Genom strana 3 z 3

Symbiotické houby mají podle posledních výzkumů zásadní vliv na schopnost rostlin přežívat a prosperovat. Velký mezinárodní výzkum teď popsal genom více než stovky těchto hub. Mohlo by to pomoci pochopit, jak překonat problémy spojené se změnami klimatu, i vylepšit úrodnost zemědělských plodin.

Česko-britský tým vědců vysvětlil, jak vznikají takzvané gigantické genomy rostlin. Celková délka molekul DNA v jádrech rostlinných buněk, takzvaný genom, se mezi druhy liší více než dvoutisíckrát. Velikost genomu přitom není úměrná počtu genů, který je u všech vyšších rostlin řádově stejný, ani výšce a složitosti rostliny. Studie z výzkumu vyšla v časopise Nature Plants. Za Česko na ní spolupracovali vědci z Biologického centra a Biofyzikálního ústavu Akademie věd.

Matematik Michal Pavelka, kvantová chemička Judit Šponerová, mikrobiolog Leoš Valášek, muzikolog a skladatel Aleš Březina a genetička Terezie Mandáková jsou letošní laureáti Ceny předsedkyně Grantové agentury (GA) ČR. Cena se uděluje od roku 2003 za mimořádné výsledky při řešení projektů, které agentura podpořila. Dosud ji získalo 75 vědců.

Evropským vědcům se podařilo v laboratořích vyšlechtit miniaturní, okem sotva viditelné kusy lidské mozkové tkáně obsahující neandertálskou DNA. Těmto orgánům říkají minimozečky a chtějí je využít pro studium příbuznosti mezi lidmi a neandertálci.

Vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně odhalili předky a nejbližší příbuzné ekonomicky významné plodiny lničky seté. Znalost genomu pomůže šlechtitelům třeba při snaze zlepšit výnos semen, obsah oleje a další agronomické vlastnosti – může se to podle nich hodit zejména při dlouhodobém suchu, jemuž Česká republika kvůli změnám klimatu čelí.

Český botanik Filip Kolář se stal jedním z více než čtyř stovek mladých evropských vědců, kteří získali granty v rámci programu Evropské výzkumné rady (ERC). Ta podpoří jeho výzkum znásobování genetické informace u rostlin, který může mít praktický význam i pro zemědělce. Kolářovu projektu nazvanému Double Adapt přidělila rada téměř dva miliony eur (asi 52 milionů korun) na pětiletou práci.

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli pracovníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a Zoo Praha, publikoval přečtení a analýzu genomu největšího ještěra na světě – varana komodského.

Interaktivní muzeum Pevnost poznání v Olomouci získalo díky spolupráci se špičkovými vědeckými pracovišti nové exponáty. Návštěvníci si mohou prohlédnout například unikátního robota, který vědcům pomáhá rozluštit genom pšenice, slepecké planetárium nebo model kůže s kožními chorobami. Robota Genetix Q-bot vystavuje Pevnost poznání jako jediné muzeum.

Vědci odhalili existenci genetických variant, které jsou spojené s rozdílnými úrovněmi protilátek po očkování v dětství. Studie by podle autorů mohla napomoct v tvorbě budoucích očkovacích strategií, které by zajistily co nejvyšší účinnost vakcín.

V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA rostlin, tedy čtení jejich dědičné informace, vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH).

Čínští biologové přidali do genomu makaka „gen inteligence“. Prokázali, že takto upravená zvířata si vedou lépe v testech krátkodobé paměti a jejich mozek se vyvíjí déle. Jejich práce ale současně u řady expertů vyvolává otázky nad tím, zda je takový výzkum slučitelný s vědeckou etikou.

Velký bílý žralok je jedním z nejslavnějších mořských tvorů. Živočich nahánějící strach se objevuje v desítkách filmů. Biology pak fascinují jeho schopnosti, například to, že se může ponořit až do hloubky přes patnáct set metrů. Některé z těchto fascinujících dovedností teď vysvětluje přečtení jeho genomu, které provedl tým vědců z několika amerických institucí.