Doba ledová

Vědci se až doposud domnívali, že naši pravěcí předkové zvládali přežívat doby ledové díky kožešinám býložravců. Nový výzkum ale ukazuje, že se alespoň občas mohli oblékat i do těch získaných z predátorů. A možná to mohlo mít i symbolickou rovinu.

Před desítkami tisíc let došlo u Grónska několikrát k extrémní klimatické změně. Vědci teď popsali, že následky této události byly znát po celé planetě.

Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění. Postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to rychlostí zhruba půl výškového metru za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, popisuje Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). S týmem vědců od roku 2017 zkoumá úbočí nejvyšších vrcholů Krkonoš v takzvané přechodové zóně, kde se mění les v alpínské bezlesí.

Na Marsu se odehrála před asi 400 tisíci lety dramatická změna klimatu. Ukázal to průzkum čínského vozítka, které zaznamenalo, jak se na Rudé planetě proměnily duny.

Jak žili pravěcí lidé nebo jak vypadala fauna doby ledové, přibližuje návštěvníkům opět výstava v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice Když Brnem táhli mamuti pravěký svět ukazuje na sedmi desítkách obrazů od malíře Zdeňka Buriana, který je znám především ilustracemi k příběhům z tohoto období. Doplňují je trojrozměrné exponáty a scény z pravěku i archeologické nálezy, které upřesňují Burianův pohled o současné poznatky.

Hrdí válečníci, kteří od nepaměti projížděli na svých věrných mustanzích prérií, dokud nepotkali bílého muže, jenž jejich život zničil. Tak vypadá evropský obraz indiánských kultur Severní Ameriky. Rodová paměť původních obyvatel Nového světa je jiná, ale aktuální studie, jež vyšla v žurnálu Science, ukazuje, že pravděpodobně i ta se od pravdy liší.

Genetická mapa západní a střední Eurasie se po poslední době ledové před zhruba 20 tisíci lety výrazně změnila. Prokázal to mezinárodní výzkum, v němž genetici spolu s antropology a archeology prozkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili před 50 až pěti tisíci lety před naším letopočtem. Studie, která vyšla v odborném časopise Nature, zpracovala i tři případy z Moravy, takže díky ní víme víc o podivném vymizení tamních lovců mamutů.

Už od osmdesátých let dvacátého století společnost ExxonMobil věděla, jaké budou dopady těžby fosilních paliv a jak budou probíhat klimatické změny. Její předpovědi byly podle nové harvardské studie velmi přesné  – a současně byly v rozporu s tím, co společnost veřejně šířila.

Bennett Bacon je starší Londýňan, který se profesionálně věnuje opravování a konzervování nábytku, jeho velkým koníčkem je ale archeologie. Právě v ní také dokázal něco, co překonalo i práci profesionálů: nabídl srozumitelné vysvětlení dosud nejasných značek, které doprovázejí nástěnné malby, a otevřel tím i cestu k pochopení toho, proč pravěcí lidé rozdílnou zvěř vůbec kreslili.

Skupina geologů, klimatologů a paleontologů od letošního 17. listopadu vybírá místo na planetě Zemi, které nejvíc poznamenala lidská aktivita. Na analýzu devíti lokalit, které nejlépe ilustrují vliv člověka, mají měsíc. Hlavním ukazatelem pro ně bude přítomnost radioaktivního materiálu, v potaz ale vezmou i další stopy antropogenního původu, jako jsou prachové částice ze spalování fosilních paliv, mikroplasty nebo oxid uhličitý. Jedno z nominovaných míst, mezi kterými je i polská strana Sněžky, se pak může stát bodem, který označí začátek nového období zvaného antropocén.

V pravěku se pláněmi na místě dnešního města Sambir na západní Ukrajině proháněli vůbec největší lvi, jací na naší planetě kdy žili. Podle nové studie to dokonce mohly být vůbec největší kočkovité šelmy v dějinách.

Francouzští vědci v pondělí oznámili, že na Marsu v jeho dávné minulosti mohlo existovat prostředí, které bylo schopné vytvářet podzemní světy plné mikroskopických organismů. Pokud by ale tyto jednoduché formy života na Rudé planetě opravdu vznikly, změnily by atmosféru tak zásadně, že by vyvolaly marťanskou dobu ledovou a zanikly, tvrdí autoři studie.

Nové genetické analýzy ukazují, že psi byli zřejmě domestikováni nejdříve na Sibiři. A odtamtud se později šířili současně do Evropy, Asie i do Severní Ameriky.

Zlatokop na Klondiku na severozápadě Kanady objevil při práci vzácně zachovalou mumii mamutího mláděte, které zahynulo před více než 35 tisíci lety. Informovala o tom stanice CBC.

Řada rostlinných druhů v Západním Podolí, pozoruhodném stepním území na jihozápadě Ukrajiny, přetrvává už od konce doby ledové, tedy zhruba deset tisíc let. Vyplývá to z výzkumu česko-ukrajinského týmu, jehož výsledky publikoval časopis Qauternary Science Reviews. Důvodem je podle vědců dlouhodobě stabilní otevřená krajina – Ukrajina je z tohoto hlediska nenahraditelná.

Mezinárodní vědecký tým s českou účastí studoval tisíce záznamů pylových zrn za tisíce let. Zjistil, že tempo vegetačních změn začalo výrazně zrychlovat před 4 tisíci lety a trvá to do současnosti. Toto zrychlení je větší než to v důsledku přechodu z doby ledové.

Američtí vědci odhalili v národním parku White Sands stopy, které vyprávějí záhadný, ale překvapivě povědomý příběh. Ten se odehrál asi před deseti tisíci lety a hlavní roli v něm hráli mamut, lenochod a lidské batole.