Úřadujícím afghánským premiérem byl jmenován Muhammad Hasan Achund, který patřil ke spolupracovníkům již nežijícího zakladatele radikálního islamistického hnutí Taliban mully Muhammada Umara. Vůdce hnutí mulla Hajbatulláh Achúndzáda v prvním prohlášení zveřejněném od nástupu Talibanu k moci vládu vyzval, aby dodržovala pravidla islámu a islámské právo šaría.
V prohlášení v angličtině Achúndzáda také podle agentur apeloval, aby vláda chránila nejvyšší zájmy země a zajistila „trvalý mír, prosperitu a rozvoj“. Afgháncům rovněž pogratuloval k osvobození země od cizí vlády.
Agentura AP napsala, že do přechodné vlády se dostaly osobnosti, které v uplynulých letech stály v čele boje proti koalici vedené Spojenými státy a vládě v Kábulu. V kabinetu zřejmě nezasedne nikdo, kdo by nebyl členem Talibanu.
Achund je podle podle agentury Reuters zkušeným politikem, který za předchozí vlády Talibanu v letech 1996 až 2001 zastával pozice ministra zahraničí a poté vicepremiéra. Stejně jako mnoho členů jeho budoucího kabinetu se i on nachází na sankčním seznamu OSN kvůli své někdejší vládní roli. Sankce na něj uvalila také Evropská unie, která uvádí jeho věk 76 let.
Zástupcem Achunda bude Abdul Ghaní Baradar, spoluzakladatel Talibanu, který vedl jednání s USA a podepsal smlouvu o definitivním stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Ministrem obrany se stane Muhammad Jakúb, syn mully Muhammada Umara. Dosavadní mluvčí hnutí Zabíhulláh Mudžáhid se stává novým ministrem informací.
Ministerstvo vnitra povede Sirádžuddín Hakkání, syn zakladatele sítě Hakkání, kterou Spojené státy považují za teroristickou organizaci. Hakkání patří podle Reuters k nejhledanějším osobám americké FBI kvůli podílu na sebevražedných útocích a vazbám na teroristickou síť al-Káida, na jeho hlavu je vypsána odměna pět milionů dolarů (107 milionů korun). Podle AP Hakkání stále zadržuje nejméně jedno americké rukojmí.
Většinu kabinetu tvoří Paštunové
Na otázku BBC, proč ve vládě nejsou žádné ženy, zástupci Talibanu uvedli, že podoba kabinetu ještě není konečná. Celkem bylo zveřejněno asi 30 jmen lidí, kteří zasednou v přechodné vládě. Většinou se jedná o etnické Paštuny, kteří tvoří asi 40 procent afghánského obyvatelstva. Chybějící vládní zastoupení dalších etnik bude podle AP téměř určitě pro mnohé země překážkou, aby nové afghánské vládě poskytovaly pomoc.
Taliban se opakovaně snažil ujistit samotné Afghánce i mezinárodní společenství, že se nevrátí k brutálnímu stylu vládnutí, jaký země zažila v letech 1996 až 2001. Hnutí tehdy zavedlo drakonické tresty, také znemožnilo dívkám a ženám vzdělávat se nebo chodit na veřejnost bez mužského doprovodu či mít zaměstnání.
Mulla Hajbatulláh Achúndzáda v prohlášení uvedl, že povinností vlády „bude zajistit zdravé a bezpečné prostředí pro náboženské a moderní vědy pro všechny krajany v rámci práva šaría“. Podle něj bude Taliban ctít všechny mezinárodní zákony, smlouvy a závazky, které nebudou v rozporu s islámským právem.
Agentura AP připomíná, že od srpnového nástupu k moci v Afghánistánu vůdci Talibanu dosud nenaznačili, že by měli v úmyslu uspořádat volby. Jen Psakiová, mluvčí amerického prezidenta Joea Bidena, uvedla, že v blízké době nelze očekávat uznání nové vlády Talibanu ze strany Spojených států.
Taliban rozehnal demonstraci
Talibanci také v úterý v centru Kábulu střelbou do vzduchu rozháněli demonstraci několika stovek lidí, kteří protestovali proti vměšování Pákistánu do afghánských záležitostí a zasazovali se za ženská práva. Pákistán je dlouhodobě obviňován z blízkých vztahů s Talibanem.
Podle novinářů agentury AFP v davu, který se sešel před pákistánským velvyslanectvím, převažovaly ženy. Někteří z demonstrantů drželi v rukou transparenty odsuzující Islámábád, jiní provolávali hesla jako „Ať žije hnutí odporu!“ nebo „Smrt Pákistánu!“.
O střelbě do vzduchu na demonstraci informovala i agentura Reuters s odvoláním na svědky. Na videonahrávkách zveřejněných na internetu je vidět množství lidí, kteří prchají za zvuku střelby pryč. „Talibové střílí na naše ubohé lidi. Taliban je nespravedlivý a nelidský,“ křičela podle Reuters jedna z demonstrantek. Zatím není známo, že by si palba vyžádala nějaké zraněné.
V posledních dnech se vyskytly zprávy, že Pákistán poskytl podporu Talibanu při dobývání poslední odbojné provincie Pándžšír. Mnozí kritici přitom poukazovali i na víkendovou návštěvu šéfa vlivné pákistánské zpravodajské služby ISI Faize Hamída v Kábulu. Vedení Talibanu dříve sídlilo v Pákistánu a často se mluvilo o tom, že je v přímém kontaktu s ISI. Spojené státy i někdejší afghánská vláda obviňovaly Pákistán, že Talibanu poskytuje vojenskou pomoc, což ovšem Islámábád opakovaně popíral.
„Afghánky chtějí, aby byla jejich země svobodná. Jsme unavené z bombardování Pándžšíru a z čekání na letišti,“ řekla AFP na demonstraci Sarah Fahímová z provincie Kapísá, která s Pándžšírem sousedí. Připomněla tak i snahy tisíců lidí uprchnout ze země přes kábulské letiště poté, co Afghánistán ovládl Taliban. „Jak dlouho ještě potrvá, než budou naše hlasy vyslyšeny? Proč mezinárodní společenství mlčí, když vidí, kolik lidí umírá?“ ptala se.
Server BBC News připomněl, že ženy demonstrovaly za svá práva v Kábulu a také ve městě Herát již minulý týden, nyní se k nim připojili i muži.
