Eva Decroix strana 2 z 2

Rozvodové soudy již nebudou muset zjišťovat příčiny rozvratu manželství či splnění půlroční odluky manželů. Počítá s tím návrh, který připravilo ministerstvo spravedlnosti s poslankyní Evou Decroix (ODS). Poslankyně uvedla, že zmíněné povinnosti soudů jsou přežitkem. U nesporných rozvodů by soudům měl dále odpadnout i povinný výslech manželů, postačí přítomnost jejich právních zástupců. Záměr podpořila Česká advokátní komora.

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.

V Katovicích se za účasti českého premiéra Petra Fialy (ODS) a devíti ministrů jeho kabinetu uskutečnila osmá česko-polská mezivládní konzultace. Diskutovalo se mimo jiné o pomoci Ukrajině, spolupráci v energetice a dopravní infrastruktuře či aktuální agendě Evropské unie. Polský premiér Mateusz Morawiecki zároveň oznámil, že Wagnerova skupina je v Bělorusku ve stále větším počtu a že představuje ohrožení pro Polsko a východní křídlo NATO.

Ukrajinu čeká dlouhá cesta k poválečné obnově, další pak k otevření jednání o vstupu do NATO a Evropské unie, řekl v pátečních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti a místopředseda zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO). Podle něj je potřeba u slibů o vstupu opatrnost. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) potvrdil, že žádné zkratky nejsou. Nabídka členství v Evropské unii nebo pozvánka do NATO ale podle něj může být velkou motivací pro zemi bránící se ruské agresi.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš se ve středu sešel s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), kterého Piráti kritizují. Bartoš mu předal pět podmínek, které po něm a případně po premiérovi Petru Fialovi (ODS) bude chtít splnit, píše web Deník N. Blažek prý s pěticí kroků souhlasil, uvádí server.

Piráti odhlasovali, že Pavel Blažek (ODS) jako ministr spravedlnosti ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát i plnění programového prohlášení vlády. Dle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která hlasování iniciovala, je usnesení vyjednávacím nástrojem. Strana tím dává najevo, co je pro ni za hranou, sdělila v Událostech, komentářích. S hlasováním samotným nesouhlasí členka ústavně-právního výboru sněmovny Eva Decroix (ODS). Podle ní jde o „prázdné plácnutí do vody“, které rozkolísá důvěru v justici. V parlamentní demokracii k jednání slouží jiné instituty, než je celostátní fórum, míní.

Petr Pavel považuje za největší úspěch svého dosavadního prezidentství nastartování směru, kterým by rád pokračoval v příštích pěti letech, uvedl na tiskové konferenci ke 100 dnům od své inaugurace. Vize jeho působení na Pražském hradě stojí na dvou pilířích, prvním z nich je upevnění pozice České republiky ve společnosti demokratických zemí s prozápadní orientací. Druhým celková změna nálady ve společnosti, aby lidé uvěřili, že mohou něco změnit, pokud chtějí.

Vnější bezpečnostní hrozba přichází především z Ruska a dlouhodobě i z Číny, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na úterním sněmovním semináři o nové bezpečnostní strategii Česka. Návrh dokumentu je do schválení vládou neveřejný, podle ředitele Odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí Ivana Počucha budou jeho hlavní sdělení „jasná a úderná“. Kabinet by podle poslankyně Evy Decroix (ODS) mohl materiál dostat ještě tento měsíc.

Prezident Petr Pavel jednal na Pražském hradě s premiérem Petrem Fialou (ODS) a opozičním lídrem Andrejem Babišem (ANO). Hovořili o nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu a o obranné dohodě se Spojenými státy. Setkání bylo jedním z bodů Pavlova plánu pro prvních sto dní v prezidentském úřadu.

Nad ránem 24. února 2022 zaútočilo Rusko na Ukrajinu. Jak změnil konflikt Českou republiku? Co Česko před začátkem velké invaze nevidělo? A stačí dávat dvě procenta HDP na obranu? O tom mimo jiné hovořili v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO), europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS), poslanec Ondřej Havel (TOP 09), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Horák (KDU-ČSL), místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD).

S koncem roku 2022 skončilo také šestiměsíční české předsednictví v Radě Evropské unie, které v Událostech, komentářích předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) zhodnotili jako úspěšné. „Z pozice hráče na druhé housle jsme se dostali do extraligy,“ prohlásila Pekarová Adamová. S tím však nesouhlasí místopředseda ANO Karel Havlíček ani místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Havlíček jej zhodnotil jako „předsednictví promarněných příležitostí“. Opoziční politici zkritizovali zejména rozšíření trhu s emisními povolenkami.

Česko posledním dnem předsedá Radě Evropské unie. Na začátku předsednictví pro něj vláda stanovila pět priorit. Nakonec byl nejvýraznější její postup ohledně cen energií a reakce na válku, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Vládní politici jsou přesvědčeni, že bylo předsednictví úspěšné a pochvalné hlasy znějí i ze zahraničí. Domácí opozice je zato velice kritická. K nejumírněnějším jejím reakcím patří tvrzení, že vláda nedokázala předsednictví naplno využít.

V loňském roce se v České republice rozvedlo přes jednadvacet tisíc párů. Přestože většina z nich přichází k soudu už s dohodou o tom, jak se postarají o děti a jak si rozdělí majetek, musí absolvovat dvě řízení – opatrovnické a rozvodové. Celý proces tak trvá mnohdy i rok. To by se nyní mělo změnit a ve hře jsou dokonce dva návrhy, které chtějí rozvody zjednodušit a zlevnit.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) by měl podle předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové na koaliční radě vysvětlit svůj úterní výrok, aby se velké firmy vydávaly za malé a střední, aby dosáhly na vládní pomoc s vysokými cenami energií. V souladu s výkladem Síkelova ministerstva to nicméně pokládá za nadsázku, uvedla v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové.

Zástupci sněmovních stran v pořadu Události, komentáře hodnotili první jednání Evropského politického společenství, kterého se na Pražském hradě zúčastnilo čtyřiačtyřicet hlav evropských států. Diskutující se zaměřili také na energetickou krizi a vývoj války na Ukrajině.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Ukrajinští představitelé ostře odsoudili slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle kterého by západní země neměly Rusko ponižovat. Moskva podle něj udělala historickou chybu a je v izolaci. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že podobné výzvy mohou ponížit pouze Francii. Macronův výrok v současné situaci působí nepatřičně, nicméně v budoucnu bude třeba s Ruskem jednat, shodli se v pořadu Události, komentáře členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Ruští vojáci podle ukrajinských úřadů opustili město Černihiv, v oblasti ale ještě zůstávají. Podle vedení Sumské oblasti se invazní jednotky stahují i z tohoto regionu. Ukrajinci po odchodu ruských vojáků našli už nejméně 410 zavražděných civilistů. Satelitní snímky z konce března ukazují příkop v Buče, kde se později našel masový hrob. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tato obvinění označil za „falešný útok“ na Moskvu a prohlásil, že jsou zinscenovaná. Rakety v noci dopadaly na Oděsu a Mykolajiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že ruská armáda se soustředí na Donbas a jih země.

Maďarský premiér Viktor Orbán se prohlásil za vítěze nedělních parlamentních voleb a následně v projevu kritizoval bruselskou byrokracii i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů má Orbánova konzervativní strana Fidesz přes 53 procent hlasů.

Na slavnostním zahájení zimních olympijských her v Číně chyběla řada světových politiků. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) sdělil, že je důležité dát najevo, že pořádání Her v této zemi není v pořádku. Zdůraznil, že sportovci za to ale nemohou. Podobně mluvili i poslankyně Eva Decroix (ODS) a senátor Michael Canov (SLK). Podle nich je problémem, že Čína byla jako pořadatelský stát vybrána.

Ve čtvrtek testy v Česku odhalily 34 740 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, což bylo o devětadvacet procent více než před týdnem. Zároveň se objevilo rekordních 16 248 reinfekcí u již dříve pozitivně testovaných. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Roste také počet hospitalizovaných s nemocí covid-19, který oproti předchozímu čtvrtku stoupl téměř o pětinu na 1967. Vážně nemocných ale naopak opět ubylo na 192. Několik vládních poslanců ODS a TOP 09 dostalo falešné SMS zprávy o nutné karanténě, resort zdravotnictví kvůli tomu podá trestní oznámení.

Předsedou poslaneckého klubu ODS se od pondělí stal Marek Benda, první místopředsedkyní pak Eva Decroix. Vystřídali Zbyňka Stanjuru a Janu Černochovou, kteří míří do nové vlády Petra Fialy (ODS) na pozice ministrů financí a obrany. O změně ve vedení klub rozhodl již dříve.

O šestý a poslední neobsazený post místopředsedy Poslanecké sněmovny se v tajné volbě ucházel její někdejší předseda Radek Vondráček (ANO) a šéf SPD Tomio Okamura, ani jeden ale neuspěl. Na druhé schůzi v tomto volebním období poslanci schválili ustavení všech sněmovních výborů. Jejich obsazení ale ještě není definitivní. Poslanci budou muset počkat na jmenování nové vlády.

Ve středu budou poslanci od 10:00 pokračovat v ustavující schůzi nové dolní komory. Zákonodárci by měli volit hlavně svého předsedu a místopředsedy. Na předsednické místo jsou dva kandidáti, a to šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředseda dosluhující vlády, ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO).