První tichomořští mořeplavci migrovali za ženami. Ty byly základem společnosti

První mořeplavci, kteří se před téměř třemi tisíci lety vydali kolonizovat odlehlé tichomořské ostrovy, byli společností organizovanou kolem žen. Naznačila to analýza DNA těchto lidí.

Společnost prvních mořeplavců Oceánie se nápadně lišila od norem, které platily ve starověku v Evropě, Asii nebo Africe. Když vědci sekvenovali genom 164 lidí z této oblasti, kteří zde žili před asi třemi tisíci lety, zjistili, že společnost se točila kolem žen.

Ženy zde po sňatku téměř vždy zůstávaly dále žít ve své komunitě. Muži naopak opouštěli komunitu, kde dospívali, stěhovali se za svou nastávající. Tento vzorec se podle autorů nápadně liší od většiny společností této doby.

  • Patrilokalita je pravidlo usídlení manželů, které jim předepisuje žít v lokální skupině rodičů manžela. Toto pravidlo patří mezi mnohá, kterými se řídí příbuzenské vztahy přírodních národů. 
  • Teoreticky existuje sedm možností usídlení, z nichž nejběžnější jsou tři: matrilokalita, kdy se manželé nastěhují k rodině ženy, avunkulát, kdy se usídlí v rodině bratra matky ženicha, a právě patrilokalita.

„Osídlení Tichomoří je dlouholetou a důležitou záhadou, protože jde o poslední velkou expanzi lidí do neobydlených oblastí,“ popisuje genetik David Reich z Harvard Medical School, který práci vedl.

„Dnes mají tradiční komunity v Tichomoří jak patrilokální, tak matrilokální populační strukturu.  Ale nevěděli jsme, jaká byla běžná praxe u jejich prapředků,“ řekl. „Tyto výsledky naznačují, že u nejstarších mořeplavců byla pravidlem matrilokalita.“

Před asi padesáti tisíci lety dorazily populace pravěkých lidí a rozšířily se po Austrálii, Nové Guineji a Šalamounových ostrovech. Ale až před 3500 lety dokázali lidé, žijící pravděpodobně na území dnešního Tchaj-wanu, vyrobit kánoe schopné plavby na delší vzdálenosti.

Pomocí nich se vydali i na otevřený oceán, a dorazili tak do vzdálených a do té doby nedostupných oblastí Oceánie. Tato migrace se týkala zejména oblasti zvané Mikronésie – tedy asi dvě tisícovky malých ostrovů severně od rovníku včetně Guamu, Marshallových ostrovů, Karolinských ostrovů, Palau a Severních Marian.

Srovnání starého a nového

Nová studie, která vyšla v časopise Science, zahrnovala analýzu genomu 164 starověkých lidí z pěti mikronéských ostrovů z doby před 2800 až 3000 lety a 112 moderních lidí. Když oddělené populace zůstávají v průběhu času izolované, tedy například na ostrovech, jejich genomy se od sebe vzdalují. A přesně to vědci viděli i na genech obyvatel tohoto regionu. 

Současně se ale ukázalo, že tento genetický posun byl výrazně větší u takzvané mitochondriální DNA, tedy části genomu, která se předává pouze po ženské linii. To podle autorů velmi silně naznačuje, že se ženy nestěhovaly mezi komunitami v takové míře jako muži. 

„Ženy se jistě stěhovaly na nové ostrovy, ale když se to už stalo, byly součástí společných pohybů žen i mužů,“ tvrdí Reich. „Opouštění rodné komunity se týkalo jenom mužů.“ 

Takové matrilokální společnosti jsou sice ve starověku neobvyklé, ale v žádném případě ne jedinečné – důkazy o matrilokalitě existují i v nejrůznějších společnostech v povodí Amazonky, ve střední Číně nebo v jižní Indii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 17 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 18 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 21 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 23 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...