Islamismus strana 2 z 2

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

Poslanci francouzského Národního shromáždění potvrdili návrh zákona o „posílení republikánských principů“. Norma má být nástrojem boje proti islamismu. Takzvaný zákon proti separatismu parlament schválil po měsících projednávání.

V Kodani zemřel ve věku 86 let dánský kreslíř Kurt Westergaard, jehož karikatura proroka Mohameda spolu s dalšími satirickými obrázky vyvolala před lety rozsáhlé protesty v řadě muslimských zemí. Karikaturista podle místních médií zemřel po dlouhé nemoci 14. července, den po svých narozeninách.

Chystané stažení vojáků Severoatlantické aliance z Afghánistánu vyvolává obavy tamějších žen z návratu vlády Talibanu. Radikální výklad islámského práva vedl v minulosti k jejich diskriminaci a stejné pořádky by se mohly vrátit. Islamistické hnutí si už teď podmaňuje čím dál větší území. Pod kontrolou nebo vlivem má nejméně polovinu země. Odchod desítky tisíc vojáků NATO v čele s USA by měl skončit do 11. září.

Útok nožem, při kterém jižně od Paříže přišla o život policejní úřednice, vyšetřuje francouzská protiteroristická prokuratura. Pachatel tuniského původu bez policejního záznamu si podle ní místo útoku předem obhlížel, což svědčí o tom, že vše pečlivě plánoval.

Projednávaný zákon o separatismu vzbuzuje ve Francii kritiku. Legislativa má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Pravice ale považuje text návrhu za příliš mírný, podle ní nepostihuje například aktivity radikálních islamistů na univerzitách.

Radikální imám abú Valá, který je považován za šéfa německé odnože teroristické organizace Islámský stát (IS), by měl jít na 10,5 roku do vězení. Rozhodl o tom soud v dolnosaském Celle, který 37letého Iráčana potrestal za členství v teroristické síti a za podporu terorismu.

Francouzské Národní shromáždění schválilo takzvaný zákon proti separatismu, který by měl zabránit vytváření uzavřených komunit mimo většinovou společnost. Jeho přijetí prosazoval prezident Emmanuel Macron po teroristických útocích na podzim minulého roku. Pravicová opozice mluví o kompromisu, protože text zákona vůbec nezmiňuje islamismus, podle levice je zase předloha příliš zaměřená proti muslimům. Po hlasování v dolní komoře bude legislativu schvalovat Senát.

Nigerijské úřady oznámily, že přes tři stovky unesených školáků byly předány vládním složkám. Další studenti zůstávají v rukou islamistů. Teroristická skupina Boko Haram, která se k únosu přihlásila, předtím zveřejnila video desítek hochů, o kterých tvrdí, že jsou právě ze severonigerijské školy. Dítě s obličejem pokrytým prachem a se škrábanci na záznamu tvrdí, že je jedním z 520 unesených školáků, píše AFP.

Francie vzdala další poctu středoškolskému profesorovi, kterého zavraždil radikální islamista. Vzpomínku na Samuela Patyho jeho kolegové-učitelé doplnili přednáškou o důležitosti svobody slova. Kvůli posledním teroristickým útokům provázela návrat dětí do lavic po podzimních prázdninách přísná bezpečnostní opatření.

Samuel Paty byl zabit, protože ztělesňoval republiku, řekl o oběti teroristického útoku francouzský prezident Emmanuel Macron při národní tryzně. Pařížský prokurátor Jean-Francois Ricard informoval o tom, že Čečenec, který Patyho zavraždil, zaplatil dvěma studentům, aby mu pedagoga ukázali. Smrt učitele Francií otřásla, vláda v reakci na ni přitvrdila v potírání islamismu.

Francouzská policie po páteční vraždě učitele Samuela Patyho zahájila vyšetřování několika desítek islamistů, především kvůli jejich příspěvkům na internetu, oznámil ministr vnitra Gérald Darmanin. Na dějepisáře ze školy na pařížském předměstí Conflans-Sainte-Honorine podle něj otec jedné žákyně a jeden muslimský aktivista vyhlásili zjevně fatvu. Podle agentury AFP je nyní v souvislosti s vyšetřováním ve vazbě 15 lidí.

Do Spojených států byli ve středu přepraveni dva bývalí britští občané, kteří čelí obvinění, že se jako členové teroristické organizace Islámský stát (IS) podíleli na vraždách amerických zajatců v Sýrii. Dvojice se později prostřednictvím videospojení zúčastnila slyšení u federálního soudu. Teroristé patřili do skupiny radikálů, kterým se kvůli britskému přizvuku přezdívalo Beatles. Nejznámější z gangu byl Mohammed Emwazi, takzvaný „džihádista John“, který je už několik let po smrti.

Úterní nehody na městské dálnici v Berlíně mohly být podle mluvčího německé prokuratury důsledkem teroristického útoku. O islamistickém terorismu hovořil i berlínský ministr vnitra Andreas Geisel. „Nábožensky motivovaný čin není vyloučen,“ řekl. Vyšetřovatelé ale zároveň uvedli, že muž, který byl po činu zadržen, trpí psychickými problémy. Zranění při incidentu utrpělo šest lidí, tři z nich jsou ve vážném stavu.

V Německu začal proces s mužem obviněným z genocidy jezídů. Zpovídá se z ní bývalý člen organizace Islámský stát, který podle obžaloby utýral jezídské dítě. V oddělených kauzách je souzena jeho německá manželka a další Němka, která se přidala k extremistům. Ti během masového vraždění v roce 2014 zabili nejméně pět tisíc jezídů. Tisíce dalších zotročili.

Německá policie ve středu brzy ráno zatkla čtveřici islamistů z Tádžikistánu, kteří zřejmě chystali teroristické útoky na území spolkové republiky. V tiskové zprávě o tom informovalo nejvyšší státní zastupitelství, které má v Německu na starosti nejzávažnější kriminalitu, včetně terorismu. Radikálové se podle něj hlásí k takzvanému Islámskému státu (IS).

Při útoku na protestantský kostel přišlo v neděli na severu Burkiny Faso o život 24 lidí a dalších 18 utrpělo zranění. Informoval o tom místní guvernér. Provedli ho džihádisté, kteří mají od roku 2015 v této africké zemi na svědomí životy asi 750 lidí. Dalších 600 tisíc jich kvůli náboženskému a etnickému násilí muselo opustit domovy, upozornila agentura AFP.

Intenzita nenávistných projevů v druhé polovině loňského roku v tuzemsku stoupala. Své aktivity obnovili někteří neonacističtí aktivisté, naopak anarchisté či komunisté prochází stagnací a nedaří se jim oslovit veřejnost. Ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2019 to uvádí ministerstvo vnitra.

Německá policie v úterý ráno zasahovala v Berlíně, Braniborsku, Durynsku a Severním Porýní-Vestfálsku proti čečenským islamistům. Důvodem je podezření z přípravy teroristického útoku, uvedlo na Twitteru nejvyšší státní zastupitelství v Berlíně. Konkrétní nebezpečí podle něj ale nejspíš nehrozilo. Část německých muslimů proti extremismu bojuje, a to i s nasazením vlastního života.

Před pěti lety zaútočili islamisté na pařížskou redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo karikujícího mimo jiné proroka Mohameda. Později se k nim přidal další terorista, který zabíjel v židovském obchodě. Následovala třídenní masivní policejní akce, na jejímž konci Francie oplakávala 17 obětí. Smrtí skončila akce i pro tři útočníky.