Téma Afghánistán v rukou Talibanu strana 5 z 5

Předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková v pořadu 90' ČT24 řekla, že bojovníci Talibanu aktivně hledají spolupracovníky cizích vojáků. Uvedla, že v Kábulu je momentálně osm rodin, o kterých spolek ví, že potřebují pomoc. Dostat se na kábulské letiště je prý stále větší problém. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Ondřeje Veselého (ČSSD) by měla Česká republika zachránit zhruba stovku lidí.

Poté, co Taliban obsadil metropoli Kábul a vyhlásil konec války v Afghánistánu, se množí obavy o osud žen a dívek pod vládou tohoto radikálního islamistického hnutí. Agentura Reuters informovala o incidentu v Kandaháru, kde talibanští bojovníci propustili zaměstnankyně banky a nařídili jim, ať do práce pošlou své mužské příbuzné. Další afghánské ženy do médií uvedly, že přišly o své sny a netuší, co nastane. Generální tajemník OSN António Guterres i západní politici vyzvali Taliban, aby práva žen respektoval.

Letiště v afghánském Kábulu je opět v provozu. Příletům letadel několik hodin bránily davy Afghánců na přistávací ploše, které se snažily za každou cenu opustit zem. Otevření letiště na tiskové konferenci oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby. V Praze ráno přistálo první letadlo, které přivezlo 46 Čechů a místní spolupracovníky. Radikální islamististické hnutí Taliban, které přebírá vládu nad Afghánistánem, uvedlo, že nechce být izolováno a přeje si udržovat vztahy s mezinárodním společenstvím.

Američané by neměli bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat, uvedl americký prezident Joe Biden. Spojené státy utratily za válku v Afghánistánu přes bilion dolarů, daly tamním vládním jednotkám všechny prostředky, aby mohly vyhrát boj o svou budoucnost. „Jediné, co jsme jim dát nemohli, je vůle bojovat,“ uvedl šéf Bílého domu ve svém mimořádném projevu věnovaném vývoji v Afghánistánu. Pokud však budou Američané a jejich partneři v zemi napadeni, odpověď USA bude rychlá a tvrdá, varoval.

Uzbecká prokuratura dementovala své sdělení, že do Uzbekistánu uprchly během víkendu stovky afghánských vojáků ve 22 vojenských letounech a 24 helikoptérách. Podle agentury TASS se prokuratura za svou první informaci omluvila. Nicméně jedno z letadel se zřejmě srazilo se stíhačkou středoasijské země a oba stroje se zřítily. Ministerstvo obrany dříve uvedlo, že protivzdušná obrana v neděli sestřelila afghánské vojenské letadlo, které se pokusilo narušit hranice země. Tádžikistán mezitím oznámil, že umožnil přistát na svém území afghánským vojenským letadlům s asi stovkou vojáků.

V roce 2001 Američané společně se svými spojenci podnikli v reakci na útoky na New York a Washington invazi do Afghánistánu a svrhli zdejší radikální hnutí Taliban. Zahraniční vojáci zůstali v zemi dvacet let, během kterých ovšem radikálové dokázali znovu nabrat vojenskou sílu, a pokročit i diplomaticky – podepsat mírovou smlouvu s USA. Ještě před definitivních odchodem posledních amerických vojáků, ke kterému mělo dojít symbolicky 11. září 2021, pak Taliban dokázal znovu dobýt celou zemi a začít přebírat moc.

Začala evakuace Čechů a jejich afghánských spolupracovníků z Kábulu. První vojenské letadlo přistálo v pondělí ráno v Praze, další bylo na cestě do afghánské metropole, muselo ale přistát na letišti v ázerbajdžánském Baku. Americká armáda totiž pozastavila provoz na kábulském letišti a to kvůli přítomnosti civilistů na letištní ploše.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní opustil zemi. Podle agentury Reuters je v Tádžikistánu, přesné místo ale odmítla jeho kancelář z bezpečnostních důvodů oznámit. Sám Ghaní později na Facebooku napsal, že zemi opustil, aby zabránil krveprolití. Kde je, ale také nesdělil. Bojovníci Talibanu mezitím vstoupili do prezidentského paláce. Mluvčí hnutí Suhajl Šahín předpokládá, že k pokojnému předání moci v zemi dojde během následujících dní. Z Kábulu před 23:30 vystartovalo první letadlo, na jehož palubě je 46 Čechů a místních spolupracovníků.

Česko je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) v kontaktu se všemi afghánskými tlumočníky, kterých se týká záchranný program. Pokud někdo z tamních spolupracovníků české armády kontaktován nebyl, zřejmě mu dávno skončil kontrakt a program se na něj nevztahuje, nebo neprošel bezpečnostní prověrkou. Metnar to napsal na Twitteru v reakci na informace, že někteří z afghánských tlumočníků nebyli s nabídkou pomoci osloveni. Členové iniciativy Zachraňte tlumočníky vyzvali premiéra, aby pomohl všem Afgháncům, kteří pracovali pro Česko.

Afghánskou metropoli Kábul kvůli postupu islamistických povstalců zachvátila nervozita a chaos, mnozí obyvatelé se pokoušejí s vypětím sil získat víza, aby mohli ze země odcestovat. Obchody a tržiště zejí prázdnotou a na silnicích se tísní tisíce automobilů, popsali atmosféru na místě zpravodajové zahraničních médií.

Islamisté z hnutí Taliban obsadili okrajové části Kábulu, odkud se na poslední chvíli snaží uprchnout tisíce lidí. Mluvčí povstaleckého hnutí sdělil, že bojovníci mají rozkaz vyhnout se krveprolití a čekat na dohodu o převzetí moci. Úřadující afghánský ministr vnitra ujistil, že změna ve vedení země se uskuteční nenásilně prostřednictvím předání moci přechodné vládě. Afghánský prezident Ašraf Ghaní o situaci jednal s americkým diplomatem Zalmajem Chalizadem a představiteli NATO. V nadcházejícíh hodinách se očekává Ghaního rezignace.

Povstalci z hnutí Taliban dobyli město Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu, které dosud jako jedno ze tří velkých měst kontrolovala afghánská vláda. Vládní jednotky prchají směrem k uzbecké hranici, informovala agentura Reuters s odvoláním na vedení provincie Balch. Útok islamistů na provinční správní středisko začal v sobotu ráno. Afghánský prezident Ašraf Ghaní vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy povstalci začali postupně obsazovat zemi, a řekl, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat.

Čeští diplomaté z ambasády v Kábulu se přesouvají na mezinárodní letiště. O evakuaci dvou lidí informoval ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) po jednání krizového štábu resortu. Večer se kvůli situaci sešla Bezpečnostní rada státu. Ze závěru jednání vyplývá, že Česko evakuuje i afghánské spolupracovníky. Situace v zemi se v posledních dnech radikálně mění, západní země kvůli postupu islamistického hnutí Taliban stahují své občany a omezují činnost ambasád.

Militantní afghánské hnutí Taliban se zmocnilo města Laškargáh, které je správním centrem jihoafghánské provincie Hílmand, informuje agentura AFP. Islamisté podle jejích zdrojů umožnili afghánské armádě a úředníkům město předtím opustit. Do rukou Talibanu bez boje podle AFP padl také Čaghčarán, správní středisko provincie Ghór v centrální části země. V noci na pátek bojovníci ovládli také druhé největší afghánské město Kandahár. Agentura AP s odvoláním na místní zdroje později oznámila, že se Taliban zmocnil i správních středisek Zábulu a Uruzgánu. Celkem už hnutí ovládá víc než polovinu provinčních středisek.

Česká republika nezastaví deportace Afghánců, sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Deportace neúspěšných afghánských žadatelů o azyl dočasně kvůli bezpečnostní situaci v Afghánistánu přitom pozastavily některé evropské státy včetně Francie nebo Německa. „Žádné paušální podmínky dávat nebudeme,“ řekl vicepremiér. Jeho spolustraník a šéf resortu zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) na sobotu v reakci na dění v Afghánistánu svolal krizový štáb ministerstva.

Taliban rychle postupuje Afghánistánem, ovládl už dvě třetiny země a přibližuje se Kábulu. Oficiální vláda i její západní spojenci jsou tempem překvapení, bezpečnostní expert a veterán války v Afghánistánu Lumír Němec ale v Interview ČT24 upozornil, že afghánským vojákům chybí motivace bojovat. Někteří občané podle něj dokonce považují Taliban za menší zlo než současnou zkorumpovanou vládu.

Desetitisíce Afghánců, kteří pomáhali jako tlumočníci, řidiči nebo úředníci spojeneckým vojákům, se obávají o svou bezpečnost. Po odchodu americké armády začal Taliban rychle postupovat zemí, nyní už ovládá zhruba dvě třetiny Afghánistánu a hrozí mstou. Západ včetně Česka nabízí svým spolupracovníkům podporu, s ohledem na tempo talibanské ofenzivy ale musí konat rychle.

Bojovníci radikálního hnutí Taliban obsadili správní středisko Herát ve stejnojmenné provincii. Taliban se ve třetím největším afghánském městě nesetkal s žádným odporem afghánských ozbrojených sil a jeho bojovníci vyvěsili svou vlajku na budově policejního ústředí v Herátu. Předtím obsadili i správní středisko provincie Ghazní v centrální části země. Islamističtí povstalci se tak již zmocnili správních středisek deseti ze 34 provincií, což představuje více než dvě třetiny rozlohy země.

Radikální islamistické hnutí Taliban dobylo v Afghánistánu další tři provinční střediska, z hlavních měst 34 afghánských provincií jich tak ovládá už devět. Na letišti v Kunduzu, metropoli stejnojmenné provincie, se podle agentury AFP ráno vzdaly talibanským oddílům stovky vládních vojáků a policistů. Podle analytika Metropolitní univerzity Praha Břetislava Turečka může být rychlý postup islamistů pro někoho překvapivý, reálně ale jde jen o důsledek dlouhodobého nezvládnutí situace afghánskou vládou.

Islamistické hnutí Taliban se v Afghánistánu zmocnilo dalšího provinčního střediska. Od konce minulého týdne jich tak obsadilo už šest, včetně strategicky důležitého Kunduzu. Mluvčí politického vedení tohoto povstaleckého hnutí v neděli stanici Al-Džazíra řekl, že s afghánskou vládou nepanuje shoda na uzavření dohody o klidu zbraní.

Islamisté z Talibanu dobyli další tři provinční metropole. Na severu země získali klíčové město Kunduz ze stejnojmenné provincie u hranic s Tádžikistánem. Ovládli rovněž Saripúl na severozápadě země a později i město Tálikán, které je správním střediskem severoafghánské provincie Tachár. Informují o tom zahraniční agentury. V moci radikálů už tak je pět správních středisek.

Americká armáda oznámila, že uvažuje o zpomalení tempa stahování svých vojáků z Afghánistánu kvůli novým územním ziskům povstaleckého hnutí Taliban. Podle serveru BBC to oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby. Podle něho nicméně stále platí, že poslední americký voják ze země odejde k 11. září. Zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán v úterý prohlásila, že Taliban od května ovládl padesát z celkových 370 okrsků v zemi.

Z Afghánistánu se ve čtvrtek začaly stahovat první jednotky zemí Severoatlantické aliance, které tam působí v rámci nebojové mise Resolute Support (Rozhodná podpora). Podle agentury AFP to oznámil nejmenovaný mluvčí NATO, neuvedl však další detaily. Zahájení odchodu amerických vojáků ze země následně potvrdil také Bílý dům.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken přicestoval do Afghánistánu na neohlášenou návštěvu, aby představil plán USA na stažení svých zbývajících vojáků ze země do 11. září. Informovala o tom agentura AP. V koordinaci s Američany z Afghánistánu odejdou také jednotky dalších zemí NATO a mezinárodní koalice.