Ministerstvo financí bude pokračovat v prodeji státních dluhopisů určených fyzickým osobám. Další upisovací období pro nákup dluhopisů úřad zahájí 1. července, prodej dluhopisů s názvem Dluhopis Republiky bude pokračovat i poté. Vedle takzvaného reinvestičního a protiinflačního dluhopisu resort nabídne také fixní dluhopis s konstantní výší výnosu v každém roce.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) byl předchozí prodej dluhopisů při pilotní fázi (trvala od loňského prosince) úspěšný. Splatnost dluhopisů je šest let.
V případě nové červencové emise MF stanovilo u nového typu dluhopisu s fixním výnosem každoroční výnos na 1,5 procenta. U takzvaného protiinflačního dluhopisu je nadále jeho výnos stanoven podle vývoje spotřebitelských cen a navýšen o marži 0,5 procenta ročně. Minimální úrokovou sazbu tak MF garantuje na 0,5 procenta ročně. Tyto dva typy dluhopisu je možné pořídit jen pomocí elektronického přístupu.
Další upisovací období začne 1. července a potrvá do 13. září, resort vydá dluhopisy 1. října. Poté bude následovat další emise, jejíž prodej začne 16. září a skončí 20. prosince s následným vydáním dluhopisů 2. ledna 2020. „Další upisovací období v roce 2020 budou přímo na sebe navazovat tak, aby byl zajištěn nepřetržitý prodej Dluhopisů Republiky,“ uvedla Schillerová.
Výnos půldruhého procenta
Ministerstvo financí v pilotní fázi začalo dluhopisy pro občany prodávat loni 3. prosince, u příležitosti stého výročí vzniku Československa. V dosavadních třech emisích si lidé nakoupili dluhopisy za 9,2 miliardy korun. Největší zájem byl o takzvaný protiinflační dluhopis, kterého lidé nakoupili za pět miliard korun. Tento typ dluhopisu přitom MF nabídlo až v třetí emisi, jejíž upisovací období skončilo v pátek.
V první emisi, která skončila v lednu, lidé objednali a uhradili státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby za 2,92 miliardy korun. Objem emise byl vyšší než při poslední emisi spořicích státních dluhopisů na jaře 2014, zároveň ale nižší než při předchozích emisích spořicích dluhopisů vydávaných od roku 2011.
Ve druhé emisi si lidé objednali a uhradili státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby za 900,6 milionu korun.
U třetí emise pak zájem výrazně stoupl díky prodeji nových protiinflačních dluhopisů. Lidé si objednali dluhopisy za 5,4 miliardy korun, z toho protiinflačních za pět miliard korun. Reinvestičních dluhopisů, které byly nabízeny i v předchozích emisích, si lidé objednali za 381 milionů korun.
Investovat do dluhopisů lze už od tisícikoruny
Reinvestiční spořicí dluhopis pak bude možné koupit i na vybraných pobočkách ČSOB. Bude mít stejně jako předchozí emise rostoucí roční výnosy. Průměrnou roční úrokovou sazbu ministerstvo stanovilo u červencové emise na 1,62 procenta před zdaněním.
„I my jako Česká republika si půjčujeme za menší úrok na finančních trzích, a tak kopírujeme tento trend,“ uvedla Schillerová. V první emisi byl průměrný výnos u reinvestičního dluhopisu stanoven na 2,07 procenta před zdaněním, ve druhé na 1,99 procenta a ve třetí emisi 1,91 procenta.
Dluhopisy budou nadále vydávány v nominální hodnotě jedna koruna. Do konce roku 2012 zákon umožňoval, aby se z korunových dluhopisů neplatila daň, což řada firem využila. Dluhopis Republiky ale podléhá standardní patnáctiprocentní srážkové dani.
V jednotlivých upisovacích obdobích, která na sebe budou navazovat, si mohou zájemci pořídit dluhopisy v minimální hodnotě 1000 Kč. Maximální objem je stanoven na pět milionů korun pro jednotlivý typ dluhopisu.
Objem emisí není předem stanoven, určeno je pouze období, kdy si je možné dluhopisy objednat. Podíl spořicích dluhopisů pro občany na celkovém dluhu tak podle Schillerové od loňského prosince stoupl z 0,3 na 0,7 procenta, v absolutních číslech z 5,2 na 11,8 miliardy korun.
„Podle mě je to správná cesta. To, co je naprosto klíčové je, aby stát nabídl občanům takové podmínky, aby výnos dluhopisu byl alespoň část procenta, nejlépe půl procenta nad inflací. To znamená ten, kdo investuje a půjčuje státu, aby na tom neprodělal. Je to lepší, než půjčovat od velkých bank, které pak dividendy odvádí do zahraničí, takhle peníze zůstanou doma,“ souhlasí s vydáváním státních dluhopisů místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
„Myslím, že se nabízí široká možnost, jak rozšířit portfolio,“ dodal Bartošek a zmínil třeba vypsání dluhopisů „na stavbu jádra“. „ Nejlepší je ale nepůjčovat si a šetřit na zlé časy,“ dodal místopředseda KDU-ČSL.
Šéf společnosti Capitalinked Radim Dohnal upozornil, že v případě spořících dluhopisů jde spíše o marketing než o reálný příspěvek k financování dluhu státu. „Když porovnáme kuponovou sazbu protiinflačních dluhopisů pro občany se situací na trhu, kdy šestileté státní dluhopisy ČR se obchodují s výnosem 1,476 procenta, můžeme konstatovat, že stát platí a bude platit zbytečné vysoké úroky,“ uvedl.
Dluhopisy budou nadále vydávány v nominální hodnotě jedna koruna. Do konce roku 2012 zákon umožňoval, aby se z korunových dluhopisů neplatila daň, což řada firem využila. Dluhopis Republiky ale podléhá standardní 15procentní srážkové dani.
Podle informací Českého rozhlasu do Poslanecké sněmovny dorazil návrh na zdanění výnosů z korunových dluhopisů v rámci takzvaného sazbového balíčku ministerstva financí. Návrh od MF podle rozhlasu je obecnější a míří na všechny držitele korunových dluhopisů bez rozdílu. Nově by se měla zaokrouhlovat až celková částka daně ze všech příjmů od jednoho emitenta. Do státní kasy by tak podle propočtu ministerstva měly nově přitéct stamiliony korun ročně.
