Usáma bin Ládin

Od teroristických útoků z 11. září uběhlo dvacet dva let. Šéf Bílého domu Joe Biden při ceremonii na vojenské základně na Aljašce vyzval národ, aby nepodléhal politice rozdělování a sjednotil se. Pietního aktu u památníku v centru New Yorku se zúčastnila americká viceprezidentka Kamala Harrisová, starosta města a řada dalších politiků. Při útocích na budovy světového obchodního centra a Pentagon zemřelo přes tři tisíce lidí. Spáchala je skupina islamistických teroristů ze skupiny al-Káida pod vedením Usámy bin Ládina.

V Londýně dělala rozhovor s islamisty, v Pákistánu zase nejspíš potkala bývalého vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina. „Podoba byla neuvěřitelná a i atmosféra se dala krájet,“ vypráví redaktorka serveru Hlídací pes Tereza Engelová, která v muslimské zemi několik let žila a na ženské univerzitě tam vyučovala žurnalistiku. Tu přitom původně sama studovat nechtěla, jako novinářka se ale živí dodnes. O svých zkušenostech, ale i o tom, proč odmítla moderovat Události, mluví v podcastu Background ČT24.

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na Telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul „v boji proti nepřátelům“. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii. Jeho nástupcem se nyní stal abú Husajn al-Husajní al-Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Saúdská Arábie prošla od teroristických útoků z 11. září 2001 velkými změnami, píše agentura AP. Patnáct z devatenácti tehdejších atentátníků byli občany Saúdské Arábie a království bylo rodištěm strůjce útoků a zakladatele teroristické organizace al-Káida Usámy bin Ládina. V následujících dvaceti letech se Saúdská Arábie postavila členům al-Káidy na své půdě, upravila učebnice, potírala financování terorismu a proti terorismu spolupracovala také se Spojenými státy. AP však podotýká, že zatímco se Rijád snaží změnit svou image, politicky zůstává represivní.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v sobotu večer zveřejnil nově odtajněný dokument zabývající se logistickou podporou pro dva saúdskoarabské únosce při útocích z 11. září 2001. Šestnáctistránkový výpis popisuje kontakt únosců se saúdskoarabskými spolupracovníky ve Spojených státech, ale neposkytuje žádné důkazy, že by se na útocích saúdskoarabská vláda podílela.

Tisíce lidí si v sobotu v místě, kde stávala newyorská dvojčata Světového obchodního centra (WTC), připomněly památku obětí teroristických útoků 11. září 2001. Obřad zahájilo rozvinutí americké státní vlajky za doprovodu hymny USA, po němž následovala minuta ticha ve chvíli, kdy před 20 lety první letadlo narazilo do severní věže WTC. Piety se zúčastnil americký prezident Joe Biden i jeho předchůdci Barack Obama a Bill Clinton. Na pietě v Pensylvánii promluvil také bývalý americký prezident George Bush mladší.

Teroristické útoky ve Spojených státech z 11. září 2001 zásadním způsobem ovlivnily diplomacii a bezpečnostní politiku i v Česku. Politici a velvyslanci se museli vyrovnat nejenom s tím, že terorismus nabyl dříve nepředstavitelných rozměrů, ale také s tím, co následovalo – válkou v Afghánistánu i v Iráku. A bývalé špičky české diplomacie se na hodnocení tohoto dění ani dnes úplně neshodují. O 11. září i válkách, které následovaly, diskutovali v Událostech komentářích bývalý ministr zahraničí a bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan (ČSSD), bývalý ministr zahraničí, obrany a bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra (ODS) a další bývalý velvyslanec ve Washingtonu Martin Palouš.

Americká veřejnost silně reaguje na dramatické obrázky, které v posledních několika týdnech přicházejí z Afghánistánu, z nějž naopak odešli američtí vojáci. Popularita prezidenta Joea Bidena znatelně klesla navzdory tomu, že konec války si podle průzkumů přála většina Američanů bez ohledu na to, koho volí. Přesto je pravděpodobné, že až tato emocionální fáze opadne, Američané si spíš oddechnou, předpovídá amerikanista Jiří Pondělíček.

Teroristické útoky z 11. září 2001 trvale změnily podobu světa. Islamisté napojení na al-Káidu unesli několik dopravních letadel. Útok začal nárazem jednoho z nich do severní věže Světového obchodního centra (WTC). Obraz ze zasažení druhé budovy „dvojčat“ už mohli vidět v přímém přenosu miliony lidí po celém světě. Další unesené letadlo zasáhlo budovu Pentagonu, poslední se díky hrdinství pasažérů zřítilo na venkově v Pensylvánii a cíl nezasáhlo.

Čtyři unesená letadla, téměř tři tisíce mrtvých a miliony lidských příběhů. Jedenáctého září 2001 islamisté zaútočili na symboly americké vlády i finančního systému západního světa. Teror přiměl americkou administrativu k invazi do Afghánistánu a posléze Iráku. Nejen na Blízkém východě mělo 11. září 2001 sáhodlouhé důsledky, které jsou cítit i po dvou dekádách.

Trauma nejen Američanů. Teroristické útoky 11. září 2001 na východním pobřeží USA zasáhly civilizovaný svět a v plné nahotě ukázaly praktiky radikálních islamistů. Ve čtvrt na devět místního času (UTC-4) bylo extremisty z al-Káidy uneseno první letadlo. Dvě a čtvrt hodiny poté se zřítila druhá z věží mrakodrapu Světového obchodního centra (WTC). Fotogalerie dokumentuje vývoj událostí.

Spojené státy si při invazi do Afghánistánu vytyčily transformaci země, aniž by určily, do kdy chtějí afghánské poměry reformovat. Mezi řadovými obyvateli navíc souběžně rostla nedůvěra v mezinárodní společenství i vlastní demokracii. V komentáři pro ČT24, který se zamýšlí nad stavem Afghánistánu dvacet let od 11. září, to píše publicista a blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Teroristické útoky na newyorské Světové obchodní centrum nebyly úspěšné, protože nemobilizovaly řadové muslimy a celebrity arabského světa je odsoudily. Prostor pro radikální politický islám poskytla až přehnaná reakce Spojených států a jejich invaze do Iráku, která země proměnila v kolbiště pan-islámských zájmů, píše ve své analýze k důsledkům 11. září expert na blízkovýchodní konflikty Karel Černý.

Taliban se prohlásil za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Hnutí po odletu posledních amerických vojáků kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Slíbilo, že zabezpečí zemi a nebude pronásledovat své někdejší odpůrce. Osm radikálů padlo při útoku na vzdorující údolí Pándžšír.

Chybu neudělali vojáci, ale politici, zhodnotil misi v Afghánistánu bezpečnostní expert a veterán této války Lumír Němec, který působil také v Iráku, Kosovu či Sýrii. „Nedokázali jsme přimět afghánskou vládu a Taliban, aby zasedly k jednacímu stolu a uzavřely nějakou dohodu,“ dodal s tím, že s guerillovou válkou se totiž jinak velmi těžce bojuje. Němec byl hostem pořadu Události, komentáře spolu s lékařem a účastníkem několika misí v Afghánistánu Tomášem Šebkem.

Taliban převzal moc v Afghánistánu. Radikálové obsadili devadesát procent vládních budov a válku prohlásili za skončenou. Ze země se snaží utéct tisíce lidí, západní státy evakuují svoje občany a spolupracovníky. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého situaci napomohlo tříštění spojeneckých sil nebo afghánská morálka. Do budoucna by se vyhnul demokratickému přetváření země. Byl hostem pořadu Události, komentáře.

V roce 2001 Američané společně se svými spojenci podnikli v reakci na útoky na New York a Washington invazi do Afghánistánu a svrhli zdejší radikální hnutí Taliban. Zahraniční vojáci zůstali v zemi dvacet let, během kterých ovšem radikálové dokázali znovu nabrat vojenskou sílu, a pokročit i diplomaticky – podepsat mírovou smlouvu s USA. Ještě před definitivních odchodem posledních amerických vojáků, ke kterému mělo dojít symbolicky 11. září 2021, pak Taliban dokázal znovu dobýt celou zemi a začít přebírat moc.

Americká armáda oznámila, že uvažuje o zpomalení tempa stahování svých vojáků z Afghánistánu kvůli novým územním ziskům povstaleckého hnutí Taliban. Podle serveru BBC to oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby. Podle něho nicméně stále platí, že poslední americký voják ze země odejde k 11. září. Zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán v úterý prohlásila, že Taliban od května ovládl padesát z celkových 370 okrsků v zemi.

Před desetiletím oznámil tehdejší prezident USA Barack Obama, že speciální jednotky zabily nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. Strůjce útoků z 11. září 2001 a vůdce al-Káidy dopadly v Pákistánu, kde se skrýval v luxusní rezidenci. S jeho smrtí ale islamistický terorismus ze světa nezmizel. Destabilizovaný Irák poskytl podhoubí pro následovníky – samozvaný Islámský stát (IS).

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

Německý Nejvyšší soud ve čtvrtek potvrdil rozsudek, jímž byl obžaloby zproštěn muž, kterého státní zastupitelství vinilo z odpálení bomby v Düsseldorfu v roce 2000. Trubková bomba zranila deset lidí, převážně cizinců židovského původu. Obžalovaného, kterého vyšetřovatelé označovali za pravicového radikála, soud nižší instance osvobodil už v roce 2018.

Spojené státy formálně vyřadily Súdán ze seznamu zemí podporujících terorismus. Na Facebooku o tom informoval americký velvyslanec v Chartúmu. Súdán byl na listině od roku 1993 a o jeho vyřazení se hovoří od října, kdy USA zprostředkovaly normalizační dohodu mezi Izraelem a Súdánem a prezident Donald Trump začal připravovat vyjmutí Súdánu ze seznamu. V zemi loni padl režim Umara Bašíra a poté vznikla přechodná vláda.

Izraelští agenti v srpnu při tajné operaci v Íránu zabili druhého nejvýše postaveného muže teroristické sítě al-Káida Abdalláha Ahmeda Abdalláha. S odvoláním na zdroje z amerických tajných služeb, na jejichž popud údajně Izraelci jednali, o tom informují The New York Times. Íránské ministerstvo zahraničí zprávu popřelo.