Radikální islamistické hnutí Taliban dobylo v Afghánistánu další tři provinční střediska, z hlavních měst 34 afghánských provincií jich tak ovládá už devět. Na letišti v Kunduzu, metropoli stejnojmenné provincie, se podle agentury AFP ráno vzdaly talibanským oddílům stovky vládních vojáků a policistů. Podle analytika Metropolitní univerzity Praha Břetislava Turečka může být rychlý postup islamistů pro někoho překvapivý, reálně ale jde jen o důsledek dlouhodobého nezvládnutí situace afghánskou vládou.
Taliban dobyl další tři provinční střediska. Biden stažení vojsk nelituje
Nově dobyly jednotky Talibanu dvě střediska provincií na severu a jedné na západě země. Na severu jde o města Fajzábád v provincii Badachšán a Púli Chumrí v provincii Baghlán, na západě pak o město Faráh stejnojmenné provincie.
„Minulou noc se stáhly jednotky, které bojovaly s Talibanem několik dní ve městě Fajzábád. Taliban ovládl město. Obě strany utrpěly velké ztráty,“ citovala agentura AFP poslance místního zákonodárného sboru provincie Badachšán Zabíhulláha Atika.
AFP s odvoláním na jednoho z členů provinční rady Kunduzu Amruddína Valího rovněž informovala o stovkách příslušníků vládních sil, kteří se u kunduzského letiště vzdali Talibanu i se vším svým vybavením.
„Donedávna jsme slyšeli velmi optimistická prohlášení vojenských a státních představitelů na Západě, jak se mise v Afghánistánu skvěle vyvíjí. Teď vidíme, že realita je úplně jiná. To, co sledujeme, je špička ledovce. Je to poslední fáze toho, co v minulosti probublávalo pod povrchem. Na jedné straně jsme slyšeli, jak má vláda vše pod kontrolou, ale neoficiálně, třeba i od českých vojáků, jsme mohli slyšet, že to je nesmysl a realita je úplně jiná,“ uvedl analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.
Podle něj se situace na jednotlivých dobytých územích liší: „Taliban se snaží udržovat dobré vztahy se sousedy, ujišťuje místní obyvatelstvo, že nebude zavádět žádné drakonické normy, jaké byly v minulosti. Na druhé straně slyšíme o excesech v jiných částech země. Nesmíme zapomínat, že v minulosti byli bojovníci Talibanu sami terčem masakrů a nyní se mohou mstít.“
Zpravodajské služby: Kábul může padnout do tří měsíců
Tálibán by mohl do 30 dnů izolovat afghánské hlavní město Kábul a případně jej do 90 dní dobýt. S odvoláním na analýzu amerických zpravodajských služeb to agentuře Reuters řekl nejmenovaný představitel amerického ministerstva obrany.
Bojovníci Tálibánu v uplynulých šesti dnech dobyli správní střediska osmi ze 34 afghánských provincií. Rychlost jejich ofenzivy přitom americké činitele překvapila.
Nejmenovaný vysoce postavený představitel Evropské unie, na něhož se odvolává Reuters, v úterý uvedl, že Tálibán má nyní pod kontrolou 65 procent afghánského území. V posledních měsících podle tohoto činitele bylo asi 400 tisíc Afghánců nuceno uprchnout z domova, ale zůstávají ve vlasti.
Biden stažení vojáků nelituje
Postup Talibanu souvisí především s odchodem mezinárodních jednotek, kteří tamní vládě pomáhaly v boji s islamistickým hnutím. Odchod vojáků NATO a Spojených států ze země mnozí kritizovali s obavami z nárůstu moci Talibanu a dalších radikálních skupin.
V úterý ale americký prezident Joe Biden prohlásil, že rozhodnutí o stažení amerických vojáků nelituje a že bezpečnost země musí nyní zajišťovat afghánské síly. „Afghánští lídři se musejí semknout. Musejí za sebe bojovat, bojovat za svůj národ,“ řekl Biden v Bílém domě. Americký lídr ale zároveň ubezpečil, že USA i nadále dodržují své závazky vůči afghánskému vedení. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová dříve sdělila, že podle informací USA jsou vybavení i výcvik afghánských sil postačující na to, aby se dokázaly Talibanu postavit.
K úplnému stažení amerických i aliančních vojsk se zavázala už vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa výměnou za to, že Taliban nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. S útoky na mezinárodní síly sice Taliban přestal, v bojích proti afghánské vládě ale hnutí pokračuje. Afghánská vláda a zástupci Talibanu vedou rozhovory v katarském Dauhá, zatím ale bez valného výsledku.
Nizozemsko a Německo zastaví deportace afghánských žadatelů o azyl
Kvůli zhoršení afghánského konfliktu Nizozemsko a Německo oznámily, že dočasně přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl. Deportace ze Spolkové republiky budou zastaveny do konce října, informoval o tom ve středu šéf německé diplomacie Heiko Maas. Podle něj se tak stane na žádost vlády v Kábulu. „Toto rozhodnutí je správné a nezbytné,“ citovala ministra agentura Reuters.
Rozhodnutí je v rozporu s dopisem, ve kterém šest členských zemí Evropské unie – kromě Německa a Nizozemska též Rakousko, Dánsko, Belgie a Řecko – v úterý vyzvalo unijní exekutivu, aby pokračovala v deportacích neúspěšných afghánských žadatelů o azyl navzdory bojům v Afghánistánu a územním ziskům islamistů z Talibanu.
Politici v dopise uvedli, že Afghánistán je již několik let zemí, odkud do EU přicházejí největší počty žadatelů o azyl a kvůli současným bojům hrozí, že se tento trend ještě posílí.
Řecko v reakci na to znovu zdůraznilo, že rozhodnutí pozastavit deportace vyšle špatný signál a povzbudí další Afghánce v cestě do Evropy. Evropská unie není připravena na zvládnutí další migrační vlny a nemá na to ani kapacitu, prohlásil řecký ministr pro migraci.