Německý soud řeší vraždění jezídů. Podle obžaloby spáchal irácký islamista genocidu

Nahrávám video
Události: Genocida jezídů před soudem
Zdroj: ČT24

V Německu začal proces s mužem obviněným z genocidy jezídů. Zpovídá se z ní bývalý člen organizace Islámský stát, který podle obžaloby utýral jezídské dítě. V oddělených kauzách je souzena jeho německá manželka a další Němka, která se přidala k extremistům. Ti během masového vraždění v roce 2014 zabili nejméně pět tisíc jezídů. Tisíce dalších zotročili.

Iráčan, který předstoupil před soud ve Frankfurtu, patřil k úředníkům organizace Islámský stát. „Byl šéfem úřadu pro vymýtání ďábla podle práva šaría,“ upřesňuje mluvčí soudu Gundula Fehns-Boerová.

I proto měl dost peněz, aby si podle žaloby koupil jezídskou otrokyni s pětiletým dítětem. Když se pomočilo, za trest ho i s matkou údajně spoutal a oba nechal na plném slunci při teplotě okolo padesáti stupňů Celsia ve stínu. Žena vyvázla s popáleninami. Dítě po dlouhém utrpení zemřelo.

Hromadné hroby

Iráckou národnostně-náboženskou menšinu jezídů se extremisté pod černou vlajkou takzvaného Islámského státu v roce 2014 pokusili vyhladit. Dodnes vyšetřovatelé objevují hromadné hroby obětí. Až 11 tisíc především jezídských žen a dětí se stalo obětí otroctví, mučení a znásilňování.

Žalobu pro první proces s možnými viníky těchto zločinů sestavovala Düzzen Tekkalová, německá jezídka a aktivistka. „Tímto procesem by mohla skončit beztrestnost zločinů na jezídech,“ doufá.

Mezi právníky obžaloby je i Amal Clooneyová, žena známého amerického herce. V samostatném procesu stojí před soudem vdova po berlínském rapperovi známém jako Deso Dogg. Ten odjel bojovat za samozvaný Islámský stát a prý se dopustil několika vražd. Společně údajně drželi v zajetí jezídskou otrokyni.

Německé soudy mohou spravedlnost ohledně genocidy hledat jen díky zvláštnímu ustanovení německého práva, které sdílí ještě několik dalších států. Vznik mezinárodního tribunálu blokuje odpor Iráku a Sýrie. A ke spáchaným zločinům každým dnem přibývají další. Z otroctví se podařilo osvobodit jen o něco víc než polovinu unesených jezídů.

Samozvaný Islámský stát začal obsazovat sever Iráku v roce 2014, poražen tam byl v roce 2017. Do jeho příchodu žilo v horách v okolí Sindžáru na půl milionu jezídů. Radikálové následně stovky jezídských mužů zabili a tisíce žen a děti unesli a zotročili. OSN tažení takzvaného Islámského státu proti jezídům označila za genocidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...