Téma Afghánistán v rukou Talibanu strana 2 z 5

Americká armáda přiznala, že její poslední bojová akce v Kábulu byla chyba. USA zaútočily 29. srpna a oznámily, že zabily atentátníky v odvetě za útok organizace Islámský stát na letiště v Kábulu. Zemřelo však deset civilistů, mezi nimi sedm dětí. O tom, že americká akce dopadla jinak, než Pentagon prvně tvrdil, informoval americký generál Frank McKenzie, který se omluvil.

Povstalecké hnutí Taliban se kvůli dohodě uzavřené s bývalou americkou administrativou dostalo v Afghánistánu již letos v lednu do nejsilnější pozice od začátku invaze roku 2001. Pokud by nynější prezident Joe Biden rychle nestáhl ze země americké vojáky, hrozilo by nebezpečí, že proti nim povstalci obnoví útoky. Během virtuálního slyšení před zahraničním výborem Sněmovny reprezentantů to prohlásil ministr zahraničí Antony Blinken, který čelí silné kritice republikánských i některých demokratických zákonodárců kvůli způsobu, jakým vláda ukončila vojenskou misi v Afghánistánu.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval účastníky ženevské konference k Afghánistánu k rychlé pomoci zemi, které podle něj hrozí masivní potravinová krize. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zároveň kritizovala tamní vládu radikálního hnutí Taliban. Závazky hnutí neodpovídají reálné situaci na místě, mimo jiné i co se týče práv žen, uvedla Bacheletová.

Poradní tým prezidenta Miloše Zemana se vyslovil pro zásadní posílení ochrany českých hranic, a to ve spolupráci s dalšími zeměmi Evropské unie. Na Twitteru to uvedl prezidentův mluvčí po jednání expertního týmu, kterého se zúčastnili také ministři zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a obrany Lubomír Metnar (za ANO). Tým podle něj identifikoval pro Česko dvě bezpečnostní rizika, a to migraci a terorismus.

Ženy v Afghánistánu budou moci i nadále studovat na univerzitách, podmínkou budou oddělené třídy vyhrazené pro ženy a oblečení odpovídající islámskému právu. Podle agentury AP to uvedl ministr vyššího vzdělání Abdul Baki Hakkání, kterého do funkce jmenovalo radikální islamistické hnutí Taliban po svém srpnovém nástupu k moci.

Česká republika by měla poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace působící v Afghánistánu. Ministerstvo zahraničí na to navrhuje přesunout 40 milionů, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Dalších pět milionů resort poskytne ze svého rozpočtu. Materiál má ještě projednat kabinet.

Americká veřejnost silně reaguje na dramatické obrázky, které v posledních několika týdnech přicházejí z Afghánistánu, z nějž naopak odešli američtí vojáci. Popularita prezidenta Joea Bidena znatelně klesla navzdory tomu, že konec války si podle průzkumů přála většina Američanů bez ohledu na to, koho volí. Přesto je pravděpodobné, že až tato emocionální fáze opadne, Američané si spíš oddechnou, předpovídá amerikanista Jiří Pondělíček.

Afghánistán patří k nejchudším zemím světa, ale pod zemí skrývá nerostné suroviny za bilion dolarů. Taliban doufá, že do jejich těžby a rozvoje země masivně zainvestuje Čína. Ta už novým vládcům slíbila humanitární pomoc za 31 milionů dolarů (665 milionů korun). Peking označil nástup radikálního hnutí k moci za konec anarchie a dobrou zprávu pro válkami zdevastovanou zemi.

S Talibanem lze pragmaticky jednat, ale o uznání jeho vlády v Afghánistánu zatím nemůže být řeč, shodli se v Událostech, komentářích předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.) a šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD). Fischer míní, že islamistické hnutí není pro demokratické země jediným možným partnerem k jednání. Veselý upozornil, že Taliban zatím vůbec neplní podmínky, které si pro případnou vzájemnou spolupráci klade Evropská unie.

Komerční letadlo s cizinci, včetně amerických občanů, které ve čtvrtek odpoledne vzlétlo z kábulského letiště, přistálo v katarském Dauhá. Šlo o první podobně rozsáhlý odlet od stažení amerických a spojeneckých sil ze země koncem srpna. Agentura AP dříve s odvoláním na nejmenovaného diplomata uvedla, že na palubě bylo kolem dvou stovek lidí. Agentury AFP a Reuters po příletu letadla napsaly, že stroj Boeing 777 přepravil 113 cestujících.

Spojené státy si při invazi do Afghánistánu vytyčily transformaci země, aniž by určily, do kdy chtějí afghánské poměry reformovat. Mezi řadovými obyvateli navíc souběžně rostla nedůvěra v mezinárodní společenství i vlastní demokracii. V komentáři pro ČT24, který se zamýšlí nad stavem Afghánistánu dvacet let od 11. září, to píše publicista a blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Teroristické útoky na newyorské Světové obchodní centrum nebyly úspěšné, protože nemobilizovaly řadové muslimy a celebrity arabského světa je odsoudily. Prostor pro radikální politický islám poskytla až přehnaná reakce Spojených států a jejich invaze do Iráku, která země proměnila v kolbiště pan-islámských zájmů, píše ve své analýze k důsledkům 11. září expert na blízkovýchodní konflikty Karel Černý.

Turecko se obává nové vlny uprchlíků v důsledku situace v Afghánistánu. Úřady oficiálně zadržely na hranici stejné množství běženců jako loni a po pádu Kábulu do rukou Talibanu se jejich počet ještě snížil. Pro případ, že by se to změnilo, sází Ankara na zeď, jejíž vybudování nyní ještě uspíšila.

Spojené státy jsou znepokojeny „vazbami a minulostí“ některých osob jmenovaných Talibanem do nejvyšších vládních pozic v Afghánistánu. Americké ministerstvo zahraničí upozornilo také na neúčast žen v kabinetu, který islamisté představili v úterý. Taliban obnovil ministerstvo pro šíření ctnosti a předcházení neřesti. Afghánské hnutí odporu vyzvalo svět, aby novou vládu neuznal. Exprezident Ašraf Ghaní se Afgháncům omluvil.

Afghánským uprchlíkům, které Česká republika evakuovala z Kábulu, končí karanténní období. Následovat bude udělení mezinárodní ochrany, které potrvá týdny. I přesto se ale už teď řeší, kam afghánské spolupracovníky českých vojáků a jejich příbuzné umístit. Úřady proto začínají nabízet vhodné objekty. Bydlení by mohli evakuovaní Afghánci najít v Praze nebo Pardubickém kraji.

Úřadujícím afghánským premiérem byl jmenován Muhammad Hasan Achund, který patřil ke spolupracovníkům již nežijícího zakladatele radikálního islamistického hnutí Taliban mully Muhammada Umara. Vůdce hnutí mulla Hajbatulláh Achúndzáda v prvním prohlášení zveřejněném od nástupu Talibanu k moci vládu vyzval, aby dodržovala pravidla islámu a islámské právo šaría.

Hnutí Taliban oznámilo, že dobylo celou provincii Pándžšír, která byla posledním místem odporu. Opozice tvrzení odmítla a uvedla, že stále drží „strategické pozice“. Jejich vůdce Ahmad Masúd zároveň vyzval Afghánce k celostátní vzpouře. V severoafghánském městě Mazáre Šaríf čeká údajně také na letišti několik letadel s Američany a Afghánci, kteří chtějí opustit zemi, Taliban jim však v odletu podle amerického republikánského kongresmana Michaela McCaula brání.

Z mezinárodního letiště v Kábulu odletělo několik vnitrostátních spojů státní letecké společnosti Ariana Afghan Airlines. Agentuře AP to řekl zástupce letiště, skrz které byly v posledních týdnech evakuovány desítky tisíc lidí. V polovině srpna ovládlo většinu Afghánistánu islamistické hnutí Taliban. V posledních dnech se bojuje o údolí Pandžšír. Tamní vůdce odboje Ahmad Masúd podle agentury Reuters uvedl, že je ochoten jednat o ukončení bojů. Hovořit s islamisty chce i německá kancléřka Angela Merkelová o evakuacích svých spolupracovníků.

Taliban tvrdí, že jeho vláda zastaví produkci opia. Podle expertů je to ale v podstatě nemožné, zvlášť kvůli zhoršující se ekonomické situaci země. Boj s produkcí návykových látek tak může být kartou při vyjednávání nových vládců země se Západem. Evropské úřady varují, že vedle opiátů se Afghánistán stává také základnou produkce syntetických drog – hlavně metamfetaminu.

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo v Kábulu při oslavné střelbě, když bojovníci Talibanu oznámili údajné dobytí provincie Pándžšír, kde se opevnili jeho odpůrci. Ti tvrdí, že provincie nepadla, a stále se o její nadvládu vedou boje, napsala agentura Reuters. Podle katarského velvyslance v Afghánistánu se v Kábulu podařilo obnovit provoz letiště. Rovněž v afghánské metropoli příslušníci speciálních jednotek Talibanu střelbou do vzduchu rozehnali protest žen požadujících po nových vládcích země rovná práva.

Na pražském Vítkově v pátek oficiálně skončila mise české armády v Afghánistánu. Za necelých dvacet let na ní sloužilo přes 11 500 vojáků, 14 z nich nepřežilo. „Pocity jsou vždycky složité, a je to o to horší, když ty vojáky znáte. Několik z nich bylo mými přáteli. V minulosti jsme sloužili u jedné jednotky,“ uvedl v Událostech, komentářích armádní generál a náčelník Generálního štábu Armády České republiky Aleš Opata.

Taliban spustil rozsáhlou ofenzivu proti údolí Pándžšír, kde se opevnila Fronta národního odporu. Hnutí tvrdí, že oblast ovládlo, odpůrci to ale popírají. Evropská unie je připravena při splnění konkrétních podmínek s Talibanem jednat, dle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella to ale neznamená, že by se chystala uznat vládu islamistů. V jejím čele by měl podle zdrojů agentury Reuters stanout Abdul Ghaní Baradar.

Vzpomínkou na padlé vojáky a slavnostním nástupem na pražském Vítkově česká armáda symbolicky ukončila své působení v Afghánistánu. Pietní připomínky zahraniční mise, na které sloužilo asi jedenáct a půl tisíce českých vojáků, se účastnili ústavní činitelé, zástupci armády i současní a bývalí vojáci, kteří v Afghánistánu působili. Doprovázel ji přelet vojenské techniky nebo výstava o historii mise.

Taliban hledá v Afghánistánu novou formu vlády, demokracii předem vyloučil. Už nyní je jisté, že nejvyšším náboženským i politickým lídrem se stane vůdce hnutí Hajbatulláh Achúndzáda. V současném mezidobí v zemi panuje chaos – část bank je zavřených a úředníci ze strachu před hnutím odmítají chodit do práce. Zemi proto řídí narychlo ustavené výbory. OSN mezitím oznámila, že obnovuje své lety do Afghánistánu, což umožní 160 humanitárním organizacím pokračovat v práci.