Aun Schan Su Ťij strana 3 z 3

Opoziční skupiny vyzvaly na myanmarském internetu ke generální stávce proti vojenskému převratu. Vojenská junta účastníkům protestů pohrozila, že riskují život, mnozí lidé se i přesto ke stávce přidali a v zemi zůstala zavřená řada obchodů či továren. Podle BBC vyšly do ulic statisíce lidí, a pondělní demonstrace je tak jedna z dosud největších od počátku protestů proti puči.

Policie v myanmarském městě Mandalaj v sobotu rozehnala střelbou demonstraci proti vojenskému převratu. Nejméně dva lidé zemřeli a desítky dalších mají vážná zranění. Jedná se patrně o druhou a třetí oběť zásahů bezpečnostních složek proti demonstrantům. Jde také o nejkrvavější den během téměř tři týdny trvajících protestů, které nejeví známky slábnutí.

V Myanmaru zemřela mladá žena, kterou minulý týden při demonstraci proti vojenskému převratu z prvního února postřelila policie. Podle agentur o tom informoval její bratr. Je první potvrzenou obětí nynějších protestů.

Myanmarská policie vznesla druhé obvinění vůči bývalé vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, jejíž vládu 1. února svrhla armáda při vojenském převratu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jejího právníka. Podle něj se obvinění týká porušení zákona o zvládání katastrof.

Myanmarská politička Do Aun Schan Su Ťij bude ve vazbě do středy, kdy se uskuteční soudní slyšení. Uvedl to obhájce premiérky, kterou svrhl vojenský převrat z 1. února. Úřady původně tvrdily, že její vazba skončí v pondělí. Navzdory obavám z ozbrojeného zásahu protesty odpůrců junty pokračovaly i v pondělí, byly však méně početné než v předchozích dnech. V ulicích také hlídkují obrněné vozy a úřady opakovaně přerušují připojení k internetu.

Stovky demonstrantů se podle agentury Reuters shromáždily před čínským velvyslanectvím v největším myanmarském městě Rangúnu na protest proti Číně, která podle nich podporuje vojenskou juntu. Armáda v Myanmaru minulý týden svrhla demokraticky zvolenou vládu v čele s nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Demonstrace proti puči v Myanmaru pokračovaly šestým dnem. V průvodu v Rangúnu kráčeli se svými vlajkami i zástupci četných myanmarských menšin.

Myanmarská policie v úterý zadržela nejméně 27 lidí, kteří ve městě Mandalaji protestovali proti nedávnému vojenskému převratu. Demonstranti vyšli znovu do ulic navzdory úřednímu zákazu shromažďování. V Mandalaji a v metropoli Neipyijto policie ve snaze rozehnat protestující použila vodní děla. Agentura Reuters z hlavního města s odvoláním na očité svědky hlásí také střelbu policistů do vzduchu. Podle OSN si zásahy policie vyžádaly mnoho zraněných.

Myanmarská policie zasáhla v metropoli Neipyijtu vodním dělem proti demonstrantům, kteří vyšli do ulic na protest proti vojenskému převratu a proti zadržování zvolené předsedkyně civilní vlády Do Aun Schan Su Ťij. Policisté následně vyzvali demonstranty, aby se rozešli, nebo je rozeženou silou. Vůdce vojenské junty, generál Min Aun Hlain, v pondělí v prvním prohlášení k národu od převratu slíbil uspořádat svobodné volby a předat moc straně, která z nich vyjde vítězně.

Desetitisíce lidí druhým dnem demonstrovaly v myanmarském Rangúnu proti pondělnímu vojenskému převratu. Tisícovky protestujících se sešly také v dalších městech. Podle agentury Reuters jde o největší protesty v zemi od roku 2007. Myanmarská junta v neděli zároveň ukončila zhruba denní blokádu internetu, hlásí světová média.

Několik stovek učitelů a studentů se sešlo před univerzitou v největším myanmarském městě Rangúnu na protest proti pondělnímu vojenskému převratu. Při něm byla svržena zvolená civilní vláda a její vůdkyně, nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Jednalo se o zatím největší protestní shromáždění od puče. Menší demonstrace se uskutečnily i v dalších myanmarských městech, včetně přísně střežené metropole Neipyijto.

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.

K prvnímu pouličnímu protestu od pondělního vojenského převratu v Myanmaru se sešla skupina protestujících v Mandalaji. S odvoláním na příspěvky na sociálních sítích o tom informovala agentura Reuters. Armáda mezitím vypnula v zemi nejpopulárnější síť Facebook, kde se šířily příspěvky kritické k armádě. Rada bezpečnosti OSN projednávala návrh na odsouzení převratu, Čína ho však zablokovala.

Zaměstnanci sedmdesáti nemocnic a dalších zdravotnických zařízení v třiceti myanmarských městech zahájili stávku. Protestují tím proti pondělnímu vojenskému převratu, při němž byla svržena a zadržena dosavadní šéfka vlády Do Aun Schan Su Ťij. Tamní policie také oznámila, že prohledala její dům, našla v něm nelegálně dovezené vysílačky a obvinila političku z porušení dovozního zákona.

Myanmarská Národní liga pro demokracii (NLD) vyzvala armádu k propuštění své předsedkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z domácího vězení a k uznání výsledků parlamentních voleb z roku 2020. Myanmarská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, zadržela Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav. Vrchní velitel armády Min Aun Hlain označil převzetí moci za nevyhnutelné.

Myanmarská armáda v pondělí vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky, informovaly agentury Reuters a AFP. Vedení země se podle nich ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain. Výjimečný stav byl vyhlášen na rok. Zadržená Su Ťij vyzvala v prohlášení zveřejněném její stranou, aby lidé vojenský převrat nepřijali a protestovali. Podle agentury Kjódó se politička nyní nachází v domácím vězení ve městě Neipyijtu. Armáda rovněž oznámila změny v kabinetu.

Mezinárodní soudní dvůr Organizace spojených národů v Haagu nařídil Myanmaru, aby přijala veškerá opatření k ochraně etnika Rohingů. Země má podle rozhodnutí udělat vše pro to, aby zabránila jejich genocidě. Zda se vyvražďování již dopustila, soud teprve rozhodne. Myanmar má také uchovat veškeré důkazy a záznamy, které soud může využít při dalších líčeních.

Vůdkyně Myanmaru Do Aun Schan Su Ťij vystoupila u soudu, který viní její zemi z genocidy Rohingů. Žaloba vznesená u Mezinárodního soudního dvora OSN podává podle Su Ťij „klamný a neúplný“ obrázek o dění v Arakanském státě. Bezpečnostní složky zde čelily vnitřnímu konfliktu, který odstartovaly útoky rohingských ozbrojenců, tvrdí vůdkyně. Ujišťovala také, že pokud armáda má na svědomí válečné zločiny, budou jejich pachatelé stíháni.

U Mezinárodního soudního dvora OSN začalo vyšetřování možných zločinů spáchaných na myanmarské etnické menšině Rohingů. Podle soudců mohlo docházet k systematickému násilí, a tedy i zločinům proti lidskosti. Za žalobou stojí Gambie, která volá po ukončení genocidy. Z Arakanského státu na západě země uprchlo v roce 2017 přes 740 tisíc lidí. Jednání má trvat tři dny a účastní se ho i kritizovaná myanmarská vůdkyně Su Ťij.

Desetitisíce Rohingů si v uprchlickém táboře v Bangladéši připomněly dva roky od začátku masivního vyhánění této muslimské menšiny z Myanmaru. OSN se snaží alespoň část běženců navrátit do vlasti, všichni do jednoho to ale odmítají s tím, že se obávají nové vlny pronásledování. Rohingové nazývají 25. srpen „dnem genocidy“. Myanmar obvinění z etnických čistek odmítá.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) ocenil myanmarskou vůdkyni Su Ťij za její úsilí o demokratizaci Myanmaru. Země podle něj odvedla „obrovský kus práce“ i v oblasti ochrany lidských práv. Su Ťij čelí ve světě kritice za váhavý postoj k operaci myanmarské armády proti muslimské menšině. Myanmar kvůli pronásledování opustily statisíce Rohingů. Su Ťij s Babišem jednali i o rozvoji ekonomické spolupráce obou zemí.

Myanmarská bojovnice za lidská práva Su Ťij je na návštěvě Česka. Setká se s premiérem Andrejem Babišem (ANO), prezidentem Milošem Zemanem, ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) i zástupci parlamentu. Do povědomí Su Ťij vešla v devadesátých letech jako ikona boje za demokracii. Nyní ale čelí velké kritice kvůli údajné lhostejnosti vůči násilí na muslimské menšině Rohingů v Myanmaru. Jejich počet se odhaduje na zhruba jeden milion, asi 700 tisíc z nich ale před dvěma lety zahájilo kvůli útlakům exodus do Bangladéše.

Myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij přiletí začátkem června na návštěvu České republiky. Setká se s premiérem Andrejem Babišem (ANO), prezidentem Milošem Zemanem, ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) i zástupci parlamentu. Vystoupí také na podnikatelském fóru a zúčastní se přednášky na Univerzitě Karlově.