Etiopie strana 3 z 5

Experti z Oxfordské univerzity a londýnské Imperial College laboratorně oživili plíseň, která ve dvacátém století způsobila dvě epidemie vadnutí kávy a poznamenala trh s touto plodinou. Nový výzkum ukazuje, že plíseň v průběhu let pravděpodobně zvýšila svou schopnost infikovat kávovník tím, že získala geny od blízce příbuzné plísně, která způsobuje vadnutí celé řady plodin. Studie vyšla v časopise BMC Genomics.

Dánský parlament schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Proti předloze protestovaly organizace na ochranu lidských práv. Právo na azyl se podle nich může ocitnout v ohrožení. Znepokojení vyjádřila také Evropská komise. Kodaň tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní postupy.

Když se řekne Somaliland, mnozí si vybaví polorozpadlý, válkou zmítaný stát, ohrožovaný spolu s teroristickými skupinami svou vlastní nestabilitou. Somaliland má ale se Somálskem, na který sedí výše uvedený popis, jen málo společného. Tento nikým neuznaný stát funguje již 30 let v relativním klidu a míru.

V konžské Kinshase zkrachoval další z rozhovorů, které měly vyřešit nebezpečné spory o vodu z Modrého Nilu. Etiopie na něm dokončuje a plní Velkou přehradu etiopského znovuzrození. Súdán a Egypt dále po proudu životodárné řeky se stále více obávají kritického nedostatku vody. Problémy mohou zasáhnout území, které odhadem obývá na 250 milionů lidí. A spor může vyvolat i válku.

Etiopský premiér Abiy Ahmed v úterý poprvé přiznal, že do severoetiopského státu Tigraj během konfliktu vstoupili i vojáci ze sousední Eritreje. Šéf etiopského kabinetu zároveň odsoudil údajné útoky bezpečnostních složek vůči civilistům v oblasti. Vlády obou východoafrických zemí dříve opakovaně zapojení eritrejských vojáků do tigrajského konfliktu popíraly, připomněla agentura Reuters.

Etiopská vláda v čele s laureátem Nobelovy ceny míru Abiyem Ahmedem se ocitla pod narůstajícím mezinárodním tlakem. V listopadu armáda udusila vzpouru separatistů v severní provincii Tigraj. Od té doby se množí zprávy o hromadných vraždách, znásilňování a rabování. Etnické masakry se stovkami mrtvých mají podle svědectví na svědomí armády Etiopie a Eritreje stejně jako tigrajští povstalci.

Etiopská armáda podle organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) porušila při bojích v Tigraji mezinárodní válečné právo. Podle organizace zemřelo při nevybíravých útocích na civilní cíle nejméně 83 lidí, napsal ve čtvrtek server BBC News. Etiopská vláda se k tvrzení nevyjádřila. Do oblasti je podle humanitárních organizací stále velice obtížný přístup.

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví schválila obnovení provozu letadel Boeing 737 MAX. Zákaz pro tento typ amerického letounu v Unii trval 22 měsíců. Stejný krok ve středu ohlásil také britský Úřad pro civilní letectví. Firma loni vykázala rekordní ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun). Boeing také pozdrží výrobu nového typu 777X. Letecký dopravce Smartwings nasadí první letoun Boeing 737 MAX 8 během února.

Středeční masakr na severozápadě Etiopie, při němž čtyři desítky ozbrojenců v noci zapalovaly domy vesničanů, si vyžádal 207 obětí na životech, mezi nimiž jsou i děti. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura DPA. Dosud se uvádělo přes sto obětí. Regiony hlavně na severu a západě Etiopie jsou už týdny zmítány etnickým násilím.

Neznámí útočníci na západě Etiopie zabili nejméně devadesát lidí. Do místní nemocnice v regionu Benišangul-Gumuz se přišlo nechat ošetřit dalších asi třicet raněných, měli střelné i bodné rány a někteří jsou ve vážném stavu, píše BBC News. Agentura Reuters píše o desítkách obětí, jejich počet však neupřesnila.

Vůdce jednotek severoetiopského státu Tigraj v pondělí uvedl, že v okolí regionální metropole Mekele se stále bojuje. Dobytí města v sobotu společně s ukončením ofenzivy oznámil etiopský premiér Abiy Ahmed. Během pondělí ministerský předseda prohlásil, že etiopské federální jednotky nemají na svědomí život jediného civilisty.

Etiopská armáda vstoupila do střediska oblasti Tigraj, proti níž bojuje od začátku listopadu, oznámil premiér Abiy Ahmed, podle nějž tím operace skončila. Vojsko se k půlmilionovému městu Mekele blížilo několik dní, v sobotu ráno ho začalo bombardovat. Představitel OSN v regionu upozornil, že Súdán, kam již uteklo na 43 tisíc Etiopanů, bude potřebovat finanční pomoc, píše AFP.

V severoetiopském regionu Tigraj, kde žije asi šest milionů lidí, dochází palivo, peníze a potraviny, uvedla OSN s tím, že situace je vážná. Region zůstává odstřižen od zbytku země a v jeho hlavním městě Mekele se bezprostředně očekává zásah vládních vojsk, jež chtějí zatknout regionální vůdce, píše agentura AP. Podle agentury Reuters etiopský premiér Abiy Ahmed uvedl, že etiopská vojska zahájí konečnou fázi ofenzivy. Několik hodin předtím vypršelo ultimátum, aby se tamní regionální síly vzdaly.

Jednotky, které čelí vládní ofenzivě v severoetiopské provincii Tigraj, zcela zničily 21. mechanizovanou divizi etiopské armády. Oznámil to mluvčí tigrajských jednotek. Addis Abeba ale informaci zakrátko popřela. Vzhledem k přerušenému telefonickému a internetovému spojení nelze zprávy ověřit z nezávislých zdrojů. Kvůli bojům uprchly z Tigrajského regionu už tisíce lidí.

Letadla Boeing 737 MAX, která byla loni na jaře po dvou tragických nehodách v celém světě odstavena z provozu, dostanou v Evropské unii povolení k návratu do služby zřejmě v lednu. Na pařížském leteckém fóru to řekl šéf Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) Patrick Ky. Právě tento úřad loni provoz letadel v Evropě zakázal.

Válka mezi federální etiopskou vládou a místní mocí v jejím svazovém státě Tigraj vstupuje do třetího týdne. Podle etiopské vlády už brzy padne správní středisko regionu, podle vzbouřenců na něj ve čtvrtek dopadaly rakety. Počet lidí, kteří uprchli do sousedního Súdánu, už přesáhl 36 tisíc. Etiopský premiér pro ně chce vyslat záchrannou misi. Rostou obavy z rozšíření konfliktu do Eritreje a celého rohu Afriky.

Konflikt mezi povstalci a federální vládou na severu Etiopie se přelil za hranice. Vzbouřenci ostřelovali sousední Eritreu a pohrozili i dalšími útoky na civilisty, pokud tamní vláda vyšle do Etiopie své jednotky. Krvavé střety hlásí i západ země. Dosud neznámí ozbrojenci tam přepadli autobus a zmasakrovali 34 cestujících. Ze země proto v posledních dnech utekly tisíce lidí.

Podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) byly až stovky civilistů zmasakrovány v sílícím konfliktu v severoetiopské oblasti Tigraj. Informovala o tom britská BBC. Kdo za vraždami stojí, zatím jasné není, podle komisařky OSN Michelle Bacheletové se situace v regionu zcela vymyká kontrole. Pokud se potvrdí, že jedna ze stran konfliktu spáchala hromadné vraždy, půjde o válečné zločiny, uvedla.

Konflikt v etiopském severním státě Tigraj, kam ústřední vláda minulý týden vyslala armádu, si už vyžádal životy několika stovek vojáků. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na armádní zdroj. Etiopský premiér Abiy Ahmed však popřel, že by Etiopii hrozil chaos. Vedení Tigraje dříve podle serveru BBC vyzvalo Africkou unii, aby do konfliktu zasáhla, a odvrátila tak hrozbu, že se země propadne do občanské války.

Bizarní afričtí hlodavci se chovají podobně jako mravenci-otrokáři. Popsal to mnohaletý výzkum, který studoval dvě desítky kolonií rypošů v Africe.

Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor. Uvedl, že pandemie nemoci covid-19 zhoršila situaci milionů lidí po celém světě, kteří čelí hladu.

Regulátoři by v listopadu mohli povolit obnovení provozu letadel Boeing 737 MAX, která by se tak mohla do konce roku vrátit do služby, uvedl v pátek podle agentury Reuters šéf Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) Patrick Ky.

Nejambicióznější projekt zalesnění na světě, africkou Velkou zelenou zeď, se zatím podařilo zrealizovat pouze ze čtyř procent, i když už uběhla více než polovina původně plánované doby, píše deník The Guardian. Zelená zeď je iniciativa států Africké unie zahájená v roce 2007. Cílem je vytvořit do roku 2030 přirozenou bariéru proti rozšiřující se Sahaře, což má být 7000 kilometrů dlouhý pás vegetace spojující Senegal na západním africkém pobřeží a Džibutsko na východě kontinentu.

Dva dosud neznámé druhy myšovitých hlodavců v Etiopii objevil a popsal mezinárodní tým pod vedením českého vědce Josefa Bryji. Oba druhy žijí ve vysokých nadmořských výškách v takzvané afroalpinské tundře. U obratlovců jsou podle Akademie věd nově objevené druhy výjimečné. Článek o objevu publikoval časopis Journal of Vertebrate Biology.