Islamismus

Za pátečním útokem v koncertní hale u Moskvy stojí podle dosavadních informací takzvaný Islámský stát (IS), konkrétně afghánská větev Islámského státu – Chorásán. IS se k masakru sám opakovaně přihlásil, a i když jsou z minulosti známé případy, kdy se takové tvrzení neprokázalo, v tomto případě potvrzují účast IS i americké zpravodajské služby, které uvedly, že nemají žádný důvod o odpovědnosti této organizace pochybovat. Spáchání útoku teroristy z IS navíc dává s ohledem na protiruské zaměření teroristické organizace smysl. Podle nové bilance, již oznámil šéf ruské kriminální ústředny Alexandr Bastrykin, zahynulo nejméně 139 lidí a dalších 182 utrpělo zranění.

Teroristická organizace Islámský stát vešla do širokého mezinárodního povědomí dobytím měst v Sýrii a Iráku před dekádou. V těchto dnech je to pět let, co byla poražena na posledním zbytku svého území na východě Sýrie. Takzvaný Islámský stát ale dokáže dál udržovat ve strachu obyvatelstvo i ze stínů.

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Rozrušením ze situace v Gaze zdůvodnil svůj zločin islamista, který v sobotu večer zabil v Paříži německého turistu a poranil i turistu z Velké Británie a dalšího člověka. Soustrast rodině oběti vyjádřili francouzský prezident Emmanuel Macron i německý kancléř Olaf Scholz. Vyšetřování převzala protiteroristická prokuratura.

Rusko je největší bezpečnostní hrozbou pro Česko, uvádí ve výroční zprávě za rok 2022 Bezpečnostní informační služba (BIS). Dodává, že kyberšpionážní aktivity ruských aktérů v tuzemsku ale loni mírně poklesly. V budování kontaktů s politiky pokračovali příslušníci čínských zpravodajských služeb, píše dále kontrarozvědka. Nízká podle ní zůstala v minulém roce hrozba islamistického terorismu.

Po střelbě v centrální části Bruselu zemřeli večer nejméně dva lidé a další utrpěl zranění. Útočník, který po nich pálil na ulici, vykřikoval islamistická hesla a večer byl stále na útěku. Informují o tom belgická média s tím, že oběťmi jsou dva švédští fotbaloví fanoušci. Podle premiéra Alexandra De Crooa je čin spojený s terorismem, úřady zvýšily stupeň varování. Zároveň byl kvůli útoku předčasně ukončen večerní fotbalový zápas Belgie se Švédskem.

Francouzská vláda vyhlásila nejvyšší stupeň varování před terorismem poté, co v pátek zhruba dvacetiletý mladík na střední škole v Arrasu na severu země nožem zabil učitele a další lidi zranil. Policie pachatele zadržela a vyslýchá ho, stejně jako sedm dalších lidí včetně několika jeho příbuzných. Prezident Emmanuel Macron označil útok za barbarský čin islamistického terorismu a na večer svolal krizové zasedání ministrů a bezpečnostních činitelů. Motiv útočníka je zatím neznámý, stanice BFM TV s odvoláním na nejmenovaný zdroj tvrdí, že vykřikoval „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je veliký).

Jihoizraelský Ofakim není pohraniční město – a přesto více než dvacet kilometrů vzdálená hranice vstoupila do životů zdejších lidí. Rakety vypálené teroristickým hnutím Hamás ale nebyly to nejhorší, město zažilo také vpád islamistů. Celkem Ofakim hlásí osmatřicet zabitých a neznámý počet unesených. Reportáž tam natočil David Borek.

Rakouské úřady rozbily desetičlennou skupinu islamistických radikálů ve věku 15 až 23 let. Informovala o tom v úterý agentura APA s odvoláním na zpravodajskou službu DSN. Podezřelí se angažovali ve prospěch takzvaného Islámského státu a Kavkazského emirátu.

Útočník, který ve středu večer v jihošpanělském městě Algeciras mačetou zabil kostelníka a vážně zranil kněze, byl ve Španělsku nelegálně a čekal na vyhoštění do Maroka. Informovala o tom španělská média s odvoláním na policii. Ta útok ve dvou kostelech vyšetřuje jako terorismus, zatím bez jasného motivu, ačkoliv podle svědků při činu muž provolával Alláh je veliký.

Francie, její evropští partneři a Kanada stáhnou ze západoafrického Mali své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také Česko odvolá své vojáky, jiných misí v Mali se odchod netýká. Stažení vojsk dohodli politici ve středu v Paříži před summitem EU a Afriky, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Toho se účastní také premiér Petr Fiala (ODS), který zde jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.

V Oslu začala jednání hnutí Taliban se zástupci afghánské občanské společnosti a západními představiteli. Třídenní rozhovory se soustředí především na otázky lidských práv a možné cesty, jak zmírnit humanitární krizi v Afghánistánu. Informovaly o tom agentury AP a AFP.

Německý soud uložil doživotní vězení někdejšímu příslušníkovi takzvaného Islámského státu (IS). Iráčan Táhá J. byl usvědčen z genocidy a spáchání válečného zločinu s následkem smrti v procesu kolem umučení zotročené jezídské dívky. Jde o součást celosvětově prvního rozsudku kvůli zločinu IS spáchaném na jezídech, poznamenal předsedající soudce Christoph Koller.

Islamistický Taliban ženám v Afghánistánu stejně jako před dvaceti lety brání ve vzdělání, vyhazuje je z práce a nutí je se zahalovat. Afghánky žijící v Česku se na situaci doma dívají s obavami, nečinně sedět ale nechtějí. Pro 168 hodin o nich natáčel Martin Mikule.

Soud se strůjci teroristických útoků v Paříži pokračuje dalšími výpověďmi svědků. Neštěstí si vyžádalo 130 mrtvých a přes 370 zraněných. Šlo o největší teroristický útok spáchaný v Evropě od atentátů na vlaky v Madridu a přihlásil se k němu takzvaný Islámský stát.

Vlivní afghánští uživatelé sociálních sítí, kteří byli v minulosti kritičtí k Talibanu, mažou z internetu své fotografie i tweety či celé účty na sociálních platformách. Činí tak ze strachu, že by se na ně mohlo zaměřit islamistické hnutí, které v polovině srpna uchvátilo moc v zemi, informovala zpravodajská stanice BBC.

Teroristické útoky z 11. září 2001 trvale změnily podobu světa. Islamisté napojení na al-Káidu unesli několik dopravních letadel. Útok začal nárazem jednoho z nich do severní věže Světového obchodního centra (WTC). Obraz ze zasažení druhé budovy „dvojčat“ už mohli vidět v přímém přenosu miliony lidí po celém světě. Další unesené letadlo zasáhlo budovu Pentagonu, poslední se díky hrdinství pasažérů zřítilo na venkově v Pensylvánii a cíl nezasáhlo.

Trauma nejen Američanů. Teroristické útoky 11. září 2001 na východním pobřeží USA zasáhly civilizovaný svět a v plné nahotě ukázaly praktiky radikálních islamistů. Ve čtvrt na devět místního času (UTC-4) bylo extremisty z al-Káidy uneseno první letadlo. Dvě a čtvrt hodiny poté se zřítila druhá z věží mrakodrapu Světového obchodního centra (WTC). Fotogalerie dokumentuje vývoj událostí.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

Poslanci francouzského Národního shromáždění potvrdili návrh zákona o „posílení republikánských principů“. Norma má být nástrojem boje proti islamismu. Takzvaný zákon proti separatismu parlament schválil po měsících projednávání.

V Kodani zemřel ve věku 86 let dánský kreslíř Kurt Westergaard, jehož karikatura proroka Mohameda spolu s dalšími satirickými obrázky vyvolala před lety rozsáhlé protesty v řadě muslimských zemí. Karikaturista podle místních médií zemřel po dlouhé nemoci 14. července, den po svých narozeninách.

Chystané stažení vojáků Severoatlantické aliance z Afghánistánu vyvolává obavy tamějších žen z návratu vlády Talibanu. Radikální výklad islámského práva vedl v minulosti k jejich diskriminaci a stejné pořádky by se mohly vrátit. Islamistické hnutí si už teď podmaňuje čím dál větší území. Pod kontrolou nebo vlivem má nejméně polovinu země. Odchod desítky tisíc vojáků NATO v čele s USA by měl skončit do 11. září.

Útok nožem, při kterém jižně od Paříže přišla o život policejní úřednice, vyšetřuje francouzská protiteroristická prokuratura. Pachatel tuniského původu bez policejního záznamu si podle ní místo útoku předem obhlížel, což svědčí o tom, že vše pečlivě plánoval.

Projednávaný zákon o separatismu vzbuzuje ve Francii kritiku. Legislativa má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Pravice ale považuje text návrhu za příliš mírný, podle ní nepostihuje například aktivity radikálních islamistů na univerzitách.