Černý kašel strana 2 z 2

Od začátku roku v tuzemsku prudce přibývá případů černého kašle. Příčin šíření nemoci, která je nebezpečná zejména pro malé děti, je více. Vakcinologové upozorňují, že jednou z nich je i změna očkovací látky.

V Česku přibylo za poslední týden 449 případů černého kašle, od začátku letošního roku je jich 1666. Informace zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nákaz je více než za poslední čtyři roky dohromady. V posledních dvaceti letech jich bylo za celý rok více jen v roce 2014, kdy onemocnělo přes 2500 lidí. Očkování proti černému kašli je součástí povinné vakcinace v dětství, nákaza ohrožuje hlavně nejmenší děti.

Očkování proti černému kašli, které se v Česku dostává povinně v kojeneckém věku, nechrání lidi celoživotně. Odborníci proto doporučují nechat se během života aspoň jednou přeočkovat. Ročně tak podle dat společnosti Avenier učiní až třicet tisíc dospělých. Vakcína je vyjde na zhruba tisíc korun. Černý kašel je celorepublikově na vzestupu, nejvíce nakažených je v současnosti v Jihočeském kraji. Celkem se podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Česku s černým kašlem léčí přes 1200 lidí.

Jen za poslední dva dny laboratoře potvrdily 150 nových případů černého kašle, od začátku roku se nakazila téměř tisícovka lidí. Čtyřicet procent případů se týká starších školních dětí, několik jich leží v nemocnici s vážným průběhem nemoci. Nejohroženější jsou děti do jednoho roku, které ještě nemají dokončenou první sérii povinného očkování. Ordinace proto také začínají uvažovat o přeočkování personálu.

V Česku letos rychleji přibývá nemocných s černým kašlem. Od začátku roku laboratoře potvrdily přes 630 případů, z toho jenom na jihu Čech stovku. To je třikrát více než za celý loňský rok. Dávivý černý kašel je převážně mezi dětmi a středoškoláky. Těžkému průběhu onemocnění zatím brání hlavně očkování dětí.

Česko v uplynulém roce zaznamenalo nejvíc případů spály za posledních deset let. Podobným tempem přibylo i nakažených svrabem nebo legionelózou. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle statistik přibylo i případů záškrtu a černého kašle.

V Česku se objevují ohniska vysoce nakažlivého černého kašle u neočkovaných dětí včetně těch ve školním věku. Případů bylo za letošní rok do konce září nahlášeno 127, což je oproti loňskému roku dvojnásobek. Informoval o tom v pátek Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počty případů jsou nicméně zatím nižší než v letech před epidemií covidu-19. Nejrizikovější je podle odborníků nákaza pro malé děti, které ještě nemají dokončené očkování, které je v tuzemsku povinné a vyžaduje se i pro přijetí do mateřské školy. Nemoc se podle SZÚ více šíří i v dalších evropských zemích.

Pacienti s plicní tuberkulózou by se v budoucnu mohli izolovat doma, a ne v nemocnici. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu vyhlášky, která stanoví nemoci, při kterých je nutná hospitalizace. Posouzení ale nebude na pacientovi, nýbrž na rozhodnutí lékaře a hygieniků. Kromě tuberkulózy chce zrušit nevyhnutelnou izolaci v nemocnici i pro spalničky nebo žloutenku kromě typu A. Naopak rozšířit chce resort seznam nemocí, u kterých se musí nakažený povinně podrobit léčbě. Ke stávajícímu výčtu přibudou například opičí neštovice nebo černý kašel.

Každá migrační vlna představuje jisté zdravotní riziko, tvrdí epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. V Událostech, komentářích řekl, že strategie, podle které budou doočkovávány děti běženců, aby mohly nastoupit do škol, bude připravena během nadcházejícího víkendu. Větší riziko než covid-19 podle něj může u dospělých představovat tuberkulóza.

Vědci zjistili, že bakterie způsobující černý kašel zřejmě dovede obnovit jeden ze svých genů pokládaných za trvale nefunkční. Pomáhá jí to v adaptaci. Poznatky by mohly přispět k vývoji účinnější vakcíny i k lepšímu zacílení léčby. Za výzkumem stojí vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd (AV).

Z nemocí, proti nimž se očkuje, poutají v poslední době největší pozornost spalničky. Počet  nakažených se totiž každý měsíc zvyšuje a lékaři to dávají do souvislosti s rodiči, kteří očkování odmítají. Proti spalničkám se v Československu začalo očkovat v roce 1969 a výskyt nemoci o pár let později klesl na nulu. Podobný efekt mělo také očkování proti zarděnkám či záškrtu. Teď je v Česku pro děti povinné očkování proti devíti nemocem.