Volební zákon strana 2 z 3

Poslanci na úterním jednání v prvním kole podpořili vládní novelu volebního zákona v obou variantách, tedy s jedním i 14 volebními obvody. Lidoveckou předlohu volebního zákona dolní komora v úvodním kole schválila minulý týden. Obě by měla nadále projednávat společně. Rozhodnutí o senátním vetu vládní novely o postizích firem za porušování restrikcí sněmovna opět odložila.

Kateřina Šimáčková patří mezi nejvýraznější osobnosti Ústavního soudu. Je jednou ze tří kandidátů k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Je také známá mimořádnou citlivostí pro slabé a znevýhodněné lidi. Dlouhodobě klade důraz na jednotlivce před státem. Na to je podle ní nutné myslet i v současné době. Ústavní soud čelí otázkám, které ještě neřešil, řekla v Interview ČT24.

Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošel lidovecký návrh novely volebního zákona. Zpravodaji Marku Výbornému (KDU-ČSL) prošel i požadavek na zkrácené projednání ve výborech na dvacet dnů. Návrh počítá se zachováním čtrnácti krajů – k čemu se nově přihlásila i SPD, která dříve preferovala vytvoření jediného celorepublikového volebního obvodu. Na jediném volebním obvodu nyní trvá už pouze ANO. Během interpelací premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že k žádnému rozvolňování opatření po skončení současného lockdownu nedojde.

Volební novela zachová 14 volebních krajů. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem, jak to variantně navrhla vláda, je kvůli postoji Senátu mimo hru. Novela také přinese dva zvýšené limity pro vstup koalic do horní komory. Na tiskové konferenci o tom mluvili předsedové obou parlamentních komor Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO).

Volební novela zachová 14 volebních krajů. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem, jak to variantně navrhla vláda, je kvůli postoji Senátu mimo hru. Novela také přinese dva zvýšené limity pro vstup koalic do horní komory. Řeklo to vedení obou komor ústy svých předsedů Miloše Vystrčila (ODS) a Radka Vondráčka (ANO).

V takzvaném pandemickém zákonu chce Senát navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit sněmovna. Předlohu s touto a některými dalšími úpravami ve středu vrátila horní komora k novému posouzení poslancům. Zamítnutí senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) neprosadil. Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) změny schválené Senátem podpořil.

Povinnost nosit respirátor či jinou kvalitnější ochranu dýchacích cest bude platit až od půlnoci ze středy na čtvrtek, potvrdil to ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Respirátor či dvě chirurgické roušky budou od čtvrtka povinné v obchodech, provozovnách služeb, v prostředcích i na zastávkách veřejné dopravy nebo v ambulancích. Vláda také nadále počítá s plánem částečného návratu dětí do škol počínaje od 1. března dále. Kabinet rovněž prodloužil program Antivirus do konce dubna. Stát nově proplatí mzdu či její část jen u zaměstnanců, kteří jsou ve firmě přes tři měsíce.

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura jednal s prezidentem Milošem Zemanem o možných podobách volebního zákona. Okamura po jednání novinářům řekl, že se shodli na tom, že verdikt Ústavního soudu o zrušení části předpisu byl účelový. S prezidentem hovořili i o pandemickém zákonu.

Předseda Svobody a přímé demokracie (SPD) Tomio Okamura jednal s prezidentem Milošem Zemanem o možných podobách volebního zákona. Po schůzce řekl, že se shodli na tom, že verdikt Ústavního soudu o zrušení části předpisu byl účelový.

Vláda vypracuje vlastní návrh nového volebního zákona, řekl ve středu před odletem na summit zemí V4 do Polska premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet by ho měl projednat na své nejbližší řádné schůzi v pondělí. Parlamentní strany o úpravách volebních pravidel jednají kvůli verdiktu Ústavního soudu, který před dvěma týdny některé pasáže předpisu zrušil. Minulý týden se přitom sněmovní strany shodly, že kvůli úspoře času využijí lidovecký poslanecký návrh.

Dlouhý zástup politických stran se od vzniku samostatného státu ucházel o přízeň voličů v parlamentních volbách. Některé byly oslavou nově nabyté svobody, jiné zase krokem k totalitě. S postupem času se měnili nejen zákonodárci, ale i samotný parlament a pravidla hlasování. Že nic není jasně dané, potvrdil začátkem letošního února i Ústavní soud, když zrušil část volebního zákona.

Prezident Miloš Zeman neudělí předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Česko, napsal mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Sněmovna ve středu odmítla zahájit projednávání lidovecké novely volebního zákona. Právě ta přitom má být základem pro úpravu pravidel, kterou si vyžádal zásah Ústavního soudu. Kromě toho senátní ústavní komise oznámila, že by se před říjnovými volbami neměly měnit podmínky pro koalice. Ve sněmovně zatím převažuje snaha pro koaliční projekty zavést vyšší než pětiprocentní hranici.

Politici jednají o nové podobě volebního zákona. Ústavní soud rozhodl, že způsob, kterým se rozdělovaly mandáty v posledních pěti volbách, odporuje ústavě, a zrušil přepočet podle d'Hondtovy metody. Politici nyní musí volit mezi alternativami. Část stran by ráda zachovala bonus pro silnější strany, jiné trvají na tom, aby rozložení nové Poslanecké sněmovny co nejvíce odpovídalo podílům hlasů ve volbách. Podle bývalé ústavní soudkyně Ivy Brožové jsou většinové prvky žádoucí a před přísnou poměrností varovala. Volebnímu systému se věnovali politici a právní experti v 90' ČT24 a Událostech, komentářích.

Sněmovní strany se na úterní schůzce shodly, že pro úpravu volebního zákona použijí poslanecký návrh KDU-ČSL, který je již ve sněmovně. Informovali o tom ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura. Novela se tak vyhne vládnímu legislativnímu procesu, což ušetří čas. Shoda je i na tom, že by koalice stran měly pro vstup do sněmovny získat více než pět procent hlasů, existuje ale víc návrhů. Podle šéfa horní komory Miloše Vystrčila (ODS) by se mělo sejít vedení sněmovny, Senátu a parlamentních frakcí a na změnách volebních pravidel se dohodnout.

Příští týden naplno začnou politická jednání o úpravě volebního systému, kterou si žádá rozhodnutí Ústavního soudu. V úterý se kvůli tomu sejdou předsedové sněmovních stran. Předběžné schůzky už ukázaly, že spor se povede hlavně o takzvaný bonus pro vítěze. Tedy o to, jestli má nejsilnější strana ve volbách dostat kromě poměrného počtu křesel navíc ještě několik dalších. Pro je třeba hnutí ANO nebo SPD. Naopak Piráti nebo komunisté jsou zásadně proti.

Prodloužení nouzového stavu je nutnost, jinak zkolabuje zdravotnictví, míní vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Předseda Pirátů Ivan Bartoš očekává, že vláda představí, jak chce veřejnost pozitivně motivovat k dodržování opatření. Komunisté podle svého šéfa Vojtěcha Filipa chtějí přenést více odpovědnosti na lokální úroveň k hygienickým stanicím. Trojice politiků diskutovala v Otázkách Václava Moravce.

Soudce Jan Filip ani předseda Pavel Rychetský, kteří čelili kritice politiků za zrušení části volebního zákona, se v roce 2023 nebudou ucházet o další desetileté funkční období u Ústavního soudu (ÚS). Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v minulých dnech naznačila, že někteří soudci pro zrušení hlasovali ve snaze naklonit si Senát a zvýšit svou šanci na opětovné jmenování.

Premiér Andrej Babiš obvinil předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského z toho, že není nestranný a že slouží politickým zájmům. Konstituční tribunál se zrušením části volebního zákona snaží podle něj aktivně ovlivňovat politickou situaci v zemi, nahlodává důvěru občanů v politiku, a navíc útočí na hnutí ANO. Podle nových pravidel, která má na základě soudního nálezu vypracovat parlament, by měly proběhnout už podzimní sněmovní volby. Rychetský se proti Babišovi vymezil, Ústavní soud podle něj chrání ústavu a princip rovnosti ve volebních procesech.

Ústavní soud se snaží podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ovlivnit politickou situaci v zemi a otřásá důvěrou lidí v ústavní systém. Předseda soudu Pavel Rychetský není podle Babiše nestranným ústavním soudcem, snaží se ovlivňovat výsledky voleb a premiéra napadá v médiích. „Jsem si vědom, že (rozhodnutí soudu) musím respektovat a není proti tomu žádné obrany,“ uvedl Babiš. Jde podle něj o cestu, jak ho dostat z politiky.

Ústavní soud kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil část volebního zákona. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů voličů. Soud zrušil aditivní klauzule, jež pro vstup koalicím stanovily 10, 15, respektive 20 procent. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d'Hondtovy metody. Nález, který ÚS ve středu zveřejnil, nemá časový odklad, dopadne tedy už na podzimní sněmovní volby.

Prezident Miloš Zeman varuje v dopise Ústavnímu soudu před rizikem neřešitelné ústavní krize, ke které by podle něj mohlo vést zrušení systému voleb do Poslanecké sněmovny. Apeluje na ústavní soudce, že pokud vyhoví žalobě části senátorů, sněmovna a Senát již do říjnových voleb nemusí nelézt shodu nad zněním nového volebního zákona. To by vedlo k ústavní krizi, která nemá řešení, uvedl prezident. V dopise kritizuje soud, že o záležitosti za tři roky nerozhodl. Dopis v pondělí prezidentův mluvčí zveřejnil na webu Pražského hradu.

Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček by chtěl změnit systém voleb do sněmovny. Místo čtrnácti volebních obvodů by byl jediný stejně jako u voleb do Evropského parlamentu. Hamáček to řekl v rozhovoru pro Lidové noviny (LN). Podle něj by takový systém posílil autoritu předsedů politických stran.

Se zavedením jednoho volebního dne v Česku, s nímž počítá ministerstvo vnitra v návrhu zákona o správě voleb, souhlasí 58 procent Čechů. Třetině lidí vyhovuje stávající dvoudenní hlasování. Vyplynulo to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas.