Gérald Darmanin strana 2 z 2

Při prvomájových demonstracích ve Francii bylo v pondělí zraněno 406 policistů a četníků, z toho 259 v Paříži. Kvůli násilnostem policie zadržela 540 lidí, z toho 305 v hlavním městě. Ve vysílání stanice BFM TV to shrnul francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Na straně demonstrantů je 61 zraněných. Odbory na 6. června svolaly další kolo protestů proti důchodové reformě.

V řadě měst po celé Francii na prvního máje opět protestovaly statisíce lidí kvůli sporné důchodové reformě. V Lyonu skupina maskovaných lidí v černém rozbila výlohu pojišťovny a zapálila městský mobiliář. V Nantes zase rozhořčení Francouzi házeli dělobuchy. Na bezpečnost dohlížely tisíce policistů. V několika městech včetně Paříže nasadili proti demonstrantům slzný plyn. Podle úřadů demonstrovalo celkem 782 tisíc lidí, podle odborů jich bylo v ulicích 2,3 milionu.

V centru druhého největšího francouzského města Marseille se po půlnoci na neděli zřítil bytový dům. Podle tamního starosty se zranilo nejméně pět lidí, kteří žili v okolních nemovitostech. K večeru prokurátorka Dominique Laurensová uvedla, že nelze kontaktovat osm obyvatel ze zřícené budovy a další jednu osobu z okolí. Záchranné práce dlouho komplikoval požár. Hledání pohřešovaných v sutinách začalo až večer a bude pokračovat i v noci.

Francií zmítají další protesty – vedle hlasitých nepokojů kvůli důchodové reformě se na západě země vzbouřily tisíce lidí proti plánované výstavbě vodní nádrže. Aktivisté proti ní protestují už několik měsíců, o víkendu se tvrdě střetli s bezpečnostními složkami. Minimálně devětadvacet policistů a sedm demonstrantů utrpělo zranění. Vláda mluví o neomluvitelném násilí a radikalizaci.

Při protestech proti francouzské důchodové reformě zadržela policie ve čtvrtek a v noci na pátek 457 lidí, zranění utrpělo 441 policistů, informoval v pátek francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Počty zadržených a zejména zraněných jsou vyšší než při posledních protestech. V západofrancouzském Bordeaux podle deníku Le Monde hořela část radnice, kde měl být v úterý uvítán britský král Karel III. – jeho návštěva se ale nakonec odkládá. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová označila násilnosti za nepřijatelné. Násilí odsoudil i prezident Emmanuel Macron.

Paniku v pařížské obchodní čtvrti La Défense v sobotu vyvolala sebevražda muže, který skočil z vyšších pater nákupního centra. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího policie. Ta v souvislosti s incidentem dříve vyzvala, aby se lidé místu vyhnuli.

Na pařížském nádraží Gare du Nord ve středu ráno útočník pobodal šest lidí. Policie muže zadržela, s těžkými zraněními zůstává v nemocnici. Motiv činu není jasný, vyšetřovatelé jej zatím nevyhodnotili jako teroristický útok.

Velká Británie a Francie uzavřely dohodu o boji proti nelegální migraci přes Lamanšský průliv. Londýn podle dohody poskytne 72,2 milionu eur (1,75 miliardy korun) na období let 2022 až 2023. Paříž na oplátku zvýší o čtyřicet procent počet hlídek u francouzských břehů, jejich činnost uhradí z britských prostředků. Obě země se touto cestou snaží zamezit prudkému náporu migrantů, kteří se pokoušejí vodní plochu mezi těmito státy překonat nejčastěji na malých lodích, které mnohdy ztroskotávají. Dohoda není spásným řešením, uvedl britský premiér Rishi Sunak.

Francouzské úřady po sporech s Římem umožní humanitární lodi Ocean Viking s 230 migranty na palubě, aby zakotvila v přístavu v Toulonu na jihu země. Oznámil to ministr vnitra Gérald Darmanin. Ten také kritizoval přístup italských úřadů, které neumožnily lodi zakotvit ve svých přístavech, ačkoliv se loď původně nacházela v italských vodách. Francouzská vláda také uvedla, že pozastavuje plán přijetí 3500 žadatelů o azyl z Itálie, na němž se s Římem dohodla v létě. Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi označil francouzskou reakci za „naprosto nepochopitelnou“.

Lesní požár u francouzského Bordeaux, který se rozhořel v úterý odpoledne, už pohltil 6800 hektarů vegetace a nadále se rozšiřuje. S plameny bojuje jedenáct set hasičů, oheň ale stále ještě nemají pod kontrolou. Na jihozápad Francie míří proto další posily. Prezident Emmanuel Macron oznámil, že do země posílají hasiče a techniku Německo, Řecko, Polsko, Rumunsko a Rakousko. S ohněm bojují i v Portugalsku. V pohoří Serra de Estrella už zničil na deset tisíc hektarů lesa a na místě zasahuje až 1500 hasičů.

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.

Evropská pohraniční agentura Frontex nasadí od středy v oblasti Lamanšského průlivu letadlo, které bude pomáhat v boji proti nelegální migraci. Na schůzce o migraci ve francouzském přístavu Calais to řekl francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Účastníci setkání, na které byli pozváni zástupci vlád zodpovědní za migraci z Belgie, Německa a Nizozemska, se rovněž dohodli na užší spolupráci v boji proti pašerákům osob a proti obchodu s nafukovacími čluny, na kterých se lidé na cestu přes moře vydávají. Při středečním neštěstí v průlivu zemřelo 27 migrantů, s nimiž se přeplněný člun převrátil.

Stovky migrantů se denně snaží překonat kanál La Manche a dostat se do Británie. Francouzské úřady jim v pokusech nedokážou zabránit. Snaží se ale, aby se na severu země neusazovali dlouhodobě, informuje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd, který tuto oblast navštívil.

Třicet tři kilometrů moře mezi Francií a Británií jen za letošek přeplulo na člunech víc než 18 tisíc lidí. Oproti celému loňsku jde o dvojnásobek. Británie obviňuje Francii, že proti pašerákům lidí nezasahuje. Paříž si zase stěžuje, že Britové na tuto činnost přislíbili pomoc ve výši 63 milionů eur a zatím neposlali nic.

Británie hodlá vracet lodě s ilegálními migranty přeplouvající Lamanšský průliv zpět do Francie. Prohlubuje se tak diplomatické napětí mezi Londýnem a Paříží. Země se neshodnou na tom, jak se vypořádat s narůstajícím počtem běženců, kteří riskují životy na malých člunech.

Poslanci francouzského Národního shromáždění potvrdili návrh zákona o „posílení republikánských principů“. Norma má být nástrojem boje proti islamismu. Takzvaný zákon proti separatismu parlament schválil po měsících projednávání.

Francouzská policie zadržela při sobotních protestech proti navrhovanému bezpečnostnímu zákonu 142 lidí. Odpůrci chystané normy demonstrovali již třetí víkend v řadě, informovala agentura AFP. Do ulic Paříže a dalších velkých francouzských měst vyšlo několik desítek tisíc lidí.

Až rok vězení může ve Francii podle nového bezpečnostního zákona hrozit autorům fotografií či záběrů policistů, které se rozšíří na sociální sítě. Požadují ho strážci zákona, kteří se obávají o život. Lidskoprávní organizace a novinářské odbory ho ale považují za hrozbu svobody tisku, jelikož má odradit reportéry od natáčení.

V Lyonu ve středovýchodní Francii byl v sobotu postřelen pravoslavný kněz ve chvíli, kdy zavíral kostel. Jeho stav je vážný. Pravděpodobný pachatel je na útěku, uvedla s odvoláním na policii agentura Reuters. Později policie oznámila, že v souvislosti s případem zatkla jednoho podezřelého. Není však zřejmé, zda jde přímo o útočníka. Motiv útoku je zatím nejasný.

Francouzská policie po páteční vraždě učitele Samuela Patyho zahájila vyšetřování několika desítek islamistů, především kvůli jejich příspěvkům na internetu, oznámil ministr vnitra Gérald Darmanin. Na dějepisáře ze školy na pařížském předměstí Conflans-Sainte-Honorine podle něj otec jedné žákyně a jeden muslimský aktivista vyhlásili zjevně fatvu. Podle agentury AFP je nyní v souvislosti s vyšetřováním ve vazbě 15 lidí.

Na předměstí Paříže se odehrál útok, který policie vyšetřuje jako teroristický. Agentury AFP a Reuters s odkazem na své zdroje uvedly, že útočník na ulici uřízl hlavu středoškolskému učiteli dějepisu, který před časem žákům ukazoval karikatury muslimského proroka Mohameda. Podezřelého policisté na útěku postřelili, zranění na místě podlehl. Čin odsoudili francouzští politici v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem, podle nějž se jednalo o útok na svobodu slova, za nímž stojí islamistický terorismus. Policie podle AFP zadržela v souvislosti s útokem čtyři osoby.