Myanmarská policie zasáhla v metropoli Neipyijtu vodním dělem proti demonstrantům, kteří vyšli do ulic na protest proti vojenskému převratu a proti zadržování zvolené předsedkyně civilní vlády Do Aun Schan Su Ťij. Policisté následně vyzvali demonstranty, aby se rozešli, nebo je rozeženou silou. Vůdce vojenské junty, generál Min Aun Hlain, v pondělí v prvním prohlášení k národu od převratu slíbil uspořádat svobodné volby a předat moc straně, která z nich vyjde vítězně.
V některých čtvrtích druhého největšího myanmarského města Mandalaj vyhlásily úřady stanné právo. Zakázána jsou shromáždění více než pěti osob a od 20:00 do 04:00 platí zákaz vycházení.
Protestní akce pokračují v zemi třetím dnem, v pondělí se do nich zapojily desítky tisíc lidí. Podle Reuters jsou protesty největšími od takzvané šafránové revoluce v roce 2007, jejíž hybnou sílu představovali buddhističtí mniši. Tehdy režim pokojné protesty brutálně potlačil.
V předvoji pondělního protestu v Rangúnu kráčela skupina buddhistických mnichů oděných v šafránová roucha, napsala s odvoláním na svědky agentura Reuters. Mniši při demonstraci mávali mnohobarevnými buddhistickými vlajkami a prapory červené barvy. Ta přitom symbolizuje stranu svržené premiérky, Národní ligu pro demokracii (NDL).
„Propusťte naše lídry. Respektujte naše hlasy. Odmítněte vojenský puč,“ stálo na jednom z transparentů. Protestující vyjadřují vzdor třemi zdviženými prsty. Jedná se o gesto známé z americké knižní a filmové série Hunger Games, kde se stalo znakem povstání proti útlaku totalitního režimu.
Sílí obavy, že junta tvrdě zakročí
Média upozorňují, že protestní akce se konají i v oblastech, které obývají etnické menšiny, jež se dlouhodobě cítí znevýhodňované. Tisíce demonstrantů se v pondělí shromáždily například v metropoli Kačjinského státu na severu země či v Monském státě na jihovýchodě Myanmaru.
Demonstrace zatím probíhají převážně poklidně, sílí ale obavy, aby proti nim junta krvavě nezakročila jako při předchozích protestech v letech 1988 a 2007. Myanmarská státní televize v pondělí uvedla, že proti lidem, kteří ohrožují stabilitu země, bezpečnost veřejnosti a pořádek, by měly být podniknuty „právní kroky“.
Již minulý týden zahájili stávku lékaři několika desítek nemocnic, kteří prohlašují, že nebudou pro vojenskou vládu pracovat. Podle zpravodajského serveru BBC se k nim v pondělí přidaly tisíce učitelů, právníků, bankovních úředníků a vládních zaměstnanců.
Zadržení politici čelí obviněním, junta slibuje volby
Myanmarská armáda během minulého pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela Su Ťij a také prezidenta Win Myina. Zároveň vyhlásila na rok výjimečný stav. Oba zatčení politici nyní čelí obviněním, jež některé organizace na ochranu lidských práv označují za nepodložená.
Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách. Generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetřování. Nyní slíbil uspořádat svobodné volby a předat moc straně, která z nich vyjde vítězně. Veřejnost by se podle jeho slov měla držet v první řadě faktů a ne pocitů, uvedl s odvoláním na protesty.
Generál Hlain dodal, že jeho vojenská vláda je jiná než předchozí barmské junty. Byli do ní vybráni vhodní ministři, zahraniční politika zůstane nezměněná a zahraniční země budou povzbuzovány k investicím v Barmě.
Znovu zopakoval, že volby v listopadu loňského roku, v nichž s přesvědčivou většinou zvítězila Národní liga pro demokracii (NLD) držitelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, provázely nepravosti a dodal, že žádná organizace nestojí nad zákonem. Su Ťij samotnou přitom nezmínil.
Před vypsáním nových voleb, jejichž termín neupřesnil, bude podle Hlaina třeba provést reformu volební komise; za podzimních voleb podle něj komise použila jako záminku pandemii covidu-19 a neumožnila spravedlivou předvolební kampaň.
Británie a EU žádají zasedání Rady bezpečnosti
Dění v zemi odsoudila řada států i organizací. Velká Británie a EU předložily žádost o mimořádné zasedání Rady OSN pro lidská práva. „Jedná se o reakci na výjimečný stav vyhlášený v Myanmaru a na svévolné zadržování demokraticky zvolených politiků a zástupců občanské společnosti armádou. To má vážné důsledky pro lidská práva v zemi,“ řekl britský vyslanec Julian Braithwaite.
K osvobození politických vězňů a k návratu na cestu k demokracii vyzval papež František. Austrálie uvedla, že požaduje okamžité propuštění australského občana Seana Turnella, který působil jako ekonomický poradce Su Ťij a byl zatčen o víkendu.
