Volební zákon

Takzvaná „flexibilní“ novela zákoníku práce, která má podle ministerstva práce uvolnit příliš rigidní nastavení zákoníku, se podle informací ČT dočkala schválení vládou. Počítá například s prodloužením zkušební doby ze tří na čtyři měsíce nebo se zkrácením výpovědní lhůty. Novela má začít platit od ledna příštího roku, její podobu kabinet lehce upravil.

Takzvané třetí osoby, třeba spolky, se podle zákona nadále musejí registrovat pro vedení volebních kampaní. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Nejvyššího správního soudu (NSS) a ponechal spornou část zákona o volbách do parlamentu v platnosti. Normu lze podle ústavních soudců přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj Jan Filip zdůraznil, že už nyní se v praxi registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů. Předsedu volebního senátu NSS Tomáše Langáška úterní rozhodnutí ÚS mrzí.

Poslance v příštích dnech čekají důležité body. Projednají návrh, podle nějž by se v Česku místo dvou dní volilo jen jeden, koalice hodlá otevřít také debatu o korespondenčním hlasování. Opozice je proti a tvrdý střet se čeká i na mimořádné schůzi k zákonu o České televizi a Českém rozhlase.

Vláda schválila novelu ústavního zákona o volbách, která mimo jiné zavádí jednodenní hlasování. Volby by se tak mohly od roku 2026 konat jen v pátek od sedmi do 22 hodin. V pevném termínu by se měly konat volby do Senátu, do zastupitelstev krajů a obcí, probíhat by měly v prvním celém týdnu v říjnu. Návrh nyní projedná parlament.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Ústavní soud odmítl podnět Pirátů a STAN, kteří navrhovali alternativní způsob přepočtu hlasů na mandáty podle nového volebního zákona. Jejich interpretace by vedla k výměně tří poslanců sněmovny ustavené po loňských volbách. Soud stížnost odmítl z procesních důvodů kvůli formě podání. Usnesení zpřístupnil na svém webu.

Připomínkami koalice Pirátů a STAN k přepočtu hlasů podle nového volebního zákona se bude jako ústavní soudce zpravodaj zabývat Jan Filip. Jméno, určené podle rozvrhu práce, zveřejnil soud na svém webu, stejně jako text návrhu. Odborník na ústavní právo a volební systémy je jako zpravodaj podepsaný pod letošním diskutovaným nálezem k volebnímu zákonu. Právě v reakci na něj se měnila právní úprava.

Rok 1991 se nesl ve znamení česko-slovenských jednání a dohadů o budoucím státoprávním uspořádání, tedy zda zůstane československá federace, nebo se rozdělí na samostatné státy. Jednání národních rad selhala a ve společnosti narůstala nejistota z budoucnosti. Proto v den dvouletého výročí událostí 17. listopadu 1989 přednesl prezident Václav Havel v televizi jeden ze svých zásadních projevů. Oznámil, že předloží ke schválení pět návrhů zákonů, včetně prezidentské pravomoci vyhlásit referendum. A obrátil se na veřejnost s žádostí o podporu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Sedmačtyřicet lidí stanulo před hongkongským soudem. Jsou mezi nimi bývalí prodemokratičtí zákonodárci, sociální pracovníci, učitelé a členové občanské společnosti, kteří jsou již měsíce vězněni. Souzeni jsou za organizaci neoficiálních primárních voleb. Očekávají se tvrdé exemplární tresty.

Peking podkopal vysoký stupeň autonomie Hongkongu a porušil tím své právní závazky. K takovému závěru dochází Británie ve zprávě, v níž hodnotí situaci ve své někdejší kolonii. Čína podle Londýna mimo jiné využila loni zavedeného bezpečnostního zákona k „drastickému omezení svobod“ v Hongkongu a používá ho k potlačení politické opozice. Autonomii a dodržování práv a svobod Hongkongu zaručuje čínsko-britská deklarace z roku 1984, která umožnila Pekingu velkoměsto převzít pod svou správu.

Prezident Miloš Zeman podepsal volební novelu, která zavádí nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty a nižší kvora ke vstupu volebních koalic do sněmovny. Informoval o tom mluvčí hlavy státu.

Senát schválil beze změn volební novelu, která mimo jiné zavádí potřebný nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Nepřijal však možnost korespondenční volby pro české občany v zahraničí s ohledem na to, že to sněmovna v současném složení odmítá. Hlasování poštou chce nabídnout až dolní komoře, která vzejde z říjnových voleb. Senátoři ve čtvrtek také rozhodli, že požádají o odložení automatického zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity na rok 2023.

Prezident Miloš Zeman se nechystá v případě vyslovení nedůvěry nynější vládě nahradit ji prozatímní úřednickou vládou. V Interview ČT24 to řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš, který ve středu odpoledne s hlavou státu jednal. Prezident ho také ujistil, že jakmile dostane ze Senátu novelu volebního zákona, podepíše ji. Piráti spolu se STAN se po schválení volebního zákona chtějí pokusit vyvolat předčasné volby. Vyslovení nedůvěry vládě, které nově prosazuje i koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nejsou nakloněni – i kvůli nynější diplomatické krizi.

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Informoval o tom předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN). Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Promítne se do nich novela volebního zákona. Sněmovna ve středu schválila jeho podobu. Panovat na ní ale musí shoda obou komor. Právě kvůli nutnosti jednotného názoru přišlo ze strany poslanců množství ústupků, shodli se předsedové poslaneckých klubů a předseda sněmovny ve speciálu Událostí, komentářů. Problematickým tématem je pro ně ale otázka korespondenčního hlasování. Pozměňovací návrh, který mezi politiky budí velké debaty, dolní komora neschválila.

Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který mírně zvýhodňuje úspěšnější strany. Dvoučlenné volební koalice budou potřebovat ke vstupu do sněmovny aspoň osm procent hlasů, vícečetné koalice 11 procent. Změnu nyní posoudí Senát. Rozhodujícím hlasováním v Poslanecké sněmovně měla novela volebního zákona „zalepit díry“ vzniklé únorovým škrtáním Ústavního soudu v jeho dosavadním znění. Podpořilo ji 96 ze 101 přítomných poslanců, dolní komora jednala v polovičním počtu.

Ve středu 7. dubna  by měli poslanci definitivně schválit novelu volebního zákona. Byly nutné kompromisy, aktuální podoba zákona ale pravděpodobně projde, shodli se ve středečních Událostech, komentářích předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) a Vojtěch Pikal (Piráti). Problematickou otázkou by ale mohlo být korespondenční hlasování.

Poslanecké mandáty by se po volbách měly rozdělovat automaticky, bez zásahů stranických sekretariátů. Ústavně právní výbor schválil návrh, který vyřešil poslední sporný bod. Novela volebního zákona by tedy měla již bez nesnází projít dalším schvalováním v Poslanecké sněmovně i v Senátu.

Návrh sněmovního ústavně-právního výboru, aby o obsazení části poslaneckých křesel po volbách rozhodovala stranická vedení, možná dolní komora nepřijme. Plně automatické přidělování mandátů ve čtvrtek ve sněmovně navrhli nejen představitelé Pirátů, ale také vládního hnutí ANO. Jejich kolegové ve výboru přitom podpořili zásah stran do rozdělování mandátů. Sněmovna se zabývala také plánem na obnovení prezenční výuky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) řekl, že návrat dětí posledních ročníků do škol by měl být dobrovolný.

Kvůli zrušení části volebního zákona Ústavním soudem padlo trestní oznámení. Na tři ústavní soudce je podaly členky Institutu svobody a demokracie Jana Bobošíková a Hana Lipovská. Ústavní soudce Pavla Rychetského, Jana Filipa a Kateřinu Šimáčkovou podezírají ze zneužití pravomoci úřední osoby a z maření přípravy a průběhu voleb.

Konkrétní personální obsazení svých poslaneckých klubů by po volbách mohla spoluovlivňovat přímo stranická vedení. Předpokládá to změna volebních pravidel, kterou příslušnému poslaneckému výboru předložil Marek Benda z ODS a kterou podpořili i zástupci SPD a ANO.

Chaotický postup vlády srazil důvěru české veřejnosti na historické minimum. Podrývají ji navíc žádosti o odvolání ministrů z úst prezidenta Miloše Zemana. Na to však v současné situaci není prostor, shodli se předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vývoj nákazy covidu-19 se v Česku zlepšuje jen málo, vláda proto nejspíš opět požádá poslance o prodloužení nouzového stavu. Parlament přitom musí vyřešit i to, podle jakých pravidel se bude volit v podzimních sněmovních volbách.

Rozhodnutí, kterým prezident Miloš Zeman stanovil termín sněmovních voleb na 8. a 9. října, u Ústavního soudu (ÚS) obstálo. Soudci odmítli stížnost Spojených demokratů – Sdružení nezávislých, podle nichž prezident nezvykle časným vyhlášením voleb zneužil svou pravomoc a zvýhodnil v kampani vládní strany, které jsou díky podílu na exekutivě více vidět, aniž by z této „propagace“ musely skládat účty.

Čínský parlament podle očekávání odhlasoval návrh změny volebního systému v Hongkongu, která posílí nadvládu Číny nad Hongkongem. Zákon se podle čínské dikce týká „zlepšení volebního systému“ v bývalé britské kolonii, v praxi však dává pročínským silám právo veta ke kandidatuře prodemokratických kandidátů v hongkongských volbách.