Veřejný ochránce práv

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček podporuje záměr vlády zřídit dětského ombudsmana. Varuje ale před vznikem jen formální instituce, řekl na tiskové konferenci. V Česku jako jedné z posledních evropských zemí dosud instituce dětského ombudsmana chybí. S jejím zřízením přitom počítá Úmluva o právech dítěte. Novela zákona, která dětského ombudsmana zřizuje, je v přípravě.

Na úřad Veřejného ochránce práv loni přišlo nejvíce podání v jeho historii, přes osmnáct tisíc. Víc než polovina se týkala očkovací vyhlášky, podle které měly některé skupiny obyvatel povinné očkování proti covidu-19. Ministerstvo později vydalo vyhlášku novou a povinnost zrušilo. Úřad byl úspěšný i v napravování pochybení úředníků. Mezi velkou novou agendu patřilo řešení problémů s ukrajinskými uprchlíky.

Ministerstvo pro místní rozvoj se rozhodlo dotovat bezbariérový přístup na radnice i do dalších veřejných budov. Míní, že mnohé z nich jsou stále složitě přístupné, což potvrzují i sami handicapovaní. Týká se to především starších budov, které byly postaveny v době, kdy neplatila povinnost zajistit jejich bezbariérovost. Někteří vybraní handicapovaní nyní budou bezbariérovost veřejných míst pro kancelář ombudsmana ověřovat.

Lékaři a další zdravotníci v dětských psychiatrických nemocnicích nejsou s dětmi podle zjištění ombudsmana Stanislava Křečka zvyklí mluvit o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby. Dětští pacienti se tak stávají pouhým objektem péče, což může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby, míní. Pracovníci kanceláře veřejného ochránce práv absolvovali návštěvy v pěti psychiatrických nemocnicích, souhrnnou zprávu z návštěv Křeček zveřejnil na svém webu.

Zdeňka Koudelku (Trikolora) a Petra Scholze navrhl prezident Miloš Zeman na nové zástupce veřejného ochránce práv. O tom, kdo post obsadí, rozhodnou poslanci. Vybírat budou ze čtyř kandidátů, další dva nominuje Senát. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové, která z úřadu ombudsmana odešla kvůli sporům s jeho hlavou Stanislavem Křečkem.

Zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková ve středu končí ve své funkci, odpoledne předá svou rezignaci předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Za odchodem stojí dlouhodobé neshody s ombudsmanem Stanislavem Křečkem, který se podle Šimůnkové choval šikanózně. Měla jsem se víc bránit, uvádí.

Brněnská obecně prospěšná společnost Amerfo u krajského soudu uspěla ve sporu s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) o vyplacení příspěvku na mzdy pro lidi s postižením. Spolku, který zaměstnává lidi s fyzickým nebo duševním handicapem, ministerstvo kvůli administrativní chybě nevyplatilo příspěvek za 2,2 milionu korun. Hrozilo pak, že bude spolek muset zrušit desítky pracovních míst.

Veřejný ochránce lidských práv Stanislav Křeček zbavil svou zástupkyni Moniku Šimůnkovou pracovní agendy, ta následně oznámila odchod z úřadu. V Interview ČT24 prohlásila, že Křečkovy důvody jsou zástupné, že ho k odebrání pracovní náplně vedla osobní msta a že není vhodným člověkem pro roli českého ombudsmana. Kvůli okolnostem svého konce v úřadu zvažuje Šimůnková žalobu.

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková se rozhodla ke konci srpna rezignovat na svou funkci. Nesouhlasí s názory a profesním i lidským přístupem veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, nechce ho už dál zastupovat a spolupracovat s ním. Křeček podle svých slov dál s Šimůnkovou ve funkci počítal.

Poslanecký petiční výbor se bude častěji zabývat činností úřadu veřejného ochránce práv a od ombudsmana Stanislava Křečka a jeho zástupkyně Moniky Šimůnkové bude chtít, aby s poslanci více komunikovali. Po jednání výboru, který se zabýval nynějším sporem mezi Křečkem a Šimůnkovou, to řekl jeho předseda Tomio Okamura (SPD). Výbor se nicméně nepřiklonil k žádné ze stran sporu. Křeček slíbil, že se pokusí nalézt novou formu spolupráce se svojí zástupkyní.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se v pátek zúčastnil jednání sněmovního petičního výboru. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) však dostatečně nezdůvodnil, proč své zástupkyni Monice Šimůnkové odebral veškerou agendu. Také podle místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové (Piráti) nezazněly konkrétní, doložitelné výtky k práci Křečkovy zástupkyně. Předseda petičního výboru Tomio Okamura (SPD) prohlásil, že ombudsman neporušil zákon o veřejném ochránci práv. Za záležitostí vidí i politický tlak ze strany TOP 09.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček odebral své zástupkyni Monice Šimůnkové všechny agendy, a to s účinností od 1. července. Uvedl, že její práci provází lidské i manažerské komplikace. Šimůnková se podle svých slov kvůli odebrání agendy obrátí na sněmovnu. Zváží také žalobu na Křečka za jeho výroky o její osobě a za údajné šikanózní jednání. Představitelé vládní koalice Křečkovo rozhodnutí kritizují.

Rodiny, jejichž loňské příjmy nepřevýšily jeden milion korun hrubého, budou dostávat od srpna jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let věku. Předpokládá to vládní návrh zákona, jehož přijetí umožnil Senát. Horní komora také schválila novelu, která umožní ubytovávání a registraci uprchlíků z Ukrajiny i po skončení nouzového stavu. Norma řeší také dávky běžencům. Senátoři podpořili i novelu exekučního řádu.

Skoro 77 tisíc Ukrajinců si již našlo v Česku práci. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to svědčí o tom, že uprchlíci sem nepřicházejí zneužívat sociální systém. Vnitro tento týden dokončí plán, podle kterého by se mohli běženci přesouvat z nejvytíženějších regionů do těch s volnými kapacitami. Právě na 20. června připadá mezinárodní uprchlický den. Některé organizace při této příležitosti upozornily na problémy běženců. Podle kanceláře veřejného ochránce práv u nás hrozí uprchlíkům vykořisťování, a to zejména sexuální nebo pracovní.

Počet podnětů, které obdržela Kancelář veřejného ochránce práv, letos výrazně narostl. Od začátku roku je jich deset tisíc. Podle ombudsmana Stanislava Křečka to svědčí o jistém napětí ve společnosti. V této souvislosti zmínil, že jeho úřad provádí činnost ve velmi složité době kvůli covidu i situaci na Ukrajině. Za celý loňský rok přijala kancelář ombudsmana necelých osm tisíc podnětů, předloni ještě méně. V roce 2021 zjistil úřad přes 630 pochybení úřadů.

Evropská komise je znepokojená výroky českého ombudsmana Stanislava Křečka na adresu Romů a žádá po něm vysvětlení. Informaci zveřejnil server Romea.cz. Podle něj si Evropské komisi loni v únoru na vyjádření veřejného ochránce práv o Romech stěžovalo dopisem šestnáct organizací a několik jednotlivců. V listu pisatelé uváděli, že Křečkovy výroky odrazují příslušníky menšiny od toho, aby se se svými problémy na ombudsmanův úřad obraceli.

Testy v Česku v úterý potvrdily 12 366 případů koronaviru, zhruba o pětinu víc než před týdnem. Jde o nejvyšší denní přírůstek od poloviny prosince. Na sto tisíc obyvatel připadá za posledních sedm dní 440 nakažených, o dvacet více než o den dřív. Pacientů s covidem-19 v nemocnicích dál ubylo na 2216. Vakcínu proti covidu-19 v úterý dostalo 80 852 lidí, posilující dávku už mají celkem víc než tři miliony Čechů. Fakultní nemocnice Brno odhalila dalších 70 případů varianty omikron. Ombudsman se připojil k řízení Ústavního soudu o zrušení části vyhlášky o povinném očkování proti covidu.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček informoval vládu o možném nesprávném postupu ministerstva práce a sociálních věcí ve dvou oblastech. Šlo o nedostatečnou kvalitu lékařských posudků, ve druhém případě pak o vyřazování lidí z evidence uchazečů o zaměstnání, informovala mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Markéta Bočková. Veřejný ochránce práv na slabiny ministerstvo upozorňoval, aniž by došlo ke změně.

Lidé s cizími nebo složitými jmény mají problémy s registrací na očkování proti covidu-19 nebo testování. Komplikované jméno jim neumožní dokončit vyplnění formuláře. Případy, kterých je v České republice několik desítek, se zabývají úřady, stížnosti zaznamenal i ombudsman. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v těchto případech doporučuje obrátit se na informační linku 1221.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podle úřadu ombudsmana pochybilo, když neprominulo brněnské obecně prospěšné společnosti Amerfo chybu účetní firmy. Společnost, která zaměstnává handicapované, tak přišla o dotaci na mzdy. V desítkách podobných případů ale ministerstvo postupovalo jinak.

Domovy pro lidi se zdravotním postižením jsou podle výzkumu zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové stále příliš velké a přetrvává v nich institucionální způsob péče. Neposkytují tak domácké prostředí a žijí v nich navíc i lidé, kteří by s menší podporou zvládli i běžný život mimo ně. Šimůnková připraví doporučení pro tato zařízení a upozorní na to i ministerstvo práce a sociálních věcí.

Institut ombudsmana vznikl v Česku už v lednu 2000, někdejší advokát a soudce Otakar Motejl se ale funkce veřejného ochránce práv ujal až 18. prosince 2000. Posláním úřadu je chránit občany před byrokratickým přístupem státu a jeho pomoc je bezplatná. Za 20 let se na ochránce práv obrátili lidé se 140 tisíci podněty.

Odmítnout krátkodobý úvěr seniorovi jen kvůli jeho věku je podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka diskriminační. Ombudsman se zabýval konkrétním případem, kdy sedmdesátiletému muži v návaznosti na naspořenou částku ve stavebním spoření odmítla banka dát kvůli věku úvěr k financování bydlení.

Lékaři v zařízeních, kde jsou klienti nějak omezeni na svobodě, například v psychiatrických léčebnách nebo domovech seniorů, by podle zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové měli být zbaveni mlčenlivosti. Pomohlo by to podle ní zjistit více případů špatného zacházení s těmito lidmi. Na veřejného ochránce práv se loni obrátilo téměř osm tisíc lidí, nejčastěji kvůli problémům v oblasti sociálního zabezpečení, stavebnictví, vězeňství nebo ochrany dětí.