Zdravotní péče

Kriminalisté odložili prověřování série úmrtí v soukromém zdravotnickém zařízení v Brně jako nedůvodné. České televizi to řekl mluvčí dozorujícího státního zástupce Hynek Olma. Společnost, která v Brně provozuje dvě zařízení následné intenzivní péče, jakékoliv protiprávní jednání už dříve odmítla.

Řadu léčeben dlouhodobě nemocných trápí už delší dobu kritický nedostatek lékařů. Některá zařízení hledají zdravotnický personál marně. Nepomáhají ani mzdy srovnatelné s těmi v nemocnicích, dokonce ani náborové příspěvky. Léčebny nejsou pro lékaře profesně lákavé, spousta z nich obor opouští nebo odchází do důchodu.

Mezi seniory v Česku roste zájem o tísňovou péči. Starší lidé, kteří mají i zdravotní problémy, si často potřebují přivolat pomoc, například když upadnou. Vyšší zájem nyní potvrzují provozovatelé těchto služeb, podle nich senioři často využívají i plánované hovory, které mají zamezit pocitům osamění. Senioři jsou s dispečinkem propojení elektronicky prostřednictvím tísňového tlačítka.

Zubní plomby z amalgámu skončí v půlce roku 2026. Je to přitom jediná výplň, kterou proplácí zdravotní pojišťovny a lidé ji tak mají zdarma. Amalgám nahradí bílé plomby, které si teď pacienti hradí celé. Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu, podle které by pojišťovny platily nejmíň 40 procent ceny. Stomatologická komora ale upozorňuje, že řada lidí na to nebude mít a obává se zhoršení zubního zdraví.

Kardiologové usilují o vznik většího počtu ambulancí srdečního selhání. Mají pomoct s péčí o pacienty, kterých každý rok rapidně přibývá, a to i kvůli stárnutí populace. To, že navazující péče chybí, má negativní vliv i na přežití pacientů, teď jich zhruba dvacet procent po propuštění z nemocnice umírá. Zaznělo to na středeční kardiologické konferenci ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (FNUSA), které se účastnili lékaři z celé republiky.

Léčebně-rehabilitační ústav Sanatorium Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku bude důležitý nejen pro Jihomoravský kraj, ale pro celou republiku. Při poklepání základního kamene to v pondělí prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). Ústav doplní páteřní síť neurorehabilitačních center, která jsou v tuzemsku dosud tři. Žádné z nich ale není na Moravě, důležitá je přitom provázanost s klinikami v regionu, zdůraznil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zkušební provoz zahájí ústav v lednu 2026.

Tachovsko trápí nedostatek dětských lékařů. Jejich průměrný věk je téměř 65 let, tedy nejvyšší v zemi. Křehkost tamního zdravotnictví ukázal případ pediatra, který minulý týden kvůli opakovanému řízení v opilosti skončil ve vazbě. Tři obvody, kde ordinoval, teď řeší, jak ho nahradit v případě jeho odsouzení. Problémem je i získání zdravotní dokumentace pacientů. Patří totiž lékaři a její vydání musí mnohdy řešit právníci.

V Libereckém denním Centru Naděje nabízí ošetření lidem bez domova. Kvůli nízkým teplotám trpí omrzlinami, v zimních dnech chodí do zařízení rekordní počty lidí. Každou středu je tam přicházejí ošetřit pracovníci Českého červeného kříže.

Začala stavba Sanatoria Pálava u Pasohlávek na Brněnsku. Rehabilitační ústav vyjde na 784 milionů korun. Jihomoravský kraj na výstavbu obdržel dotaci, pokryje víc než třetinu nákladů. Zvažuje i čerpání úvěru až do výše 550 milionů. Projekt má zajistit chybějící péči o pacienty třeba po cévních mozkových příhodách nebo těžkých úrazech.

Od začátku prosince ošetřili studenti ze spolku Medici na ulici přes sedmdesát lidí bez domova. Reagovali tak na mrazivé počasí prvních prosincových týdnů, řekl České televizi Vojtěch Král ze spolku Medici na ulici. Nejčastěji se podle něj v zimním období řeší převazy chronických ran nebo omrzliny. Studenti medicíny také poskytují lidem bez domova volně dostupné léky a hygienické potřeby. Medici na ulici působí v Praze a dalších pěti krajských městech. Ročně ošetří přes dva tisíce lidí žijících na ulici.

Úroveň kolísavé stomatologické péče na britských ostrovech je svým způsobem proslulá po dlouhá desetiletí. I v současnosti miliony Britů marně čekají na kvalitní a dostupné zubní ošetření. Devadesát procent ordinací Státní zdravotnické služby nepřijímá nové pacienty. Soukromé kliniky si pak účtují horentní sumy. Někteří pacienti proto vyrážejí za stomatologickým ošetřením do zahraničí.

Nemocnice budou kvůli nedostatku lékařů od prosince omezovat provoz v různé míře. Ve velkých nemocnicích bude uzavřená část lůžek, ambulantní poradny a delší čekací doby očekávají na akutních příjmových ambulancích. V některých regionálních nemocnicích budou uzavřená celá oddělení, například ve Svitavách urologie, ORL a chirurgie. V různé míře bude omezená plánovaná péče kromě onkologických operací, někde i o více než 80 procent. Na tiskové konferenci Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) to ve středu řekli zástupci nemocničních lékařů.

Nymburská nemocnice má nový přístroj pro magnetickou rezonanci. Je první v regionu a jeho provoz výrazně zkrátí čekací doby na vyšetření. Přístroj umístěný ve zrekonstruovaných prostorách pavilonu E začne fungovat od prosince. Včetně servisu vyšel na zhruba 38,5 milionu korun, nemocnice jej pořídila z evropského programu React-EU. Zařízení funguje pro spádovou oblast se zhruba sto tisíci lidmi.

Požadavky lékařů na finanční ohodnocení podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) převyšují možnosti resortu. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, a to dva dny před dalším jednáním ministra Vlastimila Válka (TOP 09) s odbory a zdravotníky v takzvané zdravotnické tripartitě. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda sdělil, že pokud se lékaři s resortem na jednání domluví, stáhne výzvu, na základě které by lékaři měli od prosince vypovědět přesčasy.

Vědci popsali klíčovou roli seniorek v ochraně dětí před epidemiemi. V minulosti byla podle nového výzkumu značně silná, v současné době se ale už v moderní společnosti vytrácí.

Neodkladné zdravotní výkony, na které válečné zdravotnictví na Ukrajině nestačí, pomáhají pacientům zajistit i lékaři z jihomoravských nemocnic. Ošetřují například zranění z války nebo poskytují onkologickou péči. Transporty lidí z Ukrajiny, která momentálně čelí ruské invazi, zajišťuje řada organizací. Zdravotníci z Brna se nyní starají například o Serhiie Melnyka, který ve válce přišel o dva prsty na ruce.

V Česku chybí praktici pro děti i dospělé. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) míní, že problém netkví v nezájmu o studium těchto oborů, ale v tom, že nebyly během posledních let státem podporované. S tím souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Navíc podle něj mladí nechtějí pracovat a žít v oblastech, které jsou vzdáleny od velkých měst. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mezi roky 2004 a 2019 ubylo 13 procent pediatrů. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová navrhuje změnu ve vzdělávání. „Vrátit se k praxi, kdy byl obor čtyřletý a po třech letech lékaři již pracovali v ordinacích,“ uvedla v pořadu 90' ČT24.

V Mikulově v pondělí začala fungovat nová klinika, ve které se budou střídat tři praktičtí lékaři. Nahradí bývalého praktika, který loni začátkem listopadu zemřel a zanechal po sobě zhruba čtyři a půl tisíce pacientů. Ti ale nového lékaře hledali většinou marně. Ostatní doktoři v okolí měli plno.

Radní Plzeňského kraje v pondělí schválili záměr, podle kterého by hejtmanství provozovalo městskou nemocnici v Sušici. Podmínkou je, aby Sušice bezúplatně převedla nebo darovala kraji movitý i nemovitý majetek nutný k provozování nemocnice. Pokud by tam skončily zdravotní služby, byl by majetek bezúplatně převeden zpět městu. Provozování nemocnice krajem by začalo nejdříve v lednu 2024 a musí ho ještě projednat zastupitelstva kraje i města Sušice, řekl náměstek hejtmana Pavel Hais (Piráti). Zařízení se dlouhodobě potýká s finančními a personálními problémy.

Lékaři z ostravské fakultní nemocnice na dvoudenní konferenci Pařízkovy dny v Ostravě poprvé prezentovali doporučení postupu léčby u onkologických pacientů s trombózou. Právě u lidí s nádorovým onemocněním se komplikace v podobě trombózy objevují častěji. Na tom, jak v jejich případě postupovat, se shodli odborníci z několika českých nemocnic.

Lékařům z ostravské městské nemocnice se podařilo zachránit autistického chlapce, který přestal přijímat potravu. Na jednotce intenzivní péče strávil celkem dva týdny. Teď už znovu potravu přijímá. Podle psychologů se jeho stav zlepšil hlavně díky skvělé spolupráci mezi lékaři a matkou hocha. Případ by se mohl stát i příkladem pro další zdravotnická zařízení.

Kraj Vysočina má plán na zlepšení dostupnosti pediatrů. Nové ambulance plánuje zřídit přímo v nemocnicích, zaregistrovat by se v nich mohly stovky dětí. Na Vysočině chybějí dětští lékaři dlouhodobě. Každý rok tam několik ordinací pro děti a dorost skončí, protože lékaři odcházejí do penze. Náhradu za ně se ale městům většinou sehnat nedaří.

V děčínské nemocnici začala stavba nového pavilonu. To ale bude po dobu jednoho roku znamenat řadu omezení v chodu zdravotnického zařízení. Mimo provoz budou například operační sály. Chirurgické zákroky se tak přesunou do nemocnic v Rumburku a Litoměřicích, tam budou muset dojíždět pacienti i lékaři. Nemocnice v Děčíně je přitom za normálních okolností spádová zhruba pro sto tisíc obyvatel.

Jediná dětská zubní pohotovost v Praze, která je v Nemocnici Motol, razantně omezuje svůj provoz. Podle vedení nemocnice je zubařů málo a jsou přetížení. Do motolské nemocnice totiž jezdí denně stovky pacientů, a to nejen z Prahy a okolí, ale i z ostatních krajů. Vedení Prahy rozhodnutí nemocnice překvapilo, primátor Zdeněk Hřib (Piráti) tak chce situaci řešit s ministerstvem zdravotnictví.