Fotografie strana 2 z 5

Evropská komise chce, aby velké internetové platformy pomáhaly uživatelům rozeznat obsah vytvořený umělou inteligencí (AI) a označovaly jej. Google, Microsoft a další by tímto způsobem měly bránit šíření dezinformací, které AI produkuje na velmi vysoké úrovni. Oznámila to místopředsedkyně Komise Věra Jourová před jednáním se zástupci desítek internetových firem. Požadavek má být součástí dobrovolného kodexu, dle Jourové je ale možné, že se věc stane součástí závazného unijního aktu o AI.

Vítězným snímkem ve světové soutěži novinářské fotografie World Press Photo za rok 2022 je fotografie z rozbombardované porodnice v jihoukrajinském Mariupolu od ukrajinského fotoreportéra agentury AP Jevhena Maloletky. Vítězný snímek zachycuje smrtelně zraněnou těhotnou ženu, kterou záchranáři odnášejí na nosítkách. Porota v čele s fotoeditorem deníku The New York Times Brentem Lewisem vybírala z 24 regionálních vítězů, vyhlásila vítěze také v dalších kategoriích.

O možnostech umělé inteligence se diskutuje ve světě stále více. Chatovací programy umožňují lidem, aby s ní vedli rozhovory, zkoumali její reakce i argumenty. Další projekty zase podle zadaných kritérií převádějí i absurdní představy do vizuální podoby. Svůj postoj k jejímu využití proto hledají například školy či pořadatelé fotografických soutěží.

Německý fotograf Boris Eldagsen zvítězil v jedné z kategorií soutěže Sony World Photography Awards, kterou organizátoři označují za jedno z nejvýznamnějších fotografických klání roku. Ocenění za svou fotografii však odmítl převzít a chvíli poté prozradil, že snímek zcela vytvořila umělá inteligence (AI), napsal server ITV News.

Boom zažívají programy, které kromě textu generují také realistické snímky známých osobností. Zatímco lidé se snaží rozpoznat, zda jsou překvapivé snímky vytvořené umělou inteligencí skutečné, či ne, pro samotné fotografy může nový nástroj znamenat konkurenci. Doba, kdy svět potřeboval umělecké fotografie, už vlastně skončila, zhodnotil v pořadu 90' ČT24 módní a reklamní fotograf Stanislav Petera. Ještě rychleji ale podle něho změny pocítí oblast komerční fotografie. Nevýhody, které rozmach AI přináší, můžou nicméně v jeho branži z jiného úhlu pohledu znamenat i výhody. Ušetří jak čas, tak práci.

Výstava Tekuté písky v pražské Leica Gallery předkládá návštěvníkům fotografie, za nimiž stojí velmi osobní příběhy. Všichni tři slovenští autoři – Martin Štrba, Martin Kollár a Ester Sabik – se prostřednictvím fotografování vyrovnávají s nedávno prožitou bolestnou nebo jinak zraňující zkušeností, která výrazně vychýlila jejich dosavadní vnímání světa i sebe samých.

Fotografka Marta Cirková zachycuje příběhy ruské agrese z jiného úhlu pohledu, než bývá obvyklé – prostřednictvím detailů těl raněných vojáků. Tvrdí, že jejím cílem je, aby Ukrajinci od lidí s válečným zraněním neodvraceli zrak. Díky fotografiím a podávání dalších svědectví se podle ní vojáci také snáz vyrovnávají s traumatickými zkušenostmi z bojiště. S fotografkou natáčela ve Lvově zahraniční zpravodajka České televize Barbora Maxová.

Jedním ze symbolů hrdinného odporu Ukrajinců se stala skupina obránců mariupolských oceláren Azovstal. Rozsáhlý komplex bránili mnoho dní až do nejzazších okamžiků. Tyto chvíle dokumentoval voják a fotograf Dmytro Kozackyj, který byl jedním z posledních mužů, kteří v Azovstalu zůstali. Než padl do zajetí, podařilo se mu zveřejnit sérii fotografií, z nichž se mnohé staly už v okamžiku zveřejnění ikonickými. Svými snímky chce připomínat válečné zajatce, jak uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

Obnovená ruská vojenská agrese proti Ukrajině rozšířila smrt, bolest, strach a zkázu z válkou zkoušeného Donbasu. Během roku zasáhly velké území od Kyjeva přes Charkov a Mariupol až k Chersonu. Na snímcích je zachytili fotografové agentury Reuters.

Astronomickým snímkem dne označila NASA v úterý kompozici českého fotografa Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě. Ten na snímku „A Comet and Two Dippers“ neboli Kometa a dva vozy zachytil kometu C/2022 E3 ZTF, která je nyní při vhodných podmínkách viditelná i pouhým okem.

Gustav Aulehla se fotografií nikdy neživil, pracoval jako stavař, přesto jako jeden z prvních etabloval v Československu žánr pouliční fotografie. Výstava Dobře utajené fotografie představuje v pražské Leica Gallery jeho momentky z padesátých až osmdesátých let minulého století.

Hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo 2022 vyhrál snímek volného fotografa Vojtěcha Dárvíka Mácy Masakr v Buče. Je ze série fotografií, která dokumentuje válečné události v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Mezinárodní porota vítězný snímek vybrala z více než šesti tisíc prací, které do 28. ročníku soutěže přihlásilo 234 autorů z Česka a Slovenska. Lidé si budou moci nejlepší snímky z fotožurnalistické soutěže prohlédnout od středy do konce července v Národním muzeu.

Hasič Zbigniew Leszek Grzywaczewski fotil v roce 1943 tajně povstání ve varšavském židovském ghettu. Negativy fotografií našel jeho syn teprve nedávno v rodinném fotoarchivu, následně je věnoval Muzeu dějin polských Židů POLIN. To sérii snímků považuje za významný objev i z toho důvodu, že nebyly pořízeny Němci, tedy nezkreslují skutečnost.

Turisté i fotografové se po covidové pauze vrátili k mořím a oceánům. A fotili tam. Nejlepší snímky všeho, co se odehrává kolem hladiny, nyní vyhlásila mezinárodní soutěž.

Okupace změnila fotografu Josefu Koudelkovi život. Vytvořil během ní snímky, které později obletěly svět. A on je následoval. Jeden z nejúspěšnějších českých fotografů tento týden oslavil pětaosmdesáté narozeniny. Podle jeho kolegů se od ostatních odlišuje svou systematičností, celoživotní pílí i přístupem k lidem.

Do Ostravy padesátých a šedesátých let minulého století vrací čtenáře fotografická publikace Zrození metropole. Archivní i dosud nepublikované snímky ukazují, jakými proměnami si město za dvě poválečné dekády prošlo. Autory jsou fotograf Ondřej Durczak a sociolog Jiří Siostrzonek.

Šikmý úhel je v dnešní době selfie snímků a videí triviální prvek, před sto lety byl ale radikální a revoluční novinkou. Úhel podobný naklonění hlavy do strany se stal pro avantgardu odlišením od konvenčního malířství, kde byl horizont vodorovný jako plátno na malířském stojanu. Do této doby se vrací výstava Šikmý úhel v Muzeu umění Olomouc.

Každý rok si svět 11. listopadu připomíná Den válečných veteránů. V Česku je spojený se slavnostním ceremoniálem na pražském Vítkově, obdobné obřady se konají v mnoha dalších zemích. Jeden společný symbol – dekorativní vlčí mák – si tak na klopu připínají veteráni v Česku, Británii nebo Austrálii.

Soutěž Czech Press Photo zveřejnila nominace na nejlepší snímky za rok 2022. Letošnímu ročníku jako téma dominuje válka na Ukrajině. Vítězové budou oznámeni 31. ledna v Národním muzeu, následně se oceněné i nominované snímky představí veřejnosti na výstavě.

Josef Sudek proslul svými fotografiemi rozestavěné katedrály svatého Víta. Svět dobyl i s kompozicemi ze svého ateliéru, ve kterých mistrně pracoval se světlem. Aktuální výstava v Galerii Josefa Sudka nicméně nepředstavuje tvorbu tohoto zásadního českého fotografa, ale připomíná jeho spolupracovníky, učedníky i přátele nejrůznějších profesí a osudů.

Daguerrotypie začala „konzervovat“ uplývající čas v první polovině devatenáctého století. Dnes se už nepoužívá. Umělec Ondřej Přibyl se přesto k tomuto fotografickému procesu vrací. Na výstavě Tunelové vidění v pražské Galerii Václava Špály zkoumá, zda daguerrotypie může obstát i v současnosti.

Fotografie v posledních letech prošla razantním vývojem. V digitální i tradiční podobě vybízí k manipulaci i experimentům. Výstava Post-Objektiv v ostravské Galerii výtvarných umění (GVUO) odhaluje roviny fotografické tvorby uplynulých dvou dekád.

Jevhen Maloletka a Mstyslav Černov zůstali jako poslední novináři v obléhaném Mariupolu. Díky jejich práci se veřejnost dozvěděla například o ruském útoku na mariupolskou porodnici, který se stal symbolem brutality této války. Fotografie nejen z obléhaného města vystavují nyní v galerii Czech Photo Centre v Praze, kde zároveň zasedli v porotě letošního ročníku Czech Press Photo.

Život mimo systém v sepětí s přírodou byla jedna z vizí generace hippies. Skupině uprchlých studentů se podařilo ze snu vytvořit na několik let skutečnost, a to začátkem sedmdesátých let na Havaji. Výstava Paradise Lost v Domě U Kamenného zvonu ukazuje život komunity tak, jak ho zachytil americký fotograf John Wehrheim.