Etiopie strana 5 z 5

Letadla Boeing 737 MAX mají další problém. Podle dvou zdrojů CNN obeznámených se situací odhalili američtí experti vadu softwaru, která stroj automaticky navádí k zemi. Neuvedli ale, jestli jde o stejnou chybu, která byla příčinou pádu letounu v Etiopii. Kvůli novým zjištěním se očekává, že se letouny do provozu nevrátí dřív než na konci léta. Americký úřad pro letectví (FAA) už nařídil výrobci, aby chybu opravil.

Po tragických nehodách se letadlům Boeing 737 MAX dočasně v březnu „uzavřelo nebe“. Na zemi letouny zůstávají do vyřešení softwarového problému, kvůli tomu se ale vyskytla i jedna nečekaná komplikace. Odstavená letadla totiž musí být někde zaparkovaná. V případě továrního komplexu Boeing Renton Factory ve státě Washington existuje ale už tolik uzemněných letadel, že některá zabrala i místa z parkoviště zaměstnanců firmy.

Zmařili jsme pokus o převrat, ohlásil v neděli etiopský premiér Abiy Ahmed. Při sobotním pokusu o puč byl ale zastřelen náčelník generálního štábu Seare Mekonnen. Mezi dalšími třemi oběťmi je i předseda regionální vlády státu Amhara, kde vojáci napadli představitele tamního vedení. Nezdařený puč přichází v období etnického neklidu. Úřady tvrdí, že mají situaci pod kontrolou.

Problémy americké společnosti Boeing se prohlubují. K nucené celosvětové odstávce jejího typu 737 MAX se přidala i nedůvěra zákazníků. Za celý duben nezískala firma jedinou objednávku ani na žádné jiné letouny, včetně typů 777 a 787 Dreamliner, které žádné problémy nezaznamenaly. Informoval o tom server CNN Business s odvoláním na firemní zprávu.

Letecký dopravce Smartwings v létě omezí kapacity svých letů o osm procent. Společnost tak dočasně pozastaví provoz některých linek nebo sníží počet letů do některých destinací. Na vybraných linkách také upraví letové časy. Jde o důsledek současného odstavení strojů Boeing 737 MAX, které kvůli nehodám nesmí létat v celé EU a dalších zemích a kterých má dopravce ve své flotile sedm.

Podle předběžných výsledků vyšetřování provedli piloti havarovaného Boeingu 737 MAX v Etiopii všechny předepsané procedury, kontrolu nad stojem ale získat nedokázali. Etiopská ministryně dopravy Dagmawit Mogesová to uvedla při tiskové konferenci k první oficiální zprávě z vyšetřování nehody, při níž v březnu zahynulo 157 lidí. Mezi obětmi byli pasažéři z 35 zemí světa včetně manželky a dětí slovenského poslance Antona Hrnka.

Piloti etiopského letadla, které se v březnu zřítilo se 157 lidmi na palubě, podle amerického deníku Wall Street Journal (WSJ) dodržovali instrukce vydané firmou Boeing pro případ, že letadlo začne proti vůli posádky prudce sklápět příď. Přesto se jim tragédii nepodařilo odvrátit. Novináři se odvolávají na zdroje přímo z vyšetřování. Návod na vypnutí jednoho ze systémů výrobce rozeslal po podzimní nehodě jiného stroje typu 737 MAX 8 v Indonésii.

Americký deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dobře infromovaný zdroj zveřejnil komunikaci mezi pilotem Boeingu 737 MAX, který se v neděli i se 157 lidmi na palubě zřítil v Etiopii, a kontrolní věží. Vyplývá z ní, že pilot žádal už tři minuty po startu hlasem plným paniky o povolení k návratu. Let byl hned od startu silně rozkolísaný, klesal a zase stoupal o stovky metrů. Po pěti minutách se spojení s letadlem zcela přerušilo.

Americká společnost Boeing doporučila po celém světě odstavit z provozu veškerá letadla generace Boeing 737 MAX. Boeing k rozhodnutí dospěl po nedělní nehodě tohoto typu letadla v Etiopii. Černou skříňku z něj odvezli odborníci k prozkoumání do Francie. Podle amerických zákonodárců může omezení trvat týdny, do doby, než bude ozkoušený aktualizovaný software nahrán do všech letadel. Analytici podle televize CNN odhadují, že v případě tříměsíční výluky provozu to může firmu stát až pět miliard dolarů (zhruba 113 miliard korun).

Svůj vzdušný prostor začali uzavírat pro letadla typu Boeing 737 MAX i další státy včetně USA, Kanady, Spojených arabských emirátů či Indie. Úterní rozhodnutí Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) o uzavření vzdušného prostoru nad kontinentem zastihla také dvě letadla české společnosti Smartwings, která v úterý večer mířila do Prahy a musela přistát v Tunisu a turecké Ankaře. Přepravce pro cestující poslal letadla jiného typu.

Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) pozastavila provoz všech Boeingů 737 MAX v Evropě. Rozhodla tak po nehodě v Etiopii. Už dříve tak učinily některé evropské státy, ale také aerolinky Brazílie, Mexika, Singapuru a Jižní Koreje. Přistávat i startovat nesmějí tato letadla ani v Austrálii. Americký letecký úřad (FAA) čelí výzvám v Kongresu, aby se k zákazu připojil. Boeing přislíbil, že urychleně dokončí práce na zlepšení softwaru ovládání této verze svého nejprodávanějšího stroje.

Vyšetřovatelé našli černé skříňky z boeingu etiopských aerolinek, který se zřítil v neděli se 157 lidmi na palubě. Podle letecké společnosti jde o hlasový záznamník z kokpitu a zapisovač letových údajů. Havárii, kterou nikdo nepřežil, bude vyšetřovat mezinárodní tým. Pilot před nehodou hlásil problémy a žádal o povolení k návratu.

Čínské úřady v návaznosti na leteckou havárii v Etiopii vyzvaly k dočasnému zákazu provozu všech strojů typu Boeing 737 MAX. Aerolinky Ethiopian Airlines prozatím zakázaly start těchto strojů. Boeing 737 MAX se zřítil za rok už podruhé. Nedělní tragédii nepřežil nikdo ze 157 lidí na palubě. Podle AP byli v letadle i lidé, kteří mířili na klimatickou konferenci OSN. Jeden řecký pasažér osudný let o dvě minuty nestihl, což mu zachránilo život.

Letadlo společnosti Ethiopian Airlines se zřítilo na trase z Addis Abeby do Nairobi. Nehoda Boeingu 737 si vyžádala životy všech 157 lidí na palubě. Mezi oběťmi jsou občané 35 zemí světa. Podle dostupných informací nebyl na palubě žádný Čech, sdělilo české ministerstvo zahraničí. Mezi oběťmi jsou ale čtyři Slováci včetně manželky a dětí poslance Antona Hrnka (SNS). Příčina tragédie zatím není jasná. Etiopie vyhlásila na pondělí den smutku.

Etiopský premiér Abiy Ahmed a eritrejský prezident Isaias Afwerki podepsali v saúdskoarabské Džiddě mírovou smlouvu. Po dvaceti letech tak formálně končí jedna z nejdelších válek v Africe, během které zemřelo na 80 tisíc lidí. Boje ustaly už v roce 2000, podél sporné hranice ale obě země až dosud udržovaly vojenské hlídky. Podrobnosti dohody zatím zveřejněny nebyly. Oba státy se už dříve dohodly na otevření ambasád, obnovení mezistátních letů nebo na společném rozvoji přístavů.

Eritrejský prezident Isajas Afewerki přicestoval do Etiopie na historickou návštěvu, která má po podpisu mírové dohody mezi oběma zeměmi utvrdit normalizaci jejich vztahů. Afewerki i jeho hostitel, etiopský premiér Abiy Ahmed, neskrývali v prvních vyjádřeních radost nad setkáním, které umožnilo dramatické diplomatické oteplení mezi těmito dvěma dříve znepřátelenými sousedy.

Etiopie a Eritrea se dohodly na obnovení diplomatických vztahů. Historický krok oznámili v eritrejské metropoli Asmaře etiopský premiér Abiy Ahmed a eritrejský prezident Isjas Afewerki. Jde o první setkání na takto vysoké úrovni mezi oběma zeměmi za téměř dvacet let.  V roce 1998 mezi oběma státy vypukla dvouletá válka a vzájemné vztahy následně zatěžoval vleklý hraniční spor; teď se však oba státy sbližují.

Do Etiopie dorazila poprvé za dvacet let eritrejská delegace, aby zde diskutovala o míru a vypořádání hraničního sporu. Diplomatická jednání přichází poté, co etiopský premiér Abiy Ahmed uznal mírovou smlouvu z roku 2000. Ta ukončila pohraniční válku mezi oběma zeměmi, při které zemřely desítky tisíc Eritrejců. Ahmed po jednání oznámil, že etiopské aerolinky brzy obnoví lety do Eritreje a obě země si vymění neupřesněná území.

Shromáždění při projevu nového etiopského premiéra Abiye Ahmeda v Addis Abebě přerušila exploze granátu. Výbuch zranil nejméně 154 lidí, deset z nich vážně. Jeden člověk zemřel po převozu do nemocnice. K výbuchu na politickém mítinku došlo i v Zimbabwe, kde bylo zraněno několik lidí včetně obou viceprezidentů. Prezident Emmerson Mnangagwa vyvázl bez újmy a výbuch označil za „zbabělý čin“.

Netanjahuova vláda i přes vlnu kritiky stále zvažuje, kam poslat tisíce afrických běženců. Izrael je vůči nežidovským imigrantům tvrdý dlouhodobě, existují ale výjimky – azyl získali v minulosti třeba i členové spřátelených libanonských milic. Experti nicméně připomínají, že na okraji společnosti žijí v Izraeli i další skupiny, ať už jde o Araby, ruskojazyčné přistěhovalce, či ultraortodoxní Židy. Zvláštní případ jsou pak Etiopští Židé (Falašové), které židovský stát v minulosti v rámci speciálních operací dopravil do Izraele.

Nedostatek vody pociťuje nejvíc subtropická Afrika a Blízký východ. Voda se stala strategickou surovinou i zdrojem konfliktů. Jeden právě eskaluje mezi zeměmi v povodí Nilu. Na řece je životně závislý Egypt a napouštění přehrady, kterou navzdory protestům staví Etiopie, by mohlo výrazně snížit průtok v Nilu.

Sesuv odpadků na skládce na okraji etiopské metropole Addis Abeby si vyžádal už 46 obětí, další desítky lidí jsou pohřešovány. Původně se hovořilo o 15 mrtvých. Většinu obětí tvoří ženy a děti. Na skládce hledaly předměty, které by mohly zužitkovat.