Dluhopis strana 2 z 3

Spotřebitelskou náladu v Německu zasáhla pandemie způsobená koronavirem, index nálady se propadl na rekordní minimum. Na historické dno se propadla též podnikatelská aktivita v eurozóně i v USA. Prezident republiky Miloš Zeman podepsal několik zákonů, které se týkají například zvýšení schodku rozpočtu na 300 miliard korun nebo změn u nájemného. Letiště Praha propustí až 450 zaměstnanců. Italská vláda převezme  kontrolu nad aerolinkami Alitalia. Evropská centrální banka začne jako zástavu za úvěry přijímat i dluhopisy horší kvality, aby zabránila vzniku úvěrové krize. Cena zlata v eurech poprvé překonala hranici 1600 eur.

Lidé i firmy budou moci kvůli pandemii koronaviru žádat o odklad splátek úvěrů i hypoték. Splácení bude možné odložit o tři nebo šest měsíců. Senát také zamítl pro nadbytečnost návrh, podle kterého by v nemocnicích v Česku mohli pracovat lékaři ze zemí mimo Evropskou unii i bez aprobačních zkoušek. Naopak schválil cestovním kancelářím možnost odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy, budou moci vydávat poukazy. Senátoři odsouhlasili i rozšíření možností České národní banky (ČNB) pro obchodování na trzích.

Ministerstvo financí plánuje na českém finančním trhu zavést takzvaný účet dlouhodobých investic, který by měl být daňově zvýhodněn podobně jako penzijní či životní pojištění a zároveň by měl být jejich alternativou. Vyplývá to z návrhu zákona, který ministerstvo poslalo k připomínkám.

Schodek státního rozpočtu stoupl ke konci března na 44,7 miliardy korun z únorových 27,4 miliardy korun. Loni ke konci března byl schodek 9,2 miliardy korun. Informovalo o tom ve středu ministerstvo financí. Ve stejný den resort úspěšně prodal další sadu státních dluhopisů, jež mají sloužit ke krytí letošního schodku, který je plánován ve výši 200 miliard korun.

Finance na zvláštní opatření kvůli koronaviru hodlá stát získat půjčováním a prodejem dluhopisů. Na koupi státních dluhopisů se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dohodla s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem, avizovala v Událostech, komentářích. Bývalý člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl apeluje na vládu, aby přijímala jednoduchá a plošná opatření, rozhodující je totiž podle něj rychlost. Profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík se přimlouvá za to, aby Babišův kabinet hleděl dopředu a nečekal na jakýsi Marshallův plán.

Po zářijovém zasedání Evropské centrální banky (ECB) věřil v další uvolňování měnové politiky v eurozóně skutečně málokdo. Události kolem koronaviru a razantní akce ostatních centrálních bank však donutily představitele ECB k další monetární expanzi. Opatření, která frankfurtská instituce schválila, pomohou návratu investorské důvěry a poskytnou trhům nepopiratelnou úlevu.

Největší kolaps cen ropy od roku 1991 zahájil jeden z nejdivočejších dnů na globálních trzích. Panický výprodej, telefonáty s výzvou na dodání peněz, pokud člověk obchoduje na úvěr, mizející likvidita a práce z domova kvůli koronaviru byly jen některé problémy, s nimiž se obchodníci s cennými papíry v pondělí potýkali. Museli také přemýšlet, jak válka kolem cen ropy a rychle se šířící nákaza ovlivní globální ekonomiku, firmy a geopolitiku, píše agentura Bloomberg. Americké akcie zažily nejvyšší denní propad od finanční krize v roce 2008.

Akcie na evropských trzích zažívají nejhlubší propad od poloviny roku 2016. Ceny klesají zejména v Itálii, kde od víkendu rychle přibývá nových případů nákazy koronavirem. Hlavní index italských akcií odepisuje skoro pět procent. O necelá tři procenta propadla i pražská burza. Také americké akcie zahájily obchodování prudkým poklesem. Investory znervózňují nové případy nákazy mimo Čínu, vedle Itálie to je v Japonsku, Jižní Koreji nebo v Íránu. Rostoucí počet případů tlačí dolů také cenu ropy.

Česká národní banka po obří ztrátě z minulých let, kterou způsobilo oslabování koruny, loni ohlásila zisk. Do černých čísel se shodou okolností vrátila také švýcarská centrální banka. Má být však úkolem národních bank ziskovost? A kde tyto peníze končí?

Slušný start roku stále více střídají obavy z přicházející recese, a to přestože se české ekonomice daří lépe než německé, včetně klíčového automobilového průmyslu. Obchodní války totiž už několik měsíců hýbají světovým trhem, a i když chuť výsledného koktejlu zatím zůstává neznámá, ziskovost firem se snižuje, reálný objem světového obchodu klesá a i nezaměstnanost už se v Česku začíná odlepovat od svého dna. Kdyby si ekonomové měli teď vybrat jeden graf, jenž reprezentuje českou a světovou ekonomiku v roce 2019, který by to byl?

V pondělí spustí ministerstvo financí další vlnu prodeje státních dluhopisů pro občany. Navazuje tak na tu, která skončila v pátek a kdy se prodaly cenné papíry za 1,6 miliardy korun, tedy o 400 milionů korun víc než u předchozí emise. Splatnost nových cenných papírů bude šest let.

Při pohledu na události z minulého týdne si mnozí pozorovatelé uvědomili, že dělicí linie mezi fiskálně disciplinovaným severem a nezodpovědným jihem stále existuje. Prognóza Evropské komise ukázala, že v rovině ekonomického růstu představuje Itálie nejslabší článek a zároveň i riziko pro udržení stability v eurozóně. Mediálním prostorem rovněž rezonovala verbální přestřelka mezi italským ministrem financí a jeho německým protějškem o podobě vznikající bankovní unie. V širším kontextu však lze prohlásit, že se situace na Apeninském poloostrově za poslední rok výrazně uklidnila.

Nezodpovědná Itálie, míní jedni: zatímco ekonomika moc neroste, dluh ano a Brusel vztyčuje varovně ukazováček. Sice prozatím s Římem nezahájí disciplinární řízení kvůli rozpočtovým plánům na příští rok, nicméně Evropská komise už minulý měsíc varovala, že návrh italského rozpočtu na rok 2020 by mohl být v rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Na druhou stranu se z pohledu investorů situace země přece jen zlepšuje.

Ministerstvo financí zahájilo v pondělí prodej páté emise státních dluhopisů s názvem Dluhopisy Republiky pro občany. Nabízí nadále tři typy státních dluhopisů. Objednávat si je lidé mohou do 20. prosince.

Mario Draghi se již pomalu loučí se svým křeslem v čele Evropské centrální banky (ECB). Jeden z jeho posledních kroků v této funkci investory rozhodně nezklamal. Centrální bankéři uvolnili měnovou politiku, a to na více frontách.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek snížila svou depozitní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta z dosavadních minus 0,4 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard korun) měsíčně. Banka tak reaguje na další zhoršení ekonomických podmínek v eurozóně, hlavně na zpomalování hospodářského růstu a nízkou inflaci.

Argentina požádala ve středu o více času na splácení svých dluhů. Ratingová agentura Standard & Poor's jí poté snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti o další tři stupně hlouběji do neinvestičního pásma. V zemi začaly růst obavy, že se plně rozvine další finanční krize. S nimi mají Argentici z minulosti nepříjemné zkušenosti.

Ačkoliv výsledek řeckých voleb neznamená podle analytiků konec problémů, protože dluh země je stále vysoký a Atény se potýkají s řadou dalších brzd ekonomického rozvoje, trhy na novou vládu zareagovaly prudkým poklesem výnosů řeckých státních dluhopisů. To je dobrá zpráva, protože země si tak může teď půjčovat levněji. Podle analytiků tak trhy vyjádřily naději, že se vítězná Nová demokracie znovu zaměří na posílení hospodářské obnovy země.

Ministerstvo financí bude pokračovat v prodeji státních dluhopisů určených fyzickým osobám. Další upisovací období pro nákup dluhopisů úřad zahájí 1. července, prodej dluhopisů s názvem Dluhopis Republiky bude pokračovat i poté. Vedle takzvaného reinvestičního a protiinflačního dluhopisu resort nabídne také fixní dluhopis s konstantní výší výnosu v každém roce.

Třetí největší ekonomika eurozóny může čelit disciplinárnímu řízení, protože nedodržuje rozpočtovou kázeň. Evropská komise ve středu dospěla k závěru, že Itálie kvůli svému rostoucímu dluhu porušuje fiskální pravidla Evropské unie. Italská vláda měla s rozpočtem na letošní rok vážné problémy už loni při vyjednávání s Komisí, ale nakonec se po čtyřech měsících sporů dohodla na výši schodku 2,04 procenta HDP. „Již tehdy ale panovaly pochybnosti, zda svůj závazek dodrží, nebo zda se jen opravilo pár čísel na papíře a ve skutečnosti se žádné výrazné úspory konat nebudou,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. A i další analytici se domnívají, že země se teď nachází v obtížné situaci.

Nizozemsko se stane první zemí s úvěrovým hodnocením AAA, která vydá takzvané zelené dluhopisy, jež jsou určené na podporu projektů zaměřených na zlepšení životního prostředí. Prodej cenných papírů s 20letou splatností bude zahájen v květnu, uvedla agentura Bloomberg.

Ministerstvo financí v pondělí zahájí prodej třetí emise státních dluhopisů pro občany s názvem Dluhopisy Republiky. Cenné papíry v nominální hodnotě jedné koruny si lidé budou moci koupit do 14. června a budou mít splatnost šest let. Při první emisi, která skončila v lednu, si zájemci objednali a uhradili dluhopisy za bezmála tři miliardy. Zároveň končí prodej druhé emise dluhopisů. V rámci druhé emise objednali lidé státní dluhopisy pro fyzické osoby za 943 milionů korun.

Finanční správa zavedla v roce 2014 přílohu k daňovému přiznání, která má pomoci odhalovat daňové úniky přes propojené firmy, bez předchozí analýzy. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Finanční úřady podle něj také musely plátcům vracet desítky milionů korun za chybně vyměřenou daň. Generální finanční ředitelství (GFŘ) to odmítlo. Přílohu konzultovalo s poradci, podniky i akademiky a chyby jsou v poměru k celkové vybrané dani velmi nízké, uvedlo.

Evropská komise podezírá osm bank z kartelu při obchodování s dluhopisy zemí eurozóny v letech 2007 až 2012. Někteří obchodníci těchto bank si zřejmě vyměňovali obchodně citlivé informace a koordinovali obchodní strategie u eurových dluhopisů, a to především prostřednictvím internetu. Uvedla to EK ve čtvrtečním prohlášení, jména bank však nezveřejnila.