Rumunsko a Rakousko. S ohněm bojují i v Portugalsku. V pohoří Serra de Estrella už zničil na deset tisíc hektarů lesa a na místě zasahuje až 1500 hasičů.

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.

Evropská pohraniční agentura Frontex nasadí od středy v oblasti Lamanšského průlivu letadlo, které bude pomáhat v boji proti nelegální migraci. Na schůzce o migraci ve francouzském přístavu Calais to řekl francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Účastníci setkání, na které byli pozváni zástupci vlád zodpovědní za migraci z Belgie, Německa a Nizozemska, se rovněž dohodli na užší spolupráci v boji proti pašerákům osob a proti obchodu s nafukovacími čluny, na kterých se lidé na cestu přes moře vydávají. Při středečním neštěstí v průlivu zemřelo 27 migrantů, s nimiž se přeplněný člun převrátil.

Stovky migrantů se denně snaží překonat kanál La Manche a dostat se do Británie. Francouzské úřady jim v pokusech nedokážou zabránit. Snaží se ale, aby se na severu země neusazovali dlouhodobě, informuje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd, který tuto oblast navštívil.

Třicet tři kilometrů moře mezi Francií a Británií jen za letošek přeplulo na člunech víc než 18 tisíc lidí. Oproti celému loňsku jde o dvojnásobek. Británie obviňuje Francii, že proti pašerákům lidí nezasahuje. Paříž si zase stěžuje, že Britové na tuto činnost přislíbili pomoc ve výši 63 milionů eur a zatím neposlali nic.