Genom strana 2 z 3

První mořeplavci, kteří se před téměř třemi tisíci lety vydali kolonizovat odlehlé tichomořské ostrovy, byli společností organizovanou kolem žen. Naznačila to analýza DNA těchto lidí.

Kompletně zveřejněná mapa lidského genomu nově neukazuje jen jednotlivé geny, ale i jejich funkce. Podle jejich autorů, kteří využili „genetické nůžky“ CRISPR, by mohla pomoci vědcům napříč obory.

Vědci, kteří zkoumají lidské ostatky z Pompejí, poprvé dokázali přečíst kompletní genom dvojice, která tam zůstala pohřbena poté, co římské město pohltil sopečný popel.

V roce 2003 se vědci z Projektu lidského genomu zapsali do dějin, když se jim podařilo přečíst 92 procent lidského genomu. Od té doby se téměř dvě desetiletí snažili rozluštit zbývajících osm procent. Nyní mezinárodní tým zhruba stovky výzkumníků představil kompletní lidský genom – je to poprvé, kdy byl sekvenován ve své úplnosti. Objev by mohl pomoci například v lékařství.

Výzkum několika evropských institucí přinesl nový pohled na ekosystémy, které žijí v lidské kůži. Popsal rozsáhlý okem neviditelný svět bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které tvoří zdravou kůži, ale mnohdy také způsobují problémy. A odhalil také vědě doposud neznámé druhy.

Vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsali různé způsoby uvolňování genetické informace z virového genomu. Při výzkumu spojili znalosti z oboru virologie, pozorování z elektronového mikroskopu a počítačovou simulaci. Výsledky uveřejnil odborný časopis Americké chemické společnosti ACS Nano.

Řecko zavede povinné očkování proti covidu-19 pro lidi starší šedesáti let a za nedodržení této povinnost bude od poloviny ledna vybírat měsíční pokutu sto eur (asi dva a půl tisíce korun). V přetížených slovenských nemocnicích je nejvíc pacientů s covidem od letošního března. Zároveň už je jejich počet nad hranicí, kterou úřady dříve označily za kritickou pro zajištění zdravotní péče. Německý ústavní soud zamítl stížnosti proti epidemické nouzové brzdě.

Velká mezinárodní studie odhalila původ moderních domácích koní. Vědci, včetně těch českých, v ní popsali, že všechna tato zvířata mají společný původ.

Vědcům se podařilo zmapovat celý genom kůrovce, tedy hmyzu, který se správně jmenuje lýkožrout smrkový. Tento průlom otevírá cestu k novému výzkumu a zejména k mnohem účinnějším způsobům, jak tohoto nebezpečného škůdce kontrolovat.

Historie marihuany a konopí v lidských službách je starší, než se zdálo. Vědci dokázali vysledovat jejich genetické stopy do minulosti vzdálené dvanáct tisíc let.

Nová data britských epidemiologů odhalila, že více než devadesát procent případů covidu ve Spojeném království je nyní způsobeno variantou delta, která byla poprvé objevena v Indii. Analýza dat přinesla řadu znepokojivých informací o nakažlivosti této varianty, ale také o její schopnosti odolávat protilátkám i očkování.

Tým s českou účastí zrekonstruoval pravděpodobně nejstarší genom anatomicky moderního člověka. Fosilní lebku ženy, známou vědcům jako Zlatý kůň a nalezenou v Českém krasu, odborníci pomocí analýzy neandertálských genů datovali do doby před více než 45 tisíci lety. Odpovídá populaci, která žila v Evropě před oddělením linie vedoucí k nynějším obyvatelům Evropy a Asie. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny, žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu. Na výzkumu se podíleli také olomoučtí vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Objev poslouží vědcům i šlechtitelům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi.

Objev latimérie podivné u pobřeží Jižní Afriky způsobil v roce 1938 obrovský rozruch. Tento tvor měl totiž podle všeho vymřít před 65 miliony lety. Latimérie vstoupila do učebnic jako prototyp „živoucí fosilie“ díky tomu, že její anatomie vypadala téměř stejně jako desítky milionů let staré zkameněliny. Nová studie ovšem ukázala, že i když se tělo latimérie změnilo jen málo, její geny vypráví úplně jiný příběh.

Nově zvolený prezident Joe Biden představil svůj seznam vědeckých poradců s příslibem, že přinesou „vědu a pravdu“, aby s jejich pomocí bojovali proti pandemii koronaviru, klimatické krizi a dalším výzvám, jimž USA čelí.

Více než třetina takzvaných vytrvalých bylin v mírném pásmu užívá zvláštní strategii pro svižný jarní start. Byliny si v pupenu na přezimovacím orgánu připraví květenství, které s příchodem jara rychle rozvinou, aby nalákaly první opylovače. Strategii volí převážně rostliny s velkými genomy, zjistili vědci z Botanického ústavu (BÚ) Akademie věd.

Symbiotické houby mají podle posledních výzkumů zásadní vliv na schopnost rostlin přežívat a prosperovat. Velký mezinárodní výzkum teď popsal genom více než stovky těchto hub. Mohlo by to pomoci pochopit, jak překonat problémy spojené se změnami klimatu, i vylepšit úrodnost zemědělských plodin.

Česko-britský tým vědců vysvětlil, jak vznikají takzvané gigantické genomy rostlin. Celková délka molekul DNA v jádrech rostlinných buněk, takzvaný genom, se mezi druhy liší více než dvoutisíckrát. Velikost genomu přitom není úměrná počtu genů, který je u všech vyšších rostlin řádově stejný, ani výšce a složitosti rostliny. Studie z výzkumu vyšla v časopise Nature Plants. Za Česko na ní spolupracovali vědci z Biologického centra a Biofyzikálního ústavu Akademie věd.

Matematik Michal Pavelka, kvantová chemička Judit Šponerová, mikrobiolog Leoš Valášek, muzikolog a skladatel Aleš Březina a genetička Terezie Mandáková jsou letošní laureáti Ceny předsedkyně Grantové agentury (GA) ČR. Cena se uděluje od roku 2003 za mimořádné výsledky při řešení projektů, které agentura podpořila. Dosud ji získalo 75 vědců.

Evropským vědcům se podařilo v laboratořích vyšlechtit miniaturní, okem sotva viditelné kusy lidské mozkové tkáně obsahující neandertálskou DNA. Těmto orgánům říkají minimozečky a chtějí je využít pro studium příbuznosti mezi lidmi a neandertálci.

Vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně odhalili předky a nejbližší příbuzné ekonomicky významné plodiny lničky seté. Znalost genomu pomůže šlechtitelům třeba při snaze zlepšit výnos semen, obsah oleje a další agronomické vlastnosti – může se to podle nich hodit zejména při dlouhodobém suchu, jemuž Česká republika kvůli změnám klimatu čelí.

Český botanik Filip Kolář se stal jedním z více než čtyř stovek mladých evropských vědců, kteří získali granty v rámci programu Evropské výzkumné rady (ERC). Ta podpoří jeho výzkum znásobování genetické informace u rostlin, který může mít praktický význam i pro zemědělce. Kolářovu projektu nazvanému Double Adapt přidělila rada téměř dva miliony eur (asi 52 milionů korun) na pětiletou práci.

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli pracovníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a Zoo Praha, publikoval přečtení a analýzu genomu největšího ještěra na světě – varana komodského.

Interaktivní muzeum Pevnost poznání v Olomouci získalo díky spolupráci se špičkovými vědeckými pracovišti nové exponáty. Návštěvníci si mohou prohlédnout například unikátního robota, který vědcům pomáhá rozluštit genom pšenice, slepecké planetárium nebo model kůže s kožními chorobami. Robota Genetix Q-bot vystavuje Pevnost poznání jako jediné muzeum.