První tichomořští mořeplavci migrovali za ženami. Ty byly základem společnosti

První mořeplavci, kteří se před téměř třemi tisíci lety vydali kolonizovat odlehlé tichomořské ostrovy, byli společností organizovanou kolem žen. Naznačila to analýza DNA těchto lidí.

Společnost prvních mořeplavců Oceánie se nápadně lišila od norem, které platily ve starověku v Evropě, Asii nebo Africe. Když vědci sekvenovali genom 164 lidí z této oblasti, kteří zde žili před asi třemi tisíci lety, zjistili, že společnost se točila kolem žen.

Ženy zde po sňatku téměř vždy zůstávaly dále žít ve své komunitě. Muži naopak opouštěli komunitu, kde dospívali, stěhovali se za svou nastávající. Tento vzorec se podle autorů nápadně liší od většiny společností této doby.

  • Patrilokalita je pravidlo usídlení manželů, které jim předepisuje žít v lokální skupině rodičů manžela. Toto pravidlo patří mezi mnohá, kterými se řídí příbuzenské vztahy přírodních národů. 
  • Teoreticky existuje sedm možností usídlení, z nichž nejběžnější jsou tři: matrilokalita, kdy se manželé nastěhují k rodině ženy, avunkulát, kdy se usídlí v rodině bratra matky ženicha, a právě patrilokalita.

„Osídlení Tichomoří je dlouholetou a důležitou záhadou, protože jde o poslední velkou expanzi lidí do neobydlených oblastí,“ popisuje genetik David Reich z Harvard Medical School, který práci vedl.

„Dnes mají tradiční komunity v Tichomoří jak patrilokální, tak matrilokální populační strukturu.  Ale nevěděli jsme, jaká byla běžná praxe u jejich prapředků,“ řekl. „Tyto výsledky naznačují, že u nejstarších mořeplavců byla pravidlem matrilokalita.“

Před asi padesáti tisíci lety dorazily populace pravěkých lidí a rozšířily se po Austrálii, Nové Guineji a Šalamounových ostrovech. Ale až před 3500 lety dokázali lidé, žijící pravděpodobně na území dnešního Tchaj-wanu, vyrobit kánoe schopné plavby na delší vzdálenosti.

Pomocí nich se vydali i na otevřený oceán, a dorazili tak do vzdálených a do té doby nedostupných oblastí Oceánie. Tato migrace se týkala zejména oblasti zvané Mikronésie – tedy asi dvě tisícovky malých ostrovů severně od rovníku včetně Guamu, Marshallových ostrovů, Karolinských ostrovů, Palau a Severních Marian.

Srovnání starého a nového

Nová studie, která vyšla v časopise Science, zahrnovala analýzu genomu 164 starověkých lidí z pěti mikronéských ostrovů z doby před 2800 až 3000 lety a 112 moderních lidí. Když oddělené populace zůstávají v průběhu času izolované, tedy například na ostrovech, jejich genomy se od sebe vzdalují. A přesně to vědci viděli i na genech obyvatel tohoto regionu. 

Současně se ale ukázalo, že tento genetický posun byl výrazně větší u takzvané mitochondriální DNA, tedy části genomu, která se předává pouze po ženské linii. To podle autorů velmi silně naznačuje, že se ženy nestěhovaly mezi komunitami v takové míře jako muži. 

„Ženy se jistě stěhovaly na nové ostrovy, ale když se to už stalo, byly součástí společných pohybů žen i mužů,“ tvrdí Reich. „Opouštění rodné komunity se týkalo jenom mužů.“ 

Takové matrilokální společnosti jsou sice ve starověku neobvyklé, ale v žádném případě ne jedinečné – důkazy o matrilokalitě existují i v nejrůznějších společnostech v povodí Amazonky, ve střední Číně nebo v jižní Indii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 8 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 10 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...