První tichomořští mořeplavci migrovali za ženami. Ty byly základem společnosti

První mořeplavci, kteří se před téměř třemi tisíci lety vydali kolonizovat odlehlé tichomořské ostrovy, byli společností organizovanou kolem žen. Naznačila to analýza DNA těchto lidí.

Společnost prvních mořeplavců Oceánie se nápadně lišila od norem, které platily ve starověku v Evropě, Asii nebo Africe. Když vědci sekvenovali genom 164 lidí z této oblasti, kteří zde žili před asi třemi tisíci lety, zjistili, že společnost se točila kolem žen.

Ženy zde po sňatku téměř vždy zůstávaly dále žít ve své komunitě. Muži naopak opouštěli komunitu, kde dospívali, stěhovali se za svou nastávající. Tento vzorec se podle autorů nápadně liší od většiny společností této doby.

  • Patrilokalita je pravidlo usídlení manželů, které jim předepisuje žít v lokální skupině rodičů manžela. Toto pravidlo patří mezi mnohá, kterými se řídí příbuzenské vztahy přírodních národů. 
  • Teoreticky existuje sedm možností usídlení, z nichž nejběžnější jsou tři: matrilokalita, kdy se manželé nastěhují k rodině ženy, avunkulát, kdy se usídlí v rodině bratra matky ženicha, a právě patrilokalita.

„Osídlení Tichomoří je dlouholetou a důležitou záhadou, protože jde o poslední velkou expanzi lidí do neobydlených oblastí,“ popisuje genetik David Reich z Harvard Medical School, který práci vedl.

„Dnes mají tradiční komunity v Tichomoří jak patrilokální, tak matrilokální populační strukturu.  Ale nevěděli jsme, jaká byla běžná praxe u jejich prapředků,“ řekl. „Tyto výsledky naznačují, že u nejstarších mořeplavců byla pravidlem matrilokalita.“

Před asi padesáti tisíci lety dorazily populace pravěkých lidí a rozšířily se po Austrálii, Nové Guineji a Šalamounových ostrovech. Ale až před 3500 lety dokázali lidé, žijící pravděpodobně na území dnešního Tchaj-wanu, vyrobit kánoe schopné plavby na delší vzdálenosti.

Pomocí nich se vydali i na otevřený oceán, a dorazili tak do vzdálených a do té doby nedostupných oblastí Oceánie. Tato migrace se týkala zejména oblasti zvané Mikronésie – tedy asi dvě tisícovky malých ostrovů severně od rovníku včetně Guamu, Marshallových ostrovů, Karolinských ostrovů, Palau a Severních Marian.

Srovnání starého a nového

Nová studie, která vyšla v časopise Science, zahrnovala analýzu genomu 164 starověkých lidí z pěti mikronéských ostrovů z doby před 2800 až 3000 lety a 112 moderních lidí. Když oddělené populace zůstávají v průběhu času izolované, tedy například na ostrovech, jejich genomy se od sebe vzdalují. A přesně to vědci viděli i na genech obyvatel tohoto regionu. 

Současně se ale ukázalo, že tento genetický posun byl výrazně větší u takzvané mitochondriální DNA, tedy části genomu, která se předává pouze po ženské linii. To podle autorů velmi silně naznačuje, že se ženy nestěhovaly mezi komunitami v takové míře jako muži. 

„Ženy se jistě stěhovaly na nové ostrovy, ale když se to už stalo, byly součástí společných pohybů žen i mužů,“ tvrdí Reich. „Opouštění rodné komunity se týkalo jenom mužů.“ 

Takové matrilokální společnosti jsou sice ve starověku neobvyklé, ale v žádném případě ne jedinečné – důkazy o matrilokalitě existují i v nejrůznějších společnostech v povodí Amazonky, ve střední Číně nebo v jižní Indii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 18 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 20 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 22 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 23 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...