Mezinárodní soudní dvůr Organizace spojených národů v Haagu nařídil Myanmaru, aby přijala veškerá opatření k ochraně etnika Rohingů. Země má podle rozhodnutí udělat vše pro to, aby zabránila jejich genocidě. Zda se vyvražďování již dopustila, soud teprve rozhodne. Myanmar má také uchovat veškeré důkazy a záznamy, které soud může využít při dalších líčeních.
Myanmar musí Rohingy chránit, rozhodl soud OSN
Horizont ČT24: Myanmar má podniknout kroky na ochranu Rohingů (zdroj: ČT24)
Myanmar v listopadu u soudu OSN zažalovala převážně muslimská Gambie. Tato západoafrická země tvrdí, že východoasijský stát chtěl muslimské obyvatelstvo Rohingů cíleně vyhladit, a dopustil se tak zločinu genocidy.
Nynější rozsudek se týkal pouze požadavku Gambie na zavedení předběžných opatření. Konečný verdikt však soudu může trvat i několik let.
Pro ochranná opatření se jednohlasně vyslovilo všech 17 soudců. Mezinárodní soudní dvůr je nejvyšším soudem OSN, jeho rozhodnutí jsou pro státy závazná a nelze se proti nim odvolat. Svoje verdikty však nemá jak vynucovat a v minulosti je některé země přehlížely nebo se jimi neřídily úplně.
Su Ťij: Uprchlíci násilí přehánějí
Myanmarská vůdkyně Aun Schan Su Ťij uvedla, že na Rohinzích byly spáchány „válečné zločiny“, odmítla ale, že by se jednalo o genocidu. Uprchlíci podle ní rozsah násilí přehánějí. Mezinárodní soudnictví podle vůdkyně není připravené na to, aby se vypořádalo se zavádějícími informacemi, které pak vedou k obviňování celých národů a vlád.
„Lidskoprávní organizace zemi odsoudily na základě neprokázaných výpovědí, které nejsou podložené vyšetřováním,“ píše Su Ťij v článku zveřejněném v listu Financial Times. Znovu též zopakovala, že země může případné pachatele odsoudit sama.
Za rozhodnutím soudu zabývat se situací v zemi se naopak postavilo přes sto místních občanských skupin. „Jasně chápeme, že kauza (Mezinárodního soudního dvora) proti Myanmaru se týká těch, kteří zneužili politickou a vojenskou sílu, nikoliv obyvatel,“ uvedly organizace ve společném prohlášení.