Fotografie strana 2 z 5

Brněnský Klub zastupitelů Společně a oblastní rada ODS Brno-město přijaly vysvětlení primátorky Markéty Vaňkové (ODS) i jejího náměstka Roberta Kerndla (ODS) týkající se fotografie ze sociálních sítí, na níž jsou zachyceni s bílým práškem. Kerndl s Vaňkovou řekli po skončení pondělního večerního jednání novinářům, že jim oběma klub i oblastní rada vyjádřily podporu. Vaňková s Kerndlem uvedli, že do středečního jednání s koaličními partnery nebudou záležitost komentovat. Podle serveru iDnes.cz Vaňková i Kerndl oznámili, že podstoupili laboratorní testy na drogy, výsledky hodlají zveřejnit.

„Je naturalistická, ukazuje ten konflikt se vší hrůzou, zoufalstvím a smrtí,“ říká ředitel Vlastivědného muzea Olomouc Jakub Ráliš o výstavě Bojují za nás. Snímky členů Ukrajinské asociace profesionálních fotografů mají potenciál představit válkou zasaženou zemi intimněji a podrobněji, než svedou reportáže žurnalistů. Část fotografií je umístěna ve zrekonstruovaném Červeném kostele, výstava je zamýšlena jako putovní, představí se i v zahraničí.

Jihomoravští kriminalisté se zabývají fotografií, která zachycuje brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou (ODS) a jejího náměstka Roberta Kerndla (ODS) s lajnami bílého prášku na displeji mobilního telefonu. České televizi to potvrdil policejní mluvčí Pavel Šváb. Vaňková původně tvrdila, že jde zřejmě o fotomontáž, později připustila, že by fotografie mohla být skutečná a pořízena před dvěma až třemi lety.

Na sociálních sítích se objevily fotky primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS), na kterých jí někdo ukazuje bílý prášek. Původně podle serveru Blesk.cz tvrdila, že jde asi o fotomontáž. Pro televizi Nova následně uvedla, že neví, zda jsou fotky pravé a co na nich je. Připustila, že by foto mohlo pocházet ze setkání s mladými lidmi v nočním Brně před několika lety. Nevzpomíná si ale, co se přesně stalo. Důvod k rezignaci kvůli snímku Vaňková nevidí. Pokud ale kolegové z radnice dospějí k opačnému závěru, tak odstoupí, řekla televizi Nova.

Pražský magistrát začne v úterý rozmisťovat na desítkách svých reklamních ploch v centru metropole plakáty nabádající turisty, aby nepodporovali pouliční produkci založenou na zneužívání zvířat. Plakáty jsou součástí kampaně s názvem Enjoy Respect Prague (Užij si a respektuj Prahu), kterou město provozuje třetím rokem a jejímž cílem je upozornit návštěvníky na negativní jevy, které s sebou turismus může nést.

Filmař a umělec Jakub Jahn vystavuje v pražské venkovní galerii Fasáda velkoformátové portréty lidí, jimž se ve tvářích zrcadlí pozitivní emoce. Jejich reakce zachytil při sledování videí s pozitivním vyzněním. Projektem Zrcadlit štěstí navazuje na neurofyziologa Giacoma Rizzolattiho a jeho objev zrcadlových neuronů, díky nimž člověk při pohledu na cizí emoce dané pocity přejímá.

Na internetu se rizikově chová asi 170 tisíc českých dětí. Píší si s neznámými lidmi nebo sdílejí své fotografie a videa. Téměř čtyři z deseti dětí ve věku od osmi do 15 let přiznávají, že mají nějakého „on-line kamaráda“, kterého nikdy neviděly, osobně ho neznají a pouze si s ním píší. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Nadaci O2 mezi téměř pěti tisíci respondentů, mezi kterými byli rodiče i děti.

Krucifix ponořený v moči, mučírny nebo stoupenci Ku-klux-klanu patří do tvorby amerického fotografa Andrese Serrana, jehož snímek odstartoval v devadesátých letech ve Spojených státech takzvané kulturní války. Kontroverzní umělec se nebojí tabuizovaných témat, reaguje na společenské otázky, témata sexuality i rasovou nesnášenlivost. Sto dvacet jeho velkoformátových fotografií je nyní k vidění na výstavě Infamous Beauty v pražském Centru současného umění DOX.

Evropská komise chce, aby velké internetové platformy pomáhaly uživatelům rozeznat obsah vytvořený umělou inteligencí (AI) a označovaly jej. Google, Microsoft a další by tímto způsobem měly bránit šíření dezinformací, které AI produkuje na velmi vysoké úrovni. Oznámila to místopředsedkyně Komise Věra Jourová před jednáním se zástupci desítek internetových firem. Požadavek má být součástí dobrovolného kodexu, dle Jourové je ale možné, že se věc stane součástí závazného unijního aktu o AI.

Vítězným snímkem ve světové soutěži novinářské fotografie World Press Photo za rok 2022 je fotografie z rozbombardované porodnice v jihoukrajinském Mariupolu od ukrajinského fotoreportéra agentury AP Jevhena Maloletky. Vítězný snímek zachycuje smrtelně zraněnou těhotnou ženu, kterou záchranáři odnášejí na nosítkách. Porota v čele s fotoeditorem deníku The New York Times Brentem Lewisem vybírala z 24 regionálních vítězů, vyhlásila vítěze také v dalších kategoriích.

O možnostech umělé inteligence se diskutuje ve světě stále více. Chatovací programy umožňují lidem, aby s ní vedli rozhovory, zkoumali její reakce i argumenty. Další projekty zase podle zadaných kritérií převádějí i absurdní představy do vizuální podoby. Svůj postoj k jejímu využití proto hledají například školy či pořadatelé fotografických soutěží.

Německý fotograf Boris Eldagsen zvítězil v jedné z kategorií soutěže Sony World Photography Awards, kterou organizátoři označují za jedno z nejvýznamnějších fotografických klání roku. Ocenění za svou fotografii však odmítl převzít a chvíli poté prozradil, že snímek zcela vytvořila umělá inteligence (AI), napsal server ITV News.

Boom zažívají programy, které kromě textu generují také realistické snímky známých osobností. Zatímco lidé se snaží rozpoznat, zda jsou překvapivé snímky vytvořené umělou inteligencí skutečné, či ne, pro samotné fotografy může nový nástroj znamenat konkurenci. Doba, kdy svět potřeboval umělecké fotografie, už vlastně skončila, zhodnotil v pořadu 90' ČT24 módní a reklamní fotograf Stanislav Petera. Ještě rychleji ale podle něho změny pocítí oblast komerční fotografie. Nevýhody, které rozmach AI přináší, můžou nicméně v jeho branži z jiného úhlu pohledu znamenat i výhody. Ušetří jak čas, tak práci.

Výstava Tekuté písky v pražské Leica Gallery předkládá návštěvníkům fotografie, za nimiž stojí velmi osobní příběhy. Všichni tři slovenští autoři – Martin Štrba, Martin Kollár a Ester Sabik – se prostřednictvím fotografování vyrovnávají s nedávno prožitou bolestnou nebo jinak zraňující zkušeností, která výrazně vychýlila jejich dosavadní vnímání světa i sebe samých.

Fotografka Marta Cirková zachycuje příběhy ruské agrese z jiného úhlu pohledu, než bývá obvyklé – prostřednictvím detailů těl raněných vojáků. Tvrdí, že jejím cílem je, aby Ukrajinci od lidí s válečným zraněním neodvraceli zrak. Díky fotografiím a podávání dalších svědectví se podle ní vojáci také snáz vyrovnávají s traumatickými zkušenostmi z bojiště. S fotografkou natáčela ve Lvově zahraniční zpravodajka České televize Barbora Maxová.

Jedním ze symbolů hrdinného odporu Ukrajinců se stala skupina obránců mariupolských oceláren Azovstal. Rozsáhlý komplex bránili mnoho dní až do nejzazších okamžiků. Tyto chvíle dokumentoval voják a fotograf Dmytro Kozackyj, který byl jedním z posledních mužů, kteří v Azovstalu zůstali. Než padl do zajetí, podařilo se mu zveřejnit sérii fotografií, z nichž se mnohé staly už v okamžiku zveřejnění ikonickými. Svými snímky chce připomínat válečné zajatce, jak uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

Obnovená ruská vojenská agrese proti Ukrajině rozšířila smrt, bolest, strach a zkázu z válkou zkoušeného Donbasu. Během roku zasáhly velké území od Kyjeva přes Charkov a Mariupol až k Chersonu. Na snímcích je zachytili fotografové agentury Reuters.

Astronomickým snímkem dne označila NASA v úterý kompozici českého fotografa Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě. Ten na snímku „A Comet and Two Dippers“ neboli Kometa a dva vozy zachytil kometu C/2022 E3 ZTF, která je nyní při vhodných podmínkách viditelná i pouhým okem.

Gustav Aulehla se fotografií nikdy neživil, pracoval jako stavař, přesto jako jeden z prvních etabloval v Československu žánr pouliční fotografie. Výstava Dobře utajené fotografie představuje v pražské Leica Gallery jeho momentky z padesátých až osmdesátých let minulého století.

Hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo 2022 vyhrál snímek volného fotografa Vojtěcha Dárvíka Mácy Masakr v Buče. Je ze série fotografií, která dokumentuje válečné události v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Mezinárodní porota vítězný snímek vybrala z více než šesti tisíc prací, které do 28. ročníku soutěže přihlásilo 234 autorů z Česka a Slovenska. Lidé si budou moci nejlepší snímky z fotožurnalistické soutěže prohlédnout od středy do konce července v Národním muzeu.

Hasič Zbigniew Leszek Grzywaczewski fotil v roce 1943 tajně povstání ve varšavském židovském ghettu. Negativy fotografií našel jeho syn teprve nedávno v rodinném fotoarchivu, následně je věnoval Muzeu dějin polských Židů POLIN. To sérii snímků považuje za významný objev i z toho důvodu, že nebyly pořízeny Němci, tedy nezkreslují skutečnost.

Turisté i fotografové se po covidové pauze vrátili k mořím a oceánům. A fotili tam. Nejlepší snímky všeho, co se odehrává kolem hladiny, nyní vyhlásila mezinárodní soutěž.

Okupace změnila fotografu Josefu Koudelkovi život. Vytvořil během ní snímky, které později obletěly svět. A on je následoval. Jeden z nejúspěšnějších českých fotografů tento týden oslavil pětaosmdesáté narozeniny. Podle jeho kolegů se od ostatních odlišuje svou systematičností, celoživotní pílí i přístupem k lidem.

Do Ostravy padesátých a šedesátých let minulého století vrací čtenáře fotografická publikace Zrození metropole. Archivní i dosud nepublikované snímky ukazují, jakými proměnami si město za dvě poválečné dekády prošlo. Autory jsou fotograf Ondřej Durczak a sociolog Jiří Siostrzonek.