Chystané stažení vojáků Severoatlantické aliance z Afghánistánu vyvolává obavy tamějších žen z návratu vlády Talibanu. Radikální výklad islámského práva vedl v minulosti k jejich diskriminaci a stejné pořádky by se mohly vrátit. Islamistické hnutí si už teď podmaňuje čím dál větší území. Pod kontrolou nebo vlivem má nejméně polovinu země. Odchod desítky tisíc vojáků NATO v čele s USA by měl skončit do 11. září.
Afghánky se bojí stažení vojsk NATO. Vrátit by se mohla diskriminace ze strany Talibanu
Simin Shamsová stojí v čele soukromé univerzity v Afghánistánu jako vůbec první žena. Školu založila se svojí sestrou, aby ostatní ženy nemusely za vzděláním cestovat do zahraničí. „Přestala jsem přemýšlet o tom, že bych odjela studovat do zahraničí, a rozhodla jsem se vytvořit pro všechny takové prostředí, jaké jsem chtěla pro sebe,“ vysvětluje.
Když mezinárodní koalice vedená Spojenými státy svrhla před dvaceti lety talibanský režim, tamním ženám to změnilo život k lepšímu. Předtím mohly opustit dům jen v doprovodu manžela nebo jiného mužského příbuzného. Společnost ale zůstala hluboce patriarchální. Zejména proto, že Západem podporovaná vláda kontroluje víceméně pouze větší města.
„Potřebujeme lékařky, protože ve venkovských oblastech jsou muži, kteří nedovolí svým ženám jít k mužskému doktorovi,“ popisuje problémy studentka medicíny Maryam Wolashová z univerzity Tádž.
Žena ve vedení univerzity představuje symbol, který další ženy chtějí následovat. Obávají se ovšem, že stažení aliančních sil povede k znovunastoletí talibanské vlády. „Znám Taliban. Jejich jméno se mísí s destrukcí a rozkladem už více než dvacet, respektive téměř třicet let. Ničí města, celou zemi, všechno. Někdy dokonce stříkali ženám na obličej kyselinu, protože byly příliš krásné,“ líčí Shamsová.
Afghánistán se stále umisťuje na nejnižších příčkách v hodnocení postavení žen. Nyní se rýsuje, že úspěchy, kterých Shamsová a jí podobné ženy už dosáhly, budou brzy ve velkém ohrožení.