Svoboda tisku

Evropská komise chce zlepšit podmínky pro nezávislou práci novinářů a pro pluralitu médií v zemích Evropské unie. Místopředsedkyně unijní exekutivy Věra Jourová (ANO) představila návrh nových pravidel, která mají mimo jiné omezit vliv státních orgánů na veřejnoprávní média, zajistit transparentnost vlastnictví médií či zamezit sledování komunikace novinářů. Jejich cílem je i to, aby nezávislost zpravodajství na svých stránkách více respektovaly i velké internetové firmy. Zástupci vydavatelů i digitálních platforem se po oznámení konceptu ozvali s kritickými připomínkami.

Československý týdeník Respekt získal mezinárodní ocenění Časopis roku prestižního amerického časopisu World Press Review. Respekt jako první po sametové revoluci v Československu důsledně reflektoval vztahy Čechů a Slováků nebo odhaloval korupci. Cenu tak získal nejen za šíření svobody tisku, ale i za ochranu lidských práv a novinářskou profesionalitu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Hongkongský nezávislý zpravodajský portál Citizen News oznámil ukončení činnosti. Chce tím zajistil bezpečnost svých zaměstnanců. Stalo se tak několik dní poté, co po zatčení sedmi svých novinářů ohlásil v Hongkongu konec také prodemokratický zpravodajský web Stand News, upozornila agentura AFP.

Hongkongská státní bezpečnost provedla razii v dalším nezávislém médiu –⁠ Stand News. Sedm pracovníků zatkla. Na základě zákona o státní bezpečnosti je viní ze spiknutí s cílem vydávat pobuřující publikace. Zpravodajský portál vzápětí oznámil, že končí – byl jedním z posledních prodemokratických v Hongkongu.

Po celém světě pobývalo kvůli své profesi v uplynulém roce za mřížemi 488 novinářů, informovala nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Jedná se o nejvyšší údaj od roku 1995, kdy organizace s monitorováním represí začala. Za svou práci zaplatilo životem 46 reportérů, což je nejméně za posledních dvacet let.

Několik ruských opozičních médií adresovalo prezidentovi Vladimiru Putinovi a dalším nejvyšším ruským představitelům otevřený dopis s žádostí, aby skončilo pronásledování nezávislé žurnalistiky a novinářů kritických k vládě. V Rusku muselo v posledních měsících několik médií ukončit činnost nebo bylo označeno za takzvané zahraniční agenty, což pro ně znamená značná administrativní omezení a hrozbu vysokých pokut. Někteří novináři čelí trestnímu stíhání.

Úředníci Lukašenkova režimu v pondělí přivedli před zahraniční, opoziční i státní běloruské novináře vězněného Ramana Prataseviče. Na kamery několikrát zopakoval, že mu nic není, kromě redaktorů státních médií mu tato slova ale nikdo nevěřil. Přímo na konferenci mu to řekla novinářka z nezávislé běloruské zpravodajské agentury, reportéři z BBC a někteří diplomaté odešli, protože nechtěli být součástí „konference s rukojmím“. Význam této nečekané akce, reakci reportérů i osud vězněného novináře se snaží rozklíčovat pořad Newsroom ČT24.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Až rok vězení může ve Francii podle nového bezpečnostního zákona hrozit autorům fotografií či záběrů policistů, které se rozšíří na sociální sítě. Požadují ho strážci zákona, kteří se obávají o život. Lidskoprávní organizace a novinářské odbory ho ale považují za hrozbu svobody tisku, jelikož má odradit reportéry od natáčení.

Běloruské sdružení novinářů a nestátní média ve společném prohlášení vyzvaly úřady, aby ukončily nátlak na server Tut.by a další nezávislá média, která informují o protestech proti režimu Alexandra Lukašenka po prezidentských volbách z 9. srpna považovaných opozicí nebo EU za zfalšované. Postup úřadů proti nezávislým médiím je podle prohlášení porušením svobody slova a tisku a omezuje přístup občanů k informacím, navzdory právům a svobodám zaručeným běloruskou ústavou.